..: Železniční trať do skladiště trhavin ve Chvaleticích :..

Vjezd do skladu, foto Petr ŠtefekChvaletice - U východočeského městečka Chvaletice, které je známé tepelnou elektrárnou, se nachází rozlehlý podzemní muniční sklad bývalých Mangano-kyzových závodů (MKZ). Kdysi k němu vedla úzkorozchodná železniční trať, která na povrchu i pod povrchem měřila v součtu téměř dva kilometry. Pozůstatky této trati jsou ke shlédnutí dodnes stejně jako tunelový portál vjezdu. Kolínský Military Club provedl i průzkum interiéru a kamarád, který je jeho členem, mi poskytl fotografie a některé informace, které byly podstatné pro vznik tohoto článku.

V prostoru za dnešní elektrárnou probíhala mezi lety 1950 a 1975 nepříliš rentabilní, ale přesto velkorysá těžba pyritu. Postupem času zde vznikl rozsáhlý proměnlivý systém úzkorozchodných tratí nejprve o rozchodu 750 mm a posléze 900 mm, který byl i částečně elektrifikován. Ten fungoval v omezeném rozsahu až do konce roku 1979 a během roku následujícího pak došlo k fyzické likvidaci posledních tratí. Lom od ukončení výstavby eletrárny slouží jako odkaliště a je postupně rekultivován. Prostor okolo něj doznal velkých změn. Dodnes zde můžeme narazit na postupně zanikající náspy, přejezdy vedoucí odnikud nikam nebo na stará návěstidla.

Na současné vlečkové kolejiště elektrárny je západně napojen areál bývalé firmy EGO. Kdysi to byl strojírenský podnik a oficiální nástupnická organizace po MKZ. Nyní zde sídlí více firem, z nichž jedna nechvalně proslula nelegálním uložením velkého množství toxického a radioaktivního odpadu, který bude ještě dlouho a nákladně ze státních peněz likvidován. Vlečka se nepoužívá, ale je ve slušném stavu. Její další pokračování je již zarostlé stromy a vede stále západním směrem do současné firmy Eurobeton a. s., která obývá další z bývalých areálů MKZ, tzv. "Trastil". Firma se zabývá výrobou betonových skruží, trubek apod. a v Atlasu drah pana Zdeňka Hudce je nejzažším zachyceným místem označeným jako "Stav.". Zde ovšem teprve začíná těleso bývalé trati do muničního skladiště. Komplikovaný systém úzkorozchodných tratí MKZ není v Atlasu popsán liniově, ale jen pomocí poznámky.

Trať zůstala možná úplně poslední fungující úzkorozchodkou MKZ. Elektrifikována nebyla. Když jsem v období těsně před ukončením jejího provozu osobně viděl počáteční stanici v "Trastilu", nebyla napojena na žádný další kolejový systém. Proč se do skladu jezdilo i v době, kdy se už v lomu pyrit dávno netěžil, jsem nezjistil. Samotný sklad, postavený pravděpodobně již v padesátých letech, byl vždy tajemnou stavbou. Přesto, že se nachází jen asi 200 metrů od nejbližší chvaletické obytné zástavby, o jeho existenci a určení není mezi místními velká povědomost. To pravděpodobně souvisí s účelem a dobou jeho provozu, kdy byly podobné stavby utajovány mnohem důkladněji, než dnes. Jeden starší občan ho označil názvem "Baraba". Od nikoho dalšího jsem ale již tento název neslyšel.

Vraťme se do "Trastilu". Jeho areál, dnes tedy Eurobeton a. s., se nachází asi v poloviční vzdálenosti mezi Chvaleticemi a elektrárnou vpravo u silnice č. 322. Z trati 010 je viditelný v místě přejezdu km 329,359. Vlastní počáteční stanice ležela za modrou prosklenou administrativní budovou a pokud měla v období těsně před ukončením provozu nějaké kolejové rozvětvení, tak bylo minimálního rozsahu. Prostor není velký a osobně si žádnou jinou kolej, než tu, co na ní souprava stála, nepamatuji. Trať téměř okamžitě stoupala mírným pravým obloukem v nehlubokém zářezu. Ten je dnes přerušen nasypaným valem, ale jinak je zachovalý. V místě, kde se zářez vyrovnává s okolním terénem, je dnes betonová zeď, která areál ohrazuje. Těleso dále stoupá západním směrem po úbočí dnes zalesněné důlní haldy, která je ze silnice i trati 010 dobře viditelná. Asi po 200 metrech od zdi je přerušeno sjezdovkou vybudovanou v první polovině osmdesátých let. Od ní již výrazně nestoupá a obtáčí se kolem haldy do jižního směru. Terén okolo ní se postupně zvedá, což zapříčiňuje to, že se těleso dostává z úbočí opět do zářezu. V těchto místech se nachází jen asi 50 metrů od nejbližších obytných domů a jeho krátký počáteční úsek je téměř zasypán odpadky. Dále je to ale lepší, i když po jeho dně teče potok napájený vodou vyvěrající ze skladiště. Zářez pokračuje podél postranní čáry tzv. "Starého fotbalového hřiště". Okolní terén stále stoupá a tak se zářez dále prohlubuje a stává se mokřejším, skoro bažinou. Hodně záleží na tom, v jak suchém nebo zmrzlém období se sem vypravíte. Levý a posléze pravý oblouk vytváří esíčko, za kterým se již objeví tunelový portál vjezdu do skladiště trhavin. Vzdálenost od počátku trati je nyní asi 1,3 km. Pokud byste se chtěli vydat po jejích pozůstatcích v opačném směru a nalézt nejprve portál, pak začněte na autobusové točně, která se nachází na konci Chvaletic u silnice na Čáslav. Dejte se po polní cestě, která z ní vychází a po sto metrech dojdete k zahradě. Hned za ní se nachází. Sušší je ale obejít zahradu zprava.

Portál byl dlouhou dobu zazděný a navíc uzavřený mříží. Po pádu komunismu, kdy se lidem vrátila "odvaha" byla mříž rozklýžena a zeď proražena. I když krkolomně, dá se nyní dovnitř dostat. Ve vstupním prostoru a v asi stometrové úvodní části ovšem stojí voda. Její hloubka je zpočátku přibližně 70 cm, ale díky stoupající niveletě podlahy kvůli samospádovému odvodnění se postupně snižuje. Terén na dně zářezu před skladištěm je díky nánosům o něco výše, takže vytváří hráz. Jako němý svědek minulosti stojí hned za vstupem částečně ponořený poslední muniční vozík. Narozdíl od vnější trati jsou koleje ve skladišti stále na svém místě. Rozchod mi není znám. Chodba je zpevněna důlními hajcmany a betonovými panely. Již poměrně hluboko v podzemí se nachází jakási služebna a za ní se chodba dělí do dvou větví. Výhybka se též dochovala. Obě větve se stáčejí výrazně doleva. Zde teprve začínají vlastní skladovací prostory. Jsou zde kóje opatřené cedulemi, ze kterých se lze dodnes dočíst, pro jaký materiál bylo podzemí určeno. Na konci jsou obě větve propojeny chodbou bez kolejí a u jižní větve je větrací šachta, která ústí do malého domku na horizontu kopce vpravo od silnice Chvaletice - Bernardov. Teče z ní množství vody. Vzdušnou čarou je to k ní od vjezdu přibližně 450 metrů. Vzhledem k tomu, že se chodby za rozdvojením ostře lomí, je odhadovaná celková délka podzemí asi 600 metrů.

Návštěva skladiště by byla jistě zajímavá, ale velmi důrazně ji nedoporučuji. Do prostoru nad vjezd je vyvážena zemina a podobný materiál, což je příčinou dalšího tlaku na neudržované podpěry. Objevují se nové průsaky vody a hrozí zřícení. Projití pozůstatků příjezdové trati a pohled na vjezdový portál z venčí je naopak pěkným zážitkem.

Za poskytnutí některých fotografií děkuji Petrovi Štefkovi, za poskytnutí ostatních a též informací o interiéru skladiště děkuji Jiřímu Dibelkovi z Military Clubu Kolín.


Railfort Poslat mail autorovi | 19.12.2006 (23:13)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

dopisovatel nebo člen ŽP Railfort  mail  
14.03.2010 (15:12)  
tnatsis: Ty nové baráky tam v době vzniku článku nebyly, takže je dost pravděpodobné, že se okolí portálu v poslední době dost změnilo.
22.09.2009 (19:47)  
Tak zdravím všechny , co se tam chystaj v nejbližší době podívat. Portál je fakt pěkný a rád bych se tam podíval i přes rady tam nelézt , je to zamčené zamřížované a za tim je i betonová zed , která je jak se autor zmínil proražená , ale dvě tyče sou jen naaranžované , dají se odstranit a pak tam je voda asi 30 čísel.A ted něco jak se tam dostat , to je nejlepší jet zdruhé strany než říká autor, čili jako od Čáslavy do Chvaletic a asi cirka 40 metrů za cedulí Chvaletice se dát do prava na polní cestu a po zahnutí budou po pravé straně nové baráky a jako orientační bod je tam modrej barák a po 80 metrech vlezete do lesa a po 10 metrech v lese se dát do leva do lesa bez cesty a pořád rovně asi po 20 metrech pozor at tam nespadnete , ten portál bude v zářezu po váma , hloubka asi 8 metrů.
dopisovatel nebo člen ŽP Railfort  mail  
01.05.2007 (13:40)  
Adam Adamec: Ten název nebyl zvolen z důvodu dodání nějaké bombastičnosti. Spíše mne to jinak nenapadlo - asi tak trochu deformace:-) Máte nějaké informace, že by se trhaviny z daného skladiště používaly při rozjezdu nového kamenolomu? Pokud vím, tak v závěru sedmdesátých let do něj trať nevedla a do skladu zase nevedla silniční komunikace.
22.03.2007 (13:39)  
Zásadní chyba hned v nadpisu
muniční sklad - titulek jak z Blesku!

jednalo se o sklad trhavin, průmyslových trhavin, používaných při lomové činnosti

ještě před ukončením těžby pyritu byl hned vedle otevřen lom na žulu a opět postup navrtat, naplnit výbušninou, vložit rozbušku, elektricky odpálit.
dopisovatel nebo člen ŽP Railfort  mail  
22.12.2006 (8:53)  
pro maro: Úplně nechápu. Jaké?
registrovaný uživatel maro 
21.12.2006 (17:34)  
Paráda, zajímaly by mě ty fotografie
registrovaný uživatel José 
20.12.2006 (23:52)  
pěkné
registrovaný uživatel alfín  mail  
20.12.2006 (11:57)  
Díky. Super článek!

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2019 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko