..: Po nehodě v Moravanech musí lokomotivy na revize :..

Ilustrační obrázekPraha - Oficiální příčina tragické nehody v Moravanech, při níž 19.5.2008 přišel o život strojvedoucí a 6 cestujících bylo lehce zraněno, vyvolala celoplošná preventivní opatření proti jejímu zopakování. V celé republice jsou hromadně kontrolována hnací vozidla, opatření už učinili i samotní strojvůdci.

Jako definitivní příčina srážky dvou vlaků, kdy 19.5.2008 ve 4:48 na první koleji ve stanici Moravany najel vlak Lv 72 461, tvořený lokomotivou ČD Cargo 163.004, rychlostí 62 km/h zezadu do osobního vlaku 5011, byla Drážní inspekcí určena porucha pískovače na hnacím vozidle osobního vlaku 5011. Jeho strojvedoucí použil pískovač při rozjezdu z Kostěnic, avšak kvůli poruše EP ventilu na pískovači tento zůstal v činnosti a podle nalezených stop intenzivně sypal písek až do Moravan. Ten na kolejnicích vytvořil v deštivém počasí kašovitou emulzi, která přilnula na kola a hlavy kolejnic způsobila přerušení vodivého kontaktu mezi vlakovými dvojkolími a kolejí a tím zdánlivé uvolnění kolejového obvodu, které následně zabezpečovací zařízení ESA 11 vyhodnotilo jako uvolnění oddílu a povolilo vjezd dalšímu vlaku.

České dráhy nyní podle svého mluvčího intenzivně kontrolují pískovače všech hnacích vozidel. Jde prý řádově o stovky lokomotiv a jiných vozidel. Cílem této kontroly je předejít opakování podobného selhání v budoucnu. Přijatá opatření se týkají také strojvůdců, kteří od nynějška nesmějí používat pískovače při brzdění, s výjimkou nouzových situací. Vyšetřování nehody Českými drahami, Drážní inspekcí i policií nadále pokračuje, první závěr zní, že podle železničářů se na českém území podobná nehoda ještě nestala. Zda bude přistoupeno k dodatečným úpravám zabezpečovacího zařízení ESA 11, které podle některých názorů také nese část viny na nehodě, v této chvíli zatím není známo.

Zdroj: iDnes


NIcKON Poslat mail autorovi | 29.5.2008 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Vozidla Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 16      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel MirekM  mail  
02.06.2008 (16:26)  
Chikatetsujin: Zabezpečovací technika musí počítat se vším. Takže otázka zní: Mám systém závislý na počítačích náprav, několik hodin nešel proud, záložní zdroje došly. Jak to tam (třeba druhý den) budu nahazovat? I kdyby se napočítané nápravy zaznamenaly mechanicky, už to dávno nebude pravda.
02.06.2008 (15:53)  
Mirek M: Podle mě restart systému nemá vliv na to co mají počítače náprav napočítáno - ty lze vynulovat snad jen specifickou obsluhou přímo v "reléovce" a to pak holt někdo bude muset zkotrolovat, co kde stojí.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
02.06.2008 (12:01)  
J. Kareš: Tak nějak by se to dalo shrnout. U těch výhybek by se dále měla možnost legálního uvolnění vztahovat jen na cestu, do které je přestavená, jak už jsem psal.
A jak kontrolovat volnost při selhání KO? Klíče jako u některých TESTů? Nevíte někdo, jak se určuje volnost kolejí po restartu systému závislého na počítačích náprav?
registrovaný uživatel JK ml. 
02.06.2008 (9:37)  
johnz: mně se písek taky nepozdává, no ale budiž...S diskuze si odnáším toto:
1/ dořešit úplnou blokovou podmínku, nelze připustit aby ji pražské metro mělo a koridorová trať ne........(myslím tím, aby se hlídalo, zda vlak opuštějící ko vykrátil ten sousední a k tomu v jeden časový okamžik byly tyto KO vykrácené oba ---při odjezdu vlaku tedy posloupnost zkratů KO :staniční kolej- vyhybka, potom vyhybka-vyhybka,vyhybka-TK atd, nelze připustit aby se obsadil KO st koleje a ten se uvolnil aniž by vlak odjel do sousedního KO posaným způsobem, softwarem vyžadovat v takovém případě kontrolu koleje výpravčím !!!!)
2/Zamyslet se nad bržděním a možností rychlého nouzového úniku lokomotiv nejen lomotiv 162/3 (plomby nepěstovat-strojvedoucí ví co dělá,když leze do strojovny, koneckonců je v elektrotechnice vzdělaná osoba!!!) není možné aby při nouzovém opuštění stanoviště do strojovny tato lokomotiva ztratila podstatnou část brzdící síly (nefunční EDB při abcenci napětí z troleje - v Bystřičce by pokud by se trolej nevypla, pravděpodobně by loko zastavila před kamionem ,v Moravanech by nabrzdila o nějaké km navíc)
3/zabývat se možností používání vodivějšího posypového materiálu
Tak to je tak všechno co si beru z téhle diskuze, děkuji za odborné rady
registrovaný uživatel knemo 
02.06.2008 (7:03)  
Když jste se všichni do mně tak hezky pustili, tak ještě jeden příspěvek. Co je šunt vím, ale v reálném kolejišti ani při odpojených tlumivkách nenaměří 1 Mom ani pánbůch. To beru vyjádření 1049an měření mezi kolejnicí a dvojkolím.
Vy věříte písku, já ne. Už vzhledem k pohybu dvojkolí po kolejnici (kmitavý po kuželové ploše)a tlaku v místě styku. Kdyby mašina a jeden vagon, snad. Ale pro další dva vagony? To se opravdu sypal písek pod každý vagon nebo obsahoval specielní lepidlo, aby se na koleji udržel?
Možná by naši polemiku zkrátilo, kdyby jste někdo měl graf napětí na relé a jeho stav z diagnostiky. Předpokládá, že v Moravanech alespoň REMOTE96 je.
K blokovce. Potvrzovací sekvence toho moc neřeší, zadává ji zase jen člověk. A vzhledem k jejich množství, leckdy rutinně. A koho by výpravčí asi tak poslal na zjištění volnosti v neobsazané, dálkově ovládané stanici?
01.06.2008 (21:17)  
knemo: Odpor šuntu je jedna hodnota. Ostatní viz 1049an.
registrovaný uživatel worel 
01.06.2008 (21:05)  
JOHNZ:
Super. :-)
registrovaný uživatel JOHNZ 
01.06.2008 (14:11)  
Knemo:
Sucastou UBP je, ze musi byt cez obvody postavena jedna a ta ista vlakova/posunova cesta (a uvolnenie akehokolvek KO bez postavenej vl. cesty, pos.cesty alebo PN je automaticky jej porusenim).

A ona "stanicna" UBP by sa ani nemusela chovat moc kriticky. Stacila by na nu hlaska a potvrdzovacia sekvencia. Vypravca by pri jej zobrazeni zjednal zistenie volnosti VC opravnenym zamestnancom a az nasledne by mohol stavat VC.

Kedze mam urcite zdravotne obtiaze a v zasade "nemam co robit" dovolil som si dokonca spravit jeden pokus. Meral som odpor (multimeter RTOH 1035) dvoch velmi mierne zoxidovanych, kazdopadne dobre vodivych medenych dosticiek (cuprexitovy odpad) oddelenych tenkou vrstvou pieskovej kase (do 2mm). Pri pouziti dazdovej vody, ktora nam vecer naprsala bol odpor medzi nimi 1200 kOhm. Pri pouziti vody z vodovodu odpor klesol na asi 100 kOhm. Stale to bolo ale podstatne viac nez sa pozaduje v predpise.

Ak sa akakolvek chyba ututlala, stane sa to druhykrat a potom to uz neututla nikto. Ledaze by to cestou v tichosti vyriesili a potom takcitak niet o com tocit.

Takze ak mate akekolvek indicie o tom ze "pieskova teoria" sluzi len na zametenie niecoho ineho, nevahajte a okamzite podajte o tom podnet na drazni urad, popr. rovno trestne oznamenie na neznameho pachatela pre trestny cin obecneho ohrozeni. Inak to mozeme povazovat aj za prazdne reci, tak ako su tie 4 verzie nehody Meridianu v BA ktore som uz pocul.
31.05.2008 (23:52)  
Knemo: S tou blokovou podmínkou na staniční koleji je problém pouze v případě rozdělelní vlaku na dva díly, nebo postupném odjíždění vlaků z jednoho K.O. V ostatních případech funguje naprosoto spolehlivě (např. v metru). Akceptuje úvrať, jízdu za návěstidla na stůj, sjetí vozidel do jednoho K.O.

Jízda jiného vlaku např. přes výhybku, která je sousedním K.O. toho staničního nemá na blokovku teoreticky postižené koleje vliv, protože sousední K.O. v tu chvíly náleží do jiné vlakové cesty (sakra tohle se blbě popisuje slovy). Ale tady už se pouštím na tenký led...
registrovaný uživatel MirekM  mail  
31.05.2008 (23:27)  
knemo: Destilovaná voda proud nevede. A dešťová moc disociovatelných příměsí mít nemusí…
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 16      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2025 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko