jinak pokud mě mé zanlosti svršku nešálí tak i bezstyková kolej dilatuje a souvisí to s tou maxímální délkou BK jak sjem napsal níže, na kteroou ovšem nejsem sto si vzpomenout,ale každá bezstykovka musí dýchat,ruku do ohně bych za to nedal ale zjistim to ať nešířím bludy

Jo a co se týká dilatačních zařízení tak si udělejte exkurzi na estakádu u dlouhé třebové,kde můžete vidět jak to vypadá když pan projektant dostane horečku omladnic a snaží se skřížit konstrukci typicky silničního mostu s kolejí. Myslím že to je docela rarita. Jsou tam 4 dilatační zařízení v každé koleji!!!!Vždy malé a velké dilatační zařízení v páru.

Takže za prvé, dovolená upínací teplota je 17-23 stupňů, pakliže se upíná za nižší teploty kolej se napíná hydraulickými napínáky a pakliže za vyšší většinou se čeká na večer či noc až teplota klesne na požadovanou teplotu. Minimální délka koleje aby byla považována za bezstykovou je 150 metrů.Je určena i maximální délka, ale tou si teď nejsem jist,musel bych se podívat do svrškařského předpisu. Technologie zřizování BK jsou dvě a sice tyto:1.kolejové rošty se předmontují na tzv. inventární kolejnice(cca 25m) položí se zaštěrkují dvakrát podbijí a poté se provádí výměna nových kolejnicových pasů o délce 75m a následně se svaří a zřídí se BK
2.kolejové rošty se předmontují z nových 25 metrových kolejnic podle kladecího plánu
Při předmontáži se na vnitřní pas v obloucích vkládají tzv zkrácené kolejnice(4 druhy - zkácená o 5,10,15 a 20cm), kolejová pole se ohýbají aby bylo docíleno přibližně požadovaného vzepětí, které se počítá z parametrů oblouku,ohýbání se provádí kvůli snazší pokládce,když se udělají předmontáže kolej se položí sestykuje po 25metrech, dvakrát podbije, rozstykuje, svaří a zřidí se BK,po zřízení BK se podbije do konečné polohy přičemž po zřízení BK se smí s kolejí hýbat 5mm směrově a 10mm výškově aby se nezměnilo napětí v kolenicovém pasu a tím nedošlo k posunutí upínací teploty BK
Pakliže se kolej upne při vyšší upínací teplotě většinou to způsobí tzv. vybočení což se hojně dějě v letních měsících při extrémních teplotách. Pakliže se kolej upne při přílíš nízké teplotě může v zimním období dojít k lomu kolejnice,což je všeobecně považováno za menší průšvih nežli je vybočení,protože lom pokud není extrémě velký může vlak přejet kdežto při vybočení je na 99% jisté že vlak vykolejí,takže když už podělat upínací teplotu tak raději do mínusu:-). Samozřejmě na vybočení má také veliký vliv kvalita profilu stěrkového lože,pakliže za hlavami pražců není štěrk nebo je ho tam málo pak je samozřejmě vybočení o padesát procent pravděpodobnější.Mno tak snad jsem to trošku objasnil,kdyby byly nějaké dotazy či připomínky rád poskytnu informace nebo rozvinu debatu:-))

Kamil to vysvětlil správně. Jen doplním, že nyní se bezstyková kolej upíná v rozmezí 18-22 stupňů C. Dříve to bylo v rozmězí 12-28, což už při nedostatečném zaštěrkování v obloucích nebylo úplně v pořádku a občas kolej utekla. Vzhledem k situaci, že se od plyšáku nedělá řádná údržba, budou tyto případy dost časté. Když se sečtou všechny faktory, pak je průser. Ten zpravidla nastane v obloucích o malém poloměru, takže vláček tam jede pomalu (do rychlosti 100km/h) a následky nejsou tak dramatické.
K dilatačnímu zařízení: Na obrázcích je malé dilatační zařízení, které se používá na středně velkých mostech, kde mostní konstrukce musí dilatovat zcela volně a samozřejmě i s kolejnicemi. Malé dilatační zařízení se používalo i na oddělení výhybkových zhlaví od bezstykové koleje, aby napětí v koleji od teploty se nepřenášelo na výhybky. Zpravidla se dávalo volným koncem do bezstykové koleje a pevným k výhybce, což je ptákovina, protože se tak prodloužil "dýchající konec" bezstykové koleje a tedy úsek, kde nebyla definována upínací teplota. Zažil jsem slušnou haldu díky prokluzu kolejnice v neudržované koleji (rok před plánovanou obnovou), která při ohřátí v květnu pěkně ulítla.
Záležitost ve Vranově neznám, ale s ohledem na stáří koleje (opět rok před obnovou) se mohly různé vlivy, či předchozí opravy podepsat na změně upínací teploty.

Jinak na závěr VŠEM: Bezstyková kolej nedilatuje!!! Omezeně dilatuje kolej stykovaná v blízkosti styku. Plně dilatují mosty, koleje na nich podle způsobu uložení.

860 003: ty dilatační spojky myslím vypadají takhle: http://www.bubenduben.wz.cz/DSC01355.JPG
http://www.bubenduben.wz.cz/DSC01357.JPG

Doplním k bezstykové koleji, ještě jde o to že odpor a váha řádně podbitého štěrku nedovolí kolejím dilatovat v takové míře aby nastal problém, jde tam ale hodně o pečlivost a řádné zhutnění kolejového lože a správnou upínací teplotu, jinak hrozí vybočení koleje v místě které by bylo špatně zhutněné....

Někde jsou takové dilatační spojky, jsou to takové šikmé konce pojížděné převážně "po hrotu", je to vlastně dilatační styk. Trochu to připomíná 2 jazyky výhybky. Musel bych to nakreslit, takhle se to nedá popsat.

To Zlámalík: Můžu to vysvětlit jen laicky.
Kolejnice se svařují při teplotě oceli asi 20 stupňů C. Říká se tomu upínací teplota, na té hodně záleží. To zaručuje, že se ocel v případech od +10 do +30 stupňů bude deformovat jen minimálně. Při větších změnách teplot tu kolej drží kolejové lože, tedy štěrk. Kolej by měla zůstat v konstantní poloze v rozmezí -20 - +50. Myšlena je teplota kolejnice. Ty hodnoty teplot jsou velmi orientační.
Ať mě někdo znalejší doplní, ale ten základ tak nějak je.

Nejsem v tom odborník, ale jestli se nepletu, tak koleje jsou předpjaté - tj jsou ve skutečnosti natažené a tepelná roztažnost jen mění sílu, kterou jsou natežené... Ale jestli se pletu, prosím, opravte mě :-)

Technický dotaz číslo 2: kdo prosím víte, jak se u svařovaných kolejnic řeší otázka tepelné roztažnosti? Jak dlouhé úseky jsou svařené a čím se protažení kompenzuje? Díky!