..: Futuristické návrhy spojení pro Evropu: Swissmetro a Eurometro :..

Ilustrační obrázek Evropa - Jaká je budoucnost rychlé dálkové železniční dopravy v Evropě? Rychlé vlaky budou jezdit pod zemí - alespoň to tvrdí příznivci projektu Swissmetro, který prezentuje vizi dálkových magnetických rychlovlaků, jezdících ve speciálních vákuových tunelech. Průměr jednoho tubusu by činil pouhých 5 metrů, soupravy by byly poháněné vlastním lineárním elektromotorem. Připravované "metro" by pak ve vzdálené budoucnosti podle optimistických odhadů propojilo všechna významná města ve Švýcarsku i dalších zemích.

Hlavní výhodou nového návrhu je zkrácení jízdních dob mezi jednotlivými destinacemi. Zatímco nyní trvá cesta mezi Curychem a Ženevou přibližně tři hodiny, swissmetrem by bylo možné trasu urazit za necelou půlhodinu. Z Curychu do Basileje byste si tak zkrátili cestu ze současné jedné hodiny na přiližně deset minut.

Kratší jízdní doby však nejsou jedinou výhodou tohoto řešení: pohyb ve vákuu, kde prakticky neexistuje odpor vzduchu, by výrazně snížil energetickou náročnost. I při rychlosti 600 km/h, kterou by se měly vlaky swissmetra pohybovat, by byla spotřeba energie asi jen poloviční oproti obyčejným vlakům na klasických tratích.

Eurometro - konkurent letecké dopravy?

Švýcarsko ovšem není jedinou zemí, kde jednou možná narazíte na podzemní rychlovlaky. Právě naopak. Na swissmetro navazuje tzv. Eurometro, jehož tunely by měly protkat celou Evropu. Projekt počítá s dvěma hlavními tratěmi - první spojí Madrid s Vídní, druhá Paříž s Římem. Postupně by se pak síť rozšířila o jednotlivé lokální trasy do dalších evropských metropolí i menších důležitých destinací.

Již dnes je jasné, že pokud se podaří projekt Eurometro skutečně uvést do života, půjde o velkou konkurenci rychlé letecké dopravě. Například cesta mezi dvěma německými městy, vzdálenými 700 kilometrů, dnes trvá vlakem 5 hodin. Eurometro teoreticky zvládne stejnou vzdálenost za 90 minut. Obecně platí, že výhoda tohoto projektu se nejvíce projeví na opravdu dlouhých trasách. Například z Vídně do Lyonu dnes jedou cestující vlakem přes 15 hodin; Eurometrem by to byly pouhé dvě a čtvrt hodiny.

Jsou podle vás projekty Eurometro a Swissmetro reálné? Hlastujte v naší anketě.

V příštím díle našeho miniseriálu se podíváme na projekt Cargo-cap.

Zdroj: CARGO MOTION, Ilustrační fotografie: maglevboard.net


Samir Lepara | 24.5.2008 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Švýcarsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Luxian  mail  
26.05.2008 (0:19)  
basnik: myslím, že za 70 let bude mít lidstvo jiné problémy, než řešit eurometro
registrovaný uživatel stoupa  mail  
25.05.2008 (22:13)  
Peoblémem zůstává "zbytková vzdálenost". Což paradoxně je zřídka problémem ve Švajcu...
registrovaný uživatel basnik  mail  
25.05.2008 (11:14)  
Hlavně tady se zřejmě jedná o poněkud vzdálenější budoucnost ... co teď zní absurdně může být za 50, 70 let realitou ;)

Člověk ráno v Praze vstane, přijde na zastávku, za 10 minut bude v Brně v práci, pak si zajede s přítelkyní do Chebu na večeři (JD 25 minut) a večer společně vyrazí zpět do Prahy :oD

Navíc kdyby se tím výhledově podařilo alespoň částečně nahradit hlučnou a emisně a prostorově náročnou leteckou dopravu při zlomkové spotřebě energie, byl by to podle mě opravdu gól. Ale o tomto prostě člověk nesmí uvažovat v dnešních souvislostech, je to hudba budoucnosti :)
registrovaný uživatel MirekM  mail  
25.05.2008 (6:57)  
Frantisek: Pěkně, moc pěkně řečeno. Až na jednu drobnost: Já jezdím 150 km dvakrát týdně. :-)
registrovaný uživatel Bovlk 
24.05.2008 (23:51)  
Hitler chtel stavet zeleznici s rozchodem 3000mm. Dokonce je o tom i stranka v rustine
http://parovoz.com/Hitlerka/
a nemcine
http://www.breitspurbahn.de/
pod odkazem 3000mm.

Na te ruske doporucuji tabulky:
Скорость, км/ч - rychlost, km/h
Осевая формула - usporadani dvojkoli
Осевая формула тендера-холодильника - usporadani dvojkoli tendru
Общая длина, м - celkova delka v metrech
Полная масса, т - celkova hmotnost v tunach
24.05.2008 (23:22)  
To Qaws - i když ta knížka vyšla v češtině, tak je to tak dávno... že bys pamatoval? Ostatně nádherné sci-fi z dob prvních let sovětského Ruska (než jim to Stalin zatrhl) jako např. Zloděj vzduchu vycházely u nás kupodivu v padesátých letech. Tím tunelem v knížce Mes mend jezdil elektrický vláček.
Zbyl jen Jefremov, škoda že dneska taky nedostupný (Země obřích trav a další). Jsou tam opravdu lahůdky - automatická dálnice pro elektroauta napájená dálkovým přenosem elektřiny, vlaky v tunelech poháněné rozdílem tlaku před a za vozem jedoucí 600 km rychlostí, vlaky s rozchodem 4000mm, televize s videotelefonem v náramkových hodinkách, tunel mezi Kamčatkou a Aljaškou a další.
registrovaný uživatel Bovlk 
24.05.2008 (21:21)  
Mam takovy dotaz z pohledu te zminovane energeticke narocnosti (i pri 600km/h by vlaky mely 1/2energetickou narocnost, nez ted, diky vakuu). Za predpokladu, ze v tomhle propoctu jsou zapoctene i veskere naklady na vycerpani vzduchu a take udrzovani toho vakua v tunelech (natekani nejen vzduchu ve stanicich, ale take ruznych plynu ve stenach), tak za jak dlouho se vrati energie vynalozena na vyrobu toho vseho - vykopani vakuovych tunelu, vyrobu linearnich elektromotoru? Predpokladam, ze to bude energeticky narocnejsi nez obycejne koleje, pripadne vedene tunelem - nebo se pletu? A jak to bude s temi civkami na tom linearnim elektromotoru? Pouzivaji se supravodive (=>nutnost chlazeni na hodne nizkou teplotu), nebo obycejne? Diky.
registrovaný uživatel Qaws 
24.05.2008 (21:16)  
Josef Nos: Kdepak, to byl nejaky casopis. Videl bych to na 21. stoleti nebo neco takoveho. Ale uz je to taky par let zpatky;-)
24.05.2008 (21:00)  
To Qaws - máš asi na mysli sci-fi napsané v dvacátých letech minulého století ruskou autorkou, knížka se jmenuje Mes - mend, ale česky to vyšlo někdy před šedesáti lety.
24.05.2008 (20:07)  
Plus další energetické náklady na zásobování interiéru vzduchem. Se železnicí už má toto pramálo společného, spíše to připomíná výtah "naplocho". To, že na šestinu doby jízdy spotřebují polovinu energie, je sice hezké, ale odkud kam by tyto výtahy vedly? Kolik lidí by dokázaly přilákat? Myslím, že by to jen odčerpalo finance potřebné na rozvoj dopravy přímo v regionech, která je už teď zastaralá a nahrává hromadnému automobilismu. Ruku na srdce - kolikrát za rok jedete dále než 1000km, kolikrát dále než 100km a kolikrát dále než 10km od bydliště? Myslím, že dojíždět za prací, kulturou či nákupy čím dál dále sice může být zajímavou fikcí, ale je to k něčemu? Možná by to vedlo jen ke zvýšení rozdílů mezi regiony. Oč by jedny získaly, o to by jiné ztratily. Myslím, že bychom měli věnovat více pozornosti tomu, co je okolo nás, než se upínat ke spáse z dálek. Zkrácení jízdních dob by také dost pomohlo zkvalitnění stávající infrastruktury a zlepšení nabídky spojení na ní. Trochu mi to připomíná Prahu - neochota investovat do renovace a doplnění tramvajové a železniční sítě vede k někdy dost zbrklým plánům na rozvoj metra, které nemají dopravní opodstatnění. Je třeba nalézt hranici mezi touhou po uplatnění technických novinek a reálnými potřebami. Metrem do Paříže bych se svezl možná tak jednou za život (předtím bych to chtěl projet vlakem po povrchu, abych viděl tu cestu - a uvědomil si tu vzdálenost), ale tramvaj z Pankráce na Smíchov mi bude chybět třeba každý týden.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko