Železniční tunely na území Česka

..: Železniční tunely na území Česka :..

Je tomu dávno, co železniční tunely vznikaly s minimální mechanizací, kdy lidé neznali razící štíty a podobné vymoženosti. V dnešní době bychom se bez nich při stavbě tunelů jen těžko obešli. Postupem času se metody a postupy ražby tunelů vyvíjely a zdokonalovaly, čímž se čas potřebný na jejich stavbu výrazně zkrátil. Některé z nejstarších tunelů přitom dodnes slouží, jiné však již byly zasypány, sneseny nebo nahrazeny otevřeným zářezem. Současné tunely jsou moderní stavby, které jen málo připomínají kamenné vjezdové portály s ozdobnou architekturou, běžné u tunelů z 19. století.

Trocha historie

Tunely jsou stavby, které nás provázejí právě po dvě staletí. V současné době je jich v železniční síti ČR provozováno a spravováno 154. Dvoukolejných tunelů je u nás třicet šest, avšak stavebně dvoukolejných je dalších 31, byť je v nich provozována kolej jen jedna. Zbývajících 87 tunelů je potom od svého vzniku jednokolejných.

Mezi nejstarší tunely na našem území patřil tunel Choceňský, Třebovický a Tatenický. Všechny pocházejí z roku 1845 a ležely na trati mezi Olomoucí a Prahou. Dnes je však již nenajdeme, proto lze říci, že současné tunely byly raženy nebo vystavěny po roce 1848.

Tunel Choceňský (úsek Brandýs nad Orlicí – Choceň) se nacházel na východním zhlaví stejnojmenné železniční stanice v Pardubickém kraji a měřil 255,9 metrů. V 50. letech minulého století však byl při rekonstrukci tamní tratě snesen a nahrazen zářezem.
O kousek dál na východ se nacházel tunel Třebovický (úsek Třebovice v Čechách – Rudoltice v Č.), s délkou 512,5 metrů. V roce 2005 však dosloužil a byl zasypán, ale jeho historie tím nekončí. V témže roce byly jeho útroby protknuty tunelem novým, určeným pro dvoukolejný provoz na páteřní koridorové trati mezi Olomoucí a Českou Třebovou.
Tunel Tatenický jsme do roku 2004 mohli nalézt na trati v údolí Moravské Sázavy v úseku mezi Krasíkovem a Zábřehem na Moravě. Jeho délka činila 145,8 metrů a nacházel se mezi původní zastávkou Tatenice, umístěnou přímo v obci, a stanicí Krasíkov. Podobně jako tunel Třebovický byl zrušen a na přeložce trati koridoru byl vybudován nový.

Tunelová "NEJ" a současnost

Nejmladším provozním tunelem je tunel Hněvkovský II s délkou 463 metrů, nacházející se v úseku nové koridorové tratě mezi zastávkami Hoštejn a Lupěné. První vlaky v něm projely v roce 2006. Toto prvenství však již brzy převezmou tunely pražského Nového spojení.

Za zmínku stojí také tunel donedávna nejdelší. Našli bychom jej na Šumavě pod vrchem Špičák. Špičácký tunel leží na trati č. 183 Plzeň – Železná Ruda mezi zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník a stanicí Špičák. Byl projektován pro dvě koleje, položena byla však jen jedna. Délka činí úctyhodných 1747,2 metrů. O „délkové“ prvenství ho však připravil nově vybudovaný jednokolejný tunel Březenský na trati 120, mezi stanicí Březno u Chomutova a zastávkou Droužkovice. Se svou délkou 1758 metrů je o 11 metrů delší než tunel pod Špičákem. Stavbu březenského tunelu přitom provázely obrovské problémy s nestabilním podložím.

Nejdelší dvoukolejný tunel v ČR se nachází v Praze. Jmenuje se Vinohradský I (1145,5 metrů) a spojuje jižní zhlaví pražského hlavního nádraží s výhybnou Praha-Vyšehrad (žst. Praha-Vyšehrad se nevyužívá), resp. se žst. Praha Smíchov. Nejinak to bude s prvenstvím i v tomto případě, opět jej ztratí po dokončení tunelů Nového spojení pod pražským vrchem Vítkov.

Nové dvoukolejné tunely Vítkovský I o délce 1316 metrů a Vítkovský II s délkou 1364 m budou spojovat severní zhlaví žst. Praha-hlavní nádraží s žst. Praha-Libeň. Výrazně přispějí ke zrychlení dopravy, jelikož budou vlaky do těchto nových tunelů převedeny ze současné nevyhovující jednokolejné tratě. Krom toho umožní i další rozvoj městské a příměstské železniční dopravy, pro který nyní scházejí v centru města dopravní kapacity.

Mezi zajímavosti lze zařadit tunel s názvem Polubenský. Ten najdeme v Libereckém kraji nedaleko Harrachova, na trati č. 036 Tanvald – Harrachov mezi žst. Kořenov a Kořenov zastávka. Od roku 1902 kdy byl uveden do provozu, je s délkou 940 metrů uváděn jako tunel s nejvyšším sklonem, který zde dosahuje až 53 promile.

Nejkratší tunel s délkou pouhých 23 metrů se nachází na trati č. 090 Děčín - Praha. Tunel Nelahozeveský I byl projektován pro dvě koleje a tak je i využíván. Je prvním ze tří nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a Nelahozeves.