..: Španělské vysokorychlostní ambice :..

Vysokorychlostní vlak AVE Renfe vedený jednotkou S-100, foto: RenfeMadrid — Španělsko je zemí obrovských kontrastů. Země s poměrně drsnými přírodními podmínkami, několika obrovskými a bohatými městy a mnoha zaostalými a od světa odříznutými regiony, kde převládá lokální nezaměstnanost mnohdy převyšující 20 %, dnes disponuje 1584 km vysokorychlostních tratí LAV (Línea de Alta Velocidad) normálního UIC rozchodu, elektrifikovaných soustavou 25 kV 50 Hz a způsobilých na rychlosti 250 až 350 km/h. O síť, její rozvoj a údržbu se stará státní organizace ADIF (Administrador de Infraestructuras Ferroviarias), která disponuje třetí nejdelší sítí LAV na světě. První je Japonsko (2452 km), druhá Francie (1840 km), čtvrté Německo (1285 km), pátá Čína (832 km) a za zmínku stojí ještě šestá Itálie (562 km).

Magická zkratka PEIT

ADIF, foto: ADIFRozvoj sítě (nejen železniční) je v současném období řízen významným dokumentem PEIT (Plan Estratégico de Infraestructuras y Transportes), který závazně určuje strategii Španělska v oblasti rozvoje infrastruktury a dopravy. Zároveň určuje její časový harmonogram v období mezi lety 2005 až 2020. Cílem je mít do roku 2020 vybudováno nejen 10.000 km LAV, ale i disponovat adekvátním vozidlovým parkem pro pokrytí potřeb Španělského království. PEIT je velmi ambiciózní, pracuje s částkou 248,8 mld. eur, z čehož na rozvoj železnice připadá 43,7 %. Přitom 83,4 mld. eur je vyčleněno na LAV, 18,0 miliard na údržbu a modernizaci stávající železniční sítě a 3,5 miliardy na rušení úrovňových křížení s pozemními komunikacemi. Na nákup vozidlového parku je vyčleněno 3,0 mld. €, což má spolu s dalšími programy zajistit RENFE plnou interoperabilitu. To znamená budovat nejen nové LAV, ale také modernizovat stávající konvenční síť (11.775 km) na UIC rozchod 1435 mm, včetně ERTMS/ETCS, místo původního pyrenejského rozchodu 1668 mm a zabezpečovače ASFA.

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco PérezVysoká rychlost zapustila své kořeny ve Španělsku již v roce 1992. Při příležitosti výstavy EXPO byla otevřena první LAV Madrid-Atocha - Sevilla-Santa Justa. Idea vybudovat tuto trať vznikla již v 80. letech minulého století v rámci projektu NAFA (Nuevo Accesso Ferroviario a Andalucía). Nicméně to bylo na dlouhou dobu vše. K otevření další trati došlo sice až v roce 2003, ale o to rychlejším tempem začaly přibývat další úseky. Jednalo se o trať Madrid-Atocha - Zaragoza-Delicias - Lleida (447 km). V roce 2005 byla dobudována odbočka z hlavní trati na Sevillu v úseku La Sagra - Toledo (20,5 km), která přiblížila Toledo vlaky Avant na pouhých 30 minut od Madridu. Rok 2006 přinesl prodloužení Lleida - Camp de Tarragona (81 km). Rok 2007 znamenal obrovskou slávu pro Andalusii, když se po mnohých technických problémech a pomalém postupu v duchu salámové metody podařilo otevřít za Cordóbou odbočující trať Almondóvar del Río - Antequerra-Santa Ana - Málaga (155 km). Součástí této trati je 7070 m dlouhý tunel Abdalajís, který byl jádrem všech problémů. Ve stejném roce doplnil síť LAV ještě úsek Madrid-Chamartín - Valladolid (179 km). Počátek roku 2008 znamenal dlouho očekávané zprovoznění zbývajícího úseku Camp de Tarragona - Barcelona-Sants (93 km). Tím byla zkompletována celá trať Madrid - Barcelona (621 km), kterou urazí non-stop spoje AVE za 2 hodiny 38 minut.

Jednotka S-102 Talgo 350 AVE Renfe na VRT koridoru Madrid-Camp de Tarragona, foto: RenfeV současnosti je rozestavěno mnoho úseků, které čeká zprovoznění v blízké době. LAV Levante (projekt o délce 914 km včetně všech rozvětvení a spojnic) spojí Madrid se středisky u Středozemního moře. Odbočuje u města Torrejón de Velasco v km 28 od Madrid-Atocha a vede přes města Cuenca a Mortilla del Palancar, kde se větví v směru Albacete a Valencia. Ke zprovoznění by mělo dojít v roce 2010. Vzdálenost Madrid-Atocha - Valencia bude poté činit výhradně po LAV 390 km. Další úseky, čítající připojení důležitých měst jako Alicante, Murcía a Cartagena, budou v rychlém sledu dokončovány v následujících letech. V roce 2010 bude uvedena do provozu i LAV Figueres - Perpignan. Zde došlo na španělské straně ke zpoždění (LGV na francouzské straně mezi La Jonquerra a Perpignan je hotovo již od února 2009). Poslední úsek mezi městy Barcelona a Figueres bude uveden do provozu až v roce 2012 kvůli technickým problémům s průchody pod městy Barcelona a Girona. Tím bude dokončena celá LAV Madrid - francouzská hranice v délce 824 km. Dále se ve stejném roce počítá s otevřením zárodku budoucí LAV spojující Madrid s Galícií v podobě úseku Santiago de Compostela - Ourense (87 km). Celá trať by mohla být dokončena v roce 2018. V roce 2013 by mělo následovat baskické Y, tedy spojení měst Vitoria, Bilbao a Irún (180,5 km). Dále ve stejném roce LAV León - Asturias, kde se v momentálně razí 25 km dlouhý tunel Parajes.

LAV Levante, foto: ADIFVe druhé půlce příštího desetiletí se ještě počítá s výstavbou LAV, která spojí Madrid s portugalskou hranicí přes města Oropesa, Talavera de la Reina, Cáceres a Badajoz, ale přesné termíny ještě nejsou stanoveny.

Díky PEIT se během příštích 10 let vlak stane hlavním dopravním prostředkem pro relace mezi 300 až 700 km. Vozidlový park AVE v současné době tvoří 18 souprav řady S-100 (Vmax 300 km/h), které jsou modernizovány na S-100 R, dodané Alstomem, společně s další soupravou rekonstruovanou z původní řady S-101 (Euromed, do konce roku bude upraveno i zbylých 5 jednotek na standardní rozchod, trakční systém 25 kV a ETCS L2 s výměnou interiéru); 16 souprav S-102 "Pato" (Talgo 350, Vmax 330 km/h) od konsorcia Talgo-Bombardier a 26 souprav S-103 "Velaro-E" (Vmax 350 km/h) od firmy Siemens. Využití potenciálu jednotek S-103 na trati Madrid - Barcelona zatím brání úroveň zabezpečovacího zařízení. K dnešnímu dni je v provozu pouze ERTMS Level 1, což limituje max. rychlost na 300 km/h a rozestupy souprav 5 min při této rychlosti.

Vysokorychlostní flotila RENFE v roce 2010
Vysokorychlostní jednotka S-100, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-102 Talgo 350, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-103 Velaro-E, Renfe AVE, foto: Renfe
Rychlost nad 300 km/h: řady 100, 102/112, 103
Vysokorychlostní jednotka S-104, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-114, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-120, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-121, Renfe AVE, foto: Renfe Vysokorychlostní jednotka S-130, Renfe AVE, foto: Renfe
"Pomalejší" jednotky (220/250 km/h): řady 104, 114, 120, 121, 130

Soupravy AVE ve stanici Madrid-Puerta de Atocha (2005), foto: Juraj KováčRok 2010 je pro španělského národního dopravce klíčový i z pohledu obnovy dalších segmentů svého vozového parku: právě v tomto roce plánuje Renfe provozovat nejmodernější flotilu drážních vozidel v Evropě, od vysokorychlostních jednotek přes kratší soupravy na střední a delší trasy, noční vlaky Trenhotel až po příměstské sítě vlaků Cercanías. Již v současnosti probíhá marketingová kampaň ve spolupráci s ministerstvem dopravy pod výstižným sloganem Nové časy, nové vlaky. Aktuální tempo dodávek nových vozidel dosahuje až tři nové soupravy týdně, počítáme-li všechny kategorie — kromě jiného do roku 2010 přibude do sítě AVE 30 jednotek Talgo 350 druhé generace (řada S-112) nebo 13 jednotek nové řady S-114 (vycházejících z pendolin typu ETR600, ovšem bez naklápění).

RENFE udala s příchodem vysoké rychlosti cestování po železnici nový standard. Pro mnohé Středoevropany (zvyklé na už tak vyspělé železnice jako jsou DB, SBB a ÖBB) možná až moc velký luxus, ale dle výsledků přeprav nejspíš RENFE zvolila řešení správné. 17,2 milionů cestujících v roce 2004, 18,2 mil. v roce 2006 a 23,5 mil. v roce 2008 (z toho 50 % v AVE) hovoří za vše. RENFE si nastavila vysokou laťku i v oblasti přesnosti, kdy v závislosti na konkrétní lince vrací část nebo celé jízdné už v případě zpoždění AVE v řádu několika desítek minut. Nutno ale podotknout, že grafikon je úmyslně navatovaný natolik, aby se tato možnost stala maximálně nepravděpodobnou. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že AVE dojíždí do každé stanice zpravidla o několik minut dříve, než je uvedeno v jízdním řádu.

adif A330, foto: Alfonso Marco PérezPtáte se, jak je takový rozvoj možný? V případě Španělska je to samozřejmě financování z fondů Evropské unie. V případě LAV Madrid - Valladolid to bylo až 70 % z uznatelných nákladů na stavbu. Takovou možnost má Česká republika a mnohé další státy také. Rozdíl je ale v efektivnosti fungování státního aparátu: Španělsko má velmi sofistikovaný systém pro práci s evropskými dotacemi. Ministerstva a místní orgány mají přesně stanoveny kompetence, aby někdo nědělal něco dvakrát, existují speciální zákony přikazující bankám držet určitou část rezev pro okamžité úvěrování státních zájmů, kdy je návratnost jistá v podobě evropské dotace. Dále zákony o územním plánování umožňují rychlejší postup při umisťování liniových dopravních staveb, než jak je běžné třeba v sousední Francii, ale i u nás v České republice. PEIT jen tento dobře namazaný stroj zastřešuje a udává celému konání jasný harmonogram na dlouhou dobu dopředu.

Zdroj: Rail Passion 07/2009, Renfe, ADIF, zdroje blízké Ministerio de Fomento; foto: Alfonso Marco Pérez, Renfe


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 20.7.2009 (12:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Španělsko


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer junkrs 
20.07.2009 (18:53)  
Nechic: Píšeš:"...tratová rychlost 90-120, tak je to ideální, protoze automobil ma mimo dalnici 90...", ale pak uvádíš směry MB-PHA, PHA-PLZ, kde se 90 určitě nejezdí. Navíc u vlaku musíš počítat ještě s cestou na/z vlak/u, takže aby mohl vlak časově "válcovat" auta 90-120 rozhodně nestačí!!!
Registrierter Benutzer Nechic  mail  
20.07.2009 (18:30)  
Souhlasím s názorem, že vzhledem k velikosti naší země je zbytečná trat nad 250kmh. Vlastně kdyby na všech tratích byla tratová rychlost 90-120, tak je to ideální, protoze automobil ma mimo dalnici 90, v obcich brzdi na 50 a musi se proplitat mesty, tim by to vlak mohl valcovat. Víc bych se zaměřil na kvalitu a hustotu tratí. Kdo jede z Prahy do Varu musi pres Usti nad Labem (to při té představě je samo divné). Z Liberce se kodrcám skoro 40minut do po silnici vzdáleného 25km Turnova. Kam auto dojede za 10minut. Z Turnova jsem schopnej někam dojet za celkem přijatelný čas, ale tenhle úsek to degraduje. Takových úseků se u nás ale najde určitě plno. Některé narovnání tratí (třeba MB - PHA, HK - JC nebo ve větším PHA - PLZEN - FURTH, PHA - Chomutov ) a dosáhnutí tratové rychlosti okolo te stovky by bylo dalekonasobne uzitecnejsi nez nejaka draha VRT opet pro 2-3 privilegovana mesta.
20.07.2009 (18:09)  
A ty spoje v intervalu 30 minut budou jezdit za jízdné odpovídající Student Agency? Pak samozřejmě budou jezdit narvané. Teď už jen najít pár desítek miliard korun a může se vesele stavět, protože hodinová úspora z Prahy do Brna pro pár tisíc lidí denně je to, co potřebujeme ze všeho nejdřív.
20.07.2009 (18:04)  
Railpic - Tak proč řekové modernizují převážně "jen" na 200 z fondů EU? To nejsou vyloženě VRT! Prostě páteřní tratě. A u nás? Raději nekomentovat...

Frantisek - souhlas
Registrierter Benutzer Rail-2005  mail  
20.07.2009 (17:48)  
Pokud se VRT postaví jako smíšená (tedy nižší sklony, více mostů a tunelů), tak sice bude dražší, ale uživí se, protože mezi 00h00 a 05h00 bude použitelná pro vozbu rychlých dálkových nákladních expresů "železniční dálnice". Pokud budou vybudovány dobře umístěné výhybny s dostatečně dlouhými předjízdnými kolejemi, můžou jezdit tyto nákladní expresy s V=160 i v denní době mimo špičku, aniž by nějak omezovaly osobní dopravu s V=320. Standardem na VRT jsou spojky a odbočky na V=160. Francouzi mají spojky na LGV Est dokonce na V=170. Nejrychlejší výhybka do odbočky na světě, která je instalovaná na odbočce z LGV Est na LGV Interconnexion zvládá V=230! Takže technicky to jde. Díky tomu i v souběhu s osobní dopravou pojede nákladní expres stále konstantní rychlostí, takže i energeticky úsporné. Doprava na VRT tepnách je řízena s přesností na sekundy. Stalo se mi, že jednou mělo moje TGV zpoždění asi 5 minut a prostě nás na LGV nepustili, abychom jim to tam nerozesrali. Čekali jsme na odbočce asi 10 minut, než projela 2 na čas jedoucí TGV, a pak nás tam pustili. Výsledné zpoždění sice 10 min v cíli, ale ostatní doprava OK.

Je nesmysl, když tady někdo tvrdí, že by se u nás po VRT proháněly co 2 hodiny prázdné VR soupravy (a tudíž by se VRT neuživily). VR musí krom rychlosti nabídnout i přidanou hodnotu a tou je vhodný takt. Pro Praha - Brno - Ostrava budou v pohodě stačit krátké soupravy (4 vozy, jako AVANT ve Španělsku), které budou jezdit po 30 minutách. V případě špičky pojedou některé spoje zvojeny. Do toho samozřejmě vhodně proloženo pár tranzitních "dlouhých" dálkovek v relacích typu Belin - Wien, Wien - Warszawa či Frankfurt - Nürnberg - Praha.

A uvědomte si, ERTMS/ETCS Level 2 umožňuje až 350 km/h při rozestupu 2 min 30 sec! To není jako AB u nás na koridoru a pomalé výhybky na 50.
20.07.2009 (17:01)  
JP: Proč dávat peníze na to, aby někde mohly líp jezdit kamiony? Protože to na bezpečnosti a životním prostředí v průjezdních městech prospěje daleko více lidem, než nějaká VRT s prázdným vlakem co dvě hodiny.
20.07.2009 (16:58)  
Jen drobnost: dálnici živí kamióny a osobní přeprava dálková i řekněme místní. Totéž zhruba platí pro koridory. VRT by živila jen dálková osobní, takže teorie, že když se uživí dálnice, uživí se i VRT, je úplně mimo. Jsem pro velkoryse řešené rekonstrukce tratí, nejen koridorů, ale třeba i tratě Přerov/Olomouc-Brno, Hradec-Pardubice atd. Ale samostané VRT ne. Ostatně to, že VRT se u nás vlastně kromě úzkého okruhu šotoušů nijak moc neřeší, vypovídá o tom, že společenská potřeba je skoro nulová.
20.07.2009 (16:46)  
Ad Raipic - díky za přiznání k silnici - ano tenhle úsek je skutečně potřebný, když se tam překlopila veškerá kamionová doprava. Ovšem kdyby tam kamiony nebyly, tak bych Vás poslal někam, protože tuhle luxusní silnici velice rád jezdím když jedu z Plzně na severní Moravu. Jó, kdybychom takové měli u nás na železné oponě (tím myslím Plzeňský kraj). Tak se zamyslete, proč bych měl dávat prachy na to, aby někde mohly lépe jezdit kamiony. To je úplně stejná situace. Vezměte někdy auto a pojeďte si projet silnice za demarkační čárou. Ideální Písek - Plzeň, ta je ještě z doby Marie Terezie. Za 20 let budování kapitalismu se tu nedala ani koruna - samozřejmě s výjimkou 80km D5, která je stejně jen pro kamiony.

No nic, bylo by toho na tlachání vícero. Podstatné je to, že když se někde uživí dálnice - jako D1, tak se tam uživí i VRTka a nejde o vyhozené peníze. Vyhozené peníze jsou pro mne strávené za volantem, protože nejsem taxikář, ale živnostník a jakákoliv jízda autem delší než 20 minut je pro mne ztráta.
20.07.2009 (16:35)  
Jirka Panther: Ještě počítejte zastávky a případně (na starších tratích) častější oblouky kvůli menšímu sklonu. Vlak musí jet rychleji, a to pokud možno nejen na té hlavní trati. Ne každého cesta po ní pak ještě vede :).
20.07.2009 (16:33)  
waszyn: K tomu placení - kdybyste měl dát za použití dálnice nákladovou cenu, možná byste ještě rád nasedl do Pindi... Ale to už je v rovnoměrném nastavení a veřejné přístupnosti sítí.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko