..: SŽDC: Limit 160 km/h bude minulostí :..

koridor Česká republika — Správa železniční dopravní cesty plánuje prolomit rychlostní limit 160 km/h na českých železnicích a začít budovat první úseky pro dvousetkilometrovou rychlost již v nejbližších letech. České železnice byly po dlouhá desetiletí svázány rychlostním limitem 120 km/h. Postupná cesta ke zrychlování začala až v polovině 80. let úvahami o zavedení úseků s maximální rychlostí až 140 km/h. Po různých testech a vykonání TBZ pro danou rychlost u lokomotiv řady 350 byla prvním úsekem od 10. 5. 1988 první kolej v úseku Zaječí — Šakvice. Další zvyšování rychlosti, tentokráte na 160 km/h, umožnil až začátek modernizací tranzitních železničních koridorů (dále TŽK), se kterými se začalo pět let po zavedení rychlosti 140 km/h a to 2. srpna 1993 na 1. TŽK úsekem z Úval do Poříčan. Pro rychlost 160 km/h byly navrhovány všechny čtyři TŽK, nyní SŽDC oznamuje první projekty na modernizaci tratí pro rychlost 200 km/h.

200 km/h? Rušením přejezdů to nekončí

ČD 380.002, display s rychlostí 200 km/h, foto: Josef Petrák Mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč se na současných koridorech jezdí jen do 160 km/h, patří přítomnost úrovňových přejezdů, přes které legislativa nedovoluje projíždět vyšší rychlostí. Podmínek pro úspěšné zrychlování je ale víc. Jak se pro ŽelPage vyjádřili zástupci SŽDC, pro rychlost 200 km/h musí být splněna řada předpokladů zejména z oblasti zabezpečení, kde se jako ideální jeví stavědlo typu ESA 11, jak s reléovým tak i elektronickým rozhraním. Ostatní starší typy zařízením jako SZZ–ETB, RZZ AŽD 71 s JOP, nesplňují jeden, či několik funkčních požadavků a stanovenou normu pro rychlosti nad 120 km/h. Staniční zabezpečovací zařízení by však měly být provázány s evropským vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS. Dále je pro stanovené rychlosti nutné zvětšit délku přibližovacích úseků před hlavními návěstidly až na 5000 m (v případě, že je v daném úseku dovolená rychlost 200 km/h). Prodloužení je nezbytné pro případné rušení neprojeté vlakové jízdní cesty.

Rekonstrukce koridoru Brno — Přerov

koleje - běžná traťMezi první tratě, na kterých by se mělo jezdit rychleji než 160 km/h, by měla patřit trať 300, která bude v roce 2012 revitalizována. Kromě zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h (eventuelně až 230 km/h) bude trať také zdvoukolejněna. Úprava, jejímž hlavním investorem je SŽDC, bude trvat přibližně 3 roky. Rychlost se zvýší na více než dvojnásobek. Správa železniční dopravní cesty už má předběžné plány, aktuálně probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. První etapa rekonstrukce proběhne na 39kilometrovém úseku mezi Blažovicemi na Brněnsku a Nezamyslicemi na Prostějovsku.

Dle SŽDC se projednávaly 3 varianty modernizace. První uvažovala o zachování tzv. referenčního stavu, kdy by se trať nijak výrazněji nemodernizovala kromě nezbytných rekonstrukcí staničních, traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení spolu s peronizací jednotlivých stanic. Druhou variantou je modernizace trati na 160 km/h. Představuje plné zdvoukolejnění trati v ose Brno — Blažovice — Holubice — Přerov, tj. vzdálenost 76,5 km s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení přinášející podstatné zvýšení propustnosti trati. Poslední zvažovanou variantou je modernizace trati na 230 km/h. Ta představuje plné zdvoukolejnění s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení. Tato varianta je kvůli velkému počtu tunelů a jejich délce investičně podstatně nákladnější.

Rozpočet prozatím není znám. Plány jsou teprve na začátku, ale měly by být dokončeny ještě letos. Rekonstrukce počítá i se zastávkami, které se budou rekonstruovat a přesouvat blíž k centru měst například v Blažovicích, Holubicích nebo Rousínově. Přejezdy budou nahrazovány mimoúrovňovými kříženími. Po rekonstrukci se mimo jiné zvýší i dopravní kapacita tratě a kdy by se mohly na trať vrátit osobní vlaky integrovaného systému.

Historie tratě sahá až do 19. století; od té doby však na ní nebyla provedena kromě elektrifikace žádná zásadní modernizace. Trať je jednokolejná a v současnosti je na ní maximální traťová rychlost pouhých 90 km/h. Z dálkové dopravy po ní jezdí v hodinovém taktu rychlíky mezi Brnem a Bohumínem a každé 2 hodiny také rychlíky Brno — Olomouc (— Jeseník). Dříve se po ní proháněl i slavný expres Moravan, který byl bez náhrady zrušen ve prospěch zvýšení počtu rychlíkových spojů. Právě v dálkové dopravě je traťová rychlost největší brzdou provozu, kdy například rychlíky 73× (se soupravou na 140 km/h) v jízdním řádu 2008/09, stavějící mezi Svinovem a Přerovem (79 km) také ve Studénce, Suchdole nad Odrou a Hranicích na Moravě dosahují na tomto úseku průměrné rychlosti 94,8 km/h. Z Přerova do Brna (88 km) se zastavováním v Kojetíně a Vyškově na Moravě pouhých 69,5 km/h. To znamená, kdyby se parametry mezi trati mezi Přerovem a Brnem zlepšily jen na stejné parametry jako má koridor mezi Svinovem a Přerovem, tak by i soupravy na pouhých 140 km/h dokázaly ukrojit z celkové jízdní doby nezanedbatelných 20 minut. V případě soupravy na 200 km/h, která by dokázala využít i maximální stošedesátku před Přerovem, tak by rozdíl byl ještě daleko větší. SŽDC si slibuje od rekonstrukce kromě více než dvojnásobného zvýšení traťové rychlosti také podstatné zvýšení kapacity tratě, která umožní zkrácení intervalu pro taktovou dopravu. Regionální spoje by mohly ve špičce jezdit v 30minutových intervalech.

Současné rychlosti na české železnici

O tom, jak rychle se v současné době jezdí po českých železnicích, si můžete udělat obrázek z mapy železniční sítě s barevným rozlišením jednotlivých traťových rychlostí podle barev.

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek: Ing. Pavel Krýže, Ph.D., Ing. Rudolf Mrzena

Další tratě budou následovat

Do budoucna bychom se mohli také dočkat eventuálního zvýšení rychlosti i na dalších tratích v Česku. Mezi nejčastěji diskutované kandidáty na provoz rychlostí vyšší než 160 km/h je například úsek 1. TŽK mezi Brnem a Břeclaví, na kterém je v současnosti pouze jeden jediný úrovňový přejezd a v minulosti tu již jednotka řady 680 dosáhla rychlosti 237 km/h. Od července do prosince tohoto roku na této trati již probíhají první rekonstrukční práce, které mají mimo jiné přinést komunikaci GSM–R, zabezpečovací systém ETCS a další vybavení pro modernější a rychlejší provoz. Další investice budou následovat v dalších letech.

V poslední době se také v souvislosti s vykonáním TBZ u lokomotiv řady 380 mluví o dalším úseku 1. TŽK — a to mezi Chocní a Pardubicemi, který ovšem v současné době disponuje několika úrovňovými přejezdy. Stejně tak by byl vhodný kandidát úsek 2. TŽK mezi Moravskou Novou Vsí a Napajedly, který je celý pro 160kilometrovou rychlost. Dá se ale předpokládat, že přednost dostane provoz dvousetkilometrovou rychlostí na rameně Břeclav — Brno — Přerov.

Poslední konvenční tratí, kde se o rychlosti 200 km/h uvažuje, jsou tratě 230 a 250 z Kolína přes Havlíčkův Brod do Brna. Tato modernizace bude ovšem záviset na záměru vybudování vysokorychlostních tratí v Česku. Pavel Halla, tiskový mluvčí SŽDC, k tomu pro Želpage dodal: "Věc je ve stádiu územně—technické studie a investičního záměru. O VRT není zatím zcela rozhodnuto. Pokud bude rozhodnuto o VRT, bude zajištěna interoperabilita a odstraněny největší poklesy rychlosti (Havlíčkův Brod — Golčův Jeníkov), pokud VRT nebude, bude trať v úseku Kolín — Havlíčkův Brod výrazněji přestavěna."

Nejen infrastruktura…

Škoda 109E, foto: Hrady Plány na zvyšování maximální rychlosti nad 160 km/h ovšem nestojí jen na vhodné infrastruktuře, ale i na vhodných vozidlech, která musí být k dispozici. Například České dráhy v současnosti disponují jen 20 lokomotivami schopnými jet rychlostí 160 km/h na tratích vybavených stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Pro tratě elektrifikované střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz nemají v současné době žádnou lokomotivu schopnou jezdit rychlostí 160 km/h a vozbu vlaků touto rychlostí u nás zajišťují některé z 18 lokomotiv řady 350 ZSSK, popřípadě některé z 15 lokomotiv 1216.2 ÖBB. Tato situace by se ovšem měla v nejbližší době změnit spolu s příchodem prvních lokomotiv řady 380, které si v dvacetikusové sérii objednaly České dráhy u Škody Transportation. Tyto lokomotivy budou také první u Českých drah schopné jezdit rychlostí 200 km/h. Pro tuto rychlost v současné době mají ČD k dispozici pouze 7 ucelených jednotek řady 680 pendolino, které ale po vykonání potřebných zkoušek mohou dosahovat i rychlostí až 230 km/h. V současné době také dráhy uvažují o rekonstrukci některých lokomotiv řad 162/163 na dvousystémové lokomotivy řady 361, které budou schopny také jezdit rychlostí 160 km/h pod oběma systémy.

Zdroj: ČT24, SŽDC


JiříK. | 18.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 11 12 13 14 15      Zpráv na stránku:   
18.08.2009 (10:17)  
Doplnění k LuBe: Též "hlavní" norma na údržbu žel. tratí je novelizována do podoby rychlostních pásem již do 300 km/h.
18.08.2009 (10:15)  
Nemáte někdo konkrétní informace o vytíženosti jednotlivých tratí? Ideálně mapku, ale i tabulka potěší :))
registrovaný uživatel LuBe 
18.08.2009 (10:13)  
-sl- Jakou legislativu máte na mysli? Nová norma pro projektování GPK železničních tratí ČSN736360 již rychlost 300 obsahuje. Podle ní již se oficiálně dělají projekty. To si myslím, že byl zásadní krok, jelikož stará obsahovala rychlostní pásma pouze do 160.
18.08.2009 (10:10)  
znojmák: Brno - Přerov -> Tento rok se odevzdává přípravná dokumentace. Tedy žádné studie, aneb projektově nejdále dotažená trať v ČR s TR nad 160 km/h.
18.08.2009 (10:05)  
SzKT ... a my stavíme tratě pro němce ?? nebo pro nás ?? Nebo chcete říct že do Německa jezdí denně víc lidí než mezi Brnem a Ostravou ?? To asi ne :) Myslím že zdvoukolejnění této trati a zvýšení rychlosti má hodně co nabídnout .. Peníze ... Dělá se teprav studie, takže stavět se bude až tak za 10 let až se dokončí koridory. A to předpokládám krize už odezní, už teď se to ukazuje v některých státech. Vozidla ... za 10 let se může stát hodně .. proč kritizovat něco s nynějším rozhledem.
registrovaný uživatel -sl- 
18.08.2009 (10:02)  
Vlad: nezaměňuji, jen konstatuji, že dělají ramena, ale skončí to u 160 - nelze projektovat/stavit to, na co nemám oporu v legislativě.. u SŽDC pravděpodobně oddělení PR nemá páru o technických detailech, které to do změny legislativy (u věcí nad 200 nezměníte) dělají nerealizovatelným..

a dál píšu o paradoxech.. ale to je jedno, beztak na to nebudou peníze..
18.08.2009 (9:55)  
Karel Kovařík:
No aspoň vidíme tu jejich očividnou serióznost... Jak něco nepřevezmou z ČTK, Reuters či AP, tak to potom tak vypadá... Hold méně rychlokvašek, více snahy... Novináři...

Ale opravdu se divím, že jako první nejde např. Brno - Břeclav...
Stará paní: Menšími možná, ale opravdu chci vidět, jak to nakonec dopadne... Jestli nebude 1/2 trati (hlavně od Kojetína až někam za Vyškov) v tunelech či v něčem jiném...

Znojemák: Ovšem těžko to na 76km využije vmax/200, protože aby se to využilo, tak to bude zastavovat jen v Přerově? A nebo to bude zastavovat i ve Vyškově, Nezamyslicích a Kojetíně a bude se to rozjíždět na 200 a hned brzdit? Navíc tam bude muset být udělaný hodně dobře GVD, protože jakmile tomu vlaku ve 200 (pokud tam něco takového ovšem bude jezdit) vleze osobák, tak jsme dojezdili úplně. Na příhraničních tratí to má smysl tehdy, pokud se na stejnou či vyšší trať napojuje...
registrovaný uživatel SzKT  mail  
18.08.2009 (9:49)  
Karel kovářík: Co tím chci říct: nejdřív by se na 200 měly upravit vhodné úseky 1. a 2. koridoru a pak teprve tuto rychlost zavádět jinde. Na rozdíl od 300 by na to mohly jít i evropské dotace, jedná se totiž o koridory panevropské (po 300 se nikam do Evropy nedostanu). Už jenom proto, že jen na těchto tratích je reálná šance, že budou jezdit cizí železniční správy svými vozidly.
Ale obecně mi tady vadí jedna věc: na papíře se staví vzdušné zámky, všichni se radují a pak se zjistí, že peníze se netisknou tak snadno a stavby se odsouvají. A s odůvodněním, jak to všechno jednou bude krásné se nedávají peníze do prosté údržby a výsledkem je, že stávající infrastruktura zvesela chátrá. Ani brněnské, ani ostravské nádraží nepředstavují zrovna důstojné vstupní brány do svých měst, stejně tak množství pomalých jízd (i na již hotových koridorových tratích) hovoří za vše. Bohužel tahle strategie ubíhajících obzorů patří k české mentalitě, proto tu taky nikdy nic pořádného nevznikne, to ovšem neznamená, že mi to nevadí. A jen tak na okraj: Švýcaři sice mají jedinou trať na 200 km/h, zato skoro neznají pojem pomalá jízda, 120-160 se jezdí na každé jen trochu důležitější trati a nádraží mají jako zahrádky. Jak jen to oni dělají? Asi to nebude tím, že by pečlivě udržovali dědictví po předcích a nesnili o předražených fantasmagoriích někdy za 50 let.
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
18.08.2009 (9:47)  
SzKT: Pokud se SŽDC rozhodne ke změně standardu, tak logicky nějaký úsek bude vždycky první. A určitě nezůstane ojedinělý.

-sl-: článek pěkný, leč neúplný.. - nezaměňujte, prosím, článek s technicko-ekonomickou studií, studií proveditelnosti... Legislativu neřeší SŽDC, změny zákonů připravuje pro vládu Ministerstvo dopravy. Obce a vyšší územně správní celky mají své územní plnány, ve kterých definují využití území. A už při jejich pořizování se řeší konsenzuální otázky s mnoha účastníky - tady třeba nejideálnější trasa vs. obslužnost obcí. Zkuste se podívat třeba do novin nebo obecních kronik starých 100 - 150 let, tedy do doby bouřlivého rozvoje železnice v R-U, jak rozdílný byl přístup jednotlivých obcí...
18.08.2009 (9:45)  
SzKT: Ony tam obyčejné rychlíky jezdí právě proto, že ta trať v této podobě není pro nic lepšího vhodná. Základník podmínkou provozu je obsazenost, a ta je na této trati mnohem vyšší, než kde jinde. Kdesi jsem četl (ale zdroj neznám), že z Brna odjíždí po trati 300 trojnásobek cestujících, než po všech ostatních tratích dohromady. Bylo to teda ještě před IDS.

Když už jde o ty obecné zprávy: NKÚ před časem (2 roky?) konstatoval nesprávně mířené investice do rekonstrukce koridorů s tím, že se nerekonstruují tratě, které by to nejvíc potřebovaly (Plzeň - Domažlice, Brno - Přerov, Brno - Jihlava), a místo toho se staví tratě, které jsou jednoznačně méně důležité (Plzeň - Cheb atd. už si to úplně nepamatuju). Jistě že by se do Německa mělo jezdit rychlým vlakem. Ale mezi Brnem a Přerovem to má z dopravního hlediska obdobnou prioritu, rozhodně srovnatelnou s ramenem ČT - Přerov (která vede mnohem většími kopci než 300... - Páňula). Také by mě zajímalo, na základě čeho pánové dělí tratě na mezinárodní a vnitrostátní.
  1 ... 11 12 13 14 15      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko