Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Evropská Komise zavedla 20.7.2005 řadu opatření pro užší politickou a technickou koordinaci „Transevropských dopravních sítí“ (TEN-V). Objednáno bude 6 koordinátorů a bude také zřízena exekutivní agentura. Koordinátoři mají ulehčovat dialog mezi zúčastněnými zeměmi, aby se umožnilo sladění prací a plánů financování. Zmíněnými koordinátory se stanou Loyola De Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balász, Pavel Telička a Karel Vinck. Po konzultaci v Evropském Parlamentu a souhlasu zúčastněných zemí, bylo fukční období koordinátorů stanoveno na dobu 4 let (s možností prodloužení). Z důvodu nezávislosti nedohlíží žádný z koordinátorů na projekt v zemi s jeho občanstvím. Koordinátoři budou muset vykazovat roční zprávy o vývoji a pokrocích v uskutečňování projektu, ale také informovat o překážkách a obtížích, které by vedly k prodloužení výstavby. Technickou problematiku budou konzultovat se zúčastněnými zeměmi a s železničním sektorem.
Přednostní projekt 1 (Karel Van Miert)
Berlin – Verona / Milano – Bologna – Napoli – Messina - Palermo
Halle/Leipzig – Nürnberg (2015), Nürnberg – München (2006), München – Kufstein (2015), Kufstein – Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), Verona – Napoli (2007), Milano – Bologna (2006), Messina – Palermo (2015)
Přednostní projekt 2 (Etienne Davignon)
Vysokorychlostní osa Jihozápadní Evropa
Lisboa/Porto – Madrid (2011), Madrid – Barcelona (2005), Barcelona – Figueras – Perpignan (2008), Perpignan – Montpellier (20015), Montpellier – Nimes (2010), Madrid – Vitoria – Irun/Hendaye (2010), Irun/Hendaye – Dax (2010), Dax – Bordeaux (2020), Bordeaux – Tours (2015)
Přednostní projekt 6 (Loyola de Palacio)
Železniční koridor Lyon – Trieste – Divaca/Koper – Ljubljana – Budapest – ukrajinská hranice
Lyon – St. Jean de Maurinne (2015), tunel Mont-Cenis (2015-2017), Bussoleno – Torino (2011), Torino – Venezia (2010), Venezia – Ronchi – Trieste – Divaca (2015), Koper – Divaca – Ljubljana (2015), Ljubljana – Budapest (2015)
Přednostní projekt 17 (Péter Balász)
Železniční koridor Paris – Strasbourg – Stuttgart – Wien – Bratislava
Beaudrecourt – Strasbourg – přes Kehl – Stuttgart (2015), Stuttgart – Ulm (2012), München – Salzburg (2015), Salzburg – Wien (2012), Wien – Bratislava (2010)
Přednostní projekt 27 (Pavel Telička)
Železniční koridor „Rail Baltica“ Warszawa – Kaunas – Riga – Tallinn – Helsinki
Warszawa – Kaunas (2010), Kaunas – Riga (2014), Riga – Tallinn (2016)
Přednostní Projekt ERTMS (Karel Vinck)
Celoevropské zabezpečovací zařízení
Poznámka: podobné projekty probíhají i v rámci silniční a letecké dopravy, proto jsou označny čísly, které vyjadřují prioritu
CSPSV | 20.7.2005 (23:15)
Související zprávy
Nobody29.07.2005 (20:35)
To Cosinus:
Zrovna ten zakon o stretu zajmu je ve svych dusledcich mirne receno spatny (myslim tim problem zastupitelu v mensich a malych sidlech). Nevim presne co v tomto pripade bylo po nas pozadovano Bruselem, ale z mnoha a mnoha dalsich zakonu, norem a narizeni vim, ze casto jsme papezstejsi nez sam papez (vinou blbosti ci zlym umyslem ci zahranicni korupci z duvodu odstraneni konkurence). Socialni demokracie se take casto ohani neexistujicimi normami a prikazy EU k prosazeni svych prevazne populistickych zameru.
Omlouvat dalsi plytvani penezi danovych poplatniku v druhem byrokratickem centru tim, ze nase vlada take plytva je dost smutne, kdyz by stacilo jen plytvani nasi vladou – nynejsi vlada je navic ta, ktera je ze sve podstaty k plytvani nachylnejsi.
Na konec jednu perlicku. Zavery nekolika poslednich zprav Bruselu o Cesku hovori o mnohych i skutecnych nedostatcich, ale jasne vyzdvihuje ten fakt, ze bychom meli posilit administrativni sektor. A toto mi nahani az panickou hruzu.
Zrovna ten zakon o stretu zajmu je ve svych dusledcich mirne receno spatny (myslim tim problem zastupitelu v mensich a malych sidlech). Nevim presne co v tomto pripade bylo po nas pozadovano Bruselem, ale z mnoha a mnoha dalsich zakonu, norem a narizeni vim, ze casto jsme papezstejsi nez sam papez (vinou blbosti ci zlym umyslem ci zahranicni korupci z duvodu odstraneni konkurence). Socialni demokracie se take casto ohani neexistujicimi normami a prikazy EU k prosazeni svych prevazne populistickych zameru.
Omlouvat dalsi plytvani penezi danovych poplatniku v druhem byrokratickem centru tim, ze nase vlada take plytva je dost smutne, kdyz by stacilo jen plytvani nasi vladou – nynejsi vlada je navic ta, ktera je ze sve podstaty k plytvani nachylnejsi.
Na konec jednu perlicku. Zavery nekolika poslednich zprav Bruselu o Cesku hovori o mnohych i skutecnych nedostatcich, ale jasne vyzdvihuje ten fakt, ze bychom meli posilit administrativni sektor. A toto mi nahani az panickou hruzu.
Cosinus29.07.2005 (12:19)
K té politické kultuře: jsme na tom dost bídně, ale bez tlaku EU bylo by ještě hůř.
Například zákon o střetu zájmů prošel jenom díky tomu, že byl podmínkou pro čerpání fondů EU. Zrovna tak většina legislativních "výdobytků" v oblasti životního prostředí, práva občanů na informace apod. je solí v očích řady poslanců, ale smluvní závazky vůči EU zabránily jejich likvidaci.
Nicméně je pravda, že než se tyto "tlaky zvenčí" projeví ve skutečné změně politické kultury a nejen legislativy, potrvá to dlouho.
Že "peníze EU" jsou nakonec zase naše peníze coby daňových poplatníků je mi naprosto jasné. Zrovna tak si nedělám iluze o účelnosti jejich vynakládání. Ale to není problém pouze Bruselu: copak naše vláda taky neživí armádu byrokratů? Necpe peníze do řady nesmyslných či přímo škodlivých projektů? Netroufám si tvrdit, kdo je v tomto ohledu horší.
Například zákon o střetu zájmů prošel jenom díky tomu, že byl podmínkou pro čerpání fondů EU. Zrovna tak většina legislativních "výdobytků" v oblasti životního prostředí, práva občanů na informace apod. je solí v očích řady poslanců, ale smluvní závazky vůči EU zabránily jejich likvidaci.
Nicméně je pravda, že než se tyto "tlaky zvenčí" projeví ve skutečné změně politické kultury a nejen legislativy, potrvá to dlouho.
Že "peníze EU" jsou nakonec zase naše peníze coby daňových poplatníků je mi naprosto jasné. Zrovna tak si nedělám iluze o účelnosti jejich vynakládání. Ale to není problém pouze Bruselu: copak naše vláda taky neživí armádu byrokratů? Necpe peníze do řady nesmyslných či přímo škodlivých projektů? Netroufám si tvrdit, kdo je v tomto ohledu horší.
Nobody29.07.2005 (7:41)
To Cosinus:
1) Cituji: “… jsem zastancem EU uz proto, ze pusobi pozitivne na nasi politickou kulturu.” Tohoto pozitivniho pusobeni jsem si nejak nevsiml – mohl byste byt konkretnejsi, abych pripadne zmenil nazor. (Jen tak namatkou - jak je tedy mozne, ze mame premiera, ktery byl pravomocne odsouzen soudem “sice jen pro dluh”– a on s aroganci sobe vlastni prohlasi, ze ho to nezajima, protoze uz to zaplatil. Prelozeno do cestiny – tak dlouho se vyhybal placeni dluhu az ho veritel dal k soudu a ani pak to jeste nezaplatil, a tak byl dokonce odsouzen – dluh byl tedy opravneny.)
2) Cituji: “Čili: pokud se jedná o skutečně přínosné investice (mezi které Krasíkov bez diskuse patří), můžeme být za příspěvek EU jen vděčni.”
To je pravda, protoze bychom take nemuseli dostat nic z penez odvedenych do EU.
Obecna poznamka: Co se tyka penez z EU a stedrosti, tak bych byl trochu opatrnejsi. Kolik penez povinne platime do spolecneho mesce EU se bezne nikde neuvadi – spise se to tutla – prirozene. Z vybranych castek spolyka velkou cast prebujela administrativa. Dalsi velky kus spolykaji francouzsti zemedelci (jakoby Francie byla zaostalou agrarni zemi) atd. Penize, ktere se nam vrati, je spolufinancovani nekterych projektu, ktere ale predtim musi projit dlouhym schvalovacim rizenim (se vsemi prislusnymi problemy). Kdyz je nejaky project nakonec schvalen, tak opravdu penize prichazi. Protoze ale dotace nepokryje 100% nakladu, musi se na spolufinancovani sahnou vice ci mene do vlastni kapsy, coz nekdy neumerne zatezuje statni rozpocet (coz nekterym politikum vubec nevadi). Musime platit mnohonasobne vice, abychom neprisli o to, co nam EU nabidne. Pripomina mi to okridlene uslovi: “Nechci slevu zadarmo…..”. Uspesnost novych zemi EU (tedy tech chudsich) se da take posuzovat podle toho, jak vyrovnanou bilanci maji vuci EU. My bohuzel patrime k tem mene uspesnym, a to nejen tim, jake podminky nam byly vyjednany pred vstupem.
1) Cituji: “… jsem zastancem EU uz proto, ze pusobi pozitivne na nasi politickou kulturu.” Tohoto pozitivniho pusobeni jsem si nejak nevsiml – mohl byste byt konkretnejsi, abych pripadne zmenil nazor. (Jen tak namatkou - jak je tedy mozne, ze mame premiera, ktery byl pravomocne odsouzen soudem “sice jen pro dluh”– a on s aroganci sobe vlastni prohlasi, ze ho to nezajima, protoze uz to zaplatil. Prelozeno do cestiny – tak dlouho se vyhybal placeni dluhu az ho veritel dal k soudu a ani pak to jeste nezaplatil, a tak byl dokonce odsouzen – dluh byl tedy opravneny.)
2) Cituji: “Čili: pokud se jedná o skutečně přínosné investice (mezi které Krasíkov bez diskuse patří), můžeme být za příspěvek EU jen vděčni.”
To je pravda, protoze bychom take nemuseli dostat nic z penez odvedenych do EU.
Obecna poznamka: Co se tyka penez z EU a stedrosti, tak bych byl trochu opatrnejsi. Kolik penez povinne platime do spolecneho mesce EU se bezne nikde neuvadi – spise se to tutla – prirozene. Z vybranych castek spolyka velkou cast prebujela administrativa. Dalsi velky kus spolykaji francouzsti zemedelci (jakoby Francie byla zaostalou agrarni zemi) atd. Penize, ktere se nam vrati, je spolufinancovani nekterych projektu, ktere ale predtim musi projit dlouhym schvalovacim rizenim (se vsemi prislusnymi problemy). Kdyz je nejaky project nakonec schvalen, tak opravdu penize prichazi. Protoze ale dotace nepokryje 100% nakladu, musi se na spolufinancovani sahnou vice ci mene do vlastni kapsy, coz nekdy neumerne zatezuje statni rozpocet (coz nekterym politikum vubec nevadi). Musime platit mnohonasobne vice, abychom neprisli o to, co nam EU nabidne. Pripomina mi to okridlene uslovi: “Nechci slevu zadarmo…..”. Uspesnost novych zemi EU (tedy tech chudsich) se da take posuzovat podle toho, jak vyrovnanou bilanci maji vuci EU. My bohuzel patrime k tem mene uspesnym, a to nejen tim, jake podminky nam byly vyjednany pred vstupem.
Morgenstern29.07.2005 (1:28)
Cosinus:
ad 4) I to je možný, ale řekl bych, že spíš ne. No, zkusím někde najít, jakým způsobem jsou financovány sloveské koridory.
ad 4) I to je možný, ale řekl bych, že spíš ne. No, zkusím někde najít, jakým způsobem jsou financovány sloveské koridory.
Ivan Doležel28.07.2005 (23:41)
A kde je Eurokoridor Sever-Jih Stockholm-Kobenhaven-Berlin-Dresden-Decin-Praha-Tabor-Veseli-Č.Budějovice-Summerau-Linz-Salzburg-Villach-Udine-Venezia -Bologna.Stavba naseho 4.koridoru by mela byt zahajena letos.A dokoncena v roce 2014 i kdyz puvodni plany hovorily o roce 2008.Doufam,ze nez pujdu bude koridor hotov.(Ted je mi 30).Ale stejne je pozde,chtelo by to postavit VRT z Prahy do Linze s odbockou v Tabore na Viden.To by bylo supr.Ale to je hodne fantasy.
Cosinus27.07.2005 (17:51)
Morgenstern:
Neznám detailně situaci na Slovensku, nicméně:
1) Z celkových nákladů TEN + TINA (silnice i železnice) bude financováno 20% fondy EU, ale u konkrétních projektů může být procento spolufinancování vyšší. Ne všechny projekty jsou totiž spolufinancovány (např. u nás dala EU na akci Zábřeh-Krasíkov 52%, ale na Krasíkov-ČT nebo Nové spojení nic - výsledkem je oněch 26%).
2) Dopravní politika EU vyžaduje min. 40% investic do veř. dopravy, ale vlády nových zemí se zajímají spíše o dálnice (v Polsku plán 81:19). Takže železniční projekty nechají financovat EU a vlastní prostředky sypou do dálnic. To taky zkresluje podíl EU na infrastruktuře.
3) U Slovenska jako chudší země lze očekávat vyšší podíl EU na investicích - koneckonců oficiálním cílem Kohezního fondu je právě vyrovnávání ekon. rozdílů.
4) Neplete si zdroj těchto údajů náhodou dotace z fondů EU a úvěry EIB?? Pokud vím, šly na slovenské koridory poměrně rozsáhlé úvěry.
Neznám detailně situaci na Slovensku, nicméně:
1) Z celkových nákladů TEN + TINA (silnice i železnice) bude financováno 20% fondy EU, ale u konkrétních projektů může být procento spolufinancování vyšší. Ne všechny projekty jsou totiž spolufinancovány (např. u nás dala EU na akci Zábřeh-Krasíkov 52%, ale na Krasíkov-ČT nebo Nové spojení nic - výsledkem je oněch 26%).
2) Dopravní politika EU vyžaduje min. 40% investic do veř. dopravy, ale vlády nových zemí se zajímají spíše o dálnice (v Polsku plán 81:19). Takže železniční projekty nechají financovat EU a vlastní prostředky sypou do dálnic. To taky zkresluje podíl EU na infrastruktuře.
3) U Slovenska jako chudší země lze očekávat vyšší podíl EU na investicích - koneckonců oficiálním cílem Kohezního fondu je právě vyrovnávání ekon. rozdílů.
4) Neplete si zdroj těchto údajů náhodou dotace z fondů EU a úvěry EIB?? Pokud vím, šly na slovenské koridory poměrně rozsáhlé úvěry.
Morgenstern27.07.2005 (0:46)
Cosinus:
V tom případě nechápu, jak jemožné, že Slováci dostávají z fondů EU na své koridory 70 % financí? Všude se to uvádí. A pakžliže je to pravda, jakto, že je tady tak obrvský rozdíl mezi ČR a Slovenskem? V čem jsou Slovenské koridory lepší, že musejí dostávat 3 krát tolik financí?
V tom případě nechápu, jak jemožné, že Slováci dostávají z fondů EU na své koridory 70 % financí? Všude se to uvádí. A pakžliže je to pravda, jakto, že je tady tak obrvský rozdíl mezi ČR a Slovenskem? V čem jsou Slovenské koridory lepší, že musejí dostávat 3 krát tolik financí?
Cosinus26.07.2005 (2:02)
Stranger: podsouváte mi názory, které rozhodně nezastávám. Naopak: jsem zastáncem EU, už proto že působí pozitivně na naši politickou kulturu. To ale neznamená, že musím souhlasit se všemi politikami EU do posledního puntíku.
Dopravní politika EU (Bílá kniha) je v zásadě pozitivní - podporuje ekologicky příznivé způsoby dopravy, ale konkrétní programy (TEN + TINA) jednostranně sází na nákladnou vysokorychlostní dálkovou infrastrukturu (navíc s preferencí silnic).
Všechny prostředky se tak soustřeďují na velké investice do dálkové dopravu, zatímco se rozpadá lokální infrastruktura: stačí se podívat na české lokálky nebo silnice II. a III. třídy. Přitom tady jsou výrazná zlepšení dosažitelná při řádově nižších nákladech.
Financováním dopravní infrastruktury se (nejspíš narozdíl od Vás) zabývám dlouhodobě.
Takže konkrétně: v loňském roce šlo z fondů EU na žel. koridory v ČR 1,8 mld. Kč (21% investic), letos je předpoklad 2,2 mld. (26% investic).
Každá koruna dobrá, ale zázrak to taky není - už proto, že to neznamená čistý nárůst prostředků na železnici: Stát prostředky ušetřené díky spolufinancování EU přesouvá na silnice.
Celkově se fondy EU mají podílet na sítích TINA cca 20%. Takže plných 80% financují členské státy.
Čili: pokud se jedná o skutečně přínosné investice (mezi které Krasíkov bez diskuse patří), můžeme být za příspěvek EU jen vděčni.
Pokud by však šlo o akce typu Warszawa - Białystok, které mají přínos spíše hypotetický, tak je při velmi omezených zdrojích Polska rozumnější těch domácích 80% vrazit na skutečně potřebné investice.
Dopravní politika EU (Bílá kniha) je v zásadě pozitivní - podporuje ekologicky příznivé způsoby dopravy, ale konkrétní programy (TEN + TINA) jednostranně sází na nákladnou vysokorychlostní dálkovou infrastrukturu (navíc s preferencí silnic).
Všechny prostředky se tak soustřeďují na velké investice do dálkové dopravu, zatímco se rozpadá lokální infrastruktura: stačí se podívat na české lokálky nebo silnice II. a III. třídy. Přitom tady jsou výrazná zlepšení dosažitelná při řádově nižších nákladech.
Financováním dopravní infrastruktury se (nejspíš narozdíl od Vás) zabývám dlouhodobě.
Takže konkrétně: v loňském roce šlo z fondů EU na žel. koridory v ČR 1,8 mld. Kč (21% investic), letos je předpoklad 2,2 mld. (26% investic).
Každá koruna dobrá, ale zázrak to taky není - už proto, že to neznamená čistý nárůst prostředků na železnici: Stát prostředky ušetřené díky spolufinancování EU přesouvá na silnice.
Celkově se fondy EU mají podílet na sítích TINA cca 20%. Takže plných 80% financují členské státy.
Čili: pokud se jedná o skutečně přínosné investice (mezi které Krasíkov bez diskuse patří), můžeme být za příspěvek EU jen vděčni.
Pokud by však šlo o akce typu Warszawa - Białystok, které mají přínos spíše hypotetický, tak je při velmi omezených zdrojích Polska rozumnější těch domácích 80% vrazit na skutečně potřebné investice.
25.07.2005 (21:12)
Cosinusi, nez neco placnete na adresu (pro Vas zrejme ne prilis popularni) EU, zkuste si zjistit podrobnosti - kolik treba dostavaji Slovaci na koridory (a nebo i CR na Krasikov), jen proto, ze jsou zahrnuty do transevropskych siti...?
Cosinus25.07.2005 (12:36)
Ostatně problém není ani tak v infrastruktuře, ale v byrokracii, technické nekompatibilitě, tarifních bariérách...
Podle Allianz pro Schiene potřebovaly rychlíky z Berlína do Talinnu roku 1935 jen 27 hodin, zatímco dneska se vlakem jede 60 hodin.
Podle Allianz pro Schiene potřebovaly rychlíky z Berlína do Talinnu roku 1935 jen 27 hodin, zatímco dneska se vlakem jede 60 hodin.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko