Miškin : s transformací směrem nahoru to snad nemyslíte vážně ?
Tohle snad ani elektrotechnické předpisy nedovolují. Bylo by to 22 kV vedení schopné takové proudové zatížení přenášet ...

King Ondřej : jenže natáhnout to 110 kV vedení z Velešína do fiktivní NS "Rybník" právě nejde.
Ta napájecí stanice Lipno a spínací stanice Rybník představují nezávislý "záložní" napájecí zdroj v případě :

* vypnutí NS Velešín z důvodu údržby
* výpadek NS Velešín v případě výpadku napájení ze sítě 110 kV.

Jestliže by došlo k přerušení linky 110 kV do Velešína, tak by samozřejmě nebylo čím napájet ani 110 kV vedení do napájecí stanice v Rybníce - vcelku je známé, co umí udělat drobet silnější větříček, resp. v důsledku námrazy na vodičích dochází k přetržení vodičů.

Nejsem znalý energetických předpisů, ale linka 110 kV patrně také podléhá nějaké plánované údržbě spojené s vypnutím.
Natažení venkovního vedení 110 kV by bylo násobně dražší než položení několika set metrů zemního kabelu 110 kV mezi elektrárnou a napájecí stanicí Lipno.

Konec konců byste nemusel natahovat vedení 110 kV, ale stačilo by spínací stanici Rybník napájet paralelním vedením 25 kV napájeným z Velešína, z něhož by se napájela spínací stanice Rybník a trakční vedení na trati Rybník - Lipno.

Zásadní je otázka - kdo by to platil. Provozovatel "trakčního vedení" nebo "provozovatel linek 110 kV".

Stav trakčního vedení pro napěťovou soustavu 1,5 kV = byl na hranici životnosti, tudíž byla nutná rekonstrukce, měnírna ve Vyšším Brodě na tom byla dost podobně.

Takže mnohamilionové náklady na rekonstrukci. Pravda, na Lipně se mohla postavit napáječka a stožárů TV použít pro vedení paralelního napájecího vedení 25 kV pro spínací stanici v Rybníce, ovšem s tím, že by bylo nutné řešit "přesmyky" při změně umístění polohy stožáru TV na trati.

Ještě malé doplnění k tomu odkud je jih Čech napájen:
Elektrárna Lipno sice je připojená do sítě 110 kV, ale jelikož funguje jako celá vltavská kaskáda pro vykrývání špičkového odběru denního diagramu zatížení, tak po většinu času je jih Čech napájen z paralelně spolupracujících rozvoden Kočín - Dasný. Když je špička, tak se přifázuje Lipno.
Jen tak mimochodem: kolik MW měla původní měnírna pro napájení Lipenky?

Pane Zikmunde,
nepsal jsem o střídavé trakci - hlavní trať je myslím napájena z Velešína. Tady není pochyb o nutnosti 110 kV. Já psal ale o zabezpečení napájení pro původní trolejové vedení 1,5 kV DC a jeho novou rekonstrukci opět na 1,5 kV. Blbě jsem si přečetl původní text, kde se píše o využití lipenky jako napájecího vedení pro hlavní trať. Pak jsem si to vyložil tak, že kvůuli měnírně pro 1,5 kV napájení v Rybníce chcete stavět vedení 110 kV. To snad uznáte, by byla zbytečnost... Ale uznávám, moje nepozornost.
Střídavou napáječku by skutečně do 22 kV připojit nešlo. Né z důvodu nutnosti zvyšovacího transformátoru, ale vlivem nesymetrie zatížení. Napájecí trafa na 22 kV mají velikosti 16, 25, 40 a nebo 63 MVA. Rozjezd jedné lokomotivy s výkonem i pod 2 MW by způsobil velké nesymetrie a rozdílnosti napětí v jednotlivých fázích v oblasti napájené těmito trafy.
Naopak měnírny mají nejčastěji trojvinuťová trafa a dvanáctipulzní usměrňovače. Takže zde není s nesymetrií a dokonce ani s vyššími harmonickými problém - tudíž je možné je připojovat i do nižších napěťových hladin.

Ono to vedení 110 kV by bylo možné (navíc asi i účelné) natahnout z Velešína, protože když jsem viděl jak se příhraničí za posledních několik let rozvinulo (a jak se asi ještě rozvíjet bude), tak by bylo asi vhodné osadit někde v okolí Dvořiště transformátor nejen pro dráhu, ale též pro napájení sítí 22 kV.

MZ- pane Zikmund, kde vidíte problém v napájení trakční soustavy ze sítě 22kV? Co třeba trafo s převodem 1:1.136?
Zkuste to napsat trochu jinak, Váš příspěvek je v podstatě správný, ale trochu špatně napsaný.
Při výkonové rezervě cca 10MW by byl proud cca 454A (+ ztráty v trafu, ve vedení, účiník trafa), to není až tak moc. Ale přeci jen důvody napájení ze sítě 110kV jsou dány, někdo znalejší by určitě doplnil.

King Ondřej : Jakému malému odběru ? Takže vy byste chtěl trolejové vedení na celém úseku z Horního Dvořiště do Velešína napájet přes spínací stanici v Rybníce v případě výpadku "základního napájecího zdroje" ve Velešíně, které má napětí 25 kV z vedení 22 kV = nižším napětím byste chtěl napájet trolejové vedení o vyšším napětí ?
To je poněkud špatný vtip.
Vážně si myslíte, že pro lokomotivy s trakčním výkonem 3 060 kW (363) postačuje nalájecí staniceo výkony 2 - 3 MW ? Podobně jsou na to i "laminátky". Opravdu si myslíte, že minimálně dva současně jedoucí vlaky s lokomotivami nebo jeden náklad s dvojicí laminátek o trakčním výkonu každé 3 MW utáhnete trafíčkem o výkonu 2 - 3 MW ...

Napájecí stanice ve Velešíně je napájena z vedení 110 kV z Lipna, což vylučuje i natažení napájecího vedení do spínací stanice Rybník na stožárech TV. Při přerušení tohoto 110 kV vedení do Velešína by nebylo čím napájet.

Další nejbližší zdroj 110 kV představuje elektrárna Lipně. Z ní je vedeno napětí 110 kV zemním kabelem do trafostanice 110 / 27 kV umístěné v prostoru žst. Lipno nad Vltavou.

Tak Rožmberk nepoznávám, ale už z náhledu jsem poznal, že tato kapesní bobina bude z Lipenky, neboť na Bechyňce (byť jen při nějakých akcích) stále jezdí. A asi tam ani není ani tolik trávníku.
Ale zpět k Rožmberku n/Vlt: Kdy byla vytrhána ta kusá kolej? Pokud vím, tak tám nic takového nyní není...

Pánové proč tahat vedení 110 kV kvůli tak malému odběru? Kolik MW by měla měnírna pro tuto železnici? 2 - 3 MW? To je výkon který bez problémů taháme na vzdálenost 25 km po vedení 22 kV. Řešením by bylo osazení malého transformátoru na lipenský rozvodně a jedním vývodem 22 kV z něj napájet zvažovanou měnírnu (s tím, že by se musela najít cesta po stávajících linkách 22 kV a v patřičné délce udělat jeden speciální potah pro tuto měnírnu z Lipna). Podobně se připojují velké větrné elektrárny do sítí 22 kV, kdy kvůli stabilitě napětí není možné připojit větrník do sítě někde za městem, ale udělá se potah od větrné elektrárny k nejbližšímu transformátoru 110/22 kV, který zajistí požadovaný zkratový výkon a tím i stabilitu napětí. Dispečer pak má možnost různé zátěže sdružovat na přípojnice, které má k dispozici a podle toho může třeba nastavit regulaci odboček na trafu 110/22 kV, ochrany a tak podobně. Podobných příkladů se už řešilo a realizovalo plno.
Úseky DC trakce jsou napájeny ze dvou stran především z důvodu úbytků napětí, což má vliv i na zálohování měníren a zvýšení spolehlivosti. U AC trakce to tak propojovat nelze a není to ani potřeba. Nelze to ze dvou důvodů. Jednak v jedné distribuční síti se trafačny pro dráhu musí rozdělit mezi tři fáze. Tudíž tomu odpovídají ve styčných bodech takčního vedení fázové posuvy 120°. A dalším důvodem jsou přetoky výkonů mezi jednotlivými soustavami, kdy trolej by byla jednou z paralelních cest například k vedení 110 kV (napaječny Vranov u Stříbra - Nezvěstice) a nebo i k vedení 400 kV (napaječky Strakonice a Nezvěstice). Vyžadovalo by to nasazení přetokových ochran a tím by klesla spolehlivost systému, protože při nějakém výpadku linky 110 kV by jednofázový přetokový výkon přetížil i trolejové vedení a došlo by k výpadku taky.

trochu mimo konverzaci: kde jsou tyto lokomotivy dnes? :o Na bechynce jezdi Regionovy, takze muzeum nebo srot, co z toho?

Trakční vedení „musí mít" dva nezávislé napájecí body, aby v případě výpadku jednoho zdroje bylo možné napájet „z druhé strany".
Problém s natažením vedení 110 kV není ani tak ve stavebním povolení pro každý stožár VN, ale v tom, že pod vedením „musí" být průsek, tzn. nutnost vykácení několika tisíc (možná desítek tisíc ) stromů. Na tohle by se příznivá EIA dost obtížně získala. Navíc přece jen trochu „drahá" sranda za záložní zdroj, nehledě na vysoké stavební náklady. Proto se postavila trafačka 110 / 25 kV na Lipně - jako napájecí vedení 25 kV pro spínací stanici Rybník slouží trolejové vedení ... Poněkud netradiční řešení.
Na druhou stranu tohle řešení možná přispělo k záchraně trati.

Ohlédnutí a super...