Plzeň/Šumperk — Nedávno jsme vás informovali o připravovaných novinkách tuzemských výrobců pro příměstskou a regionální dopravu. Po necelých dvou měsících se k tématu opět vracíme, protože u těchto projektů došlo jak k upřesnění technických specifikací a záměrů výrobců, tak i k radikální změně původních plánů produkce elektrických i dieselových jednotek pro regionální spoje. Plány plzeňské Škodovky jsou navíc zajímavé v kontextu s tiskovým prohlášením Českých drah z tohoto týdne, kde avizují investice do modernizace vozového parku a nové vlaky chtějí již v letech 2010 – 2011 nasadit v Ústeckém kraji.
844? Desiro Classic! Anebo Coradia LINT?
Jak jsme již informovali, přípravou regionálních motorových jednotek se delší dobu zabývá šumperský Pars nova, patřící do skupiny Škoda Transportation. Místo kompletního vývoje zcela nového modelu zvolil cestu licenční výroby. A licencovaným vozidlem nemá dle nejnovějších informací zřejmě být nic jiného, než notoricky známý Siemens Desiro Classic. Škoda Transportation sice ve svých materiálech kromě Desira ukazuje i motorové jednotky Alstom Coradia LINT, ty ovšem narozdíl od Siemensu nepoužívají hydromechanický přenos výkonu, ale přenos čistě mechanický. Budoucí řada 844 má ovšem oproti originálu doznat mnoha změn, včetně designových, a také se na její výrobě mají podílet v maximální míře čeští subdodavatelé.
Z původního Desira Classic, ve stovkách kusů prověřeného vozidla, také vyplývají hlavní technické parametry. Díky použití již osvědčených konstrukcí lze finální výrobek uvést velice rychle na trh. Dvouvozová jednotka s cca 60% podílem nízkopodlažní části bude plně klimatizovaná a o pohon (uspořádání podvozků B' (2) B') se budou prostřednictvím hydromechanického přenosu výkonu starat dva motory, každý o výkonu 315 kW (původně uváděná hodnota až 2× 380 kW zřejmě bude nabízena jako volitelná alternativa). Hmotnost cca 41metrové dvoudílné jednotky se má pohybovat okolo 65 tun a maximální rychlost bude dosahovat až 120 km/h. Tou bude schopna převést až 130 sedících a 110 stojících cestujících, včetně 2 osob na invalidních vozících. Vnitřní uspořádání a rendery možných variant interiérů vám přinášíme níže. Výrobce také pozměnil své plány v odhadu výroby a pro léta 2011 až 2015 počítá, že by mohl na trhu udat až 105 těchto vozidel (21 ročně).
Vnitřní uspořádání motorové jednotky Pars 844 a možné varianty interiéru |
---|
![]() |
![]() ![]() ![]() |
Jednopodlažní "sloni"? Všechno je jinak…
Dalším připravovaným projektem, který jsme vám minule představili, byla nová modulární rodina jednopatrových nízkopodlažních jednotek Škoda. Oproti původním záměrům, prezentovaným samotnou Škodou Transportation, došlo v projektu k zásadním změnám. Mezi ty nejdůležitější patří odklon od snahy vytvořit kompletně nízkopodlažní interiér včetně přechodů mezi vozy nad nízkými podvozky. Nově tedy došlo na podvozky klasické výšky a při přechodu mezi jednotlivými vozy bude třeba překonat dvoje schody. Tato změna bude mít (zřejmě i včetně snížení ceny takové soupravy) oproti původnímu záměru také své výhody. Nově bude mít každý vůz v soupravě jeden hnací podvozek a jeden běžný, což umožní instalovat vyšší výkon (viz. tabulka níže) než původně uvažovaných 1320 kW, ale také podstatně zlepšit trakční parametry jednotek, které měly mít původně hnané jen podvozky na koncích soupravy.
I nadále ovšem platí, že tyto jednotky bude možné individualizovat dle přání zákazníka. Ten si bude moci vybrat mezi dvou- až čtyřvozovou jednotkou (150 - 350 sedících cestujících) v jedno- (3 kV ss) a dvousystémovém (3 kV ss a 25 kV/50Hz) provedení. Samozřejmostí bude maximální rychlost 160 km/h a plně klimatizovaný interiér s možností volby z různých konfigurací interiéru (vysokokapacitní, letištní, turistická nebo meziregionální). Vnitřní uspořádání jednotlivých variant vám přinášíme níže. Za pozornost stojí předpokládaná instalace pouze jediného WC v celé soupravě a zejména u letištní verze překvapí, že sanitární buňka je na opačné straně soupravy než první třída. U ní zase zaujme použití skleněných tabulí jako sklopných stolků mezi jednotlivými sedadly. Samozřejmostí bude také příprava a uzpůsobení pro přepravu velkých zavazadel (zejména u letištní verze), a prostor na přepravu kol v každém voze na dvou místech, kromě vozu s WC, kde je takové místo pouze jedno. Schémata vnitřního uspořádání, technické parametry a možné provedení interiérů vám přinášíme níže. V neposlední řadě bychom také měli zmínit předpoklad výrobce, že se mu mezi lety 2011 až 2015 podaří udat na trh až 60 těchto jednotek, které jsou kromě elektrických připravovány i v motorové verzi.
Vnitřní uspořádání jednopatrových nízkopodlažních elektrických jednotek Škoda a možné varianty interiéru |
---|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Parametr / Typ jednotky | 2-vozová | 3-vozová |
Napájecí soustava | 25 kV, 50 Hz a 3 kV ss nebo jen 3 kV ss | |
Maximální rychlost | 160 km/h | |
Instalovaný výkon | 1 320 kW | 1 980 kW |
Uspořádání pohonu | Každý vůz 1 podvozek hnací (2 nápravy) a 1 podvozek běžný | |
Jmenovitý rozchod kolejí | 1 435 mm | |
Celková délka jednotky | 52 800 mm | 79 200 mm |
Celková vnější šířka skříně | 2 820 mm | |
Výška hrany vstupu | 600 mm od temene kolejnice | |
Výška podlahy nízkopodlažní části | 600 mm od TK | |
Výška podlahy vysokopodlažní části nad podvozky | 1 200 mm od TK | |
Počet vstupních dveří | 8 (2 páry v každém voze) | 12 (2 páry v každém voze) |
Světlá šířka dveří | 1 500 mm | |
Podíl nízké podlahy | 64% | 61% |
Odolnost vůči nárazům | ČSN EN 15227 |
Údaje platné pro variantu s maximálním počtem sedadel -příměstská | ||
Parametr / Typ jednotky | 2-vozová | 3-vozová |
Počet sedadel 2. třídy | 141 | 241 |
Počet sedadel 1. třídy | 10 | |
Celkový počet sedadel | 151 | 251 |
Počet stojících cestujících | 142 (4 os/m2) | 217 |
Počet míst pro invalidní vozíky | 2 | |
Počet převážených jízdních kol / dětských kočárků | 4/4 | 6/6 |
Zdroj: Prezentace ACRI (PDF)

Pro obyvatele Grazu a Prahy je tvé porovnání směrodatné, ale já porovnával obecně ČR s jinými státy EU. Až budu porovnávat Prahu a jiná města, tak tvé porovnání bude na místě.
Rozdíl je způsoben tím, od koho ten či onen obchodník nakupuje elektřinu.
Nicméně pokud předpokládáš, že Eurostat manipuluje s daty, tak dodej ceníky od ostatních obchodníků v Rakousku. Uděláme porovnání. Klidně i v mejlu. Ať to netaháme sem na fora o železnici.
Messah:
Ano ano, dobrá energetická koncepce nás do budoucna připraví o velké problémy. A ČEZ ji realizuje na výbornou.
Stačí, aby obchodník s elektřinou byl zároveň provozovatelem některé z vodních elektráren a hned máme zkreslené výsledky oproti jiným obchodníkům v Rakousku. Obchodníků s elektřinou jsou například v ČR také desítky - ČEZ, PRE, E.ON jsou jedni z nich. Pokud se některému z nich podaří uzavřít výhodný nákup el. energie, tak také může být levnější než ČEZ. Ovšem nic to nevypovídá o globálu. Globální data eurostatu jsou věrohodnějším zdrojem.
Energetika je zcela (nebo z velké části) státní například ve Francii. A cenu el. energie mají také výrazně nižší než například Němci či Dánové. Umožňují jim to levné státem kontrolované jaderné elektrárny. Mimoto Roman taky není v ČEZu navždy. Ale za jeho vedení ČEZ udělal obrovský pokrok. Expanzi do zahraničí. Není to práce ale pouze jen Romana, ČEZ má velké množství specialistů ve všech příbuzných oborech a to mu dovoluje dělat kvalitní strategické plány. Mimoto, jaká je v energetice Vaše kvalifikace?
Pokud jde o tu energetiku - nejsem si tak docela jisty kdo ji ma skutecne v rukou a jestli jeji soucasne smerovani je zrovna idealni. A mimochodem - cena elektriny pro koncoveho spotrebitele. U nejnizsihi tarifu PRE je jeji cena prakticky stejna ci nizsi napriklad u dodavatele Energie Graz - 4,49 Kc/kWh (PRE) kontra 3,69 Kc/kWh (pri kurzu 1€=25,5 Kc). Viz : http://www.pre.cz/data/sharedfiles/PRE/Domacnosti/Produkty/Ceny%202009/cen-prehled-KOMFORT-2009.pdf a http://www.energie-graz.at/home/strom/EGG_Preisbl_PK_NE7_090101.pdf Takze realne plati prazak to same nebo i vic nez Rakusan ze Styrskeho Hradce (kde ceny nejsou prave nejnizsi).
K ceně el. energie:
K energetice to už patří, že se v ní vydělává. To ovšem neopravňuje k doměnkám, že platíme předraženou elektřinu. Prostudujte si na stránkách eurostatu (dokument ISSN 1830-8082 ), kolik platí za kWh třeba na Slovensku (v rámci východního bloku je to srovnání nám nejbližší). Pak se podívejte na západ od našich hranic. Zjistíte, že v ČR je prodejní cena 1 kWh v ráci EU docela nízko. Když porovnáme ceny v rámci ČR, tak ČEZ je levnější než E.ON i než PRE. Za rok 2007 bylo ze zisku ČEZ vyplaceno státu jakožto majoritnímu vlastníkovi 30 miliard korun. Jak zde již bylo řečeno, ČEZ investuje obrovské sumy do obnovy a výstavby nových zdrojů. Můžeme být jedině rádi, že máme naši energetiku pevně pod kontrolou.
Taky by mi zajímalo, proč se píše jen o Martinu Romanovi. Kde se píše o majitelích Vítkovických železáren, OKD, a jiných obrovských podniků? Pokud máme elektřinu o více než 50% nižší než třeba slováci díky tomu že, máme energetiku v našich rukou, tak nějaké dohazování si kšeftů Martinem Romanem je celkem malá a přijatelná daň.
Škodovka je jak vidím pro váš špatná především tím, že je asi v českých rukou. Železárny Vítkovice jsou v pořátku, byť je ovládá několik jedinců z Ruska. Takový pan Bakala jakožto spolumajitel OKD si také jistě přijde na své. A napadá snad někoho, aby z tohoto důvodu někdo odmítal ostravské uhlí? Když jde o škodovku, tak je špatně, že se vyvíjí nové technologie, je špatně, že se bude vyrábět jiná technologie v licenci Siemensu.
sežeňte si některé poválečné elektrotechnické obzory a přečtěte si, kolik se toho tady v Československu vyrábělo v licenci Sovětského a Švýcarského průmyslu.
A pokud jde o prodej Skoda Power - kdyz se dostanete k nejake firme muzete mit bud zisk z jejiho rozprodeje (ze zacatku muzete napriklad tvrdit ze se koncentrujete jen na nejaky klicovy business) a nebo si ji nechat - coz ale stoji o dost vic usili. A mimochodem, firma se prodava pokud mozna v dobe, kdy ma zakazkovou napln, utrzite vic...viz. Skoda Power.
Pokud je Roman majitelem Holdingu Škoda, tak mi vysvětlete jednu věc:
ČEZ a.s. má rozjetou obnovu elektráren v severních Čechách. Celkem se jedná o výrobu 4 turbín do elektrárny Tušimice (dvě už jsou dodány a pracují), tří turbín do elektrárny Prunéřov (obnova 3 z pěti stávajících bloků), další 1 - 2 turbíny 660 MW pro nové bloky v Ledvicích a Počeradech, dále probíhá repowering elektrárny Dukovany, kde se tubíny rekonstruují z 220 MW na 250 MW. Dále čez uzavřel kontrakt na paroplynové elektrárny Mělník a Počerady. Kde plynovou turbinu dodá Siemens a parní turbinu škoda Plzeň. Dále se plánuje repowering stávajících bloků v Temelíně plus dostavba dvou bloků v Temelíně a jednoho bloku v Dukovanech. Pro nové bloky se uvažuje i možnost dvoustrojového uspořádání. Tedy na jeden blok dvě turbiny.
Škoda Power má na několik let zakázky za desítky miliard korun. A teď mi chytráci vysvětlete, proč by Roman dovolil Škodu Power prodat. K tomu došlo zhruba před měsícem, kdy Škodu Power koupila i s know-how nějaká korejská firma.
Nejde mi do hlavy, když má podle Vás Roman tak dobře škodovku zmáknutou, proč by teď v době obrovského energetického boomu ji prodával do Asie.
Jinak skutečně část lidi je tady opravdu na úrovni vášnivých čtenářů Blesku.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.
