Praha — V pondělí 9. srpna 2010 vydalo Ministerstvo dopravy pokyn k přerušení stavební činnosti na železniční infrastruktuře. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tak pozastavila investice do rozsáhlých rekonstrukcí a staveb v rozsahu 90,2 mld. korun, a to jak do staveb již započatých, tak plánovaných spustit v nejbližších týdnech a měsících. Ministr dopravy Vít Bárta vysvětlil tuto radikální změnu nutností okamžitě hledat další finance pro proplácení faktur stavebním firmám, ale také nutností zkontrolovat jak fakturované náklady, tak samotné projekty. Zároveň požádal firmy o možné slevy, které však nebyly většinou nabídnuty — zejména od stavebníků na železnici. Prozatím byly vyšetřené finance přesunuty do aktuálních projektů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s tím, že pro příští rok se budou hledat dodatečné finanční zdroje pro znovurozběhnutí stavební činnosti SŽDC. Zastavena byla více jak třicítka staveb menšího i většího charakteru, které mohly po svém dokončení přinést vyšší bezpečnost, zkrátit cestovní dobu, zvýšit kapacitu tratí, případně zjednodušit vstup nových dopravců na železniční síť pomocí implementace komunikačního systému GSM–R a zabezpečovacího systému ETCS.

V pátek 13. srpna ministr dopravy představil seznam jak silničních, tak železničních staveb, které budou zastaveny v důsledku úsporných opatření. ŘSD údajně hledalo úspory v oblasti výstavby silniční infrastruktury už více jak rok. Snížení nákladů bylo dosaženo zejména škrty požadovaných dílčích staveb na technické minimum. Jen pro letošní rok se jedná o úspory v hodnotě cca. 600 mil korun. Díky tomu bude asi třetina staveb moci pokračovat. Kvůli nedostatku financování na pokračování v příštích letech musí být zastaveny 4 stavby v plné realizaci, 11 staveb v přípravě nebo s minimální rozestavěností. U dalších dvou staveb dojde pouze k časovému a věcnému rozložení výstavby. Poněkud překvapivě pak působí informace, že 1,1 mld. rozpočtu SŽDC bude převedena do ŘSD pro financování výstavby silnic. Jedná se o finance původně vyčleněné Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) na výstavbu železniční sítě. Na těchto stavbách tak probíhá útlum. Některé se podaří zastavit téměř okamžitě nebo se ani nezačalo, viz přehledová tabulka projektů a předpokládaných investic.

Navzdory generálnímu stopu na projekty SŽDC ujišťuje její ředitel Jan Komárek, že budou dokončeny práce v místech, kde byly zavedeny výluky, popř. náhradní autobusová doprava. Už jen proto, že taková dočasná situace nemůže panovat o měsíce či roky déle, než bylo v původním plánu. I přesto na seznamu staveb k okamžitému zastavení figuruje i koridor Praha – Plzeň – Cheb, resp. jednokolejný úsek Stříbro – Planá u Mariánských Lázní, kde byla výluka zavedena teprve 31. července 2010 a měla trvat do dubna příštího roku.

Zastaveny byly i kontroverzní projekty

Aniž by to možná tušil, najde si nový ministr dopravy mnoho sympatií mezi Brňany. Necelý měsíc potom, co získal projekt Železničního uzlu Brno a tedy přesunu hlavního nádraží do nové lokace územní rozhodnutí, odkládá se v rámci úspor na neurčito. Jestli se dvacetimiliardová investice někdy uskuteční a jestli na ni SŽDC získá dotace z Evropské unie, to teď nedokáže říct asi nikdo. Na stejném seznamu se objevil neméně kontroverzní projekt stržení nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. Tato demolice je podle SŽDC nutná pro přestavbu kolejiště stanice. Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí tak bude i v následujících letech stejně pomalý jako dosud. Aktivista Martin Kadrman již dříve spustil petiční akci Nádraží nedáme! a nakonec dosáhl prohlášení budovy za kulturní památku. V současnosti ale volá spíše po rozpočtově odpovědném a rychlém řešením. Začátkem srpna ale do médií vystoupil starosta města Richard Pešek, který touto formou položil SŽDC ultimatum — buď na své náklady postaví novou nádražní budovu nebo nezíská od ústeckoorlického stavebního úřadu stavební povolení, což později rozšířil o hrozbu změny územního rozhodnutí, které by škrtlo koridor od Brandýsa nad Orlicí po Českou Třebovou z mapy. Otázkou zůstává, nakolik může starosta města legitimně vstupovat do činnosti stavebního úřadu. Petiční výbor bojující za původní budovu se od prohlášení starosty distancoval.

Úspory mohou přinést problémy pro soukromé dopravce

Současná drážní infrastruktura je v některých ohledech problémem pro vstup nových dopravců na trh, popř. pořízení nových vozidel těmi stávajícími. Několik odlišných národně specifických komunikačních a zabezpečovacích systémů a poměrně přísné normy jsou problémem pro homologaci mnoha moderních vozidel pro provoz na tratích SŽDC. Jsou hned dva příklady, které to dokazují — Alstom a jeho jednotka řady 680 Pendolino pro České dráhy a lokomotiva Siemens ES64U4–C Taurus Rakouských spolkových drah, kdy obě jsou schváleny jen na vyjmenované tratě a s různými provozními omezeními mimo hlavní koridory. Řešením má být jednotný evropský zabezpečovač ETCS a komunikační síť GSM–R. Plán sice počítal s pokrytím celého I. národního koridoru od Děčína po Břeclav ještě v tomto roce, ale SŽDC bude muset své plány odsunout. Seškrtány jsou stavba GSM–R sítě na tratích Děčín – Všetaty – Kolín, Přerov – Česká Třebová a Ostrava – Čadca (státní hranice). V rámci své rekonstrukce se pro instalaci měl připravit i Střelenský tunel na trati Hranice na Moravě – Vsetín – Púchov. ETCS se mělo instalovat od Kolína po Břeclav.

Stavět se budou alespoň koridory. Hledají se finance

Sledovat aktuální situaci s dopravními investicemi státu je problematické. V pátek třináctého bylo jasné, že se zastaví veškeré investice SŽDC a peníze na ně hned tak nebudou, v úterý 17. srpna už se situace pomalu obrací. Současný návrh rozpočtu SFDI poskytuje dostatek financí na již započaté stavby. Na nové však zatím nemá. Investovat se má do českobudějovického i plzeňského koridoru, které jsou v současnosti v silně rozestavěném stavu.

Celkový rozpočet SFDI pro rok 2011, čerpající peníze ze státní pokladny, úvěrů Evropské investiční banky i fondů Evropské unie, bude činit 67 mld. korun. Gustav Slamečka hospodařil v předešlém roce s 96 mld. Bývalý ministr Aleš Řebíček, který nastartoval během svého trojročního působení velké množství staveb, hospodařil každoročně se 70 až 80 mld. korun. A začínají se hledat možnosti nových zdrojů příjmů do rozpočtu. Pod drobnohledem jsou i ceny za dopravní cestu účtované SŽDC. Ta díky pětinovému zlevnění v minulém roce a propadu objemu nákladní dopravy přišla v posledním roce o dvě miliardy korun. Ministr začíná uvažovat o myšlence podpory nákladní železniční dopravy zvýšením mýta a zlevněním poplatků za dopravní cestu. Stejně tak může dojít ke zdražení dálničních známek.

Problémů je mnoho – neztratit již schválené dotace z evropských fondů, maximálně naplnit rozpočet SFDI, aby mohly být již rozběhnuté investice dokončeny, ale stejně tak zrevidovat náklady na výstavbu v době, kdy některé firmy mohou mít až 20% marže. Ministertvo dopravy a SŽDC by také měly co nejdříve sestavit dlouhodobý plán rozvoje železniční sítě tak, aby byly jasně stanovené priority další výstavby a oprav. Ten zde totiž dlouhodobě chybí.

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, Hospodářská komora ČR, Ministerstvo dopravy, ČT24 [1] [2], Aktuálně [1] [2], E15, MF Dnes/iDnes [1] [2] [3], Lidové noviny, Parlamentní listy, Českotřebovský deník