Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Zittau — (Aktualizováno 5. 2. 2010 – doplněny fotografie) Jednotlivými státy v oblasti tzv. česko-polsko-německého trojmezí prochází i trať 089 (Liberec — Rybniště). Dlouhodobým zanedbávám údržby je však 2,7 km dlouhý traťový úsek na polské straně ve špatném stavu a Polsko nemá ani zájem o jeho rekonstrukci. Vlaky tak tento úsek musí projíždět sníženou rychlostí 30 km/h, což je velice zpomaluje, neboť jinak na této trati mohou jezdit rychlostí až 100 km/h. Tento stav ale brání dalšímu rozvoji, který plánuje KORID LK a ZVON v rámci projektu LUISE. Ten by měl zatraktivnit železniční dopravu právě v česko–německém pohraničí.
Některá média informovala, že špatný stav traťového úseku na polském území může vést až k zastavení železniční dopravy mezi Libercem a Žitavou. Nicméně jak uvedl Petr Prokeš, ředitel společnosti KORID LK, uzavření trati kvůli technickému stavu nehrozí, pouze brzdí rozvoj. Regionální centrum ve Wroclavi se současným stavem nehodlá nic dělat a na výzvy českých partnerů nijak nereaguje. Liberecký kraj a ZVON proto plánují vyjednat opravu na ředitelství PKP PLK ve Varšavě. Všechna jednání jsou nyní na začátku a nelze tedy říci, kdy budou moci vlaky projet po polské straně maximální rychlostí. Přitom úsek z Liberce do Hrádku nad Nisou je, až na nechráněný přejezd v Dolní Suché, připraven na rychlost 100 km/h.
Od nového jízdního řádu 2010/11 se také chystá výměna dopravců, provozujících vlaky na trati 089. České dráhy a RailTrans nahradí společnost Vogtlandbahn ze skupiny Arriva, která vyhrála vypsané výběrové řízení na provoz vlaků. Na jednotlivé spoje by tak měly být od prosince nasazeny nové nízkopodlažní jednotky Siemens Desiro Classic. Společnost Vogtlandbahn by také chtěla zavést hodinový interval vlaků mezi Libercem a Žitavou, čemuž ale brání právě nevhodný polský úsek tratě.
Změna dopravců však nebude do budoucna jedinou novinkou na této trati. V rámci projektu LUISE je nachystán celý komplex služeb zatraktivňujících železniční dopravu v česko–německé pohraničí. Vzniknou místa, kde vlaky budou navazovat na autobusy nebo v nichž bude možné odstavit auto či kolo a pokračovat z nich vlakem. Plánovány jsou dále rekonstrukce železničních zastávek Liberec–Růžodol, Porajów, Hainewalde Talstraße, Großschönau–West, Varnsdorf–Polní a Varnsdorf staré nádraží, ve kterých by měly být zvýšeny nástupiště tak, aby umožňovaly bezbariérový přístup do nízkopodlažních jednotek. A na závěr stojí za zmínku i vznik jednotného integrovaného tarifu a vícejazyčného informačního systému. Cestujícím nyní nezbývá než doufat, že dojde k dohodě s polskou stranou tak, aby jim trať 089 sloužila v budoucnu co nejlépe.
Walker 
| 3.2.2010 (7:00)
| 3.2.2010 (7:00)Súvisiace správy
06.02.2010 (20:56)
Nevíte někdo, kolik nás stojí ročně peáž přes Glucholazy ? - k následné úvaze, kolik to stálo za ty léta ( a bude stát ), nebo kde se to dá zjistit ? i když to stejně k ničemu , ani k budování zde zmíněné spojky přes Petrovice, nebude. Akorát zde sílí pověsti, že po letošním mistrovství světa v rýžování zlata (16.8.2010 ) ve Zlatých Horách půjde lokálka Zl. Hory do kytek.
05.02.2010 (21:38)
@SMall42: PKP Przewozy Regionalne; Wileńska 14a, Warszawa (Glucholazy Gr.->Jindřichov ve Slezsku Gr.).
V případě rychlíků nemožnost polského vnitra nevadí, v případě spěšňáků by zakazování cesty z Gl. centrum dál do polského vnitrozemí bylo problematické. Teoreticky by se to dalo řešit přesunutím výměny lokomotiv a čet do Mikulovic, což ale technologicky asi nepůjde, takže by se to muselo vyřešit nějak jinak.
V případě rychlíků nemožnost polského vnitra nevadí, v případě spěšňáků by zakazování cesty z Gl. centrum dál do polského vnitrozemí bylo problematické. Teoreticky by se to dalo řešit přesunutím výměny lokomotiv a čet do Mikulovic, což ale technologicky asi nepůjde, takže by se to muselo vyřešit nějak jinak.
05.02.2010 (16:04)
Pšonci jsou prostě sobci a nic s tím nenaděláme...
05.02.2010 (15:44)
Poliaci: pšakrev poľska!!! To keby im to zadarmo opravili iní aj tak budú robit "ofuky"
05.02.2010 (14:21)
K.Kovařík, Borovička: Někdy kolem roku 1963 jsem(jako malý kluk) byl na prázdninách v Dolní Poustevně, kde tehdy otec pomáhal rozjířdě nějakou novou výrobu v tamějším závodě Centrofloru. Pamatuji si, že tam ještě v té době byla přímo před vrátnicí závodu budova pohraniční roty, ze které vycházeli pohraničníci střežit hranici. Díky tomu, že vedení závodu mělo s pohraničníky výborné vztahy, bylo mi velitelem jednotky jedno hezké odpoledne povoleno jít s dvoučlennou hlídkou na kontrolu neporušenosti kontrolního pásu. Pro mě, tehdy asi 13 letého kluka, to byl, pochpitelně, zážitek. Přesně si vzpomínám, že v určitých úsecích(např. za poustevenským nádražím(ale i jinde dál) ten drátěný zátaras(bez el proudu), spolu s kontrolním pásem, byl. Nebyl sice po celé délce úseku, který jsme prošli, ale jen na takových, řekl bych, frekventovanějších místech, ale byl tam. Kde nebyl, byl jen KP a známé tabulky s nápisem Pozor, státní hranice! Vstup zakázán!. A za pásem samozřejmě hraniční kameny, další KP(německý) a za ním "soudruzi ve zbrani", pohraničníci lidové armády NDR. Došli jsme tehdy až k dnešní siknici, vedoucí z Lobendavy k hranici, A pamatuji si ještě také, že na polních cestách a zmíněné silnici(pokud se to tak tehdy dalo nazvat), které vedly k hranici, byly i protitankové záterasy, tzv. ježci.
05.02.2010 (12:28)
bugear: nechápu, co myslíš slovy "ČD stejně na polském území jezdí na licenci PR", můžeš vysvětlit? A proč s rychlíkami by mělo být jinak, kvůli jiným zastávnkam nebo proč?
05.02.2010 (10:09)
v zásadě to byl plot z ostnatého drátu (v 50. letech třístěný), oraný pás pro zachycení stop, - Jestli si dobře pamatuji, tak oraný pás byl na polské straně Nisy vidět z peážních vlaků. Takže Poláci i v 70. či 80. letech hlídali hranici důkladněji. Vlakům to až tolik nevadilo.
Jak píšu v Lužických horách (nad Hrádkem nad Nisou) je na té mapě vidět (v terénu je také) široký průsek, dnes zarostlý. Podobný mohu zdokladovat na mapě v okolí Moldavy v Krušných horách (začíná přímo na nádraží). U polských hranic takové průseky nejsou. Zřejmě se tam na těch průsecích připravovalo nebo bylo dokonce používané nějaké zajištění. Tedy přísnější režim než pro Polsko.
Jak píšu v Lužických horách (nad Hrádkem nad Nisou) je na té mapě vidět (v terénu je také) široký průsek, dnes zarostlý. Podobný mohu zdokladovat na mapě v okolí Moldavy v Krušných horách (začíná přímo na nádraží). U polských hranic takové průseky nejsou. Zřejmě se tam na těch průsecích připravovalo nebo bylo dokonce používané nějaké zajištění. Tedy přísnější režim než pro Polsko.
05.02.2010 (9:33)
Borovička: OK souhlas Zakopejme zbraně (přesněji nehroťme)
jen jeste dodam, aby jste (popr. dalsi) vedeli co jsou ty zkratky
ŽTZ = ženijnětechnické zajištění (někdy se používá výraz zabezpečení), tj. sourn ženijních a stavebních prostředků k zamezení/zpomalení průniku skrz hranice, v zásadě to byl plot z ostnatého drátu (v 50. letech třístěný), oraný pás pro zachycení stop, zásahová komunikace podél a v některých případech protitankové překážky (proti vozidlům z vnitrozemí)
DZ = drátěný zátaras, tj. plot z ostnatého drátu, který byl součástí ŽTZ, variantou byl EDZ = elektrifikovaný DZ
EZOH = elektrické zařízení ochrany hranic, tj. přípojka elektriky do transformátoru, transformátor (převod na 3-5 kV), ovládací pult a přívod elektriky k EDZ, EZOH bylo zrušeno v polovině šedesátých let, slenkově se slovo "EZO(c)H" používá pro EDZ
v 50. letech byl DZ ještě doplňován o nástražné miny (bylo k nim napojeno lanko, napnuté nad zemí uvnitř DZ, při zakopnutí o něj mina explodovala) a před DZ byly pásy nášlapných min, miny se přestaly používat už v 50. letech, protože časem ztratily funkčnost a ty nástřažné čas od času samovolně explodovaly.
jen jeste dodam, aby jste (popr. dalsi) vedeli co jsou ty zkratky
ŽTZ = ženijnětechnické zajištění (někdy se používá výraz zabezpečení), tj. sourn ženijních a stavebních prostředků k zamezení/zpomalení průniku skrz hranice, v zásadě to byl plot z ostnatého drátu (v 50. letech třístěný), oraný pás pro zachycení stop, zásahová komunikace podél a v některých případech protitankové překážky (proti vozidlům z vnitrozemí)
DZ = drátěný zátaras, tj. plot z ostnatého drátu, který byl součástí ŽTZ, variantou byl EDZ = elektrifikovaný DZ
EZOH = elektrické zařízení ochrany hranic, tj. přípojka elektriky do transformátoru, transformátor (převod na 3-5 kV), ovládací pult a přívod elektriky k EDZ, EZOH bylo zrušeno v polovině šedesátých let, slenkově se slovo "EZO(c)H" používá pro EDZ
v 50. letech byl DZ ještě doplňován o nástražné miny (bylo k nim napojeno lanko, napnuté nad zemí uvnitř DZ, při zakopnutí o něj mina explodovala) a před DZ byly pásy nášlapných min, miny se přestaly používat už v 50. letech, protože časem ztratily funkčnost a ty nástřažné čas od času samovolně explodovaly.
05.02.2010 (2:08)
@SMall42: ČD stejně na polském území jezdí na licenci PR. U rychlíků by nebyl problém vnitrostátní frekvenci oficiálně vyloučit, nicméně kvůli spěšňákům by musela vzniknout nějaká tarifní dohoda. Se zahrnutím do nových MPU/MPG by snad neměl být problém, viz Č. Těšín - Zebrzydowice, kde jsou v "mezinárodním" úseku i stanice (byť je to jen pro nákladní provoz).
05.02.2010 (0:43)
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, 
- editor alebo admin ŽP
Pridať komentár
Prihlásenie
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správcovia
:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko