Pardubice — Dne 17. září 2010 proběhlo v prostorách krajského úřadu v Pardubicích pracovní jednání k dopravní problematice kraje, jež bylo součástí cest ministra Bárty po všech krajích Česka. Návštěvě Pardubic ještě předcházela ten den zastávka v Hradci Králové a následovala cesta do Chrudimi, kde ministr dopravy zakončil putování po Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Ale vraťme se zpět do Pardubic. Od 13.30 do 14.15 probíhalo v prostorách krajského úřadu pracovní jednání k dopravní problematice kraje a později i tisková konference. Za priority označil Bárta dostavbu rychlostní silnice R35 a výstavbu obchvatů, ovšem Chrudim si prý na svůj obchvat bude muset ještě chvíli počkat. Ze staveb na železnici se počítá, s notnou dávkou odstupu, se zdvoukolejněním trati 031 Pardubice – Hradec Králové, která je považována za jedinou výdělečná trať v Pardubickém kraji.
Za nejužší hrdlo silničního spojení Hradec Králové – Pardubice – Chrudim byl označen nadjezd u Parama v souvislosti s tím, že i na toto peníze nezbudou. Rozšíření silničního nadjezdu by napomohlo v těchto místech zrušení trati 238, kterou lze nahradit takzvanou Medlešickou spojkou, jež by přinesla výhody i pro železnici. Pochvaly se dostalo nedávnému spuštění dopravního terminálu v České Třebové a jeho provázání s hromadnou dopravou. V souvislosti s tím se jednalo o výstavbě dopravního terminálu na pardubickém přednádraží, ale vzhledem k vysokým nákladům stavby je nyní realizace tohoto projektu nemyslitelná. Největší zájem o železnici v diskuzi projevoval náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Naopak Vít Bárta na jejich otázky ohledně železnice reagoval povětšinou vyhýbavě. Po opakované otázce Radko Martínka se přiznal, že nezná odpověď k řešení situace na železnici. Místo toho by rád nákladní dopravu z přetížených silnic přesunul nikoliv na železnici, jak by se dalo čekat, ale na vodu, a významně podporuje projekt splavnění Labe. U projektů bylo dosaženo 30% slevy, což zadlužení státu snižuje ze 120 let na hranici necelých 90 let. To ovšem připadá ministru dopravy málo na to, aby mohly být zrealizovány další projekty „navíc“, které je například možno z větší části financovat z prostředků Evropské unie. Všechny připravované projekty v jednotlivých krajích chce Bárta dočasně zastavit, prověřit a určit (nové) priority.
Zpráv na stránku: |
Ano. ale k tomu "A" by se mělo říci také "B". A sice to, že vodní doprava je také nejpomalejší a nejnejistější. Stačí, aby trochu víc zapršelo, popř. nepršelo delší dobu, a lodě se zastaví pro nadbytek, resp. nedostatek vody v řece. Takže pokud to p. Bárta opravdu myslí s převodem přeprav ze silnic na vodu vážně, bude asi zklamám tím, jak "veliký" podíl těchto přeprav se skutečně(pokud vůbec) na vodu přesune.
Jak už jsem uvedl.Problém vodní dopravy je v tom , že provozovat ji v součastné době je značně problematické (nízký ponor , stav hladiny atd.). Sám jsem jednou odesílal cca 800 tun plechu po Labi a vím , co to byl za problém. Naplánováno to bylo na nějaký týden , ale nebylo dost vody. Druhý týden začátek vypadal také špatně , ale pak zapršelo a tak nás náš speditér hnal , abychom honem rychle navozily toto zboží do Ústí s tím , že za tři dni odlplouvá loď a že další týden je nakládka též z otazníkem.
Pokud dojde k investicím a vodní cesta se zkvalitní , může být vodní doprava o něčem jiném.
Když do ceny vodní dopravy do Pardubic promítnete cenu za splavnění, tak nejlevnější určitě nebude
Myslím , že to co se investovalo do výstavby železničních koridorů se také nepromítá do poplatku za použití dopravní cesty. Tam se spíše zahrnuje pouze běžná údržba a opotřebení.
1) Myslíte, že když se dnes stejným způsobem zboží nepřekládá z vlaku na loď a zpět v Kolíně, Mělníku, Ústí nad Labem a Děčíně, že se tak začne dít po dostavbě přístavu v Pardubicích?
2) Když do ceny vodní dopravy do Pardubic promítnete cenu za splavnění, tak nejlevnější určitě nebude.
Do určité míry ano. Ale mezi vodní a silniční dopravou je opravdu max. na půl cesty.
Problémem vodní dopravy v ČR není to , že by nebyla levná. Ale hlavně její nespolehlivost vzhledem k počasí.
To , jaký je potenciál vodní dopravy nejsem schopen posoudit , nejsem odborníkem na vodní dopravu , stejně tak jako 99% zdejších diskutujících.
Takže myšlenky zda je či není dobré investovat do vodní infrastruktury ponechám povolanějším.
Nicméně jako člověku se všeobecným přehledem v oblasti dopravy se mi názory ohledně splavnění Labe líbí.
Dnes třeba část expedice železáren v Košicích do západní Evropy funguje systémem , že zboží jede z Košic po železnici do Bratislavy , tam se přeloží a jede po Dunaji.
Proč by expedice této firmy pro severozápadní Evropu nemohla fungovat podobně? Přijede vlak do Pardubic , tam se zboží přeloží a po Labi popluje do části Skandinávie , Anglie,Holandska,Belgie,severní Francie atd.
Stejně tak obráceně. Loď z Belgie připluje do Pardubic a odsud zboží pojede na všechny možné strany po železnici.
Je to novém přístupu , nových pracovních místech a hospodářském růstu.
Proč to hned odsuzovat ? Protože jsme na šoto fóru ?
Vodní doprava je specifická tím , že je suverénně nejlevnější. Náklady na přepravu 1t zboží tvoří zlomek nákladů na přepravu po železnici/silnici.
Mezi místy , která jsou v západní Evropě spojena dunajsko-rýnskou vodní cestou zajišťuje vodní doprava největší podíl přeprav u substrátů , oceli a dalších materiálů.
Jinak "vodní vlečky" také existují. Dokonce v takovém Linzi , kde sídlí velká ocelárna Voest Alpine zajíždějí velké lodě až do expedičního skladu.
Koridor pro průplav DOL je myslim furt nezastavěnej.
Z hlediska železnice by mělo býr prioritou dokončení prvního koridoru (Choceň - Ústí), zdvoukolejnění tratě Pradubice - Hradec Králové (případně Jaroměř, ale to bych už asi chtěl moc) a medlešická spojka. Naproti tomu elektrizace do Chrudimi není vůbec nutná.
Zpráv na stránku: |
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.