..: Vysokorychlostní boom v Číně – současnost a výhledy :..

CRH 380A, foto: Khalidshou, Wikipedia Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Čína je v současné době nejrychleji ekonomicky rostoucí zemí světa a dopomáhá jí k tomu i infrastruktura, která ze zlepšuje rychlostí blesku. V ČLR nyní žije zhruba 1,35 miliardy lidí a každý rok přes 12 milionů obyvatel přibude. Tamní vláda si uvědomila, že bez kvalitní dopravní infrastruktury nemůže konkurovat západnímu světu a pustila se do stavby tisíců kilometrů nových silnic, dálnic a železnic. Pojďme si nyní přiblížit budovanou síť drah s provozní rychlostí nad 200 km/h. V tabulce nejsou obsaženy plány po roce 2012, i když je jisté, že Čína bude pokračovat v intenzivní výstavbě VRT minimálně do roku 2020 a plánované investice dosáhnou astronomické částky 300 miliard dolarů.

Tratě v provozu

TrasaMax.rychlost Datum zprovozněníDélka
Beijing – Tianjing350 km/h2008120 km
Jinan – Qingdao200 km/h2008362 km
Nanjing – Hefei250 km/h2008166 km
Hefei – Wuhan200 km/h2008356 km
Shijiazhuang – Taiyuan200 km/h2009190 km
Wuhan – Guangzhou350 km/h2009968 km
Ningbo – Wenzhou– Fuzhou250 km/h2009562 km
Zhengzhou – Xi’an350 km/h2010458 km
Fuzhou – Xiamen250 km/h2010275 km
Chengdu – Dujiangyan250 km/h201072 km
Shanghai – Nanjing300 km/h2010300 km
Nanchang – Jiujiang200 km/h201092 km
Shanghai – Hangzhou300 km/h2010158 km
Changchun - Jilin250 km/h20.1.2011111 km
Celkem: 4190 km

Tratě ve výstavbě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Guangzhou – ShenZhen (Xianggang) 350 km/h2011104 km
Guangzhou – Zhuhai (prodloužení) 200 km/h2011142 km
Hainan east circle 200 km/h2011308 km
Wuhan – Yichang 300 km/h2011293 km
Beijing – Shanghai 350 km/h20111318 km
Tianjin – Qinhuangdao 350 km/h2011261 km
Nanjing – Hangzhou 350 km/h2011249 km
Hangzhou – Ningbo 300 km/h2011150 km
Hefei – Bengbu 300 km/h2011131 km
Mianyang – Chengdu– Leshan 250 km/h2012316 km
Xiamen – Shenzhen 200 km/h2012502 km
Beijing – Wuhan 350 km/h20121122 km
Haerbin – Dalian 350 km/h2012904 km
Nanjing – An’qing 200 km/h2012258 km
Celkem: 6043 km

Plánované tratě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Tianjin – Yujiabu 300 km/h201145 km
Wuhan – Xiaogan 200 km/h201155 km
Wuhan – Huangshi 250 km/h201184 km
Tianjin – Bazhou – Baoding 200 km/h2012145 km
Xuzhou – Zhengzhou 300 km/h2012343 km
Jinzhou – Yingkou 200 km/h2012100 km
Haerbin – Qiqihaer 250 km/h2012281 km
Xi’an – Baoji 300 km/h2012150 km
Shenyang – Dandong 200 km/h2012230 km
Shijiazhuang – Hengshui 300 km/h2012100 km
Hangzhou – Changsha 300 km/h2012880 km
Qingdao – Rongcheng 200 km/h2012250 km
Guangxi (okruh u severního zálivu) 200 km/h 2012238 km
Celkem= 2901 km

CRH 1A, foto: Bvehk, Wikipedia Vozidla

CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong). Počet provozovaných jednotek má být 120. Rozdělují se do čtyř skupin:

  1. CRH 1A
    • 8 vozů, z toho 2 vozy 1. třídy, 5 vozů 2. třídy a 1 vůz restaurační
    • Maximální kapacita je 670 cestujících Jednotka CRH 1E, foto: Thyristorchopper, Wikipedia
    • Maximální rychlost je u prvních 40 jednotek softwarově omezena na 220 km/h. U dalších jednotek max. rychlost dosahuje 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
    • Počet jednotek: 80
  2. CRH 1B
    • 16 vozů, z toho 3 1. třídy, 12 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Maximální rychlost je 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.Zefiro 380, foto: Filip Janev
    • Počet jednotek: 20
  3. CRH 1E
    • První vysokorychlostní lehátkové jednotky na světě
    • 16 vozů, z toho 1 vůz 1. třídy, 14 vozů 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Založeny na produktové řadě firmy Bombardier známé pod jménem Zefiro.
  4. CRH 380 D/DL
    • 20 osmivozových a 60 šestnáctivozových souprav
    • Maximální rychlost: 380 km/h Bombardier Zefiro, foto: Josef Petrák
    • Nasazení do ostrého provozu je naplánováno na rok 2012.
    • Odvozen taktéž z produktové řady Bombardier Zefiro.
    • Maketa této jednotky byla k vidění v loňském září na veletrhu Innotrans 2010 v Berlíně.

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. V provozu má být dohromady 170 jednotek. Opět se dělí na jednotlivé podkategorie podle počtu vozů a uzpůsobení: CRH 2, foto: KimonBerlin, Wikipedia

  1. CRH 2A
    • 8 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  2. CRH 2B
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  3. CRH 2C (první verze)
    • Dva vložené vozy nahrazeny hnacími vozy
    • Maximální rychlost 300 km/h
  4. CRH 2C (druhá verze)
    • Od první verze se liší výkonnějšími motory
    • Maximální rychlost 350 km/h
  5. CRH 2E
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h

CRH 3, foto: ???, WikipediaCRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. Čínské dráhy objednaly celkem 260 těchto jednotek. Na výrobě se zpočátku podílel přímo Siemens v konsorciu s čínskými výrobci CNR Tangshan a Changchun, dále už ale produkce probíhá samostatně. Dělí se do několika skupin:

  1. CRH 3C
    • Osmivozová jednotka se 16 místy v DeLuxe třídě, 50 místy v 1. vozové třídě a 490 místy ve 2. vozové třídě
    • Maximální rychlost 350 km/h
  2. CRH 380B/BL
    • Šestnáctivozová jednotka
    • Maximální rychlost až 380 km/h
  3. CRH 380B
    • Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

CRH 5, foto: Poeloq, Wikipedia CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom. Tyto vlaky můžete potkat i v Evropě jako ETR 600/610 FS/SBB, čínská verze ale nedisponuje naklápěcím systémem, stejně jako odvozená španělská řada 114 Renfe. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů. Jednu jednotku si objednala také Čínská akademie věd a pod označením CIT001 ji vybavila speciálním zařízením pro sledování stavu trati, zabezpečovacího zařízení a komunikačního systému.

CRH 380A je první typ vysokorychlostího vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. CRH 380A na Expo 2010, foto: Alancrh, Wikipedia V běžném provozu dosahuje maximální rychlosti 355 km/h a jen těsně šlape na paty rychlostímu rekordu dosaženého jednotkou CRH 3. Šestnáctivozová verze CRH 380A dosáhla totiž rychlosti 486,1 km/h.

CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Čínské dráhy objednaly 22 jednotek pro provoz rychlostí 160 km/h a 10 jednotek s maximální rychlostí 200 km/h. Do provozu by se měly dostat ke konci letošního roku.

Čínské železnice v dnešní době provozují přes 900 vysokorychlostních ucelených jednotek. Můžeme ale očekávat, že s přibývajícími kilometry VRT bude čínské ministerstvo železnic průběžně přiobjednávat další jednotky.

2011: nový rychlostní rekord v kategorii

Číňané 10. ledna tohoto roku pokořili světový železniční rychlostní rekord na trati s běžným provozem, a potvrdili tím svůj prim ve vysokorychlostní dopravě. Jednotka CRH 380B dosáhla rychlosti 487,3 km/h, a překonala tak svůj původní rekord, který činil 416,6 km/h. Dodejme, že na jednotce se nedělaly žádné dodatečné úpravy. Absolutní železniční rekord na konvenční trati drží upravená jednotka Alstom TGV POS, která 3. dubna 2007 dosáhla rychlosti 574,8 km/h. Stalo se tak ale na čerstvě postavené trati mezi Paříží a Štrasburkem, kde tou dobou ještě nejezdily pravidelné vlaky, a za změněných testovacích podmínek, včetně vyššího napětí v troleji. Pro srovnání, český železniční rekord drží jednotka 680 Pendolino, která 18. listopadu 2004 dosáhla na trati Brno – Břeclav rychlost 237 km/h.

Maglev, Shanghai, foto: Alex Needham, WikipediaPokud mluvíme o vysokorychlostní dopravě v Číně, měli bychom také zmínit Transrapid (Maglev) v Šanghaji. Tato 30,5 km dlouhá trať spojuje letiště Shanghai Pudong International s centrem města. Soupravy se zde prohánějí na magnetickém polštáři rychlostí až 431 km/h, přičemž při testech se jim dokonce podařilo dosáhnout rychlosti 501 km/h. Veřejnosti začala trať sloužit 1. ledna 2004.

Zdroje: Railway Gazette, ČT24, UIC, Wikipedia


Filip J. , Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 7.2.2011 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Čína


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
11.02.2011 (13:44)  
Pěkný a důkladně zpracovaný článek!

Když už jsme u té Číny, je zajímavé, že Číňané kupují přístavy v Řecku:
http://www.presseurop.eu/cs/content/article/289561-nova-cinska-hedvabna-stezka-do-evropy

Můj názor je, klidně jim třeba dopravní, skladovací či logistické služby poskytovat, ale proboha NEPRODÁVAT.
registrovaný uživatel M 
11.02.2011 (11:46)  
Ja bych tu nasi krasnou cestinu ilustroval na tomhle prikladu:
Na idnesu vzdy pouzivaji jmeno golfisty Čche Kjong-ču. Neni to sice Cinan, ale Korejec (nebo spis skoroamerican reprezentujici stale Koreu), ale to nevadi. Jde o to, ze vsechna media (tedy nevim jak v Korey) i fanousci tohoto chlapika znaji pod jmenem KJ Choi. Ve vsech jinym mediich se pise takhle, vsichni komentatori (i cesti) jsou jmenuji takto. Pokud si clanek na idnesu precte nekdo, kdo tuhle "fintu" nezna, tak nema sanci pochopit, o koho jde a musi to konfrontovat s jinym zdrojem, aby pochopil, o koho se vlastne jedna... Palacky by mozna zaplesal, ale jinak je o k nicemu
registrovaný uživatel Luxian  mail  
10.02.2011 (13:06)  
Tak koukám, že se tu zase rozhořela debata (řekl bych už zbytečně invektivní) o transkripci čínštiny (spíše správněji řečeno romanizaci, ale je to jedno). Celou jsem ji zdaleka nečetl, takže možná že zde zopakuji, co už tu někdo psal, ale chtěl bych trochu nastínit historické konsekvence a současné reálie: Česká transkripce od Oldřicha Švarného pochází z r. 1951, tedy z doby, kdy ještě pinyin neexistoval. Samozřejmě existovala celá řada jiných transkripcí, ale ty nebyly oficiálně prosazované čínskou vládou. Pinyin byl vynalezen r. 1958 a mezinárodně přijat až r. 1982, tedy až od tohoto roku se začal používat jako univerzální obecně platný standard pro přepis moderní čínštiny. Je logické, že těch 30 let je dostatečně dlouhá doba, aby mohla česká