..: Zastavení osobní dopravy na trati z Opavy do Jakartovic :..

809.398-1, Opava východ, foto: Payus Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.

Historie

Svobodné Heřmanice, foto: karloslt Osobní vlaky poprvé z Opavy do tehdejší konečné stanice Horní Benešov vyjely 29. června 1892. Do Horního Benešova zajížděly vlaky Severní dráhy císaře Ferdinanda, později Rakouských státních drah a poté Československých státních drah necelých 78 let. Šestý duben roku 1970 znamenal pro původně 30kilometrovou dráhu pětikilometrové zkrácení. Důlní činnost v okolí Horního Benešova způsobila pokles podloží pod tratí a koncový úsek trati ze Svobodných Heřmanic byl proto uzavřen. V závěru 80. let minulého století bylo na trati provozováno 10 párů spojů denně včetně nočních a brzkých ranních spojů. Ty tam jsou doby, kdy ranní spoje svážely dělníky, kteří mířili za prací do Vítkovických železáren nebo do Nové huti Klementa Gottwalda – dříve 300 až 400 cestujících denně (v jednom směru) byl na této lokální trati standard.

S příchodem jízdního řádu 2005/2006 čekalo trať zkracování znovu. Čtyři kilometry dlouhý úsek z Jakartovic do Svobodných Heřmanic sice nebyl zrušen, tak jako úsek do Horního Benešova, byla zde ale zastavena osobní doprava a trať slouží jen dopravě nákladní.

Současnost

Jakartovice, foto: Jindřich Březina Dnes je na trati osobní doprava objednaná Moravskoslezským krajem provozována na 21 kilometrech trati. Mezi stanicemi Opava východ a Jakartovice je v provozu 8 párů osobních vlaků v pracovní dny (v sobotu 7 a v neděli 6 párů) zařazených do integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS jako linka V14.

Nákladní dopravu zajišťuje ČD Cargo až do stanice Svobodné Heřmanice. Až na současnou konečnou trati se podívá osobní vlak jen výjimečně při mimořádných jízdách, jaká se konala třeba při oslavách 120. výročí trati nebo na podzim roku 2010 v rámci tradičních jízd pořádaných ŽelPage.

Než se ale pustíte do debat ohledně zastavení osobního provozu na trati, pojďte se, zejména vy, kteří neznáte přesné reálie, blíže seznámit s některými fakty. Údaje jsou převzaty z podkladů Českého statistického úřadu – ze sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Obec Počet obyvatel Autobusové spojení (stav 02/2014)
Otice 1311 900 240, 900 241, 900 242, 900 243, 900 245, 900 262, 905 219
Slavkov 1828 890 716, 900 246, 900 247, 900 269, 905 217
Štáblovice 606 900 241, 900 243
Uhlířov 331 900 241, 900 243
Dolní Životice 1090 890 716, 900 246, 900 247, 900 269
Litultovice 821 890 716, 900 246, 900 247, 900 248, 900 259, 900 269
Mladecko 149 890 716, 900 246, 900 259, 900 269
Jakartovice 1077 890 716, 900 246, 900 259, 900 269

Opava východ hlavní vchod, foto: JiříK. Zastávku Kylešovice najdete ještě v okresním městě – Kylešovice jsou součástí Opavy. Kousíček od zastávky je sídliště, z druhé strany před nedávnem v lokalitě vyrostla spousta rodinných domů. Kylešovice jsou obsluhovány několika linkami městské dopravy (201, 204, 206, 207, 210, 213, 215, 218, 221), výhodou vlaku může být, že vlaky z/do Hradce nad Moravicí (jezdí po stejné trati s vlaky z/do Jakartovic od odbočky Moravice) mají v Opavě přípoj na vlaky do/z Ostravy Svinova.

Zastávku Otice najdete v těsné blízkosti základní školy, severně od zastávky je lokalita vyčleněná pro individuální bytovou výstavbu. Přejít most přes Hvozdnici, za kterou je centrum obce, je záležitost krátké chvíle. Otice jsou s Opavou propojeny linkou místní dopravy č. 219 (s intervalem v pracovní dny 20 až 60 minut, o víkendech a svátcích 1 hodina).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Otice 304 209 95
vyjíždí v rámci okresu 242 176 66
vyjíždí do jiných okresů kraje 31 16 15
vyjíždí do jiných krajů 23 9 14
vyjíždí mimo ČR 8 8 0
Obec dojížďky:
Opava 210 147 63
Ostrava 25 14 11
Hradec nad Moravicí 10 8 2

Zastávku Slavkov musíte hledat na samotném jihu obce, než dojdete k obecnímu úřadu, ujdete 1,7 km. Slavkov je s Opavou spojen linkou místní dopravy 217 (v pracovních dnech s intervalem 1 h, o víkendech a svátcích s intervalem 1 až 2 hodiny).

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Slavkov 460 331 129
vyjíždí v rámci okresu 374 284 90
vyjíždí do jiných okresů kraje 43 23 20
vyjíždí do jiných krajů 35 17 18
vyjíždí mimo ČR 8 7 1
Obec dojížďky:
Opava 322 237 85
Ostrava 29 16 13
Otice 20 16 4
Praha 12 10 2
Brno 11 1 10

Vystoupíte-li z vlaku na zastávce Štáblovice, vystoupíte téměř v lesích, obec nikde. Historicky stanice vznikla u Štáblovického mlýna, ale ten už dnes není. Než dojdete ke štáblovickému obecnímu úřadu, ujdete 3,9 km. Cestou ale projdete i obcí Uhlířov (k tamnímu obecnímu úřadu to je ze zastávky jen 1,6 km). Pokud se vydáte na opačnou stranu, po dva kilometry dlouhé cestě, dojdete do Hertic, které jsou místní částí obce Dolní Životice.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Štáblovice 153 120 33
vyjíždí v rámci okresu 132 110 22
vyjíždí do jiných okresů kraje 10 4 6
vyjíždí do jiných krajů 10 5 5
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 101 81 20
Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Uhlířov 100 69 31
vyjíždí v rámci okresu 84 59 25
vyjíždí do jiných okresů kraje 9 3 6
vyjíždí do jiných krajů 6 6 0
vyjíždí mimo ČR 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 58 38 20
Otice 12 9 3

Zastávku Dolní Životice najdete na západním konci vesnice. K obecnímu úřadu to je asi 900 metrů. Při pohledu na mapu se přímo nabízí posunout zastávku více do centra obce – ke křížení trati s ulicí Štáblovskou. Pak by to bylo k obecnímu úřadu jen asi 240 m.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Dolní Životice 186 121 65
vyjíždí v rámci okresu 161 111 50
vyjíždí do jiných okresů kraje 17 7 10
vyjíždí do jiných krajů 6 1 5
vyjíždí mimo ČR 2 2 0
Obec dojížďky:
Opava 115 89 26
Slavkov 26 3 23
Ostrava 10 5 5
Vlakové a autobusové zastávky v Kylešovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Slavkově a v Oticích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Štáblovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Dolních Životicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Zastávka Litultovice je druhou nejvzdálenější od centra obce. Mnoha lidem se asi nechce šlapat 2,4 km večer neosvětlenou cestou z nádraží do centra obce.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Litultovice 170 114 56
vyjíždí v rámci okresu 145 104 41
vyjíždí do jiných okresů kraje 12 5 7
vyjíždí do jiných krajů 11 4 7
vyjíždí mimo ČR 2 1 1
Obec dojížďky:
Opava 97 72 25
Slavkov 11 3 8
Hlavnice 11 7 4

V Mladecku je stanička umístěna na jihovýchodním okraji obce, v samotné blízkosti kamenolomu, který v minulosti hodně využíval železnice pro přepravu drceného kameniva. K obecnímu úřadu je to přes 600 metrů. I zde by se nabízela úvaha, zda by posun zastávky více do centra obce mohl přitáhnout několik cestujících navíc.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Mladecko 26 19 7
vyjíždí v rámci okresu 22 17 5
vyjíždí do jiných okresů kraje 3 1 2
vyjíždí do jiných krajů 1 1 0
Obec dojížďky:
Opava 17 12 5

Jakartovice trať protíná v jejich východní části. Do centra obce to je přes 650 m. V roce 1974 se Jakartovice staly „střediskovou obcí“ a jejich součástí se staly Bohdanovice, Deštné a Hořejší Kunčice. Z jakartovického nádražíčka to je: k bohdanovickému kostelu 7,7 km, do středu místní části Deštné asi 3 km a k obchodu v Hořejších Kunčicích ujdete asi 7 km.

Obec vyjížďky, obec dojížďky Vyjíždějící celkem z toho zaměstnanci z toho studenti
Jakartovice 159 108 51
vyjíždí v rámci okresu 124 84 40
vyjíždí do jiných okresů kraje 18 13 5
vyjíždí do jiných krajů 11 5 6
vyjíždí mimo ČR 6 6 0
Obec dojížďky:
Opava 78 54 24
Mladecko 14 0 14

Aby byl náš přehled úplný, přidejme ještě mapu Svobodných Heřmanic. Komu z vás by se chtělo pravidelně chodit 2,4 km na nádraží, když autobus v obci zastaví na několika místech?

Vlakové a autobusové zastávky v Litultovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Mladecku (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky v Jakartovicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež Vlakové a autobusové zastávky ve Svobodných Heřmanicích (mapový podklad Mapy.cz), foto: Radek Papež

Budoucnost

Opava, Východní nádraží, autobus TQM na lince 264, foto: ŠJů Důvod, kterým zástupci Moravskoslezského kraje odůvodňují zastavení osobní dopravy, je stejný jako u mnoha jiných tratí, které v nedávné době potkal stejný osud - nevytíženost spojů a velká finanční náročnost.

Autobusy, které mají vlaky nahradit, zvládnou cestu z Jakartovic do Opavy zhruba za 35 minut. Jízdní doba vlaků na této trase je srovnatelná - 34 minut. Někteří tvrdí, že s výjimkou Litultovic jsou stanice a zastávky na trati umístěny přímo uprostřed obcí, případně v jejich těsné blízkosti. Zda je tvrzení pravdivé, si můžete ověřit na přiložených mapách. Ti, kteří mají tramvajovou zastávku za rohem, by si jistě brzy rozmysleli, zda by chtěli chodit na vzdálenější vlakovou zastávku, nebo jen kousek na tramvaj (na vesnici na autobus).

Konečné rozhodnutí o osudu trati bude ještě záviset na krajském zastupitelstvu, to ale s největší pravděpodobností rozhodne o zastavení osobní dopravy. Dle vyjádření Havlíka je dost možné, že se zastavení provozu odloží do červnové změny jízdního řádu, osobně se ale přiklání k 7. dubnu.

Nákladní doprava bude prozatím zachována v dnešním rozsahu, padl ale návrh na vybudování cyklostezky na tělese trati. Tento návrh by samozřejmě znamenal úplné zrušení trati. Tyto úvahy jsou ale dle Havlíka prozatím předběžné, protože ve hře je více variant, tou nejpříznivější pro trať je zavedení turistických víkendových vlaků.

Zdroje: Český rozhlas, Opavský deník, Koordinátor ODIS, Český statistický úřad, Wikimedia Commons


M 152.0 Poslat mail autorovi , RaPa Poslat mail autorovi , Vlad Poslat mail autorovi | 23.2.2014 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel JK ml. 
10.03.2014 (21:52)  
Ušatá: no jo jako teorie hezký....ale no jaksi ehm víme no vono nejde dneska vyjezdit na téhle dráze prakticky nic jiného než dvouhodinový takt(otočit to tam a zpět za hodinu je jistě bohulibá myšlenka, ale získat sždc pro tuto myšlénku a chtít po ní adekvátní investici, aby toho bylo možné dosáhnout asi momentálně nelze. A navíc bo tu máme v Opavě východě na okolních tratích hodinový MS, takt nemá význam zavádět interval jiný, než interval společného násobku, který vyjezdit lze, tož jsme na těch dvou hodinách ...Jo takhle venkoncem vzato jezdit tu příkladně žraloci a na trati s vmin 75kmh a vmax 90-100kmh(při zohlednění ekonomiky rozjezd brzda mezi zastávkama) a ve třetinách tratě dálkově ovládané výhybny....tož pane Zababa to by bylo úplně o něčem jiném.To by se to ta rybí kostra konstruovala jedna báseň.
Jenže tahle lokálka se tím co na ní provozně lze páchat, je poněkud vystavena do postavení mimo hru, ač je využitelná pro zahrádkáře a víkendový provoz a o tom prosím žádná....a zde by se na optimalizaci ve spolupráci s TQM a MHD Opava dalo velmi zapracovat!!!.
S kostrou ryby ve stavu jak je to dneska skončíte na tom, že v sedm ráno nemůžete do jednoho motoráku(jediného který bude v danou časovou polohu díky výše zmíněnému k dispozici) naložit víc než dva SORky z okolních vesnic ložených klientelou veskrze školou povinnou......Takže na tom ta páteř skončí.
Můžeme též patrně provést ranní orgii (fírové PJ Opava by patrně použili spíše slovo samhana, ale to už je věcí vkusu... :-) s dalším motorem čd(....ale ten v Opavě vých nádr patrně již ani není k dispozici.... mám neblahou předtuchu....)

