..: Dálkovou dopravu ČD čeká radikální proměna :..

ETR610 v unifiku ČD, foto: CjoctavianPraha — Na březnové prezentaci plánů Českých drah na modernizaci jejich vozového parku sice dráhy poodkryly značnou část svých záměrů, o některých se ale zmínily jen okrajově. ŽelPage proto po upřesnění plánovaných modernizací osobních vozů klasické stavby získala další informace ohledně dálkové dopravy. Proč daly dráhy přednost netrakčním jednotkám a co bude dál s jednotkami Pendolino? Na tyto otázky nám ochotně odpověděl přímo generální ředitel Českých drah Petr Žaluda u příležitosti jeho přednášky na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.

„ČD railjet“ realitou

ČD railjet, foto: Spiritdesign, nátěr: flegis Dozorčí rada Českých drah dala při nákupech zcela nových vozů přednost uceleným netrakčním jednotkám. Důvody jsou prosté; v současnosti probíhají dodávky souprav Siemens Viaggio Comfort pod obchodním názvem railjet pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB), které získaly díky velkému počtu nakupovaných jednotek (67 kusů) velmi výhodnou cenu. Jedna souprava vyšla rakouské dráhy na 10,6 milionu eur, což je při současném kurzu 271 milionů korun. Při přepočtu na sedadlo (408 míst) to vychází na cca 665 tisíc korun. Pokud bychom přičetli i cenu jedné lokomotivy řady 380, tak se částka dostane na 983 tisíc. Jen pro připomenutí: jedno sedadlo v jednotkách řady 680 vyšlo na více než 1,9 milionu korun.

Součástí výběrových řízení ÖBB na jednotky railjet byla také opce na dodávku dalších kusů za výše uváděnou cenu. Tu ale ÖBB nehodlají plně využít a tak probíhají jednání s ČD, které by rády z této opce nákoupily celkem 16 jednotek. České dráhy tak mohou získat za velice nízkou cenu (něco málo přes 38 milionů za vůz) v poměrně krátké době kvalitní a ověřené soupravy, navíc již schválené pro provoz v České republice, Polsku, Rakousku, Německu a Maďarsku. Prvotní plány předpokládají především nasazení mezi Prahou a Vídní, kde by se nahradily současné soupravy z klasických vozů. Bližší informace o tomto záměru chtějí České dráhy zveřejnit v horizontu několika příštích měsíců.

Cisalpina na prodej

ETR 470, foto: Josef Petrák Petr Žaluda také prozradil, že v současnosti zjišťuje delegace Českých drah možnosti odkupu souprav po zaniklé společnosti Cisalpino. Kromě diskuzí nad případnou prodejní cenou visí zejména otazník nad stavem těchto jednotek, jejich přizpůsobením pro provoz na síti SŽDC a počtem kusů nabízených k prodeji. V případě úspěchu se počítá, po boku již provozovaných pendolin, s obsluhou vozebních ramen Praha – Ostrava (interval 1 h, zde ponechme stranou, v jakém tarifu), Praha – Berlín a Praha – Bratislava. Jen pro doplnění – společnost Cisalpino provozovala celkem 9 devítivozových dvousystémových (3 kV a 15 kV) jednotek ETR 470 a 14 třísystémových (3 kV, 15 kV a 25 kV) souprav ETR 610. Ty si po jejím krachu rozdělily Švýcarské spolkové dráhy (SBB) a Italské dráhy (FS).

Přínos i pro ostatní kategorie vlaků

V případě úspěchu obou výše zmiňovaných záměrů se mohou cestující těšit také na radikální zlepšení i ve vlacích kategorií R a Ex. Už jen nákup railjetů by uvolnil více než sto vozů klasické stavby z vlaků vyšší kvality, které by mohly přejít do klasické rychlíkové vozby. Spolu s komplexními rekonstrukcemi na vozy s klimatizací a jinými moderními prvky, se tak můžeme v poměrně krátké době těšit na zlepšení kultury cestování napříč všemi kategoriemi vlaků dálkové dopravy.

Zdroj: České dráhy


JiříK. , Jony | 29.4.2010 (16:04)
Related newsopen/close

More on Vozidla

More from Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 18      Zpráv na stránku:   
03.05.2010 (11:48)  
LubomirB: Ne, k automobilum lide inklinuji proto, ze poskytuji sluzby point to point, jsou mnohem flexibilnejsi, take umi cenove efektivne vyresit zahranici, coz je dnes hodne vyznamne. Podpurnym faktorem je i to, ze proti totaci cestovani autem dost v relativnich cenach zlevnilo (9 Kcs/l bylo mozna 3x vic, nez 25-30 Kc/l dnes).
Jak jsem napsal nize, rychlost a kapacita je jen jeden z parametru, ktere resime a v pripade Brna tvrdim, ze konkurenceschopnost zeleznice vyrazne neomezuje (pokud ano, asi by bylo lepsi za zlomek nakladu odstranit stavajici rychlostni hrdla a trochu vylepsit JR na 1. TZK, 10-20 minut na Brno tam klidne bude).
Registered user M 
03.05.2010 (10:39)  
Když se podíváš, tak na koleje je tam místa dost, trať klině může jít velkou část cesty podél D1, tak jako třeba německá Frankfurt - Kolín. Převýšení není velké.

