Jenže s kalkulačkou se nikdo nikdy nepokoušel řídit zabezpečovací zařízení, na to kalkulačka ani počítač (jak je z praxe vidět) prostě nehodí. Ono než se někam něco začne cpát, tak by se mělo napřed přemýšlet, jestli to má šanci fungovat správně. Na takovéhle aplikace jsou současné počítače i softy příliš málo blbuvzdorné. Ostatně nedávno klekl řídicí počítač v Curychu. Oprava trvala přes dvě hodiny a provoz byl totálně ochromen v okruhu kolem 30 km. Takže jak je vidět, ne vždy je to nové lepší, než to staré. Jenže kdyby se dělaly věci kvalitně a s dlouhou životností, znamenalo by to útlum ekonomiky, resp. žádné kšefty pro různé pofidérní dodavatele a to je, oč tu běží.

Ad Krakonoš tak ještě jednou PC je vlastně lepší kalkulačka (PC má více funkcí) a staré kalkulačky taky neměly problémy s poruchami že.A když jsme u toho nejméně poruchový je výhybkář a tabulka pro zavěšení klíčů,vše co je novější má něco co se může pokazit

Když někdy kolem r. 1870 rakouský inženýr Frischen vynalezl hradlovou vložku, určitě netušil, že nejen jeho vynález, ale i bloky, vyrobené jen o málo později přežijí rok 2000. Stalo se, a dnes můžeme být jen rádi, že tahle zařízení ještě, díky kvalitní duševní práci vynálezců a fyzické práci výrobců, na mnoha místech v ČR pracují. Elektromotorický přestavník původního vzoru Siemens přes který se na koridorech jezdí 160 se od svého prapředka, vynalezeného před r. 1850 liší jen v detailech. Kdyby tenkrát někdo zkusil byť i jen nabídnout dráze něco tak ,,kvalitního a dokonalého´´ jako je to, co tak vesele chcípe na Wilsonce, asi by byl popraven za velezradu. Vážení tvůrci, zpytujte svědomí, pokud nějaké máte a styďte se!

Včera ráno t.j 19.04.2005 opět došlo k výpadku zab.zař v žst Praha hl.n a to cca okolo 7:00 cca do 7:50.Cestující si Os 9971 si mohli vyzkoušet výstup v výh. P. Vyšehrad,kde tento vlak mimořádně skončil.

Včera ráno t.j 19.04.2005 opět došlo k výpadku zab.zař v žst Praha hl.n a to cca okolo 7:00 cca do 7:50.Cestující si Os 9971 si mohli vyzkoušet výstup v výh. P. Vyšehrad,kde tento vlak mimořádně skončil.

Ad krakonoš máš pravdu čím novější technika tím větší problémy na klíčovém průmyslu téměř nebylo co rozbít,na elektromechanice nějaká ta závada občas vznikla ale nebyl problém ji rychle vyřešit,“ruská“ releovka už má své mouchy,ale na třeba na Smíchově už je skoro 50 let a furt šlape(nesmí vypadnout proud),s Testy moc zkušeností nemám nehodnotím je,no a pak je tu releovka AŽD pro tu platí víceméně to co pro „ruskou“ reléovou když je proud tak většinou chodí bez problémů, a nakonec ESA čili počítač kde se drobné chyby „zvenčí“ násobí PC které si pak staví hlavu.Na většině zařízení jsem pracoval takže celkem můžu srovnávat většinou platí čím novější zab zař tím jednoduší obsluha,ale víc možných poruch a jejich složitější odstranění nebo „obejití“. U el.mech se otrhali olověnky a jezdilo se na „hubu“ a u ESA jak se něco pokazí „nohy na stůl“a čekám až to někdo dá do kupy.“.

To David Z a ostatní PC maniaci.
A což se zkusit trochu vzdělat a navrhovat systémy, které by byly spolehlivostí na úrovni mechaniky a komfortem obsluhy na úrovni 21. století? Zbastlit něco, co kromě toho podstatného umí ještě spoustu dalších zbytečností není kumšt. Jenže když se ta zbytečná nadstavba spolehlivě nevyřeže, tak stačí sáhnout blbě na klávesnici a malér je hotový. Jenže na klávesnici občas sáhne blbě každý. Pokud jde o ruskou klasiku v Kolíně: Žádný počítač nevydrží tak dlouho a tak spolehlivě fungovat. Dispečerka Plzeň-Cheb funguje od 67 roku bez počítačů a s minimálními problémy. To, že počítač, vypadlý po výpadku napájení nemůže zrestartovat ten, kdo ho ovládá je vrchol konstruktérské blbosti.(viz Kolín-Pečky). To, že počítač není spolehlivě zajištěn proti výpadku proudu a systém nelze v případě jeho výpadku převést zásahem obsluhy na nějakou formu nouzového provozu je trestuhodné. O tom, kolik takovéhle vylomeniny provozovatele (ČD) stojí a jaké při jejich selhání vznikají škody je lepší vůbec nemluvit! Dráhy na tom nejsou s financemi tak dobře, aby si mohly placení takovýchto vylomenin dlouhodobě dovolit. Na jednu stranu kdkdo poukazuje na to, jak dráha rozhazuje státní peníze a je stále v minusu, na druhou stranu se masově nasazují nákladné a mnohdy zbytečné aušusy, vhodné svou spolehlivostí maximálně dětem na hraní. Pokud to takhle půjde dál, bude zbytečné kupovat Pendolina, protože zabezpečovací zařízení jim těch 160 km/h stejně neumožní a bude lepší přejít na tzv. kontinuální provoz. Co to je? Souprava, která je dlouhá od konce nástupiště stanice A do začátku nástupiště stanice B. Cestující zaplatí přiměřený poplatek, ve stanici A(B) nastoupí, projde pěšky na druhý konec soupravy a zase vystoupí. Cestou se může v jídelním voze osvěžit, nebo si ve spacím voze dát šlofíčka. Výhoda je v tom, že takovýto vlak nepotřebuje koleje, lokomotivu, sdělovací ani zabezpečovací zařízení a tudíž jeho provoz je velmi levný.

Když už jste u těch blbuvzdorných systémů.
Pokud byste chtěli něco, co je energeticky zcela nenáročné a imunní proti veškerým virům, mohli byste běhat s klíčema nezi stavědlem a výhybkami. Ale tudy asi cesta nevede. Takže bohužel bude třeba jít cestou opačnou a snažit se systém nacpaný elektronikou docpat ještě různými záložními zdroji, záložními počítači atd.
Hold naše elektronická generace bude vždy zranitelnější než kdysi mechanická. S tím se budeme muset smířit. :-)

... for jpnk: překlepy beru, ale zhlavÝ? no fuj!

... for jpnk: překlepy beru, ale zhlavÝ? no fuj!