Snad každý kluk toužil být strojvedoucím, nebo výpravčím a ani se nemusel moc zajímat o železnici. S vývojem výpočetní techniky se podařilo leckterý klukovský sen převést v realitu, byť jen virtuální. Seriál článků, jehož úvod právě čtete, by měl přinést základní informace o železničních simulátorech strojvedoucího a výpravčího. Zabývat se bude především právě simulátorem s nejširší hráčskou a fanouškovskou základnou – Microsoft Train Simulator, známý také pod zkratkou MSTS. V úvodu seriálu se ale podíváme i na ostatní hry a simulátory. V tomto díle konkrétně na simulátory řízení vlakové dopravy.

Transport Tycoon a spol.

Začneme ani ne tak simulátorem, jako spíše strategií. Transport Tycoon je milníkem nejen počítačových her s železniční tématikou, ale strategických her vůbec. Dnes již pradědeček mezi hrami, který spatřil světlo světa 1994 a hráči jej ještě spouštěli v DOSu na starých „čtyřiosmšestkách“. Po Transport Tycoonu (TT) vyšla jeho rozšířená verze Transport Tycoon Deluxe (TTD). Budovatelská strategie, ve které jde, jak název napovídá, o transport zboží, surovin a cestujících dopravními klasickými prostředky po silnici a vodě, ve vzduchu a na železnici. Co je na této stařičké hře, nad kterou by nejmladší generace hráčů počítačových her ohrnula nos zajímavého? Kromě toho, že si v době kdy vyšla, získala mnoho hráčů má stále početnou komunitu příznivců a někteří z nich se i nadále podíleli na vývoji. V roce 1999 vyšel patch pro TTD, nazvaný jednoduše TTDPatch, který hru ovšem výrazně vylepšil. Upravil rozlišení tak, aby bylo možné nastavit větší než původní 640x480 pixelů a kromě dalších stavebních a herních možností šlo TTD s patchem spustit také na Windows 2000 a Windows XP. Opravdovou změnu znamenal open source OpenTTD (OTTD), který nejen že umožnil hraní téměř na všech operačních systémech (kromě Windows také na Linuxu, nebo na Mac OS X a dalších) ale konečně přišel i multiplayer a další řada nových možností ve hře, jako jsou třeba tramvaje, zdymadla, rozšířené možnosti návěstidel nebo nové možnosti staveb zastávek. Díky vývoji OTTD hra zůstala živá a vznikl také balíček české grafiky, který obsahuje velkou řadu českých a československých silničních a kolejových vozidel, letadel a nechybí ani české budovy stanic či zastávek. Nejnovější verze nese označení 1.4.0-beta1 a obsahuje již například stahování grafik, umělých inteligencí protihráčů atd. v herním rozhraní. V současnosti existuje také český herní server, na kterém si hráči můžou OTTD zahrát, vznikla také modifikace TT hry na mobil a za zmínku také jistě stojí online verze hry, kterou si hráči mohou zahrát v internetovém prohlížeči.

Softikon

Nejstarší ze simulátorů řízení železniční dopravy se u nás zrodily pod značkou Softikon v produkci Jana Konrada již v roce 1996, na internetu se objevily ale až 2 roky poté a podle slov se setkaly s nečekaným úspěchem. První z nich, Gordikon, byl simulací řízení stanice Bohumín z JOP. Starší veze byla hratelná také v systému DOS. Dalším počinem je Multikon z roku 2001, opět se jedná o JOP, ve kterém je řízena fiktivní 113 kilometrů dlouhá dvoukolejná trať se 14 stanicemi a dvěma odbočkami. Podobný je Multi-1, opět se jedná o dvoukolejnou fiktivní trať, až další simulátor Multi–2 přinesl reálnou trať a to jednokolejný úsek mezi stanicemi Plzeň a Cheb, trať po modernizaci pak nabídla verze Multi-2N. Řízení vícekolejné trati s autoblokem Velim – Praha-Běchovice přinesl Multi-3. Řízení železničního uzlu Brno s GVD 2004/2005 umožnil Multi-4. Dalším simulátorem je Multi-5, ve kterém se řídí další velký uzel – Ústí nad Labem. V Multi-6B se dostane hráči do rukou úsek Liběchov až Lysá nad Labem a v posledním simulátoru Multi-6C pak úsek Lysá n. L. až Kolín. Od roku 2008 můžeme tyto simulátory spustit i na operačních systémech Windows. I přesto, že se jedná o poměrně starý simulátor, dávno překonaný jinými, nejen po grafické stránce, ale také s lepší simulací dynamikou jízdy vlaků, má i dnes své příznivce, kteří si tento simulátor vytvořený „amatérem“ bez programátorského vzdělání v době, kdy nebylo ještě běžné mít doma počítač ještě rádi zahrají.

Brnosim

Podobným simulátorem je Brnosim, který poprvé vyšel v roce 2003. Opět se jedná o ovládání stanice, v tomto případě o řízení celého uzlu Brno. Oproti simulátoru z řady Softikon je rozšířen o další části uzlu a disponuje lepší grafikou. Řídit nejvytíženější osobní nádraží už není tak snadné jako ovládat dálkově dvoukolejnou trať s několika stanicemi. V tomto simulátoru má hráč na starosti nákladní nádraží Brno Maloměřice, kde musí obsloužit všechny nákladní vlaky, tzn. vyměnit lokomotivy, připojit přípřežní nebo postrkovou lokomotivu a do toho zajistit provoz na trati. Když se k tomu přičte obsluha osobních vlaků ve stanici Brno Hlavní nádraží, kde ve špičce odjíždí dva vlaky stejným směrem, k tomu připravovat soupravy dalších vlaků, posunovat, „uklízet“ soupravy končících vlaků na odstavné nádraží a lokomotivy do DKV, začíná to být opravdu „frmol“. Brnosim podporuje GVD, na kterém jsou zobrazeny vlaky podle aktuálního času v simulátoru. Poslední verze vyšla v roce 2008, v příštích verzích by mohly být poruchy zabezpečovacího zařízení, mimořádné situace a bodování. Kdy to ale bude, to záleží na samotném vývojáři Koudym a na jeho čase, jelikož Brnosim je taktéž freeware.

Staničář

Staničář je další simulace JOP DOZ. Jeho vývoj je v současné době pozastaven a simulátor nemá dokonce už ani své vlastní webovské stránky. Přesto stále existuje komunita hráčů, která v editoru vytváří nové stanice a GVD do hry a je stále populární také díky možnosti hry více hráčů. Na rozdíl od „Multi“ simulací a Brnosimu, Staničář není simulací jen jedné stanice, ale programem, do kterého lze, jak již bylo naznačeno výše, vytvořit či stáhnout další stanice. A stanic ke stažení je opravdu mnoho, stanice pražského uzlu a 2. koridoru, Děčín nebo České Budějovice a okolí.

Erwes

Za zmínku také jistě stojí simulátory výpravčího od týmu Erwes. Tento tým byl založen v roce 2005, předtím ale již tvořil Michal Hanzlík, v roce 2001 začal s programováním na střední škole a pro sebe vytvořil simulátory ŽST Děčín a Průvodčí. Dalším jeho počinem byl simulátor RWS Jedlová, který byl simulátor obsluhy elektromechanického zabezpečovacího zařízení. V roce 2002 uvolnil simulátory ke stažení na svých stránkách, a protože se simulátory setkaly s úspěchem, rozhodl se autor pokračovat v tvorbě a tak vznikl první zpoplatněný simulátor v plné verzi – Jedlová 2, ten je nyní k dispozici zdarma od 10. výročí vydání. S verzí Jedlové 2.5 vznikl již zmíněný tým Erwes, který na začátku sloužil jen pro vyřizování objednávek, později ale pomohl ke zlehčení tvorby simulátorů Erwes ŽST Jedlová a Erwes ŽST Benešov. Postupem času předal Michal Hanzlík týmu Erwes tvorbu dalšího simulátoru ŽST Kamenice a od roku 2007 pracuje již nezávisle. Nyní se Michal Hanzlík věnuje především programování internetových stránek a chvíli ze svého času věnuje nástupcům Jedlové a Benešova, Erwes pracuje na vydání ŽST Kamenice a "retroverze" RWS Jedlové. RWS Děčín, který jako jediný ze simulátorů Erwes, potažmo Michala Hanzlíka nabízí řízení stanice na zabezpečovacím zařízení typu TEST, který vyšel již v roce 2005, ale pouze jako beta verze, jinak se v simulátorech jedná o elektromechanická zabezpečovací zařízení.