Mám na mysli dopravní situaci, kdy bychom ráno v Opavě v depu spojili dva motory (dvě jednotky regionov), ke kterým pořídíme dva střízlivé a jinak způsobilé strojvedoucí (což je řekl bych podobně složitý problém jako sehnat v Opavě ráno ten druhej nadbytečnej motorák) vyvezeme je spojené do Jakartovic a posléze je z Jakartovic po půlhodině (přesněji po 35 minutách???)po sobě pošleme ložené naveženým školou povinným substrátem do Opavy.... Zde tedy otázka č1 pro znalce místních reálií..."Kam musí dojet vlak č.1 z Jakartovic ku Opavě, aby bylo možno z Jakartovic do Opavy vypravit vlak č2 v souladu s předpisem????" Nebo tázka č2: A je možné rozpojit dvojici motoráků např v Mladecku, kdy z motoru č1 se stane vlak, který pojede ihned zpět do Opavy a motor č2 pojede ihned dál do Jakartovic, zde naloží frekvenci a pojede posléze pokud možno co nejrychleji též ku Opavě....ale to je vlastně převedení problému na otázku č1

Ono se to fakt nezdá, ale tak jak to je...je kapacita tratě prakticky vyčerpána a moc kouzlíček s raním návozem lidu z těchto končin do Opavy dělat nelze.....Nehledě na prostý fakt (a zdejší folklor), že místní zaměstnavatelé si z pracovní doby dělají tak trochu holubník a mám zdatný pocit, že i zneužívají do jisté míry neklesající stále vysokou nezaměstnanost, která paradoxně pro ty zaměstnané znamená zhusta naprosto nepředvídatelný konec pracovní doby....A dvouhodinový takt není pro takového zaměstnance fakt, který by ho zlomil pro využívání železnice pro cesty z a potažmo i do zaměstnání (ano musíme napsat i "do" zaměstnání....pokud nebude mít jak se dostat ze zaměstnání, tak i ve směru "tam" musí použít auto....to je doufám zřejmé..... Takže tak asi....Jo a aby bylo jasno nejásám, že bude šlus :-(
10.03.2014 (1:37)  
Ad Kovářík: Ano. lze tento systém velmi snadno zde aplikovat, stejně tak jak je tomu třeba v Německu či Švýcarsku. Čili systém tzv. rybí kostry. Ty autobusy by měli projíždět všechny vesnice od jihu na sever, v místě křižování s tratí zajišťovat přípoje k vlaku a od vlaku. Autobusy by pak spojovaly obce s Opavou jako vysoce zastávkové a v Opavě by víceméně přecházely do režimu MHD. Ta trať by sloužila pro ty, kteří jedou do jiné části Opavy, kteří nejedou zrovna tam, co autobus, a dále by byl vlak pro ty, co jedou na Kylešovice, Hradec, do částí Opavy v dosahu nádraží Východ a samozřejmě na přestupy do celé republiky i dalších částí kraje, jako třeba i na Ostravu, Hlučín atd. Celkem jednoduché a mající smysl. Lze očekávat vyšší využití celého systému i tržeb a hlavně by to sem dostalo i turisty a rekreanty. A mimochodem, právě Svobodné Heřmanice jsou jako dělané pro přestup z vlaků na silniční dpravu do celého okolí.
Ad Martin 99: Cestující si nemají z čeho vybrat, není tu systém ani snaha. Oni jedou tím, čím musí. Pokud se jim to nehodí, jedou autem. A to množství aut o něčem svědčí. Co kdyby se tak odpovědní snažili je právě dostat do té veřejné dopravy. JInak pokud to nevíte, pokud se někde nahradí doprava vlaková autobusy, tak to veden k úbytku lidí využívající veřejnou dopravu, protože autobus lidem nevyhovuje. A hlavně: pokud chce kraj šetřit, tak musí mít nejdřív propočty, ale skutečné, ne od dopravců. Silnicní doprava je neskutečně drahá a má řadu negativních dopadů, ale to vše se neřeší a mlčí se o tom. I ten autobus stojí podstatně víc, než za co se jezdí, ale zapomíná se, že dřív nebo později to někdo bude muset platit (silnice, externality, zdraví lidí atd.). Vlak a autobus (ale i stejně v nákladní dopravě) se musí doplňovat a ne si konkurovat a cílem musí být dopravní obsluha plošná a lidem vyhovující, co nejkomfrotnější. A o to se nikdo nestará, ale ničit a rušit, to umějí všichni dobře a za dost velké peníze, které jim platí daňový poplatník. A co se týče nákladů na silnice a tedy i cena silniční dopravy, jste na omylu. Částky jsou takové, o jakých se Vám ani nesnilo. Jen v rámci ČR schází na opravy silnic cca 800 - 1000 mld a požadavky na výstavbu nových kolem 1000 - 1500 mld. Spočtěte si to třeba jen do období 10 či 20 let a pak dumejte, kolik by kdo měl platit. K tomu přičtěte stávající náklady na opravu, údržbu, investice, vezměte všechny externality - nebudu Vás napínat, ale celkově potřebuje ročně silniční doprava kolem 400 - 600 mld a na to si nevydělává. Namísto toho by řada věcí šla změnit jinou dopravní politikou a převodem doprav na železnici. Dumejte, proč se to nechce a pro se tomu brání???
Jak jste přišel na to, že tržby nepokryjí základní náklady? To pak by nebylo ani v silniční dopravě. Tak kde je rozdíl? Že se na lokálky přeúčotovává většina nákladů z hlavních tratí nemůže být ukazatelem efektivity lokálek. Co Vy na to, že některé tratě neprojdou rekonstrukcí po řadu desítek let a že ani ty pražce se tam občas nemění a jezdí se? Ta 810 má podle výrobní a jiné dokumentace i praxe v dnešní době bez započítání dopravní cesty tak náklady kolem 20 Kč/km. Kde je rozdíl od autobusu?
06.03.2014 (15:14)  
Kuba: Vycházím hlavně z některých dříve publikovaných připomínek k samoobslužnému provozu, jinak z pozorování mohu říct, že většina lidí poctivě ke strojvedoucímu jde. Už jsem se setkal i s namátkovou kontrolou strojvedoucím, a co jsme se bavili, měl asi špatné zkušenosti. Nicméně tohle zas nepovažuji za takový problém, kontrolovat by se dalo, o lidské poctivosti si bohužel nedělám iluze. Během mé jízdy do Jakartovic kontroloval cestující člověk s páskou na ruce, asi zácvik, doprovázený starším kolegou v civilu, možná tedy revizor, ovšem jelikož jsem měl jízdenku elektronicky na kartě, nemohl jsem to poznat podle barvy razítka. A nic o revizi neříkal. Oka na dveřích jsem si nevšiml, ale možná jsem ho jen přehlédl. Tak proto ten dojem průvodčího, dokonce zdvojeného. Mohu se mýlit.
registrovaný uživatel Kuba 
06.03.2014 (9:57)  
František: K vašemu bodu č.1 vám garantuju, že 99,9% cestujících jede s platnou jízdenkou a strojvedoucí dělají svojí práci svědomitě a všichni cestující na trati jsou za ty roky, co je na trati 0/0-S, naučení a všichni poctivě nastupujou předníma dveřma. Takže k úniku tržeb dochází jen zcela minimálně!!!! A pokud jste jel na trati v posledních 10-ti letech, tak vás průvodčí zcela určitě nekontroloval. Pokud někdo, tak to byl vlakový revizor, nebo strojvedoucí, ale průvodčí ani omylem.
06.03.2014 (9:12)  
Martin99:
1) Problém je v té občasnosti. Často je argumentováno úniky tržeb. Proč nezavést nástup předními dveřmi a kontrolu všech cestujících strojvedoucím? Mě ovšem kontroloval průvodčí, ne strojvedoucí.
2) Jsou k dispozici konkrétní čísla? Jsou tato čísla reálná, nebo jde jen o čísla vykázaná? Jde o průměr na silnice/tratě všech kategorií, nebo na místní silnice a místní tratě? Je v obou případech o nutnou a dostačující údržbu? Přijde mi, že zrovna do Jakartovic příliš toho zabezpečení a řízení provozu není.
3) Problém nestojí zda silnice nebo vlak. Hasiči, záchranáři a zejména pak traktory se dostanou na místo i po obyčejné cestě, nehledě na to, jak často jsou tam potřeba. Nebo se snad příslušné dopravní prostředky zastaví na konci asfaltu a dál nehasíme, nezachraňujeme? Tak to určitě nefunguje. Kromě toho otázka vytrhání silnice byla čistě hypotetická, když tam projede něco většího jednou za rok, není potřeba extra údržba.
4) Pořizovací cenu je třeba vydělit životností. I tak ten byť nejmenší motorák (Stadler) vyjde sice dráž, ale to také kvůli menší poptávce (ta se rušením výkonů těžko změní) a požadovaným prvkům zabezpečení, které ale třeba u tramvaje vůbec nejsou a na místní dráze dle D3 by asi také být nemusely, i když přechodnost atd., ale s tím by se už něco dělat dalo.
5) Konkrétní čísla? Budu za ně rád, sám je nemám. Srovnání s náklady na silnici? Opět - autobus zejména na místních cestách přes centra obcí zvedne opotřebení a náklady značně. Na to, že názor obcí není brán v potaz...

Tramvajové tratě mají navíc ještě trolejové vedení, napájení, dvě koleje, zákryt, mnohem více signalizace, personálu, to vše také na mnohem více lidí. A stejné disproporce ve hrazení nákladů - tramvaje většinou dopravní podnik komplet, autobusy dopravní podnik vozba, město cesty, zase s větším opotřebením oproti autům, viz bus zálivy.

Netvrdím, že to musí vyjít stejně nebo lépe, ale dokud nejsou konkrétní čísla a souvislosti jednotlivých variant, a ta zatím nikde nezazněla, stále se hodně mlží, a na to je rezolutních závěrů příliš.
06.03.2014 (8:29)  
František:
1) Však samoodbavení s občasnou kontrolou strojvedoucím...
2) Náklady na opravy silnic a tratí už tady byly dříve rozebírány v jiné diskuzi. Prostě když vydělíš počty km silnic ročními náklady na jejich opravu a podělíš km tratí náklady na jejich opravu, tak je to vcelku jasné.
3) Taky už tady bylo několikrát rozebíráno, že pokud dojde na to, jestli silnice nebo vlak, tak opět zvítězí silnice, protože hasiči, sanitky, traktory, atd. po kolejích nepojedou a koleje do každé vesnice nepoložíš....
4) Pořizovací cena za autobus a motorák je poněkud rozdílná
5) Těch pražců je na trati cca 30 tis. Tržba za jízdné dnes nepokryje ani náklady na naftu. Kde je personál, údržba vozidel, údržba tratě. Každá rekonstrukce mostku nebo přejezdu jde do statisíců a ikdyž to neděláš každý rok, tak při množství na celé trati, každý rok něco opravuješ.

Ať se to libí nebo ne, železnice jsou prostě výhodnější pro přepravu větších objemů na větší vzdálenosti, při zajištění konkurenceschopného času přepravy. Regionální tratě mají šanci, pokud mají potenciál v objemu přepravy (počtu cestujících, množství nákladu), což bohužel u této tratě není.

Ostatně, proč se staví tramvajové tratě ve větších městech a jen tam, kde je potenciál přepravy dostatečného počtu cestujících? (vedou na větší sídliště) A proč na okrajové části se nasazují autobusové linky?
06.03.2014 (7:25)  
Martin99: Mě kontroloval průvodčí, žádné samoodbavení. Kromě toho nepíšu o samoodbavení, nýbrž odbavení strojvedoucím. Při těch vyzdvihovaných nejvýše 15 lidech na vlak by to mělo být v pohodě, stejně jako u autobusu. Možná by i mohli odstranit první z těch dvou stěn za kabinou. Spotřeba nafty je víceméně stejná jako u standardního autobusu, oleje a mazání autobus také potřebuje a údržbu též. Autobus se sice nedožívá takového věku, takže údržby méně, zato se kupuje častěji nový. Údržba silnic také není zadarmo, nevyměňujete pražce, ale látáte díry v asfaltu (mnohem častěji, pokud tam jezdí těžší vozidla), zemní stavby jsou na tom podobně. Tohle bych jako nějaké extra vysoké náklady nebral. Navíc tady jezdí i nákladní vlaky, které trať opotřebují mnohem více a kvůli nimž tu údržbu nemůžete škrtnout. Jak často vyměňujete takový pražec, jak často opravujete most? A i kdyby se to uzavřelo, kolik bude stát nulová údržba a posléze v případě potřeby jedna generálka? A kolik okamžitá likvidace, stavba kolostezky a pak její případná likvidace a přestavba zpět na dráhu, o níž se často tak básní jako o východisku? Není jednodušší liniovou stavbu chránit bez ohledu na momentální nevyužití? A ta vzdálenost zastávek, no polovina na tom není nejlíp, druhá polovina je na tom dobře. Jsem zvědav, jak bude fungovat zastupující autobusová linka, zda obslouží centra všech obcí, nebo bude některým stavět jen na hlavní silnici, zda bude jezdit od rána do večera a o víkendech za těch 30 Kč za kilometr. No, uvidíme.
05.03.2014 (19:10)  
Stále tady někteří píší rádoby moudré názory, aniž by znali reálný stav....
Ušatá: Pěkný rozbor o účelů autobusové dopravy, ale zde jaksi mimo. Jak jsem psal, lidi využívají autobusy raději, protože nemusí někam do polí na zastávku vlaku a nastoupí v centru obce na autobus. A pak hlavně autobus projíždí Opavu, takže mohou dle potřeby vystupovat. Vlakem by dojeli na Op.-Východ a pak musí na trolejbusy, autobusy do nemocnice, na úřady, do škol... prostě směrem, odkud by přijeli autobusem.
František: Taky nejste odsud že? Protože kdybyste byl, tak byste věděl, že úspora na průvodčích už byla realizována dávno, a že zde fungovalo samoodbavení...

Taky mě pořád fascinují ty názory, že provoz a údržba tratě nic nestojí. Jednak je to poněkud vyšší spotřeba nafty. Pak všechny ty oleje maziva.... Dále motoráky potřebují údržbu, nebo si myslíte, že tyto +-30 let staré motoráky jsou ve skvělé formě? Máte někdo páru o tom, kolik stojí výměna pražce, oprava výhybky, nebo takového propustku? A co ty přejezdy, zabezpečení, apod.? Věřte, že ořez dřevin kolem tratě je proti tomu jen korunovou položkou..
To všechno jsou náklady, které přepočtené na to množství cestujících..... myslím si, že by kraj přišlo levněji těm lidem zaplatit taxíka.

A hlavně tato trať vedená údolím Hvozdnice nemá potenciál tratě na Hlučín, kde jsou mnohem větší sídla a trať je vedena "blíž" obcím. I taková trať vedená údolím Desné ze Šumperka do Koutů má větší potenciál, protože protíná ty obce a je to pomalu jako motorová tramvaj. Navíc je tam třeba v zimě potenciál návozu lyžařů na nové sjezdovky k Koutech...
registrovaný uživatel Lampik 
05.03.2014 (13:22)  
Myslíte si, že to někdo udělal? Můj názor je takový (a už jsem to tu mnohokrát - nevím, zda napsal, ale určitě naznačil), že se řekne:"Prodělává nám to, musíme to zastavit." Ahoj, vlaky už nepojedou, my jsme se rozhodli. Pochybuji, že někdo řekl:"Aha, tady máme problém, trať prodělává, pojďme najít řešení, jak snížit náklady, jak přitáhnout lidi do vlaku apod." Navíc, jak jsem četl ten článe, že jsme zase nestihli (nebo nestihneme) využít dotace z EU na rozvoj regionální železnice, tak to je další veliký trn, nebo spíš hřebík, který se tluče do rakve lokálek. Z těch peněz, které musíme vrátit by se daly postavit úplně nové tratě někde třeba tam, kde by byly k užitku nebo zrekonstruovat či upravit jiné. Je to smutné ta politika ČR... Na drahách se šetří, hlavně že v nemocnicích zase zrušili poplatky - a kde ty prachy vezmou, aby je mohli vrážet do nemocnic? Raději zkrouhnou dopravu a nebo nebude ta péče taková, jako dřív... Je to začarovaný kruh - na jedné straně lidé jásají, že jsou zrušené poplatky a že ušetří, ale odvrácenou stranu nevidí... ruší se a škrtá se jinde.
05.03.2014 (9:22)  
To by mně právě zajímalo, jestli se někdo pokusil ten provoz "optimalizovat", např vypsat výběrové řízení na zajištění dopravy , pokud by o to byl vůbec zájem a za kolik by to šlo? Vůbec bych se nedivil, kdyby to i šlo bez monopolu ČD...
  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko