..: Po nehodě v Moravanech musí lokomotivy na revize :..

Ilustrační obrázekPraha - Oficiální příčina tragické nehody v Moravanech, při níž 19.5.2008 přišel o život strojvedoucí a 6 cestujících bylo lehce zraněno, vyvolala celoplošná preventivní opatření proti jejímu zopakování. V celé republice jsou hromadně kontrolována hnací vozidla, opatření už učinili i samotní strojvůdci.

Jako definitivní příčina srážky dvou vlaků, kdy 19.5.2008 ve 4:48 na první koleji ve stanici Moravany najel vlak Lv 72 461, tvořený lokomotivou ČD Cargo 163.004, rychlostí 62 km/h zezadu do osobního vlaku 5011, byla Drážní inspekcí určena porucha pískovače na hnacím vozidle osobního vlaku 5011. Jeho strojvedoucí použil pískovač při rozjezdu z Kostěnic, avšak kvůli poruše EP ventilu na pískovači tento zůstal v činnosti a podle nalezených stop intenzivně sypal písek až do Moravan. Ten na kolejnicích vytvořil v deštivém počasí kašovitou emulzi, která přilnula na kola a hlavy kolejnic způsobila přerušení vodivého kontaktu mezi vlakovými dvojkolími a kolejí a tím zdánlivé uvolnění kolejového obvodu, které následně zabezpečovací zařízení ESA 11 vyhodnotilo jako uvolnění oddílu a povolilo vjezd dalšímu vlaku.

České dráhy nyní podle svého mluvčího intenzivně kontrolují pískovače všech hnacích vozidel. Jde prý řádově o stovky lokomotiv a jiných vozidel. Cílem této kontroly je předejít opakování podobného selhání v budoucnu. Přijatá opatření se týkají také strojvůdců, kteří od nynějška nesmějí používat pískovače při brzdění, s výjimkou nouzových situací. Vyšetřování nehody Českými drahami, Drážní inspekcí i policií nadále pokračuje, první závěr zní, že podle železničářů se na českém území podobná nehoda ještě nestala. Zda bude přistoupeno k dodatečným úpravám zabezpečovacího zařízení ESA 11, které podle některých názorů také nese část viny na nehodě, v této chvíli zatím není známo.

Zdroj: iDnes


NIcKON Poslat mail autorovi | 29.5.2008 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Vozidla Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 16      Zpráv na stránku:   
12.06.2008 (22:34)  
Mokrá suspenze pisku a vody neznamená překážku pro vysoké trakční napětí, ale pro kolejové obvody ve kterých je asi 3V je to problém.
Jenom bych, kdyz budu stat na zemi, na tu lokomotivu nesahal v době jejího odberu trakcni energie.
09.06.2008 (10:23)  
Ahoj všem. Několik poznámek znovu, někteří je stále zapomínají.

Když fíra pískoval z Kostěnic, ničeho si za tu cestu nevšiml? Že by to nedrncalo?

Koleje byly opískované po celé délce tratě!

Ve stanici byly kupy písku u obou kolejí!

Kola byly obalené jako řízky v trojobalu!

Návěstidlo po průjezdu osobáku "spadlo " na červenou, tudíž ESA11 pracovala správně.

Kam šel všechen trakční proud, když se prý ten osobák rozjížděl?

Zajímavé je, že výpravčí komunikuje jen přes právníka a to i s nadřízenými!

ESA11 pracuje na základě požadavků, které zadal zřizovatel. Pracuje na základě KO, které jsou na většině tratí! PN nepozná lom kolejnice. Kombinovat oboje je trošku nesmysl.

Už několikrát jsem viděl fíru, jak na mašině jak má nohy nahoře a vypadalo to, že chrápe, nebo se plně nevěnuje řízení.
07.06.2008 (21:14)  
MirekM: Snížil by pravděpodobnost vzniku události ...
registrovaný uživatel MirekM  mail  
07.06.2008 (20:55)  
Martin-CZ: To ano, ale stále tvrdím, že ať tentokrát selhala infrastruktura či vozidlo, mohl to zachránit software… Já jsem totiž víc programátor než elektrotechnik či strojař, abychom měli jasno. :-)
06.06.2008 (17:07)  
MirekM: Jedno to není. Prostředky pro zjišťování volnosti potřebují ke své funkci součinnost drážních vozidel a je potřeba určit, jestli je chyba na straně infrastruktury nebo na vozidle dopravce. Ideální zabezpečovací zařízení prakticky neexistuje a při hodnocení parametrů bezpečnosti se musí stanovit přijatelná úroveň rizika.

Jiří Kareš: Pokud by se měřil jen elektrický odpor mezi koly a hlavou kolejnice, tak by to bylo hodně málo na to, aby se mohly dělat závěry o příčině události.
registrovaný uživatel JK ml. 
05.06.2008 (21:48)  
Martin-CZ: Jak jsem psal........naměřenému 1Mohm věřím, ale u dvou náprav (zrovna nejvzdálenějších od písečníků, tedy s největší pravděpodobností, že právě tyto mohly šuntovat) chybí tato hodnota, protože byly po nárazu vykolejené. Je tu 12,5% chybějících dat k naprosté jistotě, že celá souprava byla po jedné kolejnici odizolována....To je celkem hodně na to na to, aby se spolehlo jen na samotný písek a nevznikly jiné verze pátrání....
Dělám na kontrole kvality ve farmaceutické firmě analytickou chemii, a tohle měření odporů, je jako bych místo předepsaných 16ti tabletek zvážil 14 a řekl no všechny mají vyhovující hmotnost, tak ty dvě jsou určitě taky OK....Jenže každá navzorkovaná a zvážená tabletka reprezentuje další 1000 tabletek.....Takže otázka nezní je možné zvážit 14tbl místo 16ti??? Ale --- Nemělo by se vážit těch tabletek spíš 32 nebo 64???? takže tak, jsem zvědav na konečnou oficiální verzi
registrovaný uživatel MirekM  mail  
05.06.2008 (20:45)  
Martin-CZ: To je přece jedno, co selhalo. Zabezpečovací zařízení by se mělo ubránit všemu. Úplně všemu, na co si jen vzpomenete – v ideálním případě. A kolejový obvod se rozhodně nedá považovat za silný článek celého systému.
05.06.2008 (17:38)  
Ážetďák: Dokažte ten Váš neoddiskutovatelný fakt, že obvod selhal. Měření parametrů i chování obvodu při "úklidu" prokazují špatnou součinnost vozidel s obvodem a ne selhání obvodu.
05.06.2008 (10:30)  
To Jiří Kareš:
Pamatuji na poprask, který způsobil patograf SM 488 kdysi ve Štůrově! Bylo to první vozidlo u nás s transduktorovou regulací a ve Štůrově byla maďarská releovka, známá pod názvem Domino. Když se pantograf rozjížděl, rozsvítila se ve stanici všechna návěstidla jako vánoční stromeček. Druhý den přijela z Maďarska parta techniků a třičtvrtě roku měřili, a ladili a přidávali filtry. Nakonec se jim povedlo zařízení zblbuvzdornit, ale mezi tím střídavé pantografy do Štůrova běžně jezdit nesměly. V Polsku zase blbnul Pragotron jen proto, že kabel pragotronu byl vsunut do trubky, ve které byl kabel od staničního rozhlasu (modulace 100V, délka souběhu cca 300m.) Přestože rozhlasový kabel byl symetrický proti zemi a teoreticky tedy neměl nic vyzařovat, dokázalo jakékoli hlásání tabule dokonale rozházet. V Trnavě zase vymyslela jakási moudrá hlava na SUDOPu, že klíčovací přenašeče budou v ústředně, která byla cca 2 km od zesilovačky, kde byly napojeny na Z 12. Systém se podařilo rozchodit teprve potom, co jsme propojili uzemění zesilovačky (žst.) s uzeměním ústředny (ŽOS)! Udělal jsem to po týdnu konzultací s ,,odborníky" z Popováku, VÚŽ, sl. 14 a mnoha dalšími, kteří toho nakecali vagon, ale nic kloudného z nich nevypadlo!
05.06.2008 (10:18)  
To Martin:
Nejde o tvrzení, ale o výčet možností, které mohly způsobit neoddiskutovatelný fakt a sice selhání K. O! Pokud chceš tvrdit, že dokážeš zmapovat cesty, kterými teče do měnírny zpětný proud, jsi jasnovidec! (50 -70% zpětného trakčního proudu leze z měnírny mimo kolejnice!) A to, že poruchy K. O. začly až s nástupem strojů s pulsní regulací je také smutná realita. Nejhorší na tom je to, že tato problematika není zmapována a chybí jakékoli zkušenosti, protože v západní Evropě se kolejové obvody používají jen výjimečně, pokud vůbec. Takže je tady slabý článek, časovaná bomba, která může kdykoli vybuchnout znovu a naprostá nechuť odpovědných jedinců se touto problematikou zodpovědně a důkladně zabývat. Je jen otázka, zda tato nechuť pramení ze zbabělosti zodpovědných, nebo z jejich technické ignorance. Nejspíš se bude opět pasivně čekat, až se stejná nehoda někde zopakuje, protože jeden zmařený lidský život je pro nějaké zásadní konání zřejmě příliš málo.
  1 2 3 4 5 ... 16      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko