Švýcarsko - Pro mnohé české “dopravní odborníky” včetně několika ministrů dopravy, jsou švýcarské železnice vzorem – ale jen z hlediska existence mnoha železničních společností působících na dopravním trhu. Tento trend by se, nejen podle nich, ale i podle teoretiků různých “liberálních” ekonomických institutů měl uplatnit i v Česku. Je patrné, že všichni tito rádoby “železniční odborníci” patrně v životě švýcarské železnice jinak, než z propagačních materiálů nepoznali.

Pomineme–li základní skutečnost, že švýcarské železniční společnosti si na dopravním trhu NEKONKURUJÍ, což je základní rozpor s ideologií prosazovanou “českými odborníky”, tak za posledních 10 let zaniklo z ekonomických důvodů mnoho železničních společností.

Zánik železniční společnosti ve Švýcarsku není ovšem provázen zánikem trati a zastavením provozu. Prakticky jedinou železniční společností, která skutečně ve Švýcarsku ZKRACHOVALA byla společnost Mittelthurgau-Bahn působící v oblasti kantonu Thurgau, resp. Bodamského jezera. Ta od roku 1997 začala expandovat přebíráním některých tratí od spolkových drah SBB, resp. zajišťovala provoz na některých tratích v Německu. Finanční zatížení způsobené zejména investicemi do nových kolejových vozidel však společnost neunesla. 15. prosince 2002 proto společnost vyhlásila z důvodu velkého předlužení (120 milionů Sfr) vyhlásila „bankrot“ a zastavila činnost. Cestující ovšem nic nepoznali, protože provoz okamžitě převzaly spolkové dráhy SBB, takže doprava se na příslušných tratích vůbec nezastavila.

Bylo to možné z řady důvodů. Jednak téměř unifikovaný park kolejových vozidel, shodné provozní předpisy, jednotný tarifní systém, vybavení všech průvodčích a revizorů shodnými přenosnými osobními pokladnami. Místo společnosti MThB dnes působí na dopravním trhu nově založená dceřinná společnost SBB Thurbo, která převzala kolejová vozidla zaniklé MThB.

Zánik ostatních železničních společností byl ve znamení plánovaných a dlouhodobě připravovaných fúzí podložených podrobnými ekonomickými rozbory. Velkou fúzí bylo spojení společností BT a SOB, nástupnickou společností je SOB. V oblasti úzkorozchodných železnic se spojily turisticky atraktivní FO (Furka-Oberalp) se společností BVZ (Brig–Visp–Zermatt) v novou společnost MGB (Matterhorn–Gotthard Bahn).

K 1.1.2005 se sloučila dceřinná společnost SBB–Brünigbahn se společnost LSE (Luzern–Stans– Engelberg) a vznikla nová společnost ZB (Zentralbahn). Všechny fúze mají společný základ.

Na prvním místě je ekonomika, na druhém zlepšení služeb, na třetím lepší jednání s kantony.

Důvody fúzí jsou podobné - běžná provozní spolupráce dosáhla vrcholu. Jednotný tarifní systém, v podstatě shodný vozidlový park, možnost zlepšení využívání vozidel při provozním nasazení, společná údržba, přesněji řečeno převedení údržby do jednoho místa, úspora pracovníků - shrnuto do jednoho slova sloučení se projeví synergetickými efekty, to všechno jsou důvody k fúzi.

Zajímavá fúze proběhla v kantonu Fribourg. Železniční společnost GFM, která v tomto kantonu zajišťovala většinu veřejné linkové (autobusové) dopravy – společnost GFM byla po švýcarské poště největším autobusovým dopravcem – se sloučila s podnikem provozujícím v „kantonálním“ městě Fribourg městskou dopravu. Sloučená dopravní společnost nese název, který používal podnik městské dopravy – Transports publics fribourgeois (TPF). V kantonu Vaud vystupují “z marketinkového hlediska” úzkorozchodné železniční trati vycházející ze stanic Aigle a Bex pod “historickými” názvy původních železničních společností, ve skutečnosti jsou však sdruženy pod jedním provozovatelem. Podobný osud potkal několik železničních trati a lanovek v oblasti Montreaux a Vevey provozovaných “drobnými” společnostmi, které skončily pod “křídly” společnosti MOB.

První července 2006 zmizely ze železniční mapy tři švýcarské železniční společnosti. Prvního ledna 2007 zmizí další. V oblasti kantonů St. Gallen, Appenzell-Ausserhoden a Appenzell-Innerhoden došlo ke sloučení společnosti AB (Appenzeller Bahnen AG) se sídlem v Herisau se společnostmi TB (Trogenerbahn) St. Gallen – Trogen, společností RHB (Rorschach – Heiden Bahn) a společností RhW (Rheineck – Walzenhausen). Tyto společnosti působí od července pod značkou AB. Paradoxem je, že nově připojené společnosti, přesněji řečeno “jejich” tratě netvoří s tratěmi společnosti AB uzavřený celek. Kolejiště společností AB a TB je sice na “místním nádraží” v St. Gallen technicky propojeno, avšak kolejová vozidla společnosti TB nemohou být použita na stávající trati společnosti AB vycházející ze St. Gallen neboť nejsou uzpůsobena k provozu na ozubnicové trati.

Trať “zaniklé” společnosti RHB je normálně rozchodná a ve stanici Rohrschach navazuje na trať po níž jezdí vlaky společností SBB a Thurbo. A konečně trať zaniklé společnost RhW je úzkorozchodná, ozubnicová s jedním elektrickým vozem jezdícím na trase Rheineck - Walzenhausen opět bez možnosti napojení na ostatní trati AB.

A k prvnímu lednu příštího roku dojde ke sloučení dvou “hráčů” na regionálním dopravním trhu. Koncem června bylo rozhodnuto o sloučení společností BLS a RM. Akcionáři společnosti BLS (Bern – Lötschberg – Simplon) souhlasili se sloučením se společnosti RM (Regionalverkehr Mitteland), která zajišťuje regionální dopravu ve “středním Švýcarsku”. Podle švýcarského tisku s fúzí souhlasilo cca 6,2 milionu držitelů akcionářských práv, proti sloučení se vyslovily cca 0,2 miliony držitelů.

O možném sloučení obou společností zajišťujících regionální dopravu se uvažovalo delší dobu. Podle informací v tisku přinese sloučení cca 10 milionů Sfr ročně (v přepočtu cca 190 milionů Kč).

Společnost BLS opustila před několika lety “trh dálkové dopravy” včetně své mateřské trati Bern – Brig. Dálkovou dopravy přenechala spolkovým dráhám SBB (včetně předání příslušných vozidel) a od SBB převzala na řadě tratí regionální dopravu, včetně převzetí vozidel. Společnost BLS převzala od SBB i celé tratě – řečeno terminologií českého zákona o dráhách “provozování dráhy”. Jedná se např. o trať Bern – Langnau – Luzern. V půlhodinovém intervalu na území kantonu Bern jezdí vlaky systému “S–Bahn Bern”, na úseku trati ležícím na území kantonu Luzern provozují vlaky systému “S–Bahn Luzern” SBB. Společnost BLS na této trati zajišťuje v hodinovém intervalu vlaky kategorie “RegionalExpres”, což odpovídá české kategorii “spěšný vlak”.

Na vlacích RE jezdí ucelené soupravy s řídícím vozem, převzaté od SBB. Ačkoli se jedná o vozidla dodaná v letech 1972 - 1975, po rekonstrukci a modernizaci tato souprava nabízí cestujícím nejméně o jeden řád větší pohodlí a komfort než “luxusní” jednotka ČD řady 680 “Pendolino”. Není jistě bez zajímavosti, že tyto “staré” soupravy jezdí v procentním i absolutním vyjádření mnohem více obsazeny než český “luxusní” vlak …

Vozbu zajišťují moderní lokomotivy BLS řady 465 (analogie řady 460 SBB) nebo “staré” lokomotivy řady 420 (ex Re 4/4) rovněž převzaté od SBB v rámci výměny výkonů.

Pokud se jedná o společnost RM, ta vznikla v devadesátých letech minulého století sloučením řady malých železničních společností provozujících regionální dopravu ve “středním Švýcarsku”, zejména v kantonech Bern a Solothurn. Společnost RM rovněž provozuje některé autobusové linky, jimiž vhodně doplňuje železniční spojení.

Rovněž společnost BLS postupně v minulosti pohltila několik drobných železničních společností působících v kantonu Bern.

Čeští “dopravně-ekonomičtí odborníků”, představitele některých krajských samospráv nevyjímaje, požadují rozparcelování Českých drah a.s. na řadu dopravních společností, které si budou vzájemně konkurovat, či dokonce navrhují, aby provozovatelem dráhy a drážní dopravy byl kraj (který to prý bude umět lépe, levněji a k lepší spokojenosti cestujících – v případě autobusové dopravy se cestující po “privatizaci” a rozdrobení systému dočkali pravého opaku), Dopravní odborníci a ekonomové ve Švýcarsku (nezatížení naivními ideologickými politickými floskulemi) kde systém fungován železniční dopravy (kvalitu služeb pomíjím) je na mnohem vyšší technické a organizační úrovni než v Česku, tedy přesněji řečeno než jaké mají podmínky České dráhy prosazují na základě podrobných ekonomických analýz k dosažení snížení nákladů úplný opak, tj. slučování železničních nebo dopravních společností.

Foto: ZHM