D1 je klikata hodne. Treba na rakouskou A2 sice nema, ale k pimce ma hodne daleko... Rovna je dalnice z Brna do Bratislavy, ne do Prahy. Taky o necem jako "nevelkem prevyseni" moc nemuze byt rec
Registered user LubomírB  mail  
03.05.2010 (9:15)  
Pikehead: Poukazovat na objem přeprav je ještě větší nesmysl, protože právě proto, že nové tratě se nestaví a železnice zaostává, jsou intenzity na dálnicích a všech silnicích stále větší. Objem přepravy na silnicích za posledních deset, patnáct let prudce vzrostl i proto, že sebral železnici vše mimo toho, co nebylo pro silnice až tak výhodné (hromadné substráty). Výstavbou nových silnic se silniční doprava indukuje – je jí stále více. A donekonečna nebude možné budovat nové dálnice a přidávat další pruhy. Na to se přece už přišlo, že to nikam nevede.
Zdá se mi také nesmysl neustále u železnice poukazovat na návratnost investic, když silnice si nevydělají ani na zimní údržbu.
PS: Je zajímavé, kolik se tu najde silničních příznivců. Na železničních stránkách…
Registered user mic 
03.05.2010 (9:03)  
Se zájmem jsem si pročetl tenhle fantastický článek.... Moc pěkné, jen si kladu otázku: Co nám pořeší jednotka? Railjet aj ICE spojuje sídla poněkud větší, než Brno, Ostrava a Cheb. Jak už zde bylo řečeno, konkurence vlaků u nás je především v autobusech. Ty nabízejí srovnatelný komfort, dejme tomu i jízdní dobu, ale hlavně jízdu BEZ PŘESTUPU. To je parketa, kde Railjet nemůže konkurovat. Pro české vnitro by bylo mnohem vhodnější mít přiměřeně kapacitní trakční jednotky (nebo mít vyřešené přípřahy loko), které by se různě dělily a spojovaly. Mnohem více lidí, než dlouhý vlak do Vídně, ocení, když se z Phy dostanou bez přestupu nejen do Ovy, ale i do Zlína, Vsetína, Opavy a Havířova. Přiměřeně kapacitní jednotky, které část trasy pojedou spojené, to zajistí a ohlas bude rozhodně větší, než, když pojedu do Svinova pinďou a pak přelezu do lokálky. Teď jsem třebas byl o víkendu na Broumovsku. Bus Broumov-Praha jezdí po hodině, ve špičkách posílen. Vlakem se dostanu z Phy do Starkoče, tam přestupuji na RN do Meziměstí. Proč nelze poslat z Phy soupravu složenou z několika jednotek, která by se cestou rozpadala do svých směrů? Plzeňský směr totéž - z Phy jeden vlak, v Plzni se dělí na tři kousky a tradá do Klatov, Domažlic a Chebu. Tady jsou body, které drahám (českým) unikají, a které sbírá někdo jiný, byť třebas na silnici.
03.05.2010 (1:33)  
Ľutujem, ale tiež sa musím pripojiť na stranu, ktorá úvahy o VRT Praha-Brno označuje za beznádejné snívanie.

Pred zhruba 10 rokmi sa na VŠE vypracovávala štúdia rentability tejto relácie pri predpokladanej rýchlosti 250 km/h. Už si nepamätám všetky detaily, ale keď si to teraz spätne prepočítavam, vychádzala tam pri návratnosti 30 rokov cena jednosmernej cesty okolo 2500 Kč. Pripomínam, že to bolo v roku 2001!

Vezmime si ale ako referenciu reálny príklad:
VRT Barcelona-Madrid, 621 km, 12,376 mld. € (317,32 mld. Kč)
Jazdí tu 53 vlakov denne s kapacitou okolo 400 miest, z toho 18 bez zastavenia za 2h38, ostatné za 2h59
Cena jednej cesty v 2. triede: 110-135 € (2820-3460 Kč)
Táto relácia bola pred spustením LAV schopná generovať dostatok frekvencie na 971 letov týždenne (skutočne to lietalo prakticky každých 20 minút)

Ideálne priama VRT Brno-Praha by mala dĺžku cca. 150 km. Ak by boli náklady podobné ako v Španielsku (čo nebudú, pretože terén je tu horší a v ceste je viac osídlených oblastí = spústa pozemkov na odkúpenie), a aj keby sa niekto v Bruseli zbláznil a dal na to 50% dotáciu, stále sme na 40 mld. Kč. Vážne ste presvedčení, že medzi Prahou a Brnom existuje frekvencia, ktorá by toto bola schopná využiť a zaplatiť?

Ešte ku kruťasovi57: kam by asi tie regionálne vlaky na vedľajších koľajach mohli jazdiť? Významnejšie sídla od Brna po Prahu po priamej línii sú viac-menej len Žďár n.S. a Havlíčkův Brod.
Registered user Luxian  mail  
02.05.2010 (22:45)  
>Pikehead: Ano jistě. V 19. st. ale byla situace poněkud jiná, navíc železnice prakticky neměla žádnou konkurenci. Opravdu nevím, jak byste dnes propočítal návratnost investice třeba jen na pouhou modenizaci hlavních koridorů, které jdou do mnoha desítek miliard korun.
Zcele exemplárním příkladem nesmyslnosti propočítávání přímé návratnosti investic do dopravních projektů je výstavba pražského (či jakéhokoliv jiného) metra. Přitom nikdo rozumný nepochybuje, že přínosem pro město je v mnoha a mnoha ohledech.
02.05.2010 (22:28)  
Luxian: Hlavni trate se uplne puvodne budovaly jako ziskove podniky, statni element se objevil az pozdeji.

Dale, investice do D1 bych s VRT do Brna uplne nesrovnaval, protoze po kapacite D1 je (aspon pri soucasnych cenach mytneho) prokazatelne silna poptavka a v relaci Praha-Brno dela D1 vetsi prepravni objemy nez zeleznice. Caste poukazovani sotousu na investice do silnic a dalnic je nesmyslne, protoze ve vztahu k objemu preprav jsou zeleznicni investice vyrazne vyssi.

No a nakonec, jak vlastne ukazuje i tento clanek, neni nejslabsim bodem ceskych zeleznic rychlost sama o sobe (vyjimka je Praha-Mnichov/Norimberk), ale podivna monopolni organizace zeleznic a z toho plynouci nekvalitnost a zrejme i neefektivnost. Dalsi kapitolou jsou funkcni IDS, ktere by zeleznici vyrazne pomohly.

Takze az se toto poresi, nebo aspon bude na dobre ceste, muzeme se seriozne zabyvat VRT...
02.05.2010 (21:23)  
> Deadeye
ad škola: Na urážky normálně nereaguju, ale alespoň nejsem ze školy tak dlouho, abych zapomněl číst v mapě. Když se podíváš, tak na koleje je tam místa dost, trať klině může jít velkou část cesty podél D1, tak jako třeba německá Frankfurt - Kolín. Převýšení není velké. A copak Praha se stěhovala kvůli kolejím? A že jich tam neni málo. A když jde vyvlastnit pozemky na dálnici, proč by to nešlo u kolejí?

ad naše země: A proč bysme taky nemohli mít kvalitní (rychlé) železniční spojení? Jsem dopravní uzel pro střední evropu, navíc na západ od nás už jsou takovéto tratě standardní, copak musíme vždy být pozadu? Navíc by spousta okolních zemí měla zájem o rychlostní sojení (viz. zmínky o TGV Francie > Německo > Praha). Objem dopravy mezi Prahou a Brnem se ti zdá málo? A D1 se bude rozšiřovat jen tak ze srandy, že?

ad rychlost: Samozřejmě ne donekonečna, ale rezervy zatím jsou značné - rozhodně vyšší, než u trati na 160km/h. :-P TGV jelo na "normální" trati skoro 600km/h a šlo to. A problém rychlosti bych viděl spíš v konstrukci vlaku (aerodynamika, vibrace od podvozků, pantografy...), než u trati.

ad diskuze: Naštěstí ne všichni argumentují jen urážkami a někteří se snaží hledat způsob, jak to JDE a ne jak to NEJDE. Ale máš pravdu, že někteří jedinci to stále kazí urážkami a nekonstruktivní kritikou.
Registered user Martin Michl  mail  
02.05.2010 (20:55)  
Multi: kde jsi prisel na zivotsnot 30 let. mozna kdyz se ta cesta nebude pouzivat ale i u toho bych bl velmi skepticky.
Zrejme nezijes v realite a nesleduje zpravy... posledni dobou pribyvaji nove otevrene dalnicni usek ktere potrebuji opravu... budovatele neznaji slovo kvalita, ale zisk. v dnesni dobe se na nic jineho nehraje
Registered user kubam 
02.05.2010 (20:29)  
zaza: tak pokud to vyjde, co se píše v článku, tak nemusíš mít strach...
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 18      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko