:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Ladislav Moc":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| T 478.1148 | Stránovský viadukt má zajímavou historii - jako součástí železniční tratě Kralupy - Turnov se po něm první vlaky projely na podzim roku 1865. Tehdejší konstrukce sestávala z kamenných předmostí a dvojice kamenných pilířů. Mezi nimi byla 3 ocelová mostní pole příhradové konstrukce. Za prusko-rakouské války v polovině roku 1866 usoudila generalita, že by se pruští vojáci mohli po železnici snadno a rychle dostat i do Prahy. Ženijní útvar v Brandýse nad Labem tak dostal rozkaz vyřadit most z provozu. Následná nočí akce most skutečně poničila natolik, že provoz vlaků byl nemožný. Po válce byla konstrukce obnovena v původní podobě. Se zvyšující se přepravou přestávala vyhovovat nosnost mostu, proto bylo rozhodnuto ji radikálně zvýšit. Stalo se tak v roce 1924 - ještě během provozu byly pod příhradovými mostovkami zdviženy železobetonové oblouky s dalšími podpěrami a to až kam to dovolovala spodní úroveň příhrad. Pak teprve byla doprava přerušena, ocelové příhrady sneseny a byla vybetonována návazná pole a konstrukce do výšky železničního svršku. Posední fáze byla tehdy tak důkladně připravena, že výluka trvala pouhých 30 dní. K projektu existuje velká maketa, která demonstruje všechny 3 fáze výstavby (mostní pole s příhradou, mostní pole s příhradou i s obloukem, mostní pole ve finální podobě). Před 5 lety prošel viadukt údržbou a opravami. Celý byl tehdy pod lešením. | 29.08.23 - 19:26 |
| 383.010-6 | Pěkný záběr, kromě vlaku samotného oceňuji i jeho pořízení za pěkné dohlednosti - na obzoru Krkonoše západní, Krkonoše východní | 08.03.21 - 9:04 |
| 810.240-2 + 814.130-1 | Jo jo, kde jsou ty časy. V letech 1988 - 1990 jsem tu jezdil skoro denně. Pan průvodčí vždy z vlaku ve Lhotce vyskočil, odemkl kancelář přednosty a telefonoval do Mělníka (ráno) či do Mšena (odpoledne) jako že už jedeme. Pak za sebou zamkl a opravdu se jelo dál. Ve Mšeně pak průvodčí vystupovali už před stanicí a "vexlovali" výhybkami pro míjení protijedoucích vlaků. Ladislav Moc | 19.01.16 - 16:02 |
| T 435.0108 | Podle místa pořízení by zasněžený vrch v pozadí na obzoru mohla být Sněžka. A možná to není poprvé. Nebo se mýlím? | 21.08.12 - 8:44 |
| 854.027-0 + 854.021-3 | Hezká kompozice. A pod obzorem Santiniho kostel na Zelené hoře. | 30.01.12 - 14:35 |
| 556.0 | V roce 73 možná byli zákazníci ještě rádi, ale o dva roky později už byly "stovky" téměř neprodejné. Stovky jich tehdy stály uskladněné na kdejaké volné ploše, např. na letišti v Kolíně či v Mladé Boleslavi, o nádvořích Mototechny nemluvě... | 14.09.11 - 21:50 |
| 556.0480 | Stoupovi: Díky za vyčerpávající odpověď | 24.02.11 - 8:16 |
| 556.0480 | Alfovi: Díky za vysvětlení. Můžu se ptát dál? Tlak páry roztáčel čerpadlo? Nebo se voda čerpala z vodojemů do kotle nějakým ejektorovým systémem? Nebo nějak úplně jinak? | 23.02.11 - 13:16 |
| 556.0480 | Pěkné dokumentární foto. Mám technický dotaz: Ta zalomená izolovaná trubka od čtvrté k páté spřažené nápravě je přívod páry k topnému systému vlaku? Znalcům díky za odpověď. L. Moc | 23.02.11 - 12:47 |
| T 466.0253 | Pěkný obrázek. Kromě vlaku mě zaujal i most. Vzhledem ke kamenným piliřům a železobetonovému oblouku bych si tipnul, že vznikl (stejně jako např. viadukt u Krnska na trati Praha - Ml. Boleslav) na etapy - původně byla mezi kamennými pilíři ocelová příhradovina, po několika desetiletích byla nahrazena železobetonovým obloukem. Nehraje mi tu jedna věc - v Krnsku mezi oběma akcemi uplynulo cca 60 let (původní most 1865, rekonstrukce má datum 1924), ale most u Telgártu je oproti krnskému moc mladý (celá trať je dílem první čs. republiky a tento její úsek byl zprovozněn teprve v roce 1933 či 34). Nabízí se možnost, že most byl poškozen na konci druhé světové války (právě v oblasti Telgártu probíhaly tuhé boje) a do této podoby byl rekonstruován po roce 1945. Jenže podle informací na internetu je správná třetí možnost - že takto byl most skutečně vyprojektován i postaven již v rámci výstavby trati a autoři zároveň uvádějí, že to byla úplně první konstrukce z předpjatého betonu v tehdejší síti ČSD. Je-li tomu tak, pak je stavba pěkným příkladem prolínání dvou stavitelských technologií a dvou stevebně konstrukčních škol - historie kamenných oblouků, sahající až kamsi do antiky, se tu na jednom místě, v jedné stavbě, snoubí se železobetonovým obloukem dvacátého století. | 15.02.10 - 14:56 |