Pavel Randák: Já si říkal, kdy se někdo ozve na ty motory. Jojo, není nic báječnějšího, než být v trakčáku rukama až po hlavu vnořen :D

>M474.003
Stejnosměrný motor s komutátorem, vybavený ztrátovou regulací považujete za "normální motor, určený pro vozidlo"?
A zrovna tenhle model, který vyjel víc jak 15 let po EM475 rozhodně nebyl nic na úrovni doby.

Mechaniky na elektrifikované dvoukolejce, tomu říkám retro

Vy máte ale starosti, to je opravdu důležité, ve kterém místě kříží cesta vlak. Mně se líbí, že je na fotce souprava z doby, kdy byl svět ještě normální, nic v ní nepíská, nekňourá, jenom to pěkně odcvakává, je poháněná normálními motory, určenými pro vozidlo, dá se ovládat přímo otočnými a tlačítkovými ovladači a ne přes dotykovou obrazovku. Ještě mohly zůstat oba sběrače a původní světlo.

Aha. Je to náhoda a toto je konkrétne druhý cvak zo sekvencie.

MiŠ: Přesně. Díky.

Pro: Junior
Díky za odpověď.
Cesta a železnice dělají z obvyklé diagonální kompozice docela zajímavý kříž. Připadá mi důležité, že cesta dělí vlak v místě napojení vozů neboli v místě, kde už rozdělený je. Myslím, že kdyby dělila vagón "někde", nebyla by opticky linií od kraje ke kraji, a to by nevypadalo tak dobře.
Ale možná to překombinovávám a je úplně jedno, je-li vlak o pár metrů dopředu či dozadu.

Spíš to byla otázka, zda byla spoušť stisknutá v okamžiku, kdy nad přejezdem bylo právě spřáhlo, záměrně, či zda to byla jen náhoda.

To, že cesta nějak náhodně nepřesekává vagón, ale trefuje se zrovna mezi ně - to je náhoda nebo chytrá vychytávka?
Vyzvídám, protože mi připadá, že být vlak o pár metrů jinde, byl by obrázek poloviční; co do dojmu, samozřejmě :-).