..: VRT Peking – Shanghai: otevření před koncem roku 2011 :..

Siemens Velaro CRH3, foto: SiemensPeking — Po úspěsném zahájení provozu pilotního projektu 115 km dlouhé VRT Peking - Tinjin, určené pro provoz rychlostí 350 km/h před Olympijskými hrami v srpnu 2008, oznámil v březnu deník China Daily, že brzy přibyde další trať. Nová VRT Peking – Šanghaj bude oficiálně předána do provozu v roce 2011, tedy o rok dříve proti harmonogramu výstavby. Práce začaly v dubnu 2008 a předpokládané náklady činí 221 mld. juanů (asi 23 mld. eur), z nichž je již polovina investována. Je navržena na rychlost 380 km/h, 80,5 % je vedeno po celkem 244 mostech. Mezi městy Danyang a Kunshan vzniká 164 km dlouhý most, který bude nejdelší na světě. Celkem 1196 km její délky bude zhotoveno v pevné jízdní dráze. Vlakový zabezpečovač typu CTCS-3 (ekvivalent ETCS L2) a komunikační síť GSM-R budou schopné garantovat bezpečnou jízdu rychlostí 380 km/h při špičkovém intervalu 3 min.

Dle zmíněného deníku, který cituje oficiální železniční představitele, by se měla díky výraznému zkrácení cestovního času mezi oběma městy zvýšit přeprava na 80 mil. cestujících ročně. Vzdálenost dlouhou 1318 km (délka novostavby 1302 km) má překonat za 4 hodiny oproti současným 12 hodinám. Pro tento účel jsou aktuálně vyvíjeny soupravy nové generace schopné jezdit v běžném provozu touto rychlostí a vyvinout maximálně až 420 km/h. Projektované 16vozové jednotky pro 1050 cestujících o výkonu 20 MW spotřebují mezi oběma městy jen něco méně než 80 kWh na jedno sedadlo. Číňané si věří, čehož důkazem je, že aktuálně vyvíjené vlaky pro tuto rychlost chtějí nabízet do zahraničí. Pokud se vývoj a úspěsné otestování nestihne do otevření trati, budou přechodně nasazovány jednotky CRH3 na bázi Velara od Siemensu, schopné jezdit 350 km/h.

Čína představuje opravdu ambiciózní program. Do roku 2020 chce rozšířit svoji železniční síť ze současných 86 000 na 120 000 km, z čehož 50 000 km budou výhradně VRT na jejichž výstavbu vláda na podzim 2009 vyhradila v přepočtu 205 mld. eur, které mají být proinvestovány na 42 stavbách do konce roku 2012.

Špatnou zprávou pro evropské výrobce vysokorychlostních vlaků jako Alstom a Siemens je, že během posledních 3 let získala Čína prostřednictvím dovozu technologií takové know–how, že je nyní schopna produkovat si vlaky v ohromných sériích sama a díky rozsáhlému výzkumu jejich parametry nadále zlepšuje. Dalším důkazem vyspělosti čínského železničního a infrastrukturního průmyslu je, že čínské firmy již projektují a stavějí tratě v Turecku a Venezuele. Zároveň se také poohlížejí po severoamerickém a evropském trhu.

Zdroj: Les Echos

Proniknou čínské vlaky do Evropy?

(Komentář autora) Čínské vysokorychlostní vlaky dosahují opravdu úctyhodných technických parametrů. Čína měla cestu k vysokým rychlostem jednodušší, protože využila evropských poznatků, které se střádaly bezmála 30 let. Nebudu teď spekulovat, zda legálně či nikoliv. Ale zaměřme se na technickou stránku a možnost průniku takových strojů na evropský trh. Nicméně vlak není auto, ale hromadný dopravní prostředek, na jehož spolehlivost a bezpečnost jsou kladena zcela jiná kritéria. Kromě technické vyspělosti je to i psychologická záležitost, jak u cestujících, tak u politiků, kteří ve finále o nákupech vlaků rozhodují. Budou evropští cestující chtít cestovat "nevyzkoušenými" čínskými vlaky bez ohledu na cenu, která ale jistě bude výrazně nižší než od evropských výrobců? Jde o to, že vlaky na rychlost 300 km/h mají za sebou již bezmála 30letou historii, takže víme, co od nich můžeme čekat, jak z hlediska nároků a nákladů na údržbu, tak z hlediska únavových poruch kritických konstrukčních celků. Jak to ale bude s vlaky rychlostních oblastí 350 až 400 km/h, se kterými právě Čína experimentuje? Logika věci velí, že je třeba počítat s výrazně nižší životností. Životnost je něco, co se nedá zcela přesně spočítat, lze pouze navrhnout určitou "bezpečnou" hodnotu, která bude hluboko pod teoretickým výpočtem a k tomu se pak postupem času velice opatrně přibližovat. AGV od Alstomu bude jezdit "pouhých" 360 km/h (reálně po Evropě 350 km/h), ale Alstom, aby si byl jistý, testoval většinu použitých technologií během rychlostních zkoušek v rámci projektu V150, při kterých vlak dosahoval rychlostí v průměru o 200 km/h vyšších, než jakých bude dosahovat v reálném provozu. Další série velmi rychlých zkoušek při rychlostech přes 400 km/h bude před finální homologací pokračovat. Mají tedy slušnou zásobu dat, ze kterých mohou vycházet. Čína již pouze nekopíruje, ale vyvíjí na bázi starých transferovaných technologií zcela nové vlaky. Přistupují k vývoji čínští inženýři také tak zodpovědně? To je otázka pro evropské úřady a evropskou veřejnost předtím, než se rozhodnou pro nákup těchto vlaků.


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 20.4.2010 (11:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Čína


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
20.04.2010 (16:29)  
to nojva
Řekl bych, že to bude hodně záviset na konktrétních podmínkách. Na rovině, nebo naopak pod pohořím, asi nebude rozdíl tak velký. Zase v mírně zvlněném terénu, pokud bude VRT jen pro osobní dopravu (podélné sklony 40 promile), může být snad i levnější než klasická trať na 200. Jinak jsem někde četl, že smišené tratě (VR osobní + náklady) mají smysl jen asi do 250 km/h.
registrovaný uživatel nojva  mail  
20.04.2010 (16:22)  
to Borovička: Samozřejmě že s nákladní dopravou se nejspíš počítá pro tento budoucí koridor, teď je otázka jestli chtějí budovat VRT pro smíšený provoz, např. 300-350km/h pro osobní a 160-200km/h pro nákladní. Předpokládám že cestující z Číny do Evropy využijí letadlo, ale na území Ruska, kde je zvykem cestovat vlakem i 6 dní (Moskva-Vladivostok)by určitě VRT uplatnění našla, např. na linii Moskva-N.Novgorod-Kazaň-Ufa-Čeljabinsk/Jekatěrinburg-Omsk-Novosibirsk-Krasnojrask je 7 milionových měst + Moskva s celkovou délkou 3600km a vzdálenostmi mezi těmito městy 300-700km.
Může mi někdo upřesnit o kolik procent je finančně náročnější stavba VRT oproti nové trati na 200km/h?
20.04.2010 (15:15)  
VRT Čína - Evropa je poněkud dlouhá pro praktické cestování a vede přes rozsáhlá území s nulou obyvatel. V dnešní době by nenašla správný potenciál cestujících. Perpektivnější je možná nákladní doprava, která také potřebuje rychlostní koridory na tak velkou vzdálenost, ale asi ne v parametrech VRT.
registrovaný uživatel nojva  mail  
20.04.2010 (15:02)  
to Rail-2005: hlavně si nejsem jistej jak moc bude ochotná Čína financovat VRT v Rusku, přecejenom přes Rusko by vedlo cca 5000km, přes Mongolsko by musela Čína financovat celou trasu... Jinak Rusko zatím uvažuje o pár vysokorychlostních trasách viz http://eng.rzd.ru/dbmm/images/49/121/12342
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
20.04.2010 (14:53)  
Co se týká možné VRT z Číny do Evropy, tak si myslím, že to nemusí být zase taková utopie. Hodně bude záviset na přístupu Ruska. V každém případě, kdyby se stavělo průměrným tempem 500 km za rok, tak to máme cca 16 let. Někde to půjde rychleji, jinde pomaleji. Ale uvědomte si, že jakmile se tak stane, tak Evropa prostě končí. Číňané to tu začnou kolonizovat (nemyslím tím vojenský konflikt), ale vytlačí přirozenou cestou původní populaci, nejprve z pracovních míst (už je tento fenomén vidět ve Velké Británii) a následně díky vyšší porodnosti přibijí lokální populaci.
registrovaný uživatel jk 
20.04.2010 (14:34)  
Cinske zdroje je treba brat s rezevrou, coz se autorum zdrojoveho clanku moc nepodarilo. Ten myticky cinsky supervlak je Bombardier Zefiro 380 (vyrabeny v ramci snizeni nakladu v Cine), do 50 tis km VRT jsou zapocitany i rekonstruce stavajicich na vyssi rychlosti a nove trate se smisenym provozem (oboji na rychlosti 200-250 km/h); cistokrevnych VRT ma byt kolem 10 tis km (coz je i tak obdivuhodne cislo).
registrovaný uživatel nojva  mail  
20.04.2010 (14:31)  
Zrovna dneska jsem si říkal, že by se mohl objevit další článek o čínské VRT :-) Jenom mě to utvrzuje že se za pár let nebudeme stačit divit... Budoucnost patří bohužel Číne, stane se světovou velmocí číslo 1.
Nedávno jsem narazil na článek o zamýšlené VRT do Evropy http://www.businessinfo.cz/cz/aktuality-z-teritorii/rozvoj-cinske-zeleznice-aneb-z-londyna-do-pekingu/16380/?rtc=1
Zajímal by mě váš osobní názor a jestli se někde nevyskytlo něco více? Trasa z Pekingu přes Novosibirsk Moskvu Varšavu do Berlína by mohla být asi 8000 km dlouhá, tj. pro Čínu žádný problém :-D
20.04.2010 (14:16)  
My Evropani budeme za chvíli Číně dost závidět, pač věřím, že číňani hloupí nejsou, a takovéto megalomanské projekty jsou schopni zrealizovat.
Pokud jste ještě nezaznamenali, tak Čína už má vyvinutý nový typ dopravních letadel, které mají ostře konkurovat Airbusu,Boeingu,Bomabrdieru apod., takže ne jen, že budou nabízet nové vlaky, ale i letouny.
20.04.2010 (13:10)  
Ta čísla jsou skutečně impozatní, až se zdají megalomanská...jak plánovaný rozsah sítě, rychlost výstavby, procentuelní podíl vedení po estakádách, i rychlosti... Bohužel je asi vážně pravda, že buducnoust tzv. euroatlantické civilizaci už nepatří...
Mohli by nám číňani postavit třeba VRT Praha-Brno, jen jako bokovku, ani by si toho vlastně nevšimli.... :-)
Jinak určitě časem bude kvalita jejich výrobků (kde to bude požadováno) plně na úrovni.
registrovaný uživatel Luxian  mail  
20.04.2010 (12:56)  
Borovička: Přečtěte si ještě jednou ten můj "blábol". Evidentně Vám unikla pointa. V rozhodování lidí často nefigurují fakta, ale fámy a víry.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko