..: Do Železné Rudy již brzy pod trolejí :..

Klasika na Špičáku - motorová lokomotiva 754 s osobním vlakem, foto: TAURUS Klatovy — Již v roce 2011 by měly začít elektrizační práce na 49 km dlouhém horském úseku tratě číslo 183 z Klatov do Železné Rudy. Ještě dříve mají proběhnout dvě související stavby, a sice rekonstrukce železničních stanic a zastávek na trati a výstavba dálkového řízení celé trati z Klatov. Současný postup je poměrně překvapivý, neboť ještě v minulém roce byla tato trať z elektrizačního programu HVDI vyřazena kvůli nutnosti nákladných předelektrizačních úprav.

Traťový úsek z Klatov do Železné Rudy, který Plzeňsko-březenská dráha otevřela v roce 1877, byl stavebně nejnáročnější sekcí této spojnice severočeské pánve s Bavorskem. Z Klatov, ležících v nadmořské výšce cca. 400 m, se trať vine do Nýrska a odtud stoupá sklony kolem 20 promile přes podkovový oblouk nad Dešenicemi a krátkým tunelem (165 m) do Zelené Lhoty, poté několika serpentinami do Hamrů-Hojsovy Stráže a dále po dně údolí směrem k prameni Úhlavy do Brčálníku. Vrcholový tunel pod Špičákem, se svojí délkou 1 747 m donedávna nejdelší v ČR (o několik metrů jej překonal v roce 2007 tunel na přeložce u Března), leží již v nadmořské výšce kolem 840 m. Ze stanice Špičák potom trať klesá do údolí Řezné, projíždí Železnou Rudou s dalším tunelem (198 m) a končí ve stanici Železná Ruda-Alžbětín/Bayerisch Eisenstein přímo na státní hranici.

Příhraniční trať v běhu dějin

Zpočátku praktické umístění nádraží na státní hranici ukázalo své "možnosti" v dobách totality, kdy bylo v roce 1953 přehrazeno bytelným plotem a vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Zajímavé je, že již v 80. letech se uvažovalo o elektrizaci tratě na československé straně a zavedení kyvadlové dopravy z Nýrska do Železné Rudy prostřednictvím pantografových jednotek. Většina aut a autobusů měla končit cestu pod horami, což se z tehdejšího i dnešního hlediska jeví jako těžce realizovatelné, byť tehdy dokonce vznikla i studie. Po revoluci se samozřejmě bariéra na hranicích odstranila a od roku 1991 opět stanice slouží oběma stranám. Další vývoj tratě na české straně úzce souvisel s tím, kam až sahá zájem německých občanů a Evropské unie. Na přelomu tisíciletí byly rekonstruovány stanice Železná Ruda (tehdy se ještě nenazývala Alžbětín) a Špičák a vznikla nová zastávka Železná Ruda centrum. Její nedlouhé nástupiště ovšem mohlo hostit pouze krátké vlaky, tj. vesměs ty, kterými přijížděli návštěvníci z Bavorska. V letech 2004-06 bylo rekonstruováno zabezpečovací zařízení v tomto úseku (zmizely pomalé jízdy na přejezdech) a rovněž zastávka Železná Ruda město, takže cestující již nemusejí vystupovat do výhybek a balancovat na vysokém náspu. V loňském roce bylo dále prodlouženo nástupiště zastávky Železná Ruda centrum, kde můžou nyní zastavovat všechny vlaky včetně rychlíků.

Nostalgie v úmoří Černého moře - souprava 831+Bix, foto: Railman Ukázka stávajícího PZZ u Nýrska, foto: ythomas_ct Letitý vůz řady 831 pod Špičákem, foto: OndraJ

Přestože již několik let zajíždí řada spojů z bavorského Plattlingu až na Špičák, 20 let po pádu železné opony se v Železné Rudě stále setkávají dva různé světy. Zatímco z německé strany hodinu co hodinu v taktu přijíždějí moderní nízkopodlažní vozy RegioShuttle, u nás jezdí v taktu pouze 3 páry rychlíků do Prahy a dvouapůlhodinová mezera mezi spoji není výjimkou. V Německu sice vlaky tak málo zastavují, že není potřeba zavádět nějaké zrychlené spoje narušující takt, ovšem ani u nás by to nebylo problémem. Máme sice rychlíky, ty ale do Klatov staví také téměř všude a v jízdních dobách je minimální rozdíl. Na hraniční čáru posíláme dýchavičné "brejlovce" s omšelými zelenými vozy, méně vytížené spoje přitáhne "kvatro", či diskutabilní RegioNova. Když se ještě někdy ukáže padesátiletá "ponorka", exponáty v malém železničním muzeu u bavorského zhlaví blednou závistí. Rozmanitost vozového parku do jisté míry souvisí s velkým turistickým potenciálem tratě, která je v tomto směru nejfrekventovanější v Plzeňském kraji jak v letní, tak v zimní sezóně.

Připravovaná elektrizace tratě a související stavby

V roce 1995 byla dovedena střídavá trolej z Plzně do Klatov, tento úsek má i relativně silnou příměstskou frekvenci, byť je přepravována nevhodnými soupravami. Pokračování do Železné Rudy je v ČR jednou z posledních tratí, kde v osobní dopravě používáme motorové lokomotivy, aniž by bylo smysluplné je nahrazovat motorovými jednotkami. V červenci 2005 byl sestaven Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), v něm elektrizace této tratě začleněna nebyla. Ovšem v tabulkách Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (HVDI), kterým byl brzy GEPARDI nahrazen, již tato stavba figuruje s předpokládaným nákladem 980 mil. Kč. V listopadu 2007 proběhlo zjišťovací řízení, avšak v rámci racionalizačních opatření v září 2008 byla tato trať opět vyřazena kvůli náročnosti elektrizačních prací. Plzeňský kraj ani Ministerstvo dopravy neměly tuto stavbu v prioritách a investiční záměr přestal být zpracováván.

O to více překvapuje aktuální situace, kdy SŽDC vyzvala obce v trase železnice a Správu NP a CHKO Šumava, aby se k plánované elektrizaci vyjádřily. Všechna stanoviska byla kladná, stejně tak krajský úřad "obrátil", a proto se SŽDC bude snažit, aby práce na elektrizaci začaly již v roce 2011. "Jsme jednoznačně pro. Vlaky budou rychlejší, méně hlučné, bude to přínosem i z hlediska ochrany životního prostředí. Je to další krok pro rozvoj Železnorudska," hodnotí záměr starosta Železné Rudy, Michal Šneberger. Samotná elektrizace tratě je poněkud diskutabilní - na jedné straně stojí nahrazení stárnoucích motorových lokomotiv, jejichž malou flotilu musí klatovské depo držet, na sklonově náročné trati, zkrácení jízdních dob a přínos pro životní prostředí. Protiargumentem je ekonomická náročnost elektrizace této zejména turistické tratě s minimální nákladní dopravou (natož tranzitní).

Lokomotiva 750 se blíží k hraniční čáře, foto: JTB Mechanikám a telegrafním drátům v Nýrsku odzvoní, foto: ythomas_ct Oblaka dýmu stoupají z lesa, tzn. lokomotiva 750 přiváží další rychlík do Zelené Lhoty, foto: Olda K.

Ještě před zahájením elektrizace tratě mají proběhnout dvě přípravné stavby. První s názvem „Klatovy – Železná Ruda, kolejové úpravy“ zahrnuje rekonstrukci kolejiště ve stanicích a dále v mezistaničních úsecích, kde je snížená traťová rychlost kvůli stavu svršku. Ve stanicích Zelená Lhota a Hamry-Hojsova Stráž má vzniknout ostrovní nástupiště délky 200 m v místě průjezdné koleje, úrovňovými nástupišti délky rovněž 200 m budou disponovat stanice Janovice nad Úhlavou a Nýrsko. Boční nástupiště stejné délky vzniknou v zastávkách Bezděkov u Klatov, Petrovice nad Úhlavou (tato má dosti sporadické využití), Dešenice a Hojsova Stráž-Brčálník. Náklady na tuto stavbu činí přibližně 215 mil. Kč.

Druhá stavba s nákladem cca. 497 mil. Kč nese název „Racionalizace trati Klatovy – Železná Ruda“. Jedná se o rekonstrukci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení v celém traťovém úseku, který bude poté celý dálkové ovládán ze stanice Klatovy. S tím souvisejí úpravy výhybek, výměny a úpravy některých přejezdů a náhrada kolejových obvodů počítači náprav, v návaznosti na letos realizovanou racionalizaci tratě Plzeň - Klatovy. Obě přípravné stavby samozřejmě respektují následnou elektrizaci, která spolkne investici zhruba ve výši 1 mld. Kč.

Klatovské nádraží "slaví" 50 let

Os 7553, Klatovy, 18.11. 2007, foto: JTB Na počátku zmiňovaného úseku se nachází stanice Klatovy, která do stavby zahrnuta není. Ostrovní nástupiště (dvě) tu existují již od roku 1959, stejně jako moderní nádražní budova. Tu původní totiž v dubnu 1945 srovnaly se zemí spojenecké bombardéry. Celých 14 let musela sloužit provizorní dřevěná budova, než byla otevřena nová, stavěná podle architekta Josefa Dandy - ten je známý také jako autor návrhů staničních budov Třinec, Lovosice, Pardubice hl.n. a Cheb. Trosky původní budovy a železničních vozů bychom našli pod plochou parkoviště.

RegioNova, Klatovy, foto: Pavel Martoch Po 50 letech existence nové budovy nejsou dnes cestující příliš nadšeni. Většina přízemí je totiž nevyužitá, funguje zde pouze kadeřnictví. Není v provozu restaurace ani výčep, čekající na vlak nemá kam jít, vzhledem k tomu, že nádraží je prakticky na konci města. Zato se tu rádi scházejí opilci a bezdomovci, kterým nahrává fakt, že i policejní služebna z nádraží zmizela. Proto si Klatovští přejí brzkou revitalizaci nádraží, která by jej přeměnila v multifunkční prostory, kam by se vrátily obchody a služby cestujícím.

Zdroj: Informační systém EIA, Klatovský deník (elektrizace), Klatovský deník (50 let nádraží), Železniční magazín


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 10.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
11.08.2009 (10:10)  
Syn: Mnou nenáviděné Desiro je v tomhle docela dobré, protože má široký nástupní prostor a velký prostor, kam se kolaři vyskládají (nepočítám zcela oficiální počet míst na kola). Jinak samozřejmně, jak psal ekoter se můžeme dostat do situace, kdy tam budou jezdit německá patra :) a tam je míst na kola hodně. Ale to berte jako velký vtip, tam už by ta elektrika pochopitelně nutná byla.
Jinak 612 docela hodně baští, ale hlavně v rychlostech 120-160, což zatím není případ téhle trati, takže to zas tak strašné nebude, ale jinak tohle vozidlo radší zapomeňte :).
11.08.2009 (10:06)  
Ad SYN: Přímé vozy - tam je zase problém, že v opačném směru byste se dlouho spojoval - třeba 10-15 minut (od příjezdu 1. rychlíku), takže časovou ztrátu přepřahu neodstraníte.
registrovaný uživatel SYN 
11.08.2009 (10:04)  
michawel: má z tohohle hlediska některá jednotka výrazně lepší přepravní kapacitu na kola? Všechny nízkopodlažní co znám mají několik málo míst (kola/kočárky/inv. vozíky) ale která má třeba víc?

ekoter: aha, dobře, tak z toho jsem si tak nějak vybral že "612 nezapadá do taktu (kvůli kapacitě) a tím pádem je na přímé vložené vlaky nevhodná" ačkoliv mi pořád nedocvaklo v čem spočívá ta "jednotná symetrie" a proč i zpátky nemůže malokapacitní jednotka jet řekněme 5 minut po "velkém rychlíku". Nicméně nechci vypadat jako že se hádám a snažím za každou cenu udržet nějaké myšlenky, spíš to zkouším pochopit když už je ta řeč...

Jo a jinak se mi to zdá vcelku dost závislé na docela optimistickém předpokladu že s dobrým taktem mohutně stoupnou počty přepravovaných, nějaký vzestup bych očekával ale hodně velký? Nevím, možná...
11.08.2009 (10:03)  
Aha, dopíšu základní předpoklad, který jsem považoval za zřejmý: Kapacita řady 612 je malá.
Problém je v tom, že se cestující, pokud budou vlaky jezdit v rovnoměrném intervalu (taktu), rozdělí rovnoměrně na všechny vlaky, takže všechny vlaky budou muset mít přibližně stejnou kapacitu. A uvědomte si, že až vlak pojede o 20 min (SJD 90 min), resp. o 50 min (SJD 60 min), tak těch cestujících bude více než dnes.

A pokud bych nechtěl jezdit do prokladu rovnoměrně - tedy v jednom směru bych jel s malou soupravou hned za "velkým" rychlíkem -, tak bych za předpokladu jednotné symetrie v minutě 00 v celé síti musel jet v opačném směru chvíli před "velkým" rychlíkem a přetekl bych.

A ona spotřeba řady 612 určitě nebude malá, takže když bych musel spojovat do 2/3/4 jednotek, tak už bych zase tak ekonomicky výhodný nebyl.

Navíc je otázka, když bych se postupem času dostal na cestovní dobu Praha - Klatovy 1:50 (viz Tomáš Záruba), o kolik cestujících by se mi zvedly přepravní proudy.
11.08.2009 (10:00)  
Syn: V Plzni by přijatelný přestup jít mohl.
ad 612 na Tanvald: Jo, ale ne na vlacích, kde je potřeba přepravovat kola a těch tam je bohužel hodně.
registrovaný uživatel SYN 
11.08.2009 (9:54)  
michawel: Já jsem tu 612 nevymyslel, ba naopak jsem psal "nebo něco jiného", principiálně mi šlo o to zda lze přijatelně dosáhnout "přímých vozů" přivěšením diesel jednotky za el. rychlík, ale asi to bude mít tolik komplikací (asi třeba topení apod.) že to asi nebude stát za to, nicméně jsem si to chtěl u ctihodného publika ověřit...
S přestupem by se to pochopitelně vymýšlelo jednodušeji, jenže u nás zatím ty přestupy mají občas své mušky (nepřípoje, vzdálená nástupistě apod.).
11.08.2009 (9:53)  
Z jiného soudku: čemu říkáte "mimo sezónu"? Do března se na Špičáku a Pancíři obvykle lyžovat dá, stejně tak na Arberu (na ranní Sp z Plzně navazuje bus přípoj k lanovkám se speciálním jízdným pro Čechy), na běžky to také jde. V dubnu už zase může být pěkně na pěší nebo cyklistické výlety. Takže "sezóna" = 11 měsíců prosinec až říjen? Já jsem tam vždy narazil na dost plné vlaky, proto se obávám že ani dvojice 612 (navíc všichni nepojedou jedním spojem v jeden čas) by nestačila. Jinak třeba na relaci Praha - Tanvald bych 612 neváhal fouknout.
11.08.2009 (9:46)  
SYN: Zrovna 612 není šťastné vozidlo, sice klopí, ale je a. hlučné b. v něm není moc prostoru pro kola, lyže apod. Navíc spřažení jednotky s klasickou soupravou si nedokážu představit, protože 612 má vepředu automatické kuplo, takže by se to muselo spřahovat přes konvertor, což omezuje rychlost někam k 50km/h.
Už třeba logičtější by bylo vypravit Sp vlak z Plzně od rychlíku z Prahy tak, aby byl přistaven tzv. na hranu takže žádné podchody. Tenhle Sp by mohl jezdit v hodinovém taktu (z Klatov nahoru pak proložený osobáky) v podobě nečeho alá Desiro. Nizká podlaha, velký prostor, relativně slušná rychlost.
registrovaný uživatel SYN 
11.08.2009 (9:39)  
Ekoter: omlouvám se já jsem asi blbej ale tohle jsem nějak nepochopil? Jako že mezi á 30 minut jezdícími rychlíky Praha - Plzeň (mimochodem, kam pokračují, jestli končí tak proč by některý z nich nemohl pokračovat do ŽR?) by se už další vlak nevešel? Nebo že kdyby z Prahy vyjížděl v X:10 tak by to likvidovalo veškerou krásu taktu? Nebo ona je snad celostátní dohoda že dálkové vlaky budou všude zastavovat ve stejnou dobu? Prostě nerozumím tomu... Já si vždycky myslel že primární funkcí taktu je aby člověk měl jistotu že pravidelně (a pokud možno často) každých X minut pojede nějaký spoj... a když pojede něco mezitím "navíc" no tak to snad nikomu nevadí?

Jo a jestli má jezdit Praha - Plzeň á 30 minut tak je snad zbytečná otázka jak by se cestující dostali do Plzně ne?
11.08.2009 (9:39)  
Tomáš Záruba: Mě osobně připadá 10 minut za miliardu poměrně hodně a hodně se obávám, že by to ta miliarda nebyla (bylo by to víc). Další protiargument je charakter cestujících, kteří po této trati jezdí. Tu hlavní frekvenci tvoří především turisté, pro které není/nebývá deset minut problém, čili jedná se o trochu jinou situaci než třeba směrem na Domažlice, kde jezdí hodně místních a má smysl uvažovat i o deseti minutách. Nicméně, ono tu ani tak nejde o to, jestli Rudu vůbec elektrifikovat, ale spíš o to ji elektrifikovat teď a v blízkých několika letech. To je dle mého názoru hloupost. Ta ušetřená miliarda na drátech lze investovat jinde do opravy železničního svršku (například mezi Plzní a Klatovami)
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko