Tábor — Dne 14. října 2010 proběhly jízdní zkoušky motorové jednotky 814.013 + 914.013 na osobních vlacích 28410, 28413, 28412 a 28415 na trati č. 202, vedoucí z Tábora do Bechyně. Testy byly provedeny kvůli plánovanému nasazení jednotek od nového jízdního řádu, který vstoupí v platnost dne 12. prosince 2010. Na internetových stránkách Jihočeského koordinátora dopravy (Jikord) je prezentován návrh jízdního řádu pro období 2010/2011, kde jsou všechny zastávky na trati z Tábora do Bechyně již vedeny jako zastávky na znamení. Výjimkou zůstanou vlaky 28420, 28401, 28402 a 28407, nadále vedené klasickou soupravou s elektrickou lokomotivou řady 113, neboť jednotky Regionova nemají kapacitu odpovídající počtu cestujících v ranních spojích.
Na trati z Tábora do Bechyně došlo v minulém roce k poměrně nešetrnému sestavení grafikonu vlakové dopravy, kdy byly stanoveny nevhodné časové polohy pro dojíždění do zaměstnání v táborské aglomeraci, a také dlouhé pauzy pro přestup na spoje do Prahy či Českých Budějovic. To způsobilo úbytek pravidelných cestujících, kteří většinou přešli na autobusovou či individuální automobilovou dopravu. Návrh jízdního řádu pro rok 2010/2011 vrací časovou polohu osobních vlaků na trati do původního stavu, což je však – dle KCOD České Budějovice – podmíněno nasazením jednotek Regionova. Důvodem jsou prý technologické časy pro objíždění klasické soupravy v Táboře a v Bechyni. Pokud tedy opravdu Regionovy „promluví“ do provozu na této trati, dojde k převedení provozu na historicky první elektrifikované dráhy do motorové trakce, neboť ČD Cargo zde provozuje na manipulačních vlacích stroje řady 742. Tato změna je tak zřejmě pokračováním razantních úprav na jihu Čech.
Pane Křižíku, promiňte!
Bechyňka - to je přeci legenda mezi našimi tratěmi. Psal se rok 1900, byly poslední tři dny do jeho závěru - a to byl první zlomový den v historii tratě. V tento den získalo Družstvo bechyňské dráhy společně s firmou Křižík povolení k vypracování projektu na elektrický pohon. Necelých 16 měsíců nato byla udělena koncese na stavbu. 1. června 1903 vyjel na trať první zkušební vlak a 21. června 1903 byl zahájen pravidelný provoz. Dnešní projektanti a stavitelé by mohli tiše závidět - ti by za tak krátkou dobu ani nedořešili projekt, protože by stačil jediný vlastník kousku pozemku, který by byl proti stavbě, a řešily by se výkupy pozemků, změny trasování…
Byla to první elektrifikovaná dráha v českých zemích a vlastně jediná dráha v celém Rakousko-Uhersku, kde se vůbec nepočítalo s parním provozem. Za pokrokovým technickým řešením je nutno hledat "českého Edisona" Františka Křižíka. Řešení, se kterým přišla jeho firma, bylo ekonomičtější. Elektrické vozy mohly zdolávat větší stoupání, než parní lokomotivy, což vedlo k minimalizaci zemních prací. (Na trati je maximální stoupání 41 promile.) To vykompenzovalo nutnost výstavby pevného trakčního zařízení včetně napájecí stanice. Hnací i tažená elektrická vozidla byla lehčí, než vozidla klasické stavby, a tedy i levnější.
Zavádět na elektrifikované trati provoz motorových souprav bude snad jen dočasné řešení. Situace je o to paradoxnější, že naše největší jaderná elektrárna je odsud téměř na dohled. Věřme, že se management ČD "probudí" a věc, která by se panu Křižíkovi věru nelíbila, vbrzku vyřeší. Stačí se podívat jen kousek po Evropě - Švýcarské dráhy by jistě na takovouto trať nasadily adekvátní elektrické vozidlo. Před nedávnem se slavilo 100 let trati. Doufejme, že až v budoucnu budeme slavit nějaké další kulatiny, budou moci fotografové fotit zase jen elektrické lokomotivy a pokud se někde objeví motorová lokomotiva, tak to bude jen proto, aby přetáhla soupravu z hlavní trati na malé nádraží Bechyňské dráhy v Táboře.
Snad i v budoucnu bude možno na této trati pořizovat krásné fotky s elektrickými lokomotivami či soupravami.
Zdroj: ŽelPage, Jikord, město Bechyně
Navrhovaná rekonstrukce by byla velkým přínosem, neboť by se tím získalo vozidlo pro dopravu lehkých osobních vlaků na elektrizovaných tratích. Takové vozidlo ČD postrádají dosud. Předpokládalo se, že rekonstruované motorové vozy budou nahrazeny dalšími dodávkami řady 843. Přestože byl k rekonstrukci již vybrán vůz 853.024, výrobce v létě 1996 od nabídky ustoupil.
http://854foto.net/text/obr2/vuz440.jpg
Možná by se to teď hodilo..
Na bechyňce jezdila v roce 2000 jako náhrada za 113.003 která byla v opravě, pak ještě v roce 2003 místo 113.001. V roce 2004 byla převedena pod Tábor kde dostala nový lak a pak si ještě párkrát zajezdila jako záloha. Naposled jsem ji viděl v provozu v dubnu 2006.
ad sim: jízda řídícím vozem vpřed se papírově v předpisech nebere jako postrk, např.954+054+854, 943+043+843, 954+842, a regionova už vůbec ne.
Takze mi vychazi jako teoreticky mozne nasledujici varianty:
- jiz zminovana tramvaj ... pro ni by hovorilo i uvadene mnozstvi oblouku
- jeden solo vuz (at uz motorovy, nebo elektricky), rekneme RS1 nebo rakev, v elektrice me ted nic nenapada (krome tramvaje)
- souprava trojdilne zaby, jak ji uvadi MZ ... ovsem ve variante, ze zadni vuz bude jen "mrtva zatez" a vse potahne predni
- klasika se zehlickou ... tedy nevratna souprava
- zehlicka + vozy + zehlicka ... sice vratna, ale ekonomicky prohravajici varianta
... mno a ted muj konkretni nazor. Pokud je pravda, ze je postrk zakazan, je to krasny argument pro nasazeni motoraku. Az se ale nekdo probere a uvedomi si, ze RN je vlastne taky sunuta souprava, bude vymyslet vsechny mozne zpusoby, jak zaridit, aby z toho RN vysla jako jedine mozne reseni - at uz v podobe vyjimky ze zakazu postrku, nebo prohlasenim, ze RN neni sunuta souprava.
Tedy, jednoduse receno. Nekdo rozhodl, ze sem pujdou RN a tomu se vse podridilo. Rozhozenim grafikonu pocinaje a ignorovanim predpokladanych provoznich problemu konce... bez ohledu na smysl elektrifikace.
Pokud je toto pravda tak můžeme na všechny varianty s řidičákem zapomenout... teoreticky by ovšem odpadla i 814 jelikož interně jsou oba vozy spojené úplně normální šroubovkou (a trochu lepším přechodem než jsou obyč. návalky ale to z mechanické stránky nerozhoduje) takže v jednom směru též sunutá souprava... takže to s tím zákazem sunutí nemůže být tak absolutní, popřípadě jde o "předpisový" problém nikoliv o faktický.
Na "žilinské Sorboně" se studoval obor "Provoz a ekonomika", absolventi byli sice po absolutoriu v rámci karierního postupu zaměstnání nejdříve jako "červené čepice", nicméně pak postupovali dále, i do ekonomických funkcí na stanicích, depech, svého času provozních oddílech, správách drah, ministerstvu, ředitelství ... Ona je holt nutná znalost fungování systému zevnitř, jinak to vede ke katastrofě ...
Strojvůdce : na GŘ pracují i lidé s platnými strojvůdcovskými papíry, i lidé, kteří mají rozum, ale všichni jsou podřízení modle "zisk" ... za každou cenu ...
Prostě z nějakých ekonomických výstupů při početních úkonech na úrovni absolventa páté třídy základní školy vychází nasazení 814 levněji než 113 + klasické vozy ... proti takovému postupu nelze nic namítat ...
Já jsem taky teoreticky nikdy nevěřil, že samostatná 810 může stíhat jízdní doby žabotlamu z Kolína do Prahy a naopak a ona to stíhala ...
Pro upřesnění, nevím kdo kde vyčenichal, že na trati je sklon 41 promile. Podle dokumentace se jedná pouze o 33 promile ...
Jak si müslím, že nejlepším řešením je třídílné nízkopodlažní vozidlo řady 451/452 ... po provedení příslušných úprav ...
Michal Bláha : od Bechyně by se muselo skutečně jezdit cestou posunu, což by v principu s ohledem na to, že ve stanici je ZZ ESA 11 neměl být problém. Náklad od Bechyně s traktorem tak v podstatě jede taky ...
V opačném směru by se to už muselo řešit drobet složitěji ...
(nebo snad tramvaj tou zasnezenou ceskou Sibiri projede jak nic?)
A to pomijim ty informace od Vlakomila...
Sněhu bývá hodně hlavně kolem Třebelic a potom směrem ke Slapům a až k Horkám, kolikrát v Bechyni ani v Táboře není vůbec žádný sníh a mašina přijede zafoukaná sněhem.
V letech 2000, 2001 a tuším i 2004, 2005 byly v těchto místech i sněhové kalamity kde uvízla i žehla, to potom musel pomáhat 742. Nejzajímavější soupravu na bachyňce si pamatuju 742+113+Bmto+BDs+113. Jednou snad došlo i někde u Slap k vykolejení žehle z důvodu navátého sněhu na kolejích.
Loňská zima byla v pohodě, kalamity snad an nebyly, jen se žehličkám trochu přestalo chtít jezdit. Nejdřív se objevila porucha na 113.001 která uvízla ve vysokém sněhu u Bežerovic, kam se nemohl dostat ani autobus, takže zachraňovala 113.002 téměř s 1 a půl hodinovým spožděním. Tato lokomotiva se pak v noci taky porouchala, 113.003 byla odstavena po vykolejení a tak nezbylo nic jiného než nasadit 810, která trať projela celkem v pohodě.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.