Železniční nákladní doprava v posledních desetiletích vyklízela v Evropě prostor jiným druhům dopravy. V poslední se tento negativní trend podařilo zastavit a dráhy pomalu dostávají druhou šanci. Podle expertů německého institutu dopravního výzkumu SCI Verkehr z Kolína nad Rýnem a jejich studie Trh železniční nákladní přepravy v Evropě 2007 – 2015 již v letech 2005 a 2006 obrat železnice vzrostl meziročně o 14 procent — a situace by se v nejbližších letech měla nadále zlepšovat, částečně i díky novým trhům.
Obrat evropských drah z nákladní dopravy se v roce 2006 meziročně zvýšil o 14,3 procenta na 20 miliard € Jen na Balkáně a v Turecku ovšem celkový obrat carga představoval 20,4 miliardy €. Nejvyšší obrat zaznamenaly železnice Německa a Polska, pomyslnou třetí příčku ve zmiňovaném období obsadili Rakušané. Francie v tomto ohledu skončila až pátá. Do první šestky se dostala i nákladní doprava Velké Británie a Itálie; tamní podniky zabraly celé dvě třetiny celoevropského obratu (13,7 miliardy €).
Nákladní dráhy téměř všude v Evropě vzrostli o dvouciferné číslo, zejména proto, že se dopravcům daří získávat nové zakázky a dokonce přebírat zákazníky jiným druhům nákladní dopravy, zejména silniční. Příjmy drah navíc pozitivně ovlivnilo přenesení zvýšených nákladů na zákazníky
Francouzi dopadli s obratem nižším o 70 milionů €. Za hlavní příčinu autoři studie považují skutečnost, že SNCF Fret díky restrukturalizačním krokům zhoršily svou nabídku, což vyvolalo odliv zakázek. Dalším problémem je podle nich vstup jiných dopravců na francouzské koleje, protože Francie stále blokuje plné uvolnění domácí železniční dopravy. Konkurenci se jen vykazuje v určitých relacích. Očekává se další růst.
Zpracovatelé studie očekávají, že na celoevropské úrovni se do roku 2015 v důsledku lepších rámcových podmínek výrazně urychlí růst železniční nákladní přepravy. Obrat všech nákladních drah v Evropě (34 zemí) v roce 2015 podle SCI vzroste z úrovně roku 2006 o 28 procent na 26,2 miliardy €. Železnice přitom již v dnešní době začínají očekávat pozitivní obrat. Vedle SCI Verkehr totiž k podobnému závěru v nedávno zveřejněné analýze dospěli i odborníci z Transport Intelligence. Zatím však železnice v tempu růstu objemu přepraveného zboží s devíti procenty zaostává za silniční (plus 37,9 procenta), námořní (plus 34,6 procenta) a leteckou dopravou (plus 31,1 procenta) i vnitrozemskou plavbou (plus 10,2 procenta).
Zdroj: Dopravní noviny


BTW - mas cisla z Nemecka, Francie aspol. kolik procent obalu se vraci do vyroby diky tem zaloham? A jak je tomu u nas diky tem popelnicim? A obecny dotaz - proc vysvetlujes princip sberu odpadu ve Francii na zeleznicnim webu v tematu o nakladni zeelznicni doprave vlastne? Prece mas tolik co rict:)
Jinak od věci není ani odlehčené sklo, tak zase buzerují své zákazníky obchodníci například ve Francii.
Proc PET valcuje sklo je nasnade - je to ve vsech smerech levnejsi. Je to lehci (takze preprava levnejsi), nemusis to vracet, nemusis se s tim tahat (tezko si koupis devet litru mineralky ve skle), nerozbije se ti to. Zaloha na PET jak je v Nemecku? No, mozna, jen nevim, jestli je to jeste ekologie nebo uz buzerace. O dost lepsi by bylo zavadeni tech barevnych popelnic na sidliste. A myslim fakt uplne vsude - ne dve popelnice na petky na sidlisti pro 20 tisic lidi. Cesi pry tridi dost. Ale jsou lini. Stejne funguje i ta doprava. Da se nutit nebo se da nabidnout alternativa...
JInak ta ekologicka dan se jmenuje dan z maziv a paliv (nebo tak nak). Jestli je nizka? No mozna jo. Ale jeji zvyseni znamena inflaci, protoze masivni presun na zeleznici je proste sci-fi. Tam se hodi ten pisek. Nehodi se tam ale moc mliko. Takze ekologickou dan? Dobre, ale rekni i B - tj. inflaci.
Na ktere hlavni trati ze jsou Luhacovice? Ono je to totiz tak, ze nez by se v Luhacovicich naplnil vlak nebo i vagon, tak ta prvni zasilka by tam lezela tyden. Potom nekdy by se to rozjelo a trikrat by se to prekladalo nez by se to teprve dostalo na hlavni tah. Holt, vetsina bank taky nema pobocku v kazde dire (i kdyz by tam par lidi jiste ucet melo). Proc? Protoze se to nevyplati - dan-nedan, dotace-nedotace...
ad 1).je třeba si uvědomit, že silniční doprava je nenahraditelná. I kdyby někdo vymýšlel kroky a snažil se ji znevýhodnit , vždy tady bude. Jeden příklad-zavedení silničního mýta , které poměrně hodně zasáhlo do cen silniční přepravy nemělo prakticky žádný následek na snížení množství těchto přeprav.V roce zavedení el.mýta dosáhly podniky provádějící silniční přepravu větších nárůstů objemů , než železniční podniky.
Představa,že v každém větším městě bude logistické centrum, kde se budou všechny zásilky shromažďovat a následně rozesílat dále po železnici je naivní.To může např. fungovat pouze v případu , pokud více firem v nějakém okruhu zasílá zboží stejnému příjemci . Poté by šlo tyto zásilky svézt do jednoho místa a sestavit třeba přímý vlak. Musíte si však uvědomit jedno-přeložit dva kamiony do jednoho vagónu je záležitost x tisíc korun , dále poměrně drahé silniční přepravy na krátké vzdálenosti (cca 500-600 Kč/h práce silničního vozidla). Tyto náklady lze vykompenzovat pouze tím , když následná přeprava bude levnější..a to bude pouze jenom u těchto přímých vlaků.
ad 2:
To,že zůstanou pouze velké silniční firmy to je pravda , ale to je spíše obecný jev tržního hospodářství, že silnější "požírají" slabší. To, že se zpřísňují podmínky pro řidiče , to je také pravda , ale v žádném případě to není od odklonu k železnici. Nejsou řidiči... dobře,tak se dovezou z Ukrajiny,z Rumunska , z Kazachstánu... a budou. Stejně jako ostatní , nyní v ČR pracující cizí dělníci.
ad3)
M to dobře nazval.. sci-fi.On není poblém nějaký dvacetiminutový přepřah na hranicích (kamion také nejede pořád v kuse), ale je třeba problém, že pokud se na dvoukolejné koridorové trati koná výluka , nákladní vlak tato výluka třeba zpozdí o 15 hodin , protože propustnost trati je nepěchovaná vlaky os. dopravy. V tom vidím problém. Pokud bude v nákladní dopravě platit jízdní řád a tento bude striktně dodržován, bude to o něčem jiném. Pokud odesílatel třeba v takovém Duisburgu bude vědět , že když předá dopravci skupinu pěti vozů třeba v pátek v 10:00 , že tyto vagóny dojedou třeba do Prahy v sobotu ve 22:00 , bude to o něčem jiném. Dnešní realita je taková , že si příjemce udělá nějakou prognózu , kdy vagóny přijedou , postaví třeba ve svém skladu mimořádnou směnu a teď čeká..pokud ty vagóny přijedou dříve , bude platit balík na poplatcích za stání vozů ve stanici , pokud přijedou později , jeho lidi nebudou mít co dělat a pro tohoto příjemce to bude opět představovat vícenáklady. V tomto bych hlavně viděl problém železniční dopravy.
No a ta trojka je trochu sci-fi (nebo mozna ne v Evrope, ale u nas urcite) - jde totiz o to, ze ten nadnarodni dopravce totiz na nasich hranicich stejne bude muset vymenit lokomotivu, protoze mame spickove zabezpecovaci zarizeni, ktere cizi lokomotivu nepusti. To zaprve. Za druhe - na hranicich nemusi nic preprahat ani kamiony. Pokud jsi se ale snazit nastinit situaci za 20 let, tak jako vyhled to nebylo spatne...
Použitelné technologie již existují a jejich větší rozšíření a zdokonalení je jen otázkou času resp. stoupající ceny ropy.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
