Londýn — Pokud někde na světě existuje národ, který si libuje v různých formách analýz, zpráv, formulářů a byrokratických pomůcek vůbec, jsou jím bez nejmenších pochyb obyvatelé Velké Británie. Vzpomeňme si nyní na nedávné zimní sněžení, které překvapilo všechny, dokonce i ty, kteří doposud nevěřili tomu, že i v zimě může padat sníh — a to dokonce s trvalejším efektem. Různé železniční společnosti a ruzní správci železničních dopravních cest se s tímto jevem popasovali dle tradic a zvyklostí dané konkrétní země. Avšak Britové nezůstali nic dlužni pověstem o účinnosti byrokratické mašinerie, a již těsně před koncem roku 2010 byla široké veřejnosti nabídnuta velmi přehledná tabulka dopravců operujících v železniční síti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Do rukou veřejnosti tak National Rail UK dodala přehled o spolehlivosti železničních dopravců v souvislosti s „neuvěřitelnou sněhovou kalamitou“, jak neopomněl komentovat stav věci tisk napříč Albionem.

Varování: v Anglii na Vás bude velmi podrobně prásknuto úplně vše

Velká Británie si v tabulkách a anlýzách jednoznačně libuje. Nedlouho poté, co se obyvatelé Albionu vzpamatovali z něčeho tak příšerného, jako je zimní sněhová nadílka, byl zveřejněn přehled spolehlivosti jednotlivých dopravců, kteří na území Spojeného království operují. Zatímco generální informace říká, že spolehlivost dopravců poklesla z předchozích 89,4 % v daném období (od 14.1 listopadu 2010 do 11. prosince 2010, tj. tzv. perioda 9) na současných 81,4 %, tabulka National Rail UK přiložená níže pak naznačuje, že propad spolehlivosti dopravní železniční služby byl mnohem dramatičtější, než by se dalo usoudit právě z generalizovaných dat.

Skotsko: metr sněhu, dětská radost a doprava v rozkladu

Skotsko je velmi tvrdé území. Zatímco děti a jejich rodiče ve dnech vyhlášeného volna (každý ředitel školy má právo vyhlásit volno v případě různých těžkých situací) stavěli sněhuláky, případně odklízeli tuny sněhu ze školních hřišť, doprava všech druhů kolabovala. A stranou problémů pochopitelně nezůstali ani železniční dopravci operující na území Skotských plání. Mnoho místních dopravců, kteří fungují pod hlavičkou jiného dopravce, se do tabulek ani nedostane. U větších dopravců je pak situace o to horší, o co delší je trať, po které se jejich vlaky pohybují. Proto se nikdo nediví faktu, že v oné tabulce se na pomyslné první příčce umístil dopravce ScotRail. A bohužel se na vlně sněhových problémů svezl i dopravce CrossCountry, který operuje na trati z Manchesteru přes Birmingham do Bournemouth.

Nicméně lze podotknout, že se Skotové s přívaly sněhu poprali mnohem účinněji, než jejich angličtí kolegové z jihu a jihozápadu Anglie, kde kolabovala doprava takřka kompletně a komplexně. Vlaky? Ty nejezdily v mnoha úsecích jižní Anglie. Autobusy totéž. Automobilová doprava? Buďme rozumní: s letními pneumatikami by si do deseti centimetrů sněhu troufl jen blázen. Přesto se jich našlo docela dost.

Dělali jsme, co jsme mohli. Ovšem… stačilo to?

Robin Gisby, ředitel odboru pro vztahy s veřejností společnosti National Rail prohlásil: „Mohu ujistit veřejnost, že jsme pro zachování funkcionality a kapacitních standardů na britské železniční síti udělali maximum, a to i přes výrazně nestandardní a těžké povětrnostní podmínky, které postihly celé Spojené Království… …Za mnohem důležitější považuji zajištění bezpečnosti provozu na britských železnicích, než udržení dochvilnosti jednotlivých konkrétních spojů. Tyto dvě položky prostě nelze porovnávat.“ Se slovy Robina Gisbyho jistě budou souhlasit i ti cestující, kteří díky naprosto nezvládnuté údržbě tratí v oněch dnech na přelomu listopadu a prosince roku 2010 trávili svůj čas kupříkladu na nádraží Londýn – St. Pancras International, kde očekávali sice toužebně, nicméně marně příjezdy souprav EuroStar z Paříže, neboť ty zůstaly uvězněny v železničním tunelu pod kanálem La Manche z blíže neujasněných technických příčin.

Dost možná, že Jarek Nohavica by tuto situaci okomentoval stoickým „zamrzly jim všecky CD–ROMy“. Nemusel by však být daleko od pravdy. Stejně jako české CityElefanty i jednotky EuroStar nejsou 100% odolní proti prachovému sněhu, který po vniknutí do strojové část taje a způsobuje zkraty, které mohou vlak vyřadit.

Dost anglickému sarkasmu a pojďme se podívat na údaje, které lze najít v oné tabulce: v prvním sloupci je vždy uveden dopravce, v druhém sloupci tabulky je uvedena spolehlivost jeho služeb za období od 14. listopadu do 11. prosince 2010, ve třetím sloupci je pak údaj o spolehlivosti služby ve stejném období roku předcházejícího, přičemž mezní spodní hranice pro zanesení změny údaje do sledovaného přehledu je stanovena na 3 %.

Severní vítr je krutý

V kontextu výše napsaného nás pak nemůže překvapit, že nejhlubší propad spolehlivosti služby najdeme právě u těch dopravců, kteří operují na území Skotska, jižní Anglie a jihozápadní Anglie. V celku minimální újmu na spolehlivosti naopak zaznamenali ti dopravci, kteří poskytují své služby v oblasti centrální a východní Anglie.

K uvedeným udajům patří ještě dodatek, že celkový součet všech denně vypravovaných spojů na území Velké Británie je přibližně 24.000, což je více, než počet provozovaných spojů Norska, Španělska, Portugalska a Nizozemí dohromady. Také je vhodné podotknout, že údaj o spolehlivosti se mění vždy, pokud je spoj konkrétního dopravce spožděn o 5 a více minut u zastávkových a městských spojů. U dálkových spojů se mění údaj o spolehlivosti služby konkrétního dopravce vždy, pokud je spoj opožděn o více jak 10 minut. Zde můžeme položit do kontrastu statistiky Českých drah, které považují za dochvilné ty spoje, které jedou proti jízdnímu řádu s odchylkou menší jak 15 minut.

Zdroj: Network Rail – Media centre, ŽelPage