..: Horní nádraží v Karlových Varech dostane novou budovu :..

Návrh podoby nádraží Karlovy Vary, foto: České dráhyKarlovy Vary — V úterý dopoledne na tiskové konferenci v prostorách karlovarského krajského úřadu představily České dráhy vizualizaci nové výpravní budovy železniční stanice Karlovy Vary. Dlouhodobě nevyhovující stav a problematická rekonstrukce současného objektu tzv. horního nádraží dospěly do bodu, kdy bylo rozhodnuto postavit budovu novou. Stará odbavovací hala, zničená na konci druhé světové války a provizorně opravena na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století, bude zbourána a na jejím místě vybudován nový dvoupodlažní objekt, jehož autorem je Ing. arch. Petr Franta. Nové nádraží by mělo začít sloužit cestujícím již v roce 2012, přičemž předpokládaná cena stavby je 46,5 milionu korun.

Návrh podoby nádraží Karlovy Vary, foto: České dráhyPodle slov náměstka generálního ředitele ČD Milana Matzenauera je představení projektu významnou událostí, neboť nová nádraží se v současné době v podstatě nestaví. Stávající budova přitom původně měla být pouze zrekonstruována, podobně jako pražské hlavní nádraží nebo stanice v Mariánských Lázních, které revitalizovala společnost Grandi Stazioni. Protože by však rekonstrukce byla velmi problematická a výrazně dražší, než se předpokládalo, dohodl se investor s Českými drahami na odstoupení od záměru a vyplacení odškodného 46,5 milionu korun. Z těchto důvodů se dráhy rozhodly pro stavbu nové, moderní budovy.

Návrh podoby nádraží Karlovy Vary, foto: České dráhyČástka 46,5 milionu korun se tedy stala výchozím zadáním pro architekta Petra Frantu, jehož úkolem bylo navrhnout moderní budovu, odpovídající dnešním požadavkům cestování. Jak uvádí sám autor, dvoupodlažní budova bude zasazena do svažitého terénu se vzrostlou zelení a směrem k centru města bude mít organický tvar. Ústřední veřejnou část bude tvořit prosklená dvorana, poskytující denní světlo přes obě patra, přičemž úroveň přízemí bude navazovat na prostor přednádraží. V patře se budou nacházet pokladny ČD centra s přístupem na první nástupiště. Nová výpravní budova bude obsahovat zařízení pro odbavení cestujících, komerční prostory pro poskytování základních služeb a administrativní zázemí Českých drah. Stará budova se částečně zbourá; zachována a zrekonstruována bude pouze východní část budovy, v niž se nachází zabezpečovací zařízení SŽDC. Součástí projektu je i návrh rekultivace zeleně, v niž budou zachovány kvalitní stávající stromy, které tak budou tvořit součást nového designu a tváře nádraží.

Návrh podoby nádraží Karlovy Vary, foto: České dráhyStavba nové budovy není jediným projektem na karlovarském horním nádraží. Město Karlovy Vary předpokládá výstavbu nové lávky přes kolejiště na sídliště Červený vrch a celkovou úpravu prostor před nádražní budovou. Autorem nové lávky je Ing. Jan Procházka ze společnosti Pontika. Další rekonstrukce, kterou zajistí SŽDC, by se měla dotknout kolejiště a nástupišť. Součástí projektu je i nový podchod na nově vzniklé II. nástupiště. Celková přestavba kolejiště a nástupišť by měla vyjít na necelých 500 milionů korun, nicméně z důvodu nedostatku financí se zatím neví, kdy k ní dojde.

Historie horního nádraží

Karlovarské horní nádraží, foto: Jan ŠedivýKarlovy Vary byly v roce 1870 napojeny na evropskou železniční síť, které využívali hosté k dopravě do světoznámé lázeňské destinace. Již o 28 let později, v roce 1898, byla dokončena stavba rozsáhlého výstavního nádraží, jehož výpravní budova je známá například z filmové komedie Tři vejce do skla s Vlastou Burianem v hlavní roli. Nádraží včetně budovy bylo na konci druhé světové války zcela zničeno spojeneckým bombardováním 19. dubna 1945. Na přelomu 40. a 50. let byla část výpravní budovy provizorně opravena a v této podobě setrvala dodnes. Pozůstatek významné nádražní budovy je tak bez historické hodnoty a jedinou historickou památkou zůstává litinové zastřešení nástupiště.

Karlovarské horní nádraží, foto: Jan ŠedivýV poválečných letech a dobách budování socialismu byla postupně prováděna elektrizace hlavních tahů tehdejší ČSSR, přičemž jihozápadní část republiky byla elektrizována střídavým systémem 25 kV/50 Hz. Úsek Cheb – Sokolov byl dokončen v roce 1968 a v úseku Sokolov – Karlovy Vary proběhla elektrizace v roce 1983. V roce 1991 dále proběhla elektrifikace úseku Chomutov – Kadaň stejnosměrným systémem o napětí 3 kV, stejně jako severovýchodní část republiky. Zbytek trati v úseku Karlovy Vary – Kadaň byl definitivně elektrizován až v letech 2004 – 2006 společně s probíhající rekonstrukcí tratě, výměnou zabezpečovacího zařízení a zrušením levostranného provozu. Železniční stanice Karlovy Vary dnes leží na spojnici tratí 140 Cheb – Chomutov, 141 Karlovy Vary dolní nádraží – Merklín a 142 Karlovy Vary dolní nádraží – Johanngeorgenstadt. Z dolního nádraží dále vede trať 149 do Mariánských Lázní. Hlavní karlovarské nádraží ročně obslouží přibližně 310 tisíc cestujících.

Zdroj: České dráhy, Wikipedia


JRtrain Poslat mail autorovi | 15.10.2010 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Karlovarský


  1 2      Zpráv na stránku:   
16.10.2010 (15:46)  
Sim : jistě by šlo udělat z lávky rovnou přístup na perony > výhoda pro držitele časových jízdenek nebo těch, kdo si jízdenku koupili v předpordeji.
Jenže pak nastává neřešitelný problém : kdo bude odpovídat za schody z lávky na nástupiště ?
Bude to majitel lávky nebo majitel nádraží ?
Ze stejného "neřešitelného" důvodu se nepostavily schody z mostu vedoucího přes plzeňské hlavní nádraží na perony, takže musíte obejít "půlku" Plzně, nebo to vzít - coby znalý místních poměrů přes POŠTU (kde byste ovšem neměl co dělat) nebo dírou v plotě (z tím účelem vyříznutou a tolerovanou) ...
Před 25 lety by problém tohoto typu neexistoval. Příslušný tajemník nebo podtajemník nejmenované strany by si pozval dva soudruhy ředitele a ti by se pod hrozbou ztráty funkce "dohodli".

Ani nevím, jak dopadl podchod pod trati Praha - Kolín u bývalé zastávky Hloubětím. V rámci modernizace trati se udělal podchod pod tratí - podchod vyřešil přecházení frekventované tratě tam, kde kdysi býval přejezd - ale SŽDC (ta ho zřejmě i financovala, v rámci celé stavby to byla "směšná" částka) s ním nechce nic mít, protože neslouží ani jako příchod na nástupiště, obec = příslušná městská část ho taky nechce do své péče (odpovědnosti), protože ho nepotřebuje ... jelikož vede pod železniční tratí, která není v majetku obce ...
Když se něco smyslupného plánuje, tak jsou všichni všemi dvaceti pro, ale když dojde na klíčový okamžik, kdy jeden z těch co byli "pro" má stavbu převzít a tím na sebe vzít odpovědnost za bezpečnost (a i náhradu škody), tak jsou všichni všemi dvaceti proti ... já nic, ať to vezme někdo jiný ...
editor nebo admin ŽP JRtrain  mail  
16.10.2010 (12:57)  
Nástupiště není součástí této vizualizace, nicméně jako historická část by i poi rekostrukci kolejiště a nástupišť by mělo zůstat, otázka, kdy se toho SŽDC ujme
16.10.2010 (0:47)  
Z vizualizací moc není vidět, ale zdá se mi, že zasrřešení 1. koleje zůstane zachováno. Předpokládám, že pak tam bude nějaké ostrovní nástupiště.
15.10.2010 (17:59)  
Frantisek: V době, kdy nejsou na nic peníze je varianta tratě přes dolní nemyslitelná. Čekat dalších 20 let nemá cenu...
15.10.2010 (17:25)  
No a hlavně to konzervuje stav, kdy horní nádraží kam se jede dvěma "ladnými esíčky" po trati resp. MHD z města, slouží i něčemu jinému než jen nákladním vlakům. Zatímco vhodně položené dolní nádraží bude asi i dále pod tlakem na redukce...
15.10.2010 (16:35)  
Podle obrázků by to mohlo být hezké. Jde ale o to, zda to také schválí místní ruský gubernátor.
FRK
15.10.2010 (16:13)  
Tak on ten podchod může sloužit cestujícím s předplaceným jízdným, kteří vystoupí přímo na nástupiště bez nutnosti chodit až k budově. Ještě lepší by ovšem byla možnost sejít na nástupiště přímo z lávky, takže by nepotřebovali podchod, ovšem jak vidím, je budova zapuštěna, čili cestující jdoucí od města by zase museli zbytečně nahoru, pokud by šli na vzdálenější nástupiště, kdyby podchod nebyl.

Mnohem větší průšvih ovšem vidím v tom, že se takto zcela pohřbil projekt vedení hlavní tratě přes dolní nádraží. Ten by přitom vůbec novou budovu na horním nádraží nepotřeboval, nákladní dopravě by posloužila ta stávající (nebo její část). Takto sice budou mít Karlovy Vary nové nádraží, ovšem na zcela nevhodném místě s obtížným přístupem do města. Tedy pro dálkovou dopravu bude nadále výhodnější autobus, což je zcela špatně. Takže si mohou slavnostně poklepávat na základní kámen, ale možná to bude náhrobní kámen železniční dopravy v Karlových Varech (alespoň pokud se nezlepší vazba na místní autobusy a vlaky směrem do Mariánských Lázní, přičemž nemyslím oklikou přes Cheb). Tím spíš to celé ovšem budou vyhozené peníze.
15.10.2010 (14:46)  
Sim: Z Růžového vrchu na lávku nevedou schody, protože RV je v úrovni lávky, takže jestli slezete hned na úroveň kolejiště, a pak dál do podchodu (navíc pak ještě nahoru pro lístek a zpět dolů!!), či jestli nejdříve přejdete kolejiště přes lávku, a teprve potom slezete do nádražní budovy pro lístek je rozdíl. Lépe tedy vychází varianta s lávkou - finančně i v zájmu menší námahy cestujících. A drahý podchod pak stačí vybudovat jen pár metrů k nástupištím, a ne pod celým kolejištěm.

Té ceně 46,5 milionů, jako konečné, se znalostí zdejších poměrů asi věřit nebudeme, že ;)
registrovaný uživatel Sim 
15.10.2010 (13:32)  
Tak nejak mi to prijde jako uprednostneni dizajnu pred funkcnosti: pokud mam lavku, proc proboha potrebuju jeste podchod? A nebo naopak, proc to neudelat cely jako podchod a na lavku se vykaslat?

Uz vidim, jak ochotne cestujici z Cerneho Vrchu pujde pres lavku na druhou stranu, tam sleze o 4 patra niz do tunelu, aby se vratil na druhe nastupiste :-/

V tomhle ohledu musim rict "zlaty Rokycany" - byl tu podchod pouze jako pruchod pod kolejistem a nastesti nekoho rozumneho napadlo, ze po prestavbe nadrazi zustane podchod zachovan na stejnem miste, navic bude mit schodiste a vytah na kazde nastupiste.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko