..: Fotogalerie - detaily fotografie Kladenské depo za svitu měsíce :..
 

Kladenské depo za svitu měsíce


Kladenské depo za svitu měsíceInformace o fotografii:
 - Místo focení: Kladno
 - Datum: 29.9.2015
 - Autor: David Jančík  Poslat email autorovi
 - Pozn.: foceno ze stožáru
 - Zobrazeno: 6123x
 - Detailní EXIF informace »
 - Rating od autorů:   
 10
 - Rating od uživatelů:
 9

   
 
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit
 

  1 2      Zpráv na stránku:   
06.10.2015 (15:24)  
Raději sním pneumatiky u mého gumokolu, než bych musel vylézt nahoru na to :-)
06.10.2015 (7:44)  
Navíc při takto komponované fotce se při editaci, zmenšování a doostřování na rozlišení 1024 px. podaří zamaskovat i nemalé rozmazání. Osobně bych spodní říznuté návěstidlo vyretušoval.
05.10.2015 (23:41)  
Závěr tedy zní, že jsem úplně vedle, protože pravděpodobné pohyby stožáru nemají tak velký vliv, aby to bylo vidět. Stožár se totiž určitě nekroutil. Především není, co by s ním kroutilo (fotograf je zhruba v ose), a taky prostorová příhradovina je v kroucení docela tuhá. A intuice mi (taky) napovídá, že hnout foťákem v úhlu je větší průšvih, než ho posunout.
05.10.2015 (21:18)  
Jestli byl výkyv skutečně jen 2 cm a stožár nepodléhal torzní deformaci (nekroutil se), musíme si uvědomit, že když se fotoaparát vůči okolí pohne o 2 cm, tak se okolí vůči fotoaparátu pohne také jen o 2 cm. Vzhledem k tomu, že objekty na snímku jsou velice vzdálené, znamená posun o 2 cm u této fotky v tomto rozlišení posun o necelou třetinu pixelu (a to je měřeno v popředí - na koleji před samotnou 714). Myslím, že by na snímku nebyl znát výkyv ani o 4 cm.
Ta druhá podmínka (kroucení) je velice důležitá, protože sebemenší rotace by mohla znamenat rozmazání snímku. Tady je tolerance mnohem menší než u posuvného pohybu ze strany na stranu.
05.10.2015 (13:15)  
To je mi právě divné, že fotka není rozmazaná.
Tedy - těch 200 - 300mm je nějaké dost teoretické číslo (vstupem byl donedávna destivteřinový průměr větru se střední dobou návratu 80 let pojatý jako zatěžovací síla a následně zanedbání dynamických vlastností, respektive jejich převedení do jednoho čísla; dnes je to složitější, ale vlastně úplně stejné). Pro nás to není podstatné, takový vítr by nejspíš odnesl foťák i s fotografem.
Ale aktuální rozkmit na stožáru člověk pocítí docela spolehlivě. Dva centimetry jsou opravdu málo, ale při kmitočtu 1Hz (= kmit za vteřinu) jsem tady a příští vteřinu kousek vedle a zpátky a tam a zpátky... Rozkmitám to prostě tím, že tam lezu, není třeba vyvíjet nějakou snahu. Člověk nepozná velikost kmitu, ale proklatě dobře pozná zrychlení (jízda autem do kopce nevadí, po rigolech ano).
Lampám na stožáru je to jedno, zajímavé jsou z tohoto hlediska mrakodrapy. Což je jeden z důvodů, proč se dělají na střechách bazény: kromě toho, že to dělá dobře hasičům (nemusejí vodu čerpat několik set metrů vysoko), tak je to velká hmota na konci svislé konzoly, kterou hned tak nějaký vítr nerozhýbe. A nemusíme ani k mrakodrapům, v Ostravě byl (ještě je?) nějaký snad osmipatrový ocelový barák - administračka, kde byla k využití jen dolní čtyři patra, protože nahoře bylo měkko pod nohama.
05.10.2015 (12:17)  
Hele a dokážeš vůbec ty dva cenťáky v tý vejšce vnímat jako pohyb, když nemáš referenční bod? A pokud to už vnímat dokážeš, pochybuju, že to jsou jen dva cenťáky.

Kdyby se mi na fotce něco kmitalo o 20 cm, tak to bude rozmazaný. Když se o 20 cm bude kmitat foťák, bude rozmazaná celá fotka...
05.10.2015 (11:01)  
Chary, díky.
Spíš to kývání nemá, k mému překvapení, až takový vliv. Stožár, na který si myslím (na hlavním nádraží v Plzni, železobetonová trubka, výška 35m, dvě odpočinkové plošiny) má vlastní frekvenci 1,01Hz (výpočet) a při "maximálním možném větru" statický výkyv 288mm (je-li tam člověk a jakž takž bezvětří, věřil bych tak na 20-30mm na každou stranu, za 4 vteřiny několikrát tam a zpět, uklidnění se hned tak nedočkáš. Jinými slovy - s člověkem se to docela houpe, ale je to spíš o mořskou nemoc než o spadnutí). Na Kladně je ocelová příhradovina, vlastní frekvence je tedy někde ke 2Hz, ale pořád je to zhruba totéž. Fakt je, že takový pohyb po kružnici s poloměrem k 35m moc nehne s úhlem (0,05st). Koukám na analogickou fotku z Plzně a výška kladenského stožáru nevypadá podstatně jinak.

Autore, prosím - nebyl by komentář, jak to opravdu bylo?
registrovaný uživatel PROST  mail  
Počet komentářů uživatele1220 »fotek 0
05.10.2015 (8:09)  
Senzace a nádhera. Škoda, že jsi nefotil o půl hodinku dříve, kdy byl měsíc ještě nízko nad domy.
04.10.2015 (23:57)  
Expozice byla 4 vteřiny. Takže se to nejspíš zas až tak moc nekývalo.
04.10.2015 (23:22)  
Fascinující...
Laický technický dotaz: čekal bych nějakou delší (= v ruce neudržitelnou) expozici, ale jsem si dost jistý, že ten stožár se docela kýve, proti čemuž nepomůže ani stativ, a to mi s tou delší expozicí nejde dohromady. Takže - jak to bylo? Stativ a nedýchat, nebo nějaký hi-tech stabilizátor? Nebo jsem úplně vedle :-)?
(Prosím - ne že mi někdo napíšete, že je tu exif; otevřel jsem ho, ale jestli je tam něco o expozici, tak stejně potřebuju překlad.)
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci - otázky a odpovědi


Info
informacni okenko