Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
754.008-1 + 854.021-3 | |
Informace o fotografii: - Úsek: Byšice - Kojovice - Datum: 15.2.2015 - Autor: Chary - Zobrazeno: 5299x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 8 - Rating od uživatelů: 7 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
850/1+050 už jen tak neuvidíte tyto vozidla již dojezdily všechny co byly pod ČD.
Na Olomoucku, konkrétně na trati z Olomouce přes Šternberk do Uničova, bylo možné dlouhé roky potkávat 750 (dřív 749) s vozy B (Bt), a vzadu 843 + 1-2 043, dřív 850 + 050. (Přiznám se, že nevím, jestli i letos tam jezdí taková souprava....)
Motorové vozy pomáhaly při rozjezdu ze zastávek a pak už obvykle jen drželi volnoběh. 843 musely být stejně "činné", protože musely vytápět/klimatizovat a ovládat dveře.
Motorové vozy pomáhaly při rozjezdu ze zastávek a pak už obvykle jen drželi volnoběh. 843 musely být stejně "činné", protože musely vytápět/klimatizovat a ovládat dveře.
18.02.2015 (14:55)
Chary: a co třeba pomalé jízdy (tuším 2 nebo 3) mezi Boleslaví a Všetatama? Vlak něco pokrátí a tam to zase nabere...
Sdílím s panem Drahošem Švestkou nadšení pro brejlovce, jsou to pěkné a oblíbené lokomotivy a díky bohu za ně. Kdo byl šikovný, uměl s mašinou zajet i s normativní zátěží pod jízdní doby (počítané na lokomotivní řadu). Byla to, troufám si tvrdit, i otázka strojvůdcovské cti.
Hnací vozidlo, zde 854, by se mohlo snad vézt i jako pohotové ke službě, tudíž by výkon vyvíjet nemuselo.
Myslím si však, že je celkově dobře, když je aspoň nějaká snaha o přizpůsobení jízdních dob nikoliv lokomotivní řadě, ale poptávce. Čili: brejlovec by tohle určitě dal sám, ale všichni snad uvítáme, když nepojede 40, a proto nabídnutý výkon hydry, byť třeba nezávratný, uvítáme. K čemu se tam plazit, když je na rychlostnících řekněme 80-90? Specielně na turnovské by větší svižnost neuškodila. Rozjíždět se s vlakem na 60ku 8 minut nebo hrdinně zvládat svah trvalou rychlostí už dnes není asi úplně přijatelné.
Hnací vozidlo, zde 854, by se mohlo snad vézt i jako pohotové ke službě, tudíž by výkon vyvíjet nemuselo.
Myslím si však, že je celkově dobře, když je aspoň nějaká snaha o přizpůsobení jízdních dob nikoliv lokomotivní řadě, ale poptávce. Čili: brejlovec by tohle určitě dal sám, ale všichni snad uvítáme, když nepojede 40, a proto nabídnutý výkon hydry, byť třeba nezávratný, uvítáme. K čemu se tam plazit, když je na rychlostnících řekněme 80-90? Specielně na turnovské by větší svižnost neuškodila. Rozjíždět se s vlakem na 60ku 8 minut nebo hrdinně zvládat svah trvalou rychlostí už dnes není asi úplně přijatelné.
17.02.2015 (18:30)
Já jsem tu ocitoval předpis...a sklidil za to mínusy. Je mi to sice úplně fuk, ale nakýtá se otázka, jestli vůbec má smysl se tu o něco snažit a psát nějaké odborné komentáře a stanoviska. To za prvé. Za druhé...k tomu co napsal Chary a Martin. Podobných závěsů jsem se s touhle lokomtivní řadou navozil nepočítaně...zejména na trati Brno-Jihlava. Většinou se jednalo o krokodýla + Bmx. Norma zatížení pro Os vlaky pro řadu 754 zde byla 250 tun, pro rychlíky 330 tun (což bylo těch 7 vozů, jak píše Martin). Při zátěži 3x BDmtee i se zmíněným závěsem nebyla tedy norma zatížení překročena, při 4x BDmtee nebo Bt byla překročena cca o 20-25 tun. Závěs většinou netlačil, nebo jen zlehka, s výjimkou onoho zmíněného stoupání do Rapotic. Sice předpis je předpis, ale zkušení pardáli doře věděli, že to není nutné. Nebyl žádný problém dodržet jízdní doby. Proto jsem poznamenal, že i v případě nevyvíjení tažné síly mot.vozem na konci vlaku si brejlák s touto zátěží hravě poradí...navíc tato trať na snímku nemá tak náročné sklonové poměry jako jihlavská. Toť vše.
17.02.2015 (12:47)
topič: :)
Dobrá, dvakrát takové.
Dobrá, dvakrát takové.
Martin Grill: ...kde je stoupání jednou takové...
Tedy stejné.
Tedy stejné.
Chotětov není úplně v Polabí :) Do něj se turnovské rychlíky podívají v Neratovicích a ve Všetatech jej zase opouštějí. Pak vyjíždějí na Skalskou tabuli a v Chotětově jsou na 260 m. n. m., což je o sto víc než ve Všetatech. Už v Byšicích mají nastoupáno prvních třicet, v Košátkách dalších 30, v Kropáčově Vrutici +25 a za ní na širé trati jsou na těch dvě stě šedesáti. Ano, Rapál to sice není, ale nějakých 13,5 km tam má katr prakticky v jednom kuse plný kotel a vytáhne to se dvěma vozy nanejvýš na nějakých šedesát. Čili tomu, že by si tam brejle se sedmi kočáry jen tak pohrávaly, moc nevěřím.
17.02.2015 (10:06)
PM: Jistě, ale čísla jsou čísla :)
17.02.2015 (10:00)
Srovnávat rapál s polabím dost dobře nejde :)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko