Kromě elektrifikace a modernizace bylo nutné motorový lokomotivní park také unifikovat. Dieslovou část výběrového řízení, vypsaného v roce 1993, vyhrála firma ABB Henschel AG (později ADTranz, později Bombardier) s lokomotivou typu DE2000 vycházející z produktové řady Octeon (PKP EU43, FS E412). Pod řadou A 471 bylo během roku 1997 dodáno do Řecka všech 26 strojů.

Lokomotiva je vybavena dvěma spalovacími motory MTU 12V396TC13 o celkovém výkonu 2100 kW. Tyto spalovací motory byly použity kvůli požadavku na unifikaci – nacházejí se v motorových jednotkách AEG DE IC-2000N (OSE 520). Velkolepé plány na elektrifikaci infrastruktury však do budoucna předpokládaly snížení potřeby motorových lokomotiv. Díky použití modulární koncepce je tak možné lokomotivy jednoduše přestavět na elektrické. Instalované trakční motory mohou poskytnout výkon až 5500 kW. Lokomotiva je konstruována pro rychlost 200 km/h, která je ovšem v dieselové konfiguraci snížena na 160 km/h.

Později bylo rozhodnuto o objednání dalších 10 identických strojů. Stalo se tak změnou zakázky na dodávku 10 šestinápravových lokomotiv metrového rozchodu pro síť Peloponnese. Lokomotivy byly dodány v letech 2003 a 2004 po označením 220.027 – 036.

Na snímku projíždí „Marlboro“ (jak se lokomotivám DE2000 v Řecku přezdívá) 220.029 stanicí Gallikos s vlakem 80610 (Thessaloniki – Alexandoupoli).

Druhá kolej představuje původní vedení trati. Kolej je sice napojena do stanice, na mnoha místech je ale přetnutá tratí v nové stopě. Díky přeložkám došlo ke zvýšení traťové rychlosti až na 160 km/h, kterou zde běžně využívá jeden pár rychlíků vedený motorovou jednotkou řady 520. Na staré traťové koleji je dnes v předmětném mezistaničním úseku odstaveno 46 osobních vozů, které sem byly převezeny ze Soluně, kde sloužily jako úkryt migrantům.