K ochrannému pásmu : citace zákona 266/1994 Sb. v aktuálním znění :

Ochranné pásmo dráhy

§ 8

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou
a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,

c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje,

d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,

e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,

f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

§ 9

(1) V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(4) Vlastník nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovitosti uvést nemovitost při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

§ 10

Ochrana dráhy

(1) Vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

Pokud se týká "vegetace" pak se ještě uplatňují bezpečnostní předpisy týkající se vzdálenosti od TV, takže se při elektrifikaci tratě musí provést pokácení stromů, případně "jen" odstranění větví, které jsou v nebezpečné blízkosti.


Švýcarsko, Rakousko, Německo – stovky km tratí vedou lesy, aniž by tam někdo přišel s nápadem vzor "MATO". Při kácení stromů je totiž třeba také dodržovat bezpečnostní předpisy týkající se dřevorubeckých prací, vzato do důsledku, je třeba zastavit provoz na dráze, aby vlaky nebyly ohrožovány padajícícmi stromy … přesnejí řečeno, vždy se musí předpokládat, že strom může změnit směr pádu a může spadnou na dráhu, v případě elektrifikované trati je třeba vypnout proud.
Za jednu hodinu beznapěťového stavu se údajně účtuje 10 000 Kč … (informace od stavební firmy provádějící práce pro SŽDC / ČD)

Kdysi sem četl zákon o drahách a tam bylo něco jako 10m od osy koleje pozemek vlastní dráha a 60m ochranné pásmo.

Mato: to že se pozemek nachází v ochranném pásmu železnice neznamená že železnici také patří. Ochranné pásmo je tuším 50 m od osy koleje, z katastrálky ovšem vidím šířku pozemku drah jen asi 20 m. Majitel lesa nemusí být jen soukromník, ale třeba Lesy ČR.
Majitel se o les může starat jak chce, ale pokud přijde dostatečně silná vichřice tak vždy nějaký ten strom zlomí nebo vyvrátí, s tím nic moc nadělat nemůže. Jedine nemít les 50 metrů od trati. Což můžete přikázat zákonem, ale nevím zda by prošel - ústava zaručuje právo nakládat s majetkem.

Kocourek: těžko, pozemnky kolem kolejí včetnš ochranného pasma patří ČD (SŽDC), tam má soukromý majitellesa smůlu. S tím sekaním je to těžký. Pochopitelně majitel lesa se musí starat o svůj les (lesní zákon) a v případě "kalamity" musí odstranit kalamitní dřevo. Jak je tedy možné, že po orkánu Kyrill ještě nebylo kalamitní dřevo odstraněno (nejem to co napadalo, ale i to co zůstalo jako "torzo" stromů stát). Soukromý majitel lesa na ČD(SŽDC) vymůže prd, ale naopak by to šlo jelikož "zanedbanou údržbou" lesa by mohl způsobit škodu třetí osobě.

Mato: A nebo že by majitel lesa požadoval od drah úhradu XX mil za to, že na těch XX hektarech nemůže vysadit les.

Ad Vousáč: to coje v ochranném pásmu, za to můžou ČD(SŽDC) to co je dál a přesto to poškozuje provoz a ohrožuje trať, tak to už je problém ČD(SŽDC), že si neumí na majitelích pozemku vymoct údržbu. Docela by se nějaký majitel divil, kdyby mu ČD(SŽDC) naúčtovali náklady spojené s přerušením provozu z důslednu jeho spadnutého stromu na jejich traŤ. TO by bylo zajímavé :D

Ad Mato:částečně máte pravdu,ale není to jen neschopnosti systému.Pokud by od trati byl nejbližší strom aspoň 50 m daleko,tak by to mělo smysl,ale to je neproveditelné.Všechno je o penězích-vykoupit pozemky(ocranné pásmo dráhy je jen 2,5m od kolejnice),všechno pokácet a pak už jen udržovat je prostě nemyslitelné.Maličko tomu rozumím,za 35 let služby strojvedoucího jsem se s tím párkrát setkal,naštěstí to bylo vždy jen o rozbitém vozidle,a to ještě nic moc. Prostě s vichřicí problémy budou,18.ledna přestala kvůli větru jezdit celá DBAG.

zdenek84: no přesně tak, to tam můžeš dělat i teď

mato: když jsme jeli na té trati někdy před 7 lety s gymplem na školní výlet, tak jsme si stoupli v chodbě k okénku a trhali větve:)

no nevím, ale silná větev padá podle fyzikálních zákonů dolů s odchylkou plusmínus pár metrů. Jablko taky nepadá daleko od stromu (ani ve vichřici) :-D A co se týče prořezávání stromů no nevim, takový úsek Nová Hradečná - Nový Malín na trati Olomouc-Uničov-Šumperk, tak tam jsem údržbu hafo dlouho neviděl. A to tam při výlukách protahujou z MuN skoro všechno.