Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Jihlava - Projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě přes Vysočinu, který schválila vláda, vyvolává negativní reakce řady obcí i samotného kraje. Železniční stavba, představující pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů, by měla zasáhnout území přibližně 40 sídel, jež namítají, že pro ně bude znamenat překážku v jejich dalším rozvoji. Za starosty se staví i krajský úřad v Jihlavě, přestože zastupitelé již schválili dokument o další perspektivě územního rozvoje, který s plánovanou VRT počítá. Projekt výstavby ovšem dosud není definitivní; stavba samotná je navíc plánována až v delším časovém horizontu.
"Abychom vůbec mohli tento dokument, který je pro kraj z jiných hledisek důležitý, schválit, tak jsme se k jakési variantě vysokorychlostní tratě museli přiklonit," komentuje náměstek hejtmana Václav Kodet. Místní obyvatelé se obávají, že kvůli specifickým konstrukčním požadavkům na stavbu VRT nebude možné vést železnici po mostech, čímž zůstanou odřezání od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. "Tato trať ekonomicky nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné plusy," namítá dále krajský zastupitel a starosta obce Dobronín Jiří Vlach.
Kromě Dobronína dělá projekt starosti i vedení obce Nová Ves u Světlé, kde by směrování koridoru tratě mohlo zasáhnout do připravené lokality pro výstavbu rodinných domů. Ministerstvo dopravy se ovšem brání, že příslušné stavební parcely již byly vyhrazeny pro liniovou stavbu a domy se na nich stavět nesmí. Potvrzuje to i starostka Nové Vsi u Světlé Jarmila Bártová: "Parcely jsme už prodali. Budeme muset vlastníkům buďto vrátit peníze, nebo najít novou parcelu." Trasování tratě přes Vysočinu ovšem zatím zdaleka není finální a na stole ministerstva pořád leží několik možných variant, přičemž se počítá i s alespoň jednou zastávkou pro tento region.
zdroj: ČT24, Ministerstvo dopravy ČR
Adys 
| 7.10.2008 (7:00)
| 7.10.2008 (7:00)Související zprávy
13.10.2008 (18:59)
To SYN: Rozumná řeč. Provoz pouze vysokorychlostních vlaků po této trati by byl opravdu velikým luxusem, který si skutečně naše "zemička" nemůže ani dovolit. Vždyť Praha s Brnem možná nedají dohromady ani 1,75mil obyvate. Proto je uvažován i provoz vlaků, které pojedou z Prahy nebo z Brna kus po VRT a pak sjedou na místní tratě. Zároveň dojde k uvolnění kapacit pro příměstskou dopravu na přetížených úsecích v okolí velkých měst. Ale to už zde bylo vše popsáno.....
13.10.2008 (18:35)
To Honza: ...a výVRTkám!!! :-)
13.10.2008 (13:11)
Stop VRTkám!
13.10.2008 (11:35)
M, Junkers: Tak dobře, nechme už stranou kdo komu nerozuměl a kdo co zkonil (klidně řekněme že jsem to byl já :) a bavme se o trasování VRT, která se teprve plánuje a díky tomu tedy nemusí být závislá na tom co už kde leží za koleje ale dá se relativně volně volit.
Pokud tedy příjmeme názor že oblast center populace okolo Labe (jako Kolín, Pardubice a přilehlé oblasti) už je celkem slušně obsloužena v současnosti upgradovaným korytem pak by se vcelku logicky jevilo trasování nové přes Vysočinu (hodně zhruba řečeno podél D1) jelikož je to nejkratší možná trasa co do vzdálenosti. Ty nejrychlejší vlaky na této trase sice mohou zastavit mezi Pha a Bo tak nanejvýš jednou (jestli vůbec) a k obsloužení místní populace tím pádem moc nedojde, ale to nevylučuje možnost existence vnitrostátních "jenom expresů" které sice stále budou rychlé ale nějakou tu zastávku už si dovolit můžou, ev. i ve vhodném místě z trasy VRT sjet za účelem obsloužení míst jako je Havl.Brod a Jihlava.
Mě osobně to příjde vcelku jako dobrá varianta...
Jinak se mi docela líbila myšlenka vyústění VRT do Prahy od jihu, a dále sdílení části trasy (zhruba někam do blízkosti Benešova) s korytem na ČB, jak bylo v jedné z mnoha studií které jsem zatím četl. Principem by samozřejmě muselo být nebudovat na VRT běžné zastávky, vlaky nížší třídy ("obyčejné rychlíky", Ex apod.) by stavěly až po sjetí z VRT.
Pokud tedy příjmeme názor že oblast center populace okolo Labe (jako Kolín, Pardubice a přilehlé oblasti) už je celkem slušně obsloužena v současnosti upgradovaným korytem pak by se vcelku logicky jevilo trasování nové přes Vysočinu (hodně zhruba řečeno podél D1) jelikož je to nejkratší možná trasa co do vzdálenosti. Ty nejrychlejší vlaky na této trase sice mohou zastavit mezi Pha a Bo tak nanejvýš jednou (jestli vůbec) a k obsloužení místní populace tím pádem moc nedojde, ale to nevylučuje možnost existence vnitrostátních "jenom expresů" které sice stále budou rychlé ale nějakou tu zastávku už si dovolit můžou, ev. i ve vhodném místě z trasy VRT sjet za účelem obsloužení míst jako je Havl.Brod a Jihlava.
Mě osobně to příjde vcelku jako dobrá varianta...
Jinak se mi docela líbila myšlenka vyústění VRT do Prahy od jihu, a dále sdílení části trasy (zhruba někam do blízkosti Benešova) s korytem na ČB, jak bylo v jedné z mnoha studií které jsem zatím četl. Principem by samozřejmě muselo být nebudovat na VRT běžné zastávky, vlaky nížší třídy ("obyčejné rychlíky", Ex apod.) by stavěly až po sjetí z VRT.
13.10.2008 (10:10)
Ze by VRT Praha-Brno mela byt pres Vysocinu ale nebyl nebyl zacatek. Ten byl, jestli by o Berlin-Wien
13.10.2008 (9:49)
To M: Ach jo, tak když nesrovnáváš železniční tratě, tak čím se teda jezdí z Prahy do Brna přes Pardubice? Autem? Pokud se podíváš zpět v této diskuzi, tak si toto napsal v souvislosti se železnicí :-)
V tom že bylo úspornější opravovat trať mezi Prahou a Brnem Přes Pardubice a tím už mít hotovou část tratě mezi Prahou a Ostravou s tebou pochopitelně souhlasím.
Protože už ale mají Pardubice a okolí tím pádem jakž takž slušné spojení se světem, mělo by se VRT směrovat právě z Prahy na JV přes Vysočinu, aby se pokryla i tato část republiky rychlým železničním spojením. A zároveň to pak bude i nejkratší spojení Praha-Brno.
V tom že bylo úspornější opravovat trať mezi Prahou a Brnem Přes Pardubice a tím už mít hotovou část tratě mezi Prahou a Ostravou s tebou pochopitelně souhlasím.
Protože už ale mají Pardubice a okolí tím pádem jakž takž slušné spojení se světem, mělo by se VRT směrovat právě z Prahy na JV přes Vysočinu, aby se pokryla i tato část republiky rychlým železničním spojením. A zároveň to pak bude i nejkratší spojení Praha-Brno.
11.10.2008 (23:45)
DJ - ach jo, kolikrat mam psat, ze ja nesrovnavam zeleznicni trate!! Pisu, ze nejkratsi cesta z Prahy do Brna je pres Vysocinu ("podel" D1), s trati 250 to, co pisu nema co delat.
Soucasne pisu, ze logiku ma trasovani pres Pardubice, protoze do CT se trasa spolecna s trati na Ostravu a to navzdory tomu, ze pres Pardubice je to delsi nez prima cara na jihovychod.
Pododbne Wien-Salzburg je pres Linz DELSI nez nejkratsi mozne spojeni vedouci nekde jizne pod Linzem (prepona je kratsi nez soucet odvesen), ale jezdi se to pres Linz, protoze se tak zabije vic much jednou ranou (jednou trati se obslouzi obe mesta)
Soucasne pisu, ze logiku ma trasovani pres Pardubice, protoze do CT se trasa spolecna s trati na Ostravu a to navzdory tomu, ze pres Pardubice je to delsi nez prima cara na jihovychod.
Pododbne Wien-Salzburg je pres Linz DELSI nez nejkratsi mozne spojeni vedouci nekde jizne pod Linzem (prepona je kratsi nez soucet odvesen), ale jezdi se to pres Linz, protoze se tak zabije vic much jednou ranou (jednou trati se obslouzi obe mesta)
11.10.2008 (19:43)
M: mně se to také dlouho nezdálo, ale jízdní řád mluví jasně: Praha - Brno přes ČT: 255 km, přes HB: 257 km (alespoň tedy tarifních km). Navíc se trasa přes ČT může trochu ještě zkrátit novým trasováním u Brandýsa nad Orlicí.
11.10.2008 (19:20)
Pres pardubice je to nejkratsi? Odkdy je soucet odvesen delsi nez prepona?
11.10.2008 (16:53)
To M: ..z historických důvodů... to zní pěkně:-)
No nicméně si nemyslím, že bych na tebe něco házel. Pouze jsem poukázal na holý fakt, že tvé přirovnání stavění tratí skrze místa s větší obslužností, aniž by rozhodovalo co nejkratší spojení, se zrovna u příkladu Prahy s Brnem přes Pardubice moc nehodilo a to z toho důvodu, že jde zároveň o spojení nejkratší. Nevím, do čeho bych se teda jako měl zamotat:-)
Jinak pokud by se koridory stavěly podle mojí logiky, nemohl by vzniknout takový paskvil jako je ČT-Brno s rychlostmi kolem 80km/h (ano, někde je dokonce i 120). Ale protože se koridory vlastně ani nestavěly, nýbrž se na nich pouze opravovaly či opravují již postavené tratě (kromě pár vyjímečných přeložek), tak se to ani jinak bez větších nákladů udělat nemohlo.
Jinak u novostavby VRT by mi logika říkala "pokud možno, co nejkratší trať za rozumnou cenu", teda nikoliv to, co jsi napsal ty.
No nicméně si nemyslím, že bych na tebe něco házel. Pouze jsem poukázal na holý fakt, že tvé přirovnání stavění tratí skrze místa s větší obslužností, aniž by rozhodovalo co nejkratší spojení, se zrovna u příkladu Prahy s Brnem přes Pardubice moc nehodilo a to z toho důvodu, že jde zároveň o spojení nejkratší. Nevím, do čeho bych se teda jako měl zamotat:-)
Jinak pokud by se koridory stavěly podle mojí logiky, nemohl by vzniknout takový paskvil jako je ČT-Brno s rychlostmi kolem 80km/h (ano, někde je dokonce i 120). Ale protože se koridory vlastně ani nestavěly, nýbrž se na nich pouze opravovaly či opravují již postavené tratě (kromě pár vyjímečných přeložek), tak se to ani jinak bez větších nákladů udělat nemohlo.
Jinak u novostavby VRT by mi logika říkala "pokud možno, co nejkratší trať za rozumnou cenu", teda nikoliv to, co jsi napsal ty.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko