Praha — Půlroční úsilí modelářů a spolupracovníků Království železnic (KŽ) přineslo výsledek – ve čtvrtek 14. ledna 2010 byla v dopoledních hodinách představena první část makety připomínající železnici v České republice. Zobrazení Ústeckého kraje obsadilo 54 z celkové rozlohy 1008 m2, kterou bude 87× zmenšené Česko po svém dokončení zabírat. U otevření nechyběla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a zástupci některých sponzorů – předseda představenstva ČD Cargo Josef Bazala a generální ředitel SŽDC Jan Komárek; díky mediálnímu partnerství však mohl otevírání bran nové části království sledovat také náš magazín. Vedle představení prvního zmenšeného kraje byl druhou velkou událostí dne křest knihy s drážní tematikou „Příběhy z dějin našich drah — Kapitoly z historie českých železnic do roku 1918“ autora Pavla Schreiera.
Modelové Ústecko, Mostecko a Děčínsko reprezentuje na 54 m2 plochy 121 metrů kolejí a 139 nejrůznějších staveb, z nichž některé více či méně připomínají své reálné předlohy – stanice Most a autodrom, hnědouhelný povrchový důl v Bílině, děčínský Narex či ústecká Setuza, Velké Březno i s místním pivovarem, Mariánská skála, zřícenina hradu Střekov spolu se zdymadly, přístavy, které samozřejmě stojí na zmenšené řece Labe. Na maketě mosteckého autodromu se konají závody trucků, po blízké tramvajové trati jezdí MHD, v dole probíhá těžba uhlí… jen hora Říp s okolím musela být zmenšena více, než umožňovalo měřítko 1 : 220, a je proto umístěna v samostatné vitríně. Na zbudování této části modelu potřebovali 4 modeláři s 30 externisty přes 18 000 pracovních hodin. I podle tvůrců samotných se hodně zjednodušovalo – „Například v Ústí jsme mohli silnici vést jen po jedné straně Labe. To ovšem znamenalo, že jsme tam pak nemohli postavit ani most, protože by nikam nevedl. Že jsme Ústí připravili o most, to asi Ústečáci ponesou těžce,“ popisuje problémy s projektováním kraje ředitel KŽ Rudolf Pospíšil.
Kromě prezentace miniaturního Ústeckého kraje se slavnostní setkání věnovalo i křtu již zmiňované knihy o historii českých železnic z pera Pavla Schreiera, vydané nakladatelstvím Mladá fronta, a následné autogramiádě. Kniha za pomoci mnoha unikátních ilustrací a fotografií představuje proces zrodu prvních železničních tratí na našem území. Čtenáře seznámí také s významnými postavami, které se na tomto, na svou dobu gigantickém, díle podíleli; autor je však částečně zasvětí i do tajů politiky císařského dvora, jež dráhy přesouvala z rukou státních do soukromých a nazpět.
Ambicí Království železnic je do konce roku 2014 postupně vytvořit maketu představující všechny kraje České republiky. Zda se autorům podaří touto cestou získat prim ve velikosti modelového kolejiště ve střední Evropě, zatím neví ani oni sami. Jisté však je, že ještě letos by měly být představeny další dva kraje – Plzeňský a Karlovarský. O pokračování jejich přípravy pochopitelně budeme informovat.
Další fotografie
Zdroj: Království železnic, ŽelPage; foto: Josef Petrák
Co se týče napodobování reálného místa, jak už tu kdosi psal, kompromisům se nevyhneme, ale tady nejde o kompromisi, zde se jedná o naprosto smyšlené stanice, které spojuje s těmi reálnými jen název. Sám se na stavbě jednoho kolejiště znázorňujícího reálnou trať podílím a vím, že to není nic jednoduchého, ale tohle je jak už jsem říkal, čistá komerce. Takže jednoznačně - parádní pro maminky s dětma. Ale modeláři udělají líp když si místo kupování vstupenky zajdou na nějaký ten točený mok a s kolegou proberou nějaký z těch modelářských postupů.
PS: To se ani nezmiňuji o vozovém parku...
PS2: Jedná se pouze o můj osobní názor. Můžete s ním nesouhlasit, můžete proti němu prostestovat, ale to je asi tak vše, co s ním zmůžete.
Podnět pro KŽM Most: Co takhle obdarovat KŽ modelem emertiního presidenta klubu (MŽ) v červené čepici, když má (míval, dokud se sloužíval) zrovna "perón"?
Vranitko: Já mostecké nádraží poznal podle kostelíku u nádraží. Jinak máš pravdi že ta budova je jednoznačná v rámci ústeckého kraje.
Ale, pokud dělám modelové kolejiště, tak buď "tak nějak", s maximálním přihlédnutím k železnižním reáliím (a koukám se kolem sebe, jak to ve skutečnosti na té dráze a v přírodě vůkol je = zlatá slova pana prof. Zusky), nebo dělám model dle skutečnosti - pravda, s prostorovými omezeními.
Neudělat např. alespoň základní kolejová propojení v Děčíně (nemusí být funkční, ale být tam), s reálu blízkým ztvárněním výjezdu obloukem na příhradový most (nádherná scenérie) a říkat tomu model Děčína - při vší úctě k tvůrcům ...
Posílám "linky" na dvě kolejiště podle mne zejména z Čech dostupná a snadno okem srovnatelná z hlediska skutečnost - model:
LOXX Berlin: www.loxx-berlin.de
Mini-Elbtalbahn, Königstein: www.miniaturelbtalbahn.de
Račte se podívat. (Já si dnes asi do Loxxu půjdu spravit chuť).
(A kupodivu stejná budova v měřítku cca 1:100, Auhagen, "katalogová" velikost HO/TT, byla u mne v letech 1984 až 1993 jednoznačně "ToNaHra - Továrna na hračky" a teď je tady prekabátěna do Narexu Děčín. Není mi známo že by v před sto lety byla typizace továrních budov...)
Dotaz do pléna: Byl by zájem o reportáž o LOXXu? Oni jsou tam ti kluci tak nechutně operativní, že když v létě nejezdila S-Bahn, tak krátkodobě nasimulovali i toto. Značka: fotím blbě, nebo vůbec
Uznávám, že pokud jde o architekturu, chápe jí většina modelářů jako cosi druhořadého (což je, po mém soudu, škoda). Kdyby tvůrci nakládali se stejnou ledabylou "přesností" i s železniční technikou, to už by se jistě ozvaly hlasy mnoha rozhořených fandů...
Je to MODEL, kdybyste chtěli vypracovat cokoli ve skutečném měřítku, tak by se to nevešlo ani do opuštěných tunelů metra. Nádraží se dělají na délku rychlíku a to ještě těm vozům nějaký milimetr chybí, aby vůbec projeli obloukem(rychlíkem nemyslím Praha-Písek České Budějovice, to je délkově něco jiného). Zrovna tak mrakodrapy, televizní vysílače a podobné konstrukce se na kolejiště nehodí, protože zmenšují už tak malý prostor. V měřítku by se dala udělat petřínská lanovka, sami si spočítejte že by zabrala středně velký obývák.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.