..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Miroslav Zikmund":

  1 2 3 4 5 ... 26      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
T 478.3270ad 743 010-1 : 10 vozů = technická norma hmotnosti R 450 tun, v podstatě standard pro rovinu; ze Zdic do Hořovic se jezdilo s nezavěšeným postrkem nebo tam byly jízdní doby úměrné stoupání a hmotnosti ...

petr.284 : pára jde ze spojovací hadice na čele lok, mírné otevření kohoutu bylo standardem při spuštění PG, aby se kondenzovaná voda vytlačila z potrubí, pak se kohou zavřel, "páření" mezi vozy nemusí být trvalé, zpravidla přestalo až si "odfoukl" ventilek pro odvodnění ...

Jinak ovšem krásná vzpomínka...
02.12.12 - 16:10
750.386-5 + 749.234-1Drahos Svestka : výpravčí nervy neztratila, ale systém generálního stopu byl tehdy nastaven složitě, aby se vyloučilo náhodné stisknutí tlačítka a tím "zbytečné" zastavení vlaků a tudíž "skoda" a než to ta nešťatnice dovedla do úspěšného konce, tak bylo pozdě...
Jedním z opatření bylo zjednodušení ovládání GS a "škoda" způsobená občasným nechtěným stisknutím tlačítka je nulová ...

Navíc byla zcela nesmyslně krátce po zkouškách přidělena do stanice na hlavní trati, ačkoli novici vždycky začínali svoji kariéru na malé stanici, zpravidla na jednokolejce se slabším provozem, aby se otrkali nebo tam, kde se sloužilo ve dvou ... Navíc ten transport měl PLM a musel jet "po nesprávné" ...
Takže celé takové onaké ....
16.05.12 - 21:16
749.264-8M 474 003 & spol :
Vozy Btmo byly zakouopeny a dodány speciálně pro trať 210 zejména kvůli ostrým obloukům a měly ty "atypické" nárazníky. S ohledem na "nízkou" rychlost je například výkon dynama regulován tak, aby dosahoval maximálního výkonu už při rychlosti 30 km/h.
Kvůli vozům Btmo mohla na 210 pouze hnací vozidla se "širokými" nárazníky, proto všechny vršovické a libeňské barče a později i T 466.0 dostaly široké nárazníky. Zda je z "preventivních" důvodů měl i dobříšský hektor si už nepamatuji.
Pokud se v závěsu vozila nějaká motorové souprava s "úzkými" nárazníky (M 262.0 + Balm-k) tak tam se nesměly nárazníky dotýkat, takže kuple musela být drobet volnější.
S M 296.1 se jezdilo s jedním nebo dvěma krátkými vršovickými Balmy (kapacita 2 x 68 míst při hmotnosti vozu 23 tuny), zatímco "velké" Baimy měly hmotnost 34 tyny při kapacitě 88 míst. Těch Baimů neměla Praha dostatek, byly na Moravě (Brno) a Slovensku (Zvolen), kde se s nimi jezdilo s M 286.0,1. Zato na mostecých rychlících se jezdilo M 296.1 s dlouými Balmy dom. stanioce Most. Nejsem si zcela jistý, ale Baimy jezdily i z Margecan do Červené Skaly s M 286.0.

(Systém dislokace přívěsných motorových vozů dost postrádal v 70. letech minulého století logiku).
07.06.11 - 18:21
T 478.3276Jožko : k čemu plýtvat penězi (kterými firma neoplývá - dbě zadání ve ztrátě) za vymýšlení nesmylných korporátních nátěrů, když existují hezké nátěry jednotlivých řad kolejových vozidel ...

Z hlediska čistě ekonomického - mohou ideologové "korporátního" nátěru, kteří jej prosadili prokázat, o kolik cestujících jede vlakem více (= o kolik se zvýšily tržby) díky korporátnímu nátěru.

Zdúvodňovat "korporátní" nátěr tím, že je třeba odlišit se od ostatních dopravců (v té době reálně neexistujících) je dětinské.
Od ostatních dopravců jsou kolejová vozidla ČD dostatečně odlišena firemním logem, které je na každém vozidle ...
04.05.11 - 22:39
163.019-3Louis Armstrong : zhruba v úrovni vjezdového návěstidla, které je vidět, je měnírna / napáječka, takže tento úsek TV je napájen natvrdo přímo.19.04.11 - 23:02
130.032-6dedaluis : ale jo, autor stál v podstatě v prostoru toho přejezdu a když se podíváte na fotomapu, tak by to mohl být přejezd zhruba v souřadnicích GPS Loc: 50°30'28.769"N, 14°17'11.94"E18.04.11 - 22:34
754.057-8Andrew33 : z čeho tak usuzujete, stejně tak by mne zajímalo, z čeho autor fotky usuzuje, že se jednalo o neukončený posun ? On se na to snad byl zeptat ...
Dovolím si poznamenat, že vlak jede po "nesprávné" koleji - proč to nevíme, i když je tam u první koleje vjezdové návěstidlo, tak v té době byl ve Zdicích ještě odklon osy, takže ta kolej, po níž - Ex 468 „mnichovák" - jede, pokračuje do Protivína, takže vlak musel jet na traťovou kolej do Plzně „dvakrát" odbočkou a čert ví, jaké tam byly závislosti při stavění vlakových cest toho co jelo „dovnitř" a vůbec, zda se to návěstidlo obsluhovalo nebo se tam muselo jezdit pouze na „Opatrně na přivolávací návěst".
Podle jízdního řádu by měl mít do Zdic od Hořovic postaveno R 551, takže pokud jel včas, musel Ex 469 čekat na jeho vjezd ... No a pokud byl Ex 469 seklý, tak se tam ještě motal R 512 Bezdrev ...
Přejíždění kolejí ve směru Plzeň se dělo na vjezdu, proto se vždycky muselo od Prahy vjíždět odbočkou.
Časově je to foceno kolem 8.45, spíše o nějakou tu minutku později, kvůli jízdě z Berouna po nesprávné ...
13.04.11 - 20:17
750.703-1Neonym : to nejsou jednoduché výkony, ale současný čtyřdenní oběh 750.7 představuje průměrný denní proběh 613 km, což je nejvíce v historii motorových lokomotiv Č(S)D / ŽSR / ZSSK.12.04.11 - 13:31
150.225-1Bolševik předvídal asi desetietou životnost. Nicméně, když se kouknete na nějaký obrázek bratislavských tunelů, tak jejich výškový profil je o něco nižší a podobně řada starších švýcarských tunelů má poměrně daleko k výšce tunelů v tuzemsku ...07.04.11 - 18:48
451.+++-+Honza : co takhle vlak ML ???03.04.11 - 19:45