..: Železniční most u Remagenu a jeho filmový bratr v Davli :..

Remagenský most, sbírka Railfort Remagen / Erpel / Davle — Málokdo ještě nikdy neslyšel o "Mostu u Remagenu". Takto zní jméno slavného amerického filmu, který vcelku pravdivě zachytil jednu z epizod druhé světové války, a jehož exteriéry byly v roce 1968 z velké části natáčeny na našem území. Původní most přes Rýn i jeho filmový kolega v Davli jsou ze železničního hlediska docela zajímavé. Historií obou mostů, jejich současností, reálným i filmovým děním, tím vším se zabývají následující řádky.

Ludendorffův most u Remagenu

Západní portál, foto: RailfortVýchodní portál, foto: Railfort Císařské Německo se na budoucí konflikt s Francií a jejími spojenci připravovalo již dlouho před samotnou první světovou válkou. Z příprav nebyla vynechána ani železniční síť. Podél řeky Rýn byly vybudovány dvě kapacitní rokádní dvoukolejné tratě, který měly během bojů sloužit k rychlým bočním přesunům vojsk mezi jednotlivými úseky fronty. Protože řeka byla také mohutnou přírodní překážkou, která znesnadňovala přísun vojáků a válečného materiálu z vnitrozemí Německa na předpokládanou frontu, byly přes ni postupně budovány mohutné mosty. Elegantní ocelový Ludendorffův most mezi Erpelem a Remagenem byl postaven až ve válečném období. Byl 325 metrů dlouhý a vedla po něm dvoukolejná železniční trať a lávka pro pěší. Umožňoval přímou jízdu z východního břehu na západní ve směru Köln – Koblenz a hlavně přímý nájezd na Ahrtalbahn. Lokálka dnes odbočující z hlavní trati v Remagenu a končící ve stanici Ahrbrück pokračovala dříve dále na západ a navazovala na další síť. Právě to bylo pro umístění budoucího mostu důležité. Kromě mostu musel být na erpelské straně vyhlouben i zhruba půl kilometru dlouhý tunel a na něj navazující asi 400 metrový zářez. Na remagenské straně byla přistavěna i přímá spojka Koblenz – Ahrtalbahn.

Obranné mostní věže

Záběr z Erpelu na Remagen, foto: Railfort Na přiložených snímcích si můžete na obou březích povšimnout masivních čedičových obranných věží. O něco menší byly vestavěny i do přilehlého tunelového portálu. Budování obranných věží rozličných tvarů na strategických mostech bylo v císařském Německu běžné. Důkazem toho je například i nejbližší železniční most proti proudu Rýna nedaleko Koblenze. Věže byly obvykle stavěny na obou březích a kromě vojenské funkce měly velmi často i funkci ozdobnou. Zde bych rád poprosil čtenáře, cestujícího po současných i bývalých německých územích, aby si dochovaných věží na důležitých mostech všímal. Budu velmi rád za každou informaci, zejména, bude–li se jednat o most železniční.

Zánik mostu

Remagenské věže, foto: Railfort Po první světové válce nebyl most příliš využíván. Přece jen byl vystavěn hlavně pro válečné účely, na což mírové přepravní proudy příliš nehleděly. Na konci druhé světové války, když spojenecká armáda postupovala do nitra Německa, byl vydán příkaz k jeho zničení. Skupina důstojníků ovšem čekala až příliš dlouho, a tak se 7. 3. 1945 vojákům americké deváté obrněné divize podařilo jeho vyhození do vzduchu zabránit, proniknout přes něj na východní břeh a vybudovat předmostí. Remagenský most byl jediný, u kterého se to spojencům povedlo, ostatní byly zlikvidovány včas. Ani on však dlouho nevydržel. Obrovské zatížení, důsledky předchozích bojů a zoufalé pokusy německé Luftwaffe o jeho dodatečné zničení učinily své a již 17. 3. se most poroučel do hlubin Rýna. Americké předmostí však bylo v té době již zajištěno a vedle stál most pontonový.

Současný stav

Most již nebyl obnoven. Monumentální věže se dochovaly do současnosti. Na erpelských jsou patrné přípravy k obraně z dob druhé světové války. Čedičové hrazení přístupových schodišť bylo navýšeno poměrně nekvalitním betonem, ve kterém byly zřízeny střílny. Schodiště byla uzavřena zídkou a dveřmi. Zda jsou viditelná poškození betonových částí způsobena americkou palbou, mi není známo, ale jeví se tak. Mostní pole mezi věžemi a tunelovým portálem bylo sneseno kvůli elektrifikaci pobřežní tratě. V tunelu se občasně hraje divadlo a zářez zarůstá džunglí. V remagenských věžích bylo zřízeno malé válečné muzeum.

Zářez, foto: RailfortUpravené schodiště, foto: RailfortPozůstatek dveří, foto: Railfort

Filmový bratr v Davli

Výstavba mostu, sbírka Jiří ProkůpekDavle most, foto: Railfort Most, který američtí filmaři použili jako kulisu, byl postaven dokonce dříve, než ten remagenský, a to v roce 1904 a nikdy nebyl železniční. Filmařům to ovšem nevadilo, zřídili imitaci kolejí, vystavěli vcelku pohledné menší kopie obranných věží a dokonce si ve skále vystříleli slepý tunel. "Málem" také na něj nechali vjet od Vraného muniční vlak, ale Vít Olmer Roberta Vaughna neuprosil a vlak zničily americké tanky. Zajímavé bylo, že pro tuto scénu si válčící strany operativně vyměnily vltavské břehy. Pro úplnost je nutné dodat, že ve filmu si krátkou úvodní roli zahrál i sousední skutečně železniční měchenický viadukt. Po průjezdu posledního lazaretního vlaku byl bez milosti poslán do Vltavy.

Kaverna, foto: CMAZazděný tunel, foto: Railfort Natáčení bylo na našem území ukončeno po srpnové invazi "spojeneckých" armád. Do tunelu byl nahrnut původní vytěžený materiál a vstup byl v první polovině sedmdesátých let zazděn. Uvnitř zůstala pod stropem kaverna. Zeď zarůstá vegetací, ale je viditelná. Vedou k ní dvě pěšinky. První je nepříjemně zarostlá ostružiním a vede od krajní výhybky skochovického zhlaví davelského nádraží. Druhá začíná za kolejemi v úrovni výpravní budovy a je schůdnější.

Za poskytnuté fotografie děkuji panu Jiřímu Prokůpkovi, starostovi městysu Davle a panu Lahodovi ze Společnosti pro výzkum historického podzemí. Další fotografie mostních věží možno shlédnout v článku o polské Toruni.


Railfort Poslat mail autorovi | 13.10.2009 (13:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty Military

Ďalšie z regiónu ČR Středočeský Německo


  1 2      Zpráv na stránku:   
dopisovateľ alebo člen ŽP Railfort  mail  
21.10.2009 (14:13)  
Díky. Něco takového jsme potřebovali.
21.10.2009 (10:52)  
Dobrý den. Ta abych ukončil diskuzi o zvedani a nezvedani mostu v Davli zděluji následující...

Most v Davli musel být z důvodu stavby přehrady ve Vraném zdvižen o 1,5 m. Práce na této operaci započaly dne 10. července 1936. Nástavbu pilířů provedla firma Lanna a železnou konstrukci dodala Českomoravská stojírna Kolben-Daněk. Firma Lanna také po dobu prací zajišťovala pomocí prámu a motorové lodi náhradní přívoz přes řeku.

Cos e týče zdvihání mostu při natáčení filmu Most u remagenu...

Z celého mostu bylo přizdviženo jen poslední pole na pravém břehu tak, aby jako směřovalo do tunelu za tratí. Trať byla přemostěna provizorním mostem přistavěným k mostu stávajícímu. Mrkněte sem - http://vltava.logout.cz/ztr/foto-zt-davle29.html
dopisovateľ alebo člen ŽP Railfort  mail  
20.10.2009 (7:22)  
Očité svědectví Karla Novotného z 28. 7. 1968, za které mu děkuji:
Jako 16-letý tramp jsem byl v létě 1968 na potlachu, pořádaném k 50. výročí osady
Ztracené naděje. Vraceli jsme se pěšky po levém břehu Vltavy do Davle na vlak. O
natáčení filmu jsme byli informováni na nádraží v Davli. Při cestě vlevo před Davlí
ve starém lomu byla deponována nějaká vojenská vozidla (německá i americká). Na mostu
byly položeny koleje a věže byly zhotoveny z jakési papírové hmoty. I nad vesnicí
byl velký kostel, rovněž jako kulisa z této hmoty. "Falešný" tunel zde byl, ale zdá
se mi, že byl výše nad kolejištěm stanice. Nad tunelem byly pytle s pískem, jako
ochrana pro vojáky a nad pytli vyčnívaly nějaké hlavně. Mám pocit, že ten most byl
skutečně nějak výše, protože od stanice se na něj špatně vycházelo po příkrém chodníku
a ten byl jakoby čerstvě položený, a z boku byly tuším nějaké schody.
18.10.2009 (12:05)  
Informce o zvednutí mostu zřejmě vznikla smícháním informací.
Zajímavá je fotka

http://www.dvorak-davle.cz/ost/panorama_davle_1942-velke.jpg

kde je na levé straně vidět stanici a napojení na komunikaci u stanice.
dopisovateľ alebo člen ŽP Railfort  mail  
14.10.2009 (20:45)  
MZ: Tak upřesnění ohledně zvedání mostu. Dostal jsem přímo na mail údaj, že most davelský i měchenický byly natrvalo zvedány v roce 1935 kvůli přehradě, takže spojení s filmem je asi kachnou. Úpravy staniční budovy byly provedeny kvůli filmování až někdy v roce 2003. Děkuji autorovi mailu za info.
14.10.2009 (18:45)  
Škoda, že se to sem nedostalo rovnou, ale trocha reklamy na akci u sousedů snad neublíží :-)
Právě toho času probíhá v Davli výstava historických fotografií, na kterých se bezpochyby najdou i fotky zdejšího oblíbeného mostu, vyšla i knižní publikace.
http://www.obecdavle.cz/aktuality-detail.php?id=51
http://www.dvorak-davle.cz/
14.10.2009 (17:22)  
Díky.
Z mostu při přímém pohledu není staniční budovu vůbec vidět, protože most je při pohledu na mapu vpravo od staniční budovy.
S ohledem na stísněné poměry na obou předmostích pochybuji, že by se most mohl zvednout o 3 metry, protože pak by se na ten most nedalo vůbec dostat. Tím míním nutnost vybudování nějakých nájezdových ramp s velkým stoupáním.
Nezdá se mi to ani technicky snadno řešitelné. Zvednout most o 3 nebo 30 cm čtyřmi současně ovládanými zvedáky není sice jednoduché, ale proveditelné. Zvednout ho o 3 metry je dost obtížné.
Drobet pochybuji, že takové zvedáky v roce 1968 existovaly (pokud vůbec existují dneska). I z laického pohledu by statika takto zdviženého mostu byla velice labilní a musely by tam být nějaké pomocné konstrukce, navíc zamaskované.
dopisovateľ alebo člen ŽP Railfort  mail  
13.10.2009 (18:57)  
Scéna z nádraží tam nebyla, protože nádraží samo bylo celý film umně skryto. Podle některých zdrojů byl most pro účely filmování zvednut o tři metry, což skrytí pomohlo, ale nemám to dostatečně podložené, tak jsem to do článku neuvedl.

Slovo rokádní se netýká jen železnice, ale komunikace obecně. Jedná se v podstatě o komunikaci příčnou nějakému strategickému směru. Z hlediska bráněného bodu to může být komunikace obvodová spojující obranná postavení (takovým železničním přirovnáním by mohla být trať Hněvčeves - Smiřice vzhledem k HK) a z hlediska celkově útočného/obranného směru komunikace příčná (stabilizuje-li se fronta, tak rovnoběžná s frontou), viz právě porýnské železnice ve vztahu k německo-francouzské frontě. Zjednodušeně řečeno komunikace vhodná pro boční přesuny.
13.10.2009 (15:44)  
Co je to "rokádní" trať ?

Film znám poměrně dobře, ale nevybavuji si, že by se v něm objevila nějaká scéna z nádraží.
dopisovateľ alebo člen ŽP Railfort  mail  
13.10.2009 (14:44)  
Ono vystupovalo, ale nebylo vidět:-) Hlavní obrana Němců byla před vstupem do tunelu, tedy u kolejiště. Jeho existenci se ale podařilo umně zakamuflovat.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2024 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko