Na webu SBB jsem našel dnes tyto informace - ač psány německy, tak jsou psány způsobem srozumitelným i začátečníkovi :

Das Fahrplanjahr
Bis 2001 begann das Fahrplanjahr jeweils Ende Mai. Ab 2002 wurde der Wechsel des Fahrplanjahres - in Annäherung an das Kalenderjahr - von der europäischen Fahrplankonferenz auf Mitte Dezember festgelegt. Die EU-Kommission hat diesen Termin mit der Entscheidung 2002/844/EG (Aktenzeichen K(2002) 3997) für allgemeingültig erklärt. In der Schweiz ist das Bundesamt für Verkehr (BAV) für die Festlegung des Fahrplanjahres zuständig. Aufgrund der internationalen Verflechtung des Verkehrswesens und in Anwendung des Landverkehrsabkommens wurde die EU-Regelung für die Schweiz übernommen.

Der Fahrplanwechsel ist festgelegt auf den zweiten Samstag im Dezember, 24:00 Uhr. Dieser Tag ist frühestens der 8.12. und spätestens der 14.12. Der darauffolgende Sonntag, also der erste Gültigkeitstag des neuen Fahrplans, ist demnach immer frühestens der 9.12. und spätestens der 15.12.

Der erste Gültigkeitstag des neuen Fahrplans ist seit der Einführung folgender Sonntag:

15.12.2002
14.12.2003
12.12.2004
11.12.2005
10.12.2006
09.12.2007
14.12.2008
13.12.2009
12.12.2010
11.12.2011
09.12.2012
15.12.2013
14.12.2014
13.12.2015
11.12.2016
10.12.2017
09.12.2018
15.12.2019
13.12.2020
12.12.2021
11.12.2022
10.12.2023
15.12.2024
14.12.2025

M : já osobně bych jako přechod preferoval 31.12./1.1., jenže dovedete si představit vedoucí pracovníky mající povinnou noční nebo denní (oni jsou tam celkem k ničemu, to vím z vlastní zkušenosti - zvláště pokud máte přechodový rozkaz pečlivě připraven, tak to ti strojmistři zvládnou i bez toho, že by jim stál někdo za zády), že by místo bujarých oslav (nechápu co je na tom, že se změní číslo roku třeba oslavovat) příchodu nového roku nebo kocoviny po oslavách museli být na pracovišti ?
Na druhou stranu, jako vánoční dárek by se mohl dávat pod stromeček kursbuch ...

MZ - dobre, ale proc to neni od 1.1., ale pouze "skoro 1.1."? Je to kvuli tomu, ze skutecneho 1.1. je mene lidi v praci (kdyz to zjednodusim), nez "obycejnou nedeli"?

Jinak ted zase neco, co vim ja (nebo tusim:-) - v Americe je fiskalni rok od 1.rijna, ne cervence

Dlouhá desetiletí platilo pravidlo, že "celoevropská" změna železničních jízdních řádů (posléze i autobusových) se uskutečňuje zpravidla v noci ze soboty na neděle nejbližší 1. červnu. V některých letech se jednalo až o následující sobotu/neděli. Některé železnice pak měly posun třebas o 14 dní (Francie nebo jiné termíny - Švédsko. Přesto některé železnice vydávaly jízdní řád jako letní a zhruba od konce září platil "zimní" jízdní řád. Podobně i "prosincové" změny neznamenají, že kursbuch bude celoroční. Italové vydávají stále dva tištěné kursbuchy (i EJŘ), ÖBB mají také dvě verze HAFASu, v létě vychází "opravný" sešit jízdních řádů (nárokový kupon v původním kursbuchu), DB vydávají taky dvojí verzi HAFASu.

Z hlediska ČSD byl poněkud problémový tuším rok 1979, kdy se objevil problém v posunu letního času. Já si to nepamatuji přesně, ale buď se letní čas zavedl v okolní Evropě, ale ne v ČSSR a nebo naopak, ale prostě v letním období jezdily mezistátní vlaky na území ČSSR s hodinovým posunem, takže v kursbuchu byly dvě trasy. Způsobilo to docela problémy při sestavách oběhů lokomotiv, kdy se vázaly mezistátní a vnitro vlaky a pochopitelně doprovodný personál, přípoje nevyjímaje.

Koncem 90. let minulého století se v souvislosti s přechodem na finanční průhlednost dopravy, tedy konkrétní objednávání vlaků a jejich financování z veřejných rozpočtů v rámci EU objevil logický požadavek na přizpůsobení "dopravního roku" období fiskálního roku (v Evropě vesměs 1.1. - 31.12, na rozdíl od USA, kde je fiskální rok 1.7.xxx1 - 30.6.xxx2). Takže se jízdní řády mění zhruba v polovině prosince (zda je stanoven např. termín sobota/neděle nejbližší 15. prosinci nevím). Těch cca 15 dní, které činí 15/365 (3/73) ročních nákladů (cca 4%) jsou z tohoto pohledu v podsatatě zanedbatelnou částkou, s níž si dokáží rozpočty poradit.

Pavloš : záleží na tom, jaké v okamžiku vyvěšení databáze měl k dispozici zpracovatel. Ten je dostává od příslušného spolupracovníka v Polsku.

karosa - nemyslel jsem, jestli letni cas ma nebo nema smysl (osobne bych letni cas zavedl cely rok - nebo asi se o hodinu posune vsechno ostatni:-)) Myslel jsem to tak, ze kdyz ma byt teda diky tomu v lete dyl svetlo, tak proste musi byt od jara do podzimu a ne od prvniho ledna:-)

Jinak to s tema lepidlama je celkem zajimavej poznatek - ackoliv si myslim, ze to platilo spis drive.

jatyrko: to je prosim tim, ze skoncil stavebni ruch. V tomto obdobi - pokud neni najaka kalamita - je to celkem bezne. Je to dukaz toho, ze CD zase tolik nekecaji, kdyz tvrdi, ze zpozdeni hodne ovlivnuji stavebni vyluky.
Dnes je to navic umocneno tim, ze je sobota.

Edit: ale pockejte na zitrek, to bude "cervenacek" :)

http://kam.mff.cuni.cz/~babilon/zpmapa
koukněte jak nám to jezdí...až na 3 výjimky zeleně v celé republice...to jsem snad ještě nazažil:D...no jen tak dál i v příštím roce:)

2 karosa: No jde o to, že zimní čas už není. Je jen SELČ a SEČ. SEZČ v ČR neexistuje.

Nerad vám skáču do vaší duchaplné diskuze, ale chtěl bych se jen zeptat, jestli někdo nevíte, proč na stránce www.idos.cz již od zítřka nenajdu téměř žádný osobní vlak v Polsku, přičemž v nynějším grafikonu to normálně jde.. To mi snad chce IDOS říci, že nám pobývajícím tady v Polsku úplně zrušili osobní dopravu? Ručně se mi to hledat moc nechce.. :-( Díky za info!

M: Letní čas s rovnodenností vůbec nesouvisí. To jen Ekonomové kdesi vypočítali, že v létě, kdy je ráno dříve světlo, se může pracovat dříve a večer se ušetří nějaká ta kW elektřiny. Ale dnes už to valný význam nemá, protože proudu je dost, jen s ním umět hospodařit. Že jarní rovnodennost vychází těsně před začátek letního času, je jen náhoda, začátek zimního je až měsíc po podzimní rovnodennosti.