Blansko — Díky nasazení železničních nadšenců z občanského sdružení Kolejová se podařilo zachránit historický železniční most v Blansku, zvaný též Ježkův most. Most, klenoucí se nad řekou Svitavou, byl již léta nevyužívaný, chátral a při loňské rekonstrukci říčního koryta mu hrozilo sešrotování. Přibližně 150 let starý most byl postaven v 19. století přes řeku Berounku na hlavní trati mezi Prahou a Plzní, později byl přestěhován do Blanska, kde sloužil jako vlečkový most přes řeku Svitavu do továrny K. a R. Ježek (pozdější ADAST Blansko). Členové sdružení po dlouhých jednáních se zainteresovanými stranami získali most do svého vlastnictví a v únoru letošního roku byl Ministerstvem kultury zařazen mezi technické kulturní památky. Spolek by chtěl most zrenovovat a vytvořit z něj malé železniční muzeum.

Jak sdělil našemu magazínu předseda sdružení Jiří Šimkůj, most byl postaven v 60. letech 19. století a podle dostupných informací byl z části vyroben ve Vídni a z části v Adamově (pozdější ADAST Adamov). Ocelový most, který byl vyroben z tzv. svářkové oceli, kterou nelze svařovat a je celý nýtovaný, sloužil až do začátku 20. století jako železniční most přes řeku Berounku na trati Praha – Plzeň, kde stál nedaleko obce Dolní Mokropsy. Okolo roku 1911 byl odkoupen slévárnou a kovárnou K. a R. Ježek, rozmontován, zkrácen a převezen do Blanska, kde byl opět smontován a začal sloužit jako vlečkový most pro zmíněnou továrnu. Odtud pochází i jeho název – Ježkův most.

Protože koleje trati a stanice Blansko byly velmi blízko u břehu řeky, nebylo možné běžným způsobem zavést odbočku na most. Před mostem byla postavena točna o průměru 7,5 m, kde se jednotlivé nákladní vozy otáčely o 90° a poté pomocí lana a navijáku byly dopraveny do areálu továrny, či zpět. Podobná točna byla také v objektu továrny.

Most přečkal obě světové války a když mu v roce 1945 koncem 2. světové války hrozilo zničení nacistickými jednotkami, zachránil jej obětavý čin blanenského občana Karla Musila, který s nasazením vlastního života zpřetrhal dráty k náložím, jež měly most vyhodit do povětří. Poté po mostě prošla sovětská vojska. Most sloužil až do roku 1993 a doprava přes něj utichla s přebudováním trati 260 Brno – Česká Třebová na trať elektrifikovanou a koridorovou. V roce 1996 byla vlečka kompletně snesena, kdy zůstal přes řeku jen most. Zrušena byla též továrna ADAST, ve které se vyráběli zemědělské stroje, později silniční váhy a naposledy řezačky papíru pro tiskárny. V areálu továrny, nedaleko místa, kde stál most, stojí zajímavá historická administrativní budova, postavená bratry Ježkovými ve windsorském stylu. V současnosti v areálu působí několik soukromých firem a z bývalé jídelny vznikla restaurace. Most poté chátral a využívali jej pouze lidé zkracující si přes něj cestu.

Počátkem roku 2009 bylo rozhodnuto o protipovodňových úpravách koryta řeky Svitavy, při nichž měl být most snesen a následně sešrotován. O most navíc nikdo z původních vlastníků nejevil zájem a tak chybělo málo, aby toto jedinečné dílo skončilo v propadlišti dějin. „Naše sdružení však po úspěšném jednání s vedením města Blanska most odkoupilo za symbolickou cenu 1 Kč,“ říká Kamil Kyzlink, člen sdružení. Most byl počátkem října 2009 ve spolupráci s Povodím Moravy snesen pomocí dvou speciálních jeřábů na blízký pozemek. Přemístění unikátního mostu bylo technicky mnohem obtížnější, než se původně předpokládalo. Hmotnost mostu byla původně odhadována na 40 t, nicméně jeho skutečná hmostnost je 56 t. Proto byl snesen postupně, kdy celá akce trvala až do večera.

Počátkem února letošního roku byla dovršena úspěšná jednání s Ministerstvem kultury, které most označilo za kulturní památku a tím mu zaručilo definitivní zachování pro další generace. „Most nyní plánujeme opravit, obnovit podle dobové dokumentace jeho původní nátěr a udělat v jeho blízkosti menší terénní úpravy,“ říká předseda Šimkůj a dodává „protože blanenské okolí je pro turistiku velmi atraktivní, Moravský kraj je oblíbenou destinací, chtěli bychom zhruba do dvou let okolí mostu osadit exponáty souvisejícími se železnicí, jako jsou návěstidla, přejezdy apod.“ Na samotný most by členové sdružení chtěli umístit historický vůz, do něhož by nainstalovali svou expozici z historie železnice. Jak dodává Kamil Kyzlink, vzniklo by tak jakési Malé železniční muzeum, které by jistě přispělo k rozvoji cestovního ruchu na Blanensku. Oprava mostu a zřízení muzea by se měly uskutečnit do roku 2012, kdy by měla proběhnout oslava 100. výročí od postavení přes řeku Svitavu.

V současnosti je most uložen na volném prostranství mezi řekou a obchodní zónou, nedaleko původního umístění, kde sdružení Kolejová chce vybudovat malé železniční muzeum. V místech původního umístění Ježkova mostu je možné shlédnout další zajímavou stavbu. Jedná se o vodárnu v podobě nízké kruhové nízká budovy, která v minulosti sloužila k čerpání vody z řeky do areálu strojíren.

Blanenské občanské sdružení bylo založeno v lednu 2009. Jeho členové se zajímají o historii a současnost kolejové dopravy, jak skutečné i modelové, včetně kolejové dopravy ve městech. Sdružení archivuje a renovuje historické železniční relikvie, dokumenty a jiné předměty související s železniční tématikou.

Zdroj: Kolejová, Expedice ČR, Mapy.cz, fotografie: Kolejová a Miloš Stloukal