Graubünden - Železniční společnost Rhätische Bahn (RhB; používá se též italský název Ferrovia retica a rétorománský Viafier retica) jistě netřeba blíže představovat. Tato společnost provozuje poměrně rozsáhlou síť tratí metrového rozchodu na území švýcarského kantonu Graubünden, který je kromě vysokohorské alpské krajiny charakteristický největším rozšířením rétorománského jazyka v rámci švýcarské konfederace. Charakter provozu na této síti se nese v typicky švýcarském duchu: žádné velké změny, důraz na tradici, kontinuitu a spolehlivost provozu. Zdálo by se tedy, že o dění na RhB nemá valný smysl psát, neboť provoz je tu dlouhodobě neměnný. Opak je však ale pravdou, o tom se můžete přesvědčit v následujících řádcích.
Allegra přichází
Řadu desetiletí byly pro osobní dopravu RhB typické dlouhé soupravy klasických vozů typicky švýcarského vzhledu rozdílného (a často značného) stáří, tažené elektrickou lokomotivou. Tyto vlaky jsou však doplněny několika páry prestižních expresů, složených z panoramatických vozů, opět tažené buď elektrickou lokomotivou, případně na atypické Berninabahn ze St. Moritz do Tirana, motorovými vozy. Ačkoliv uvedený charakter provozu je velmi oblíben milovníky železnic z celého světa (zejména kvůli možnosti otevřít okno), z místního hlediska pro stálé obyvatele a zainteresované orgány veřejné správy je již delší dobu kritizován. Zejména vadí špatná přístupnost vlaků RhB pro cestující s omezenou schopností pohybu - dosud jsou bezbariérově přístupné pouze řídící vozy řady BDt 1751 - 1758 z roku 1999, které jezdí zejména v relaci Pontresina - Scuol-Tarasp.
Z tohoto důvodu RhB objednala u renomovaného švýcarského výrobce Stadler Rail 15 nových třídílných elektrických nízkopodlažních jednotek. Ty budou vzhledově podobné ostatním vozidlům z produkce této společnosti (např. jednotky FLIRT nebo motorové jednotky řady 840 ZSSK). Pro náročný provoz ve Švýcarsku budou přizpůsobené zvyklostem RhB a to včetně nátěru. Jednotky budou dosahovat nejvyšší rychlost 100 km/h a budou mít 104 míst k sezení, z toho 24 v 1. třídě, umístěné za kabinami strojvedoucího a poskytující cestujícím výhled na trať. Nové soupravy budou konstruovány pro provoz pod standardním napětím většiny sítě RhB 11 kV/ 16,7 Hz. Kvůli větší operabilitě v provozu budou moci jezdit též pod atypickým napětím Berninabahn (1000 V stejnosměrné trakce). Cílem je částečně odstranit těžkosti, vyplývající ze styku obou soustav ve stanicích St. Moritz a Pontressina.
Celková cena kontraktu představuje 150 milionů CHF, tedy zhruba 10 milionu CHF za každou jednotku (cca. 180 mil. Kč). Důvodem takto vysoké ceny je právě potřeba univerzálního použití jednotek na celé technicky různorodé síti RhB a z toho vyplývající atypičnost vozidel oproti standardní produkci výrobce.
Jednotky byly poprvé představeny vedením RhB při příležitosti nového GVD 2008/09 v prosinci 2008 a dostaly obchodní název Allegra. Toto označení je zároveň pozdrav (cosi jako „Dobrý den“) ve většině rétorománských dialektů, pro celý region velmi charakteristický. RhB chce tímto označením jednak podtrhnout specifický charakter Graubündenu a zároveň s tím projevit úctu k rétorománským obyvatelům regionu, neboť jejich jazyk je dosud na síti RhB poněkud opomíjený a například ani vlastní stránka nemá rétorománskou mutaci. Sepětí s regionem má symbolizovat i vnitřní výzdoba jednotek Allegra, která bude inspirována prvky tradiční místní architektury.
Prvních 5 jednotek by mělo být předáno do provozu při příležitosti 100. výročí vzniku Berninabahn na jaře 2010 a měly by na této trati postupně nahrazovat klasické motorové vozy řady ABe 4/4 z 60. - 80. let. Po dodávce všech souprav je záměrem RhB provozovat průběžnou dopravu v relaci Chur - Filisur - Samedan - Pontressina - Tirano. O něco později by na první dodávku mělo navázat dalších 5 stejných jednotek (tentokrát už jen na střídavé napětí) pro stále rostoucí provoz v nejbližším okolí Churu. Tyto jednotky budou nabízet celkem 189 míst k sezení, z toho 21 v první třídě, přičemž na rozdíl od dvousystémových jednotek budou čtyřdílné. Vše tedy nasvědčuje tomu, že kdo se chce povozit po síti RhB klasickými soupravami na běžných spojích se standardním tarifem, měl by si pospíšit.
Změny v GVD 2008/09
Prozatím však v provozu RhB panuje spíše pověstný klid před bouří. Změn v jízdním řádu v současném GVD není mnoho, jsou však poměrně významné. Největší změny proběhly v regionu Davos, kde byly v minulých letech velmi ostré obraty souprav jak od jihu z Filisuru, tak od severu z Landquartu. To vedlo k tomu, že v případě vzniku zpoždění došlo k jeho přenosu na protisměrné a přípojné vlaky, což bylo ve švýcarských poměrech absolutně nepřijatelné. Důsledkem je, že dnes stojí vlaky v relaci Landquart - Davos Platz v cílové stanici 37 minut a po uplynutí této doby pokračují dále s vlaky relace Davos - Filisur, v opačném směru je situace analogická. Při této příležitosti došlo k rozšíření provozu vratných souprav („Pendelzüge“) s lokomotivou Ge 4/4 II nebo Ge 4/4 III a nízkopodlažním řídícím vozem výše uvedené řady BDt 1751-1758 i na relaci Landquart - Davos - Filisur. Toto řešení by mělo být dlouhodobé a po nasazení jednotek Allegra do provozu by mělo zajistit bezbariérovou přístupnost většiny vlaků na celé síti RhB.
Bližší informace k jednotkám Allegra
Zdroje: Eisenbahn - Revue International 2/2009, Tisková zpráva RhB k jednotkám Allegra
Jinak o tomhle tématu dost psali ve speciálu Eisenbahn-Journal, které bylo věnované Albulabahn. Ovšem viděl jsem to zběžně, pro mě byl tenkrát prioritní díl o Berninabahn (na oba sešity jsem neměl) a o rok později už jsem to u RhB nesehnal. Takže jestli to někdo má, možná by to bylo zajímavé.
Jen bych předpokládal, že pokud by GySEV vypsal VŘ na dodávku elektrizace po Ebenfurt, vyhraje to nějaká rakouská firma a výsledek bude vypadat "rakousky".
O tom Šoproni vím, dokonce jsou až po Ebenfurt hluboko do rakouského vnitrozemí maďarské sloupy trakčního vedení, což mě docela zaujalo. Každopádně díky za informace.
To je to, co zazlívám ČD jak ve vnitru, tak v mezistátním provozu "diplomacii ČD".
Místo stupidních stykových bodů na širé trati majících za následek zbytečné nároky na "modré" lokomotivy by mohla být ve všech stanicích přilehlých stykovému bodu (Beroun, Benešov, Svitavy, Nezamyslice, Klášterec nad Ohří) nebo stykových stanicích (Nedakonice, Kutná Hora) přepínatelná trolej.
Stejně tak bych klidně zafinancoval zřízení přepínatelné troleje v Summerau nebo Gmündu NÖ, což je levnější a smysluplnější než patlat doslova na koleně nějakou lok 340. Přepínatelná trolej je taky v Ebenfurtu, kde se stýká GySEV a ÖBB.
Při elektrifikaci trati Sopron MÁV (GySEV) – Deutschkreutz řešily ÖBB problém, jak zajistit napájení rakouského úseku trati napětím 15 kV 16,7 Hz. Protože by musely vybudovat vedení až od Wiener Neustadt, rozhodly se elektrifikovat trať napětovou soustavou 25 kV 50 Hz a nakupovat trakční energii od Maďarů.
Jinak pro všechny: S využitím pomocí Twixe je teď aktualita trochu rozšířená o pár dalších údajů, zejména ohledně kapacity obou sérií jednotek.
Ve švýcarském železničním atlase je zmínka o tříkolejné splítce, vedle čáry vyznačující „úzkou elektrifikovanou" je plná čára (normální rozchod), ale na rozdíl od červené barvy vyznačující trakční proudovou soustavu 15 kV 16,7 Hz je čára růžovo/fialová, takže i tohle svědčí o tom, že i při jízdě na koleji normálního rozchodu se jede na „napětí RhB".
Podle nepotvrzených informací na tomto principu fungovala nějakou dobu výměna lokomotiv v Hegyeshalom. V celé stanici – jinak s trakční proudovou soustavou 25 kV 50 Hz - byla původně napěťová soustava 15 kV 16,7 Hz, se zvýšeným napětím v rámci 20 % zvýšení, takže rakouské lokomotivy jezdily na "svém" napětí, maďarské lokomotivy si s nižším napětím a nižší frekvencí taky poradily. Ale opakuji, že to bylo "údajně".
K napěťovým zvláštnostem RhB ještě doplním, že před několika lety byla reelektrizována trať z Churu do Arosy, původně tam byla stejnosměrná proudová soustava, což samozřejmě komplikovalo provoz v Churu, kde se stýkaly dvě střídavé trakční proudové soustavy různých napětí se stejnosměrnou trakční proudovou soustavou, takže se provedla "reelektrizace" na trakční proudovou soustavu 11 kV 16,7 Hz.
V principu je ještě možné, že existuje "přepínatelná trolej" v závislosti na postavení jízdní nebo posunové cesty s ohledem na skutečnost, že ve stanici Chur dochází ke křížení kolejí mezi RhB a SBB (vlaky do Arosy jezdí z nástupiště před nádražní budovou), případně se nedá vyloučit, že v uzlu Chur je "nějaké" společné napětí, které umožňuje přestavné jízdy z přednádražního prostoru (trati do Arosy) do kolejiště RhB bez přepínání napětí. Tohleto bohužel atlas neobjasňuje.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.