..: Vysokorychlostní boom v Číně – současnost a výhledy :..

CRH 380A, foto: Khalidshou, Wikipedia Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Čína je v současné době nejrychleji ekonomicky rostoucí zemí světa a dopomáhá jí k tomu i infrastruktura, která ze zlepšuje rychlostí blesku. V ČLR nyní žije zhruba 1,35 miliardy lidí a každý rok přes 12 milionů obyvatel přibude. Tamní vláda si uvědomila, že bez kvalitní dopravní infrastruktury nemůže konkurovat západnímu světu a pustila se do stavby tisíců kilometrů nových silnic, dálnic a železnic. Pojďme si nyní přiblížit budovanou síť drah s provozní rychlostí nad 200 km/h. V tabulce nejsou obsaženy plány po roce 2012, i když je jisté, že Čína bude pokračovat v intenzivní výstavbě VRT minimálně do roku 2020 a plánované investice dosáhnou astronomické částky 300 miliard dolarů.

Tratě v provozu

TrasaMax.rychlost Datum zprovozněníDélka
Beijing – Tianjing350 km/h2008120 km
Jinan – Qingdao200 km/h2008362 km
Nanjing – Hefei250 km/h2008166 km
Hefei – Wuhan200 km/h2008356 km
Shijiazhuang – Taiyuan200 km/h2009190 km
Wuhan – Guangzhou350 km/h2009968 km
Ningbo – Wenzhou– Fuzhou250 km/h2009562 km
Zhengzhou – Xi’an350 km/h2010458 km
Fuzhou – Xiamen250 km/h2010275 km
Chengdu – Dujiangyan250 km/h201072 km
Shanghai – Nanjing300 km/h2010300 km
Nanchang – Jiujiang200 km/h201092 km
Shanghai – Hangzhou300 km/h2010158 km
Changchun - Jilin250 km/h20.1.2011111 km
Celkem: 4190 km

Tratě ve výstavbě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Guangzhou – ShenZhen (Xianggang) 350 km/h2011104 km
Guangzhou – Zhuhai (prodloužení) 200 km/h2011142 km
Hainan east circle 200 km/h2011308 km
Wuhan – Yichang 300 km/h2011293 km
Beijing – Shanghai 350 km/h20111318 km
Tianjin – Qinhuangdao 350 km/h2011261 km
Nanjing – Hangzhou 350 km/h2011249 km
Hangzhou – Ningbo 300 km/h2011150 km
Hefei – Bengbu 300 km/h2011131 km
Mianyang – Chengdu– Leshan 250 km/h2012316 km
Xiamen – Shenzhen 200 km/h2012502 km
Beijing – Wuhan 350 km/h20121122 km
Haerbin – Dalian 350 km/h2012904 km
Nanjing – An’qing 200 km/h2012258 km
Celkem: 6043 km

Plánované tratě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Tianjin – Yujiabu 300 km/h201145 km
Wuhan – Xiaogan 200 km/h201155 km
Wuhan – Huangshi 250 km/h201184 km
Tianjin – Bazhou – Baoding 200 km/h2012145 km
Xuzhou – Zhengzhou 300 km/h2012343 km
Jinzhou – Yingkou 200 km/h2012100 km
Haerbin – Qiqihaer 250 km/h2012281 km
Xi’an – Baoji 300 km/h2012150 km
Shenyang – Dandong 200 km/h2012230 km
Shijiazhuang – Hengshui 300 km/h2012100 km
Hangzhou – Changsha 300 km/h2012880 km
Qingdao – Rongcheng 200 km/h2012250 km
Guangxi (okruh u severního zálivu) 200 km/h 2012238 km
Celkem= 2901 km

CRH 1A, foto: Bvehk, Wikipedia Vozidla

CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong). Počet provozovaných jednotek má být 120. Rozdělují se do čtyř skupin:

  1. CRH 1A
    • 8 vozů, z toho 2 vozy 1. třídy, 5 vozů 2. třídy a 1 vůz restaurační
    • Maximální kapacita je 670 cestujících Jednotka CRH 1E, foto: Thyristorchopper, Wikipedia
    • Maximální rychlost je u prvních 40 jednotek softwarově omezena na 220 km/h. U dalších jednotek max. rychlost dosahuje 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
    • Počet jednotek: 80
  2. CRH 1B
    • 16 vozů, z toho 3 1. třídy, 12 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Maximální rychlost je 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.Zefiro 380, foto: Filip Janev
    • Počet jednotek: 20
  3. CRH 1E
    • První vysokorychlostní lehátkové jednotky na světě
    • 16 vozů, z toho 1 vůz 1. třídy, 14 vozů 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Založeny na produktové řadě firmy Bombardier známé pod jménem Zefiro.
  4. CRH 380 D/DL
    • 20 osmivozových a 60 šestnáctivozových souprav
    • Maximální rychlost: 380 km/h Bombardier Zefiro, foto: Josef Petrák
    • Nasazení do ostrého provozu je naplánováno na rok 2012.
    • Odvozen taktéž z produktové řady Bombardier Zefiro.
    • Maketa této jednotky byla k vidění v loňském září na veletrhu Innotrans 2010 v Berlíně.

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. V provozu má být dohromady 170 jednotek. Opět se dělí na jednotlivé podkategorie podle počtu vozů a uzpůsobení: CRH 2, foto: KimonBerlin, Wikipedia

  1. CRH 2A
    • 8 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  2. CRH 2B
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  3. CRH 2C (první verze)
    • Dva vložené vozy nahrazeny hnacími vozy
    • Maximální rychlost 300 km/h
  4. CRH 2C (druhá verze)
    • Od první verze se liší výkonnějšími motory
    • Maximální rychlost 350 km/h
  5. CRH 2E
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h

CRH 3, foto: ???, WikipediaCRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. Čínské dráhy objednaly celkem 260 těchto jednotek. Na výrobě se zpočátku podílel přímo Siemens v konsorciu s čínskými výrobci CNR Tangshan a Changchun, dále už ale produkce probíhá samostatně. Dělí se do několika skupin:

  1. CRH 3C
    • Osmivozová jednotka se 16 místy v DeLuxe třídě, 50 místy v 1. vozové třídě a 490 místy ve 2. vozové třídě
    • Maximální rychlost 350 km/h
  2. CRH 380B/BL
    • Šestnáctivozová jednotka
    • Maximální rychlost až 380 km/h
  3. CRH 380B
    • Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

CRH 5, foto: Poeloq, Wikipedia CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom. Tyto vlaky můžete potkat i v Evropě jako ETR 600/610 FS/SBB, čínská verze ale nedisponuje naklápěcím systémem, stejně jako odvozená španělská řada 114 Renfe. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů. Jednu jednotku si objednala také Čínská akademie věd a pod označením CIT001 ji vybavila speciálním zařízením pro sledování stavu trati, zabezpečovacího zařízení a komunikačního systému.

CRH 380A je první typ vysokorychlostího vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. CRH 380A na Expo 2010, foto: Alancrh, Wikipedia V běžném provozu dosahuje maximální rychlosti 355 km/h a jen těsně šlape na paty rychlostímu rekordu dosaženého jednotkou CRH 3. Šestnáctivozová verze CRH 380A dosáhla totiž rychlosti 486,1 km/h.

CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Čínské dráhy objednaly 22 jednotek pro provoz rychlostí 160 km/h a 10 jednotek s maximální rychlostí 200 km/h. Do provozu by se měly dostat ke konci letošního roku.

Čínské železnice v dnešní době provozují přes 900 vysokorychlostních ucelených jednotek. Můžeme ale očekávat, že s přibývajícími kilometry VRT bude čínské ministerstvo železnic průběžně přiobjednávat další jednotky.

2011: nový rychlostní rekord v kategorii

Číňané 10. ledna tohoto roku pokořili světový železniční rychlostní rekord na trati s běžným provozem, a potvrdili tím svůj prim ve vysokorychlostní dopravě. Jednotka CRH 380B dosáhla rychlosti 487,3 km/h, a překonala tak svůj původní rekord, který činil 416,6 km/h. Dodejme, že na jednotce se nedělaly žádné dodatečné úpravy. Absolutní železniční rekord na konvenční trati drží upravená jednotka Alstom TGV POS, která 3. dubna 2007 dosáhla rychlosti 574,8 km/h. Stalo se tak ale na čerstvě postavené trati mezi Paříží a Štrasburkem, kde tou dobou ještě nejezdily pravidelné vlaky, a za změněných testovacích podmínek, včetně vyššího napětí v troleji. Pro srovnání, český železniční rekord drží jednotka 680 Pendolino, která 18. listopadu 2004 dosáhla na trati Brno – Břeclav rychlost 237 km/h.

Maglev, Shanghai, foto: Alex Needham, WikipediaPokud mluvíme o vysokorychlostní dopravě v Číně, měli bychom také zmínit Transrapid (Maglev) v Šanghaji. Tato 30,5 km dlouhá trať spojuje letiště Shanghai Pudong International s centrem města. Soupravy se zde prohánějí na magnetickém polštáři rychlostí až 431 km/h, přičemž při testech se jim dokonce podařilo dosáhnout rychlosti 501 km/h. Veřejnosti začala trať sloužit 1. ledna 2004.

Zdroje: Railway Gazette, ČT24, UIC, Wikipedia


Filip J. , Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 7.2.2011 (13:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Čína


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
09.02.2011 (16:31)  
Dějiny Číny, nevznikly náhodou překladem z anglického originálu? To se teda někdo zapotil, když překládal pinyin do češtiny... Děkuji za takové překlady.
dopisovateľ alebo člen ŽP topič  mail  
09.02.2011 (16:20)  
Borovička: Uváděl jsem Dějiny Číny, což je bezesporu populárně odborná literatura, které používají českou transkripci. Poslal jsem dotaz na téma pchij-jin x česká transkripce do Orientálního ústavu AV ČR. Pokud se dočkám odpovědi, zveřejním ji zde.
09.02.2011 (15:53)  
Topič: Nevím kde si žije Ústav pro jazyk český při AV, ale čínsko - český/česko - čínský slovník (Vochala - jiný ani neseženete) neobsahuje českou transkripci. Ani řada sinologů nepoužívá ve svých populárně odborných dílech českou transkripci. Např. kniha Činské písmo (Zádrapa,Pejčochová) i knihy od Oldřicha Krále. Podobně jsou na tom i mapová díla.
dopisovateľ alebo člen ŽP topič  mail  
09.02.2011 (15:08)  
JP: Ano, takhle, jak je to v odkazované aktualitě by se mi to líbilo.
dopisovateľ alebo člen ŽP topič  mail  
09.02.2011 (15:06)  
M: Já chápu, že jako místnínu vševědovi (8244 komentářů hovoří za vše) ti nesahám ani po kotníky a nějaký Ústav pro jazyk český při AV je proti tobě jen amatérským břídilem, tudíž máš ve všem samozřejmě pravdu a je zcela zbytečné, abych se odvolával na nějaké zavedené transkripce, jež jsou v češtině používány. :-)
registrovaný užívateľ M 
09.02.2011 (14:19)  
topic - ty smerove tebule jsou dukazem toho, ze na silnicich je to "terminus technicus" a proto je tam Wien. Ja ale jedu do Vidne (pripadne ale do Grazu). Clanek je rovnez technicky zalozen a prehled trati je take ciste "technicka" vec. Ostatne v jizdnim radu (coz je "ekvivalent" te tabulky v clanku) taky pisou Wien Praterstern a nikoliv "Viden hvezda od kolotocu" (dokonce aniViden Praterstern).
Clanek je odrazem toho, co je pro danou vec nejprirozenejsi, resp. nejvic se hodi. Az Josef Petrak bude psat svuj cestopis "jak jsem fotil" u Brennera", tak pojede Vindobonou do Vidne. Pokud ale bude psat seznam EC vlaku, tak bude psat Vindobona Hamburg-Wien (nebo kde to konci...)
registrovaný užívateľ Raquac 
09.02.2011 (13:54)  
Josef Petrák: Ano, i kdyz ty cinske znaky bych nemusel nutne mit. Mimochodem, u toho odkazovaneho clanku je i mapa, ktera by tady byla take na miste.
09.02.2011 (13:05)  
Samozřejně ani tento článek není napsán dokonale. My hoši z Honkongu nerozumíme těm písmenkám, co používají vedle v Kantonu (nutno uvádět obě podoby znaků!). A jinak mám doma železniční jízdní řády ČLR (i celostátní), kde není ani jediné písmenko v latince, tedy ani pchin-jin ani nějaká další ze sta ve světě používaných transkripcí. Číslice to má (alespoň v tabulkách) arabské.
09.02.2011 (12:21)  
Úplně nejvíc by se vám asi líbilo psát čínské místopisy takto, co? http://www.zelpage.cz/zpravy/7533
registrovaný užívateľ Raquac 
09.02.2011 (12:18)  
PPP: Vetsina ctenaru asi nezacne okamzite hledat v cinskem jizdnim radu a mapach na Googlu, ze ano. Pri spatreni jmena Beijing zacne premyslet jestli je to ten Peking na zacatku clanku, o kterem tusi kde je, nebo nejake jine jemu nezname mesto. Kupodivu se vsichni nezajimaji o Cinu nemaji v malicku u nas bezne nepouzivane varianty nazvu (i kdyz jsou ve svetovem meritku zcela bezne)... Treba by nebylo od veci uvadet obe, pro nas ctenare i hledace v jizdnich radech - treba Beijing (Peking).

Dalsi vylepseni by bylo v clanku nezminovat udaje, ktere autor nevi presne.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2024 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko