Karlovy Vary - Snahy o zapojení železnice do městské hromadné dopravy se datují od konce 19. století. Městské dráhy, známé v německy mluvících zemích pod zkratkou S-Bahn, jsou významnou součástí dopravní obslužnosti v řadě velkých sídel. K zapojení železnice do MHD došlo v nedávné době v Praze a zajímavá myšlenka na využití železnice v dopravní obslužnosti města se objevila i v Karlových Varech.
"Bylo to v roce 1993, když jsme spolu s tehdejším samostatným inženýrem železniční dopravy železniční stanice Karlovy Vary Ing. Petrem Barochem zpracovali návrh na využití zdejších železničních tratí v městské dopravě", říká Jiří Chmiel z karlovarské Správy dopravní cesty. Na schůzkách mezi zástupci železnice a tehdejšího úřadu města byla projednávána možnost využití železniční infrastruktury k posílení a částečnému nahrazení linek provozovaných nynějím Dopravním podnikem Karlovy Vary. Město měly křižovat motorové vozy řady 810 v pravidelných hodinových nebo půlhodinových intervalech v době od 5 do 23 hodin. Základní trasa by propojovala trať z Karlových Varů do Potůčků s další regionální tratí z Karlových Varů do Mariánských Lázní.
Výstavba nových zastávek i samoobslužné motorové vozy
Pro městskou dráhu se uvažovalo využít stávající železniční stanice Stará Role, Karlovy Vary (horní nádraží) a Karlovy Vary dolní nádraží. Na vhodných místech bylo navrženo zřízení celkem pěti nových zastávek s nástupišti dlouhými třicet metrů tak, aby bylo možné městskou dráhou pokrýt co největší území. Na společných jednáních drážních a městských úředníků byla řešena i otázka tarifního odbavení. Bylo konstatováno, že více než 80% cestujících využívá některý druh předplatného - zejména měsíční jízdenky. Z tohoto důvodu se ukázala nutnost harmonizace tarifního odbavení železnice i městského dopravce.
Vlaky městské dráhy by nebyly uvedeny v běžném železničním jízdním řádu, ale staly by se plnohodnotnou součástí MHD, včetně vlastního číselného linkového označení. V samoobslužných motorových vozech měly být instalovány mechanické znehodnocovací strojky, které se tehdy používaly v městských autobusech, aby se zde mohly používat stejné jízdní doklady jako v MHD. Veškeré tržby by pak byly inkasovány městským dopravním podnikem a na konto železnice by byl poukazován pravidelný dohodnutý měsíční paušál, sestávající se z úhrady za trakční naftu, platu strojvedoucího a přiměřeného zisku.
Současné příležitosti pro městskou železnici
Zprovozněním dvou pruhů silničního průtahu městem sice došlo k odlehčení a podstatnému zklidnění dopravy ve městě, přesto i dnes by existence městské dráhy znamenala velké zrychlení městské dopravy. Celou vzdálenost ze Staré Role do Tuhnic by projel vlak za 18 minut, čehož při jízdě autobusem MHD nelze dosáhnout. Pokud bychom o využití železnice v karlovarské městské dopravě uvažovali i v současnosti, bylo by vhodné vlakovou linku na větvi do Potůčků prodloužit až do stanice Nová Role, odkud do Karlových Varů dojíždí vlakem i autobusy velké množství cestujících jak za prací, tak i do škol.
Největší investicí by bylo zřízení nových zastávek, neboť podle platné normy je výška nástupiště 55 centimetrů nad temenem kolejnice a jeho součástí má být i přístřešek a další potřebná zařízení pro cestující veřejnost. Z vozidlového parku, který je nyní na Českých drahách k dispozici, přichází v úvahu řada 814. Motorová jednotka je pro dané účely kapacitně postačující a navíc s výhodou nízkopodlažního vstupu. V denním provozu by mohlo být nasazeno jedno vozidlo, druhé by bylo jako záložní, popřípadě by bylo nasazováno ve špičkách pracovních dnů.
zdroj: Železničář
1 2 | Zpráv na stránku: |
1/ Železničář je podnikový týdeník Českých drah s cílem je především šířit aktuální informace z prostředí společnosti a nikoliv vydělávat peníze - Železničář tu bude, dokud budou České dráhy existovat a to bez ohledu na to, jestli si jej koupí 10 lidí nebo 1000 lidí.
2/ Všechny články Železničáře jsou uvedeny na internetu tak, aby se o nich mohlo dozvědět více lidí - někomu ale počítačová verze nemusí vyhovovat a pak mu samozřejmě nic nebrání koupit si papírovou verzi. Stačí se podívat sem: http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=6063
3/ Jak často se na ŽelPage objevují články z jednoho vydání Železničáře? Maximálně tři na 1 vydání, často ale i vůbec žádný. Podotýkám, že měsíčně tu vychází přes 200 zpráv.
4/ Je ve zprávě uveden zdroj? Myslím, že i ostatní čtenáři povtrzují, že ano. Podívejte se i na ostatní zprávy na ŽelPage - vždy zdroj informací důsledně uvádíme (pokud nejde o vlastní pozorování / zkušenosti).
5/ Co se stane, když na ten zdroj kliknete? Překvapivě se otevře přesně ten článek, co je uveden v Železničáři - jak káže zákon číslo 121/2000 Sbírky o právu autorském.
6/ Článek je psán vlastními slovy autora a v mnoho větách používá jiné obraty - odkaz máte, můžete porovnávat.
7/ Rozsah zprávy je znatelně kratší - je pouze výtahem zdrojového článku a neuvádí některé skutečnosti, které nejsou podstatné pro pochopení celé situace.
Rád bych na závěr podoktnul, že pokud se čas od času na ŽelPage objeví článek, který je výsledkem autorské práce, občas někdo překvapeně zjistí, že se objevil zkopírovaný na jiném serveru stylem Ctr + C / Ctr + V - aniž by se obtěžovali uvést aspoň zdroj zprávy...
:)
Jinak níže jsem k Ládikově komentáři připsal seznam všech navrhovaných zastávek projektu (odesláno v 19:55).
PS: A podle zminky o vozovem parku CD musim poprve souhlasit s CD4ever - opravdu to vypada na provozovani Ceskyma drahama :-(
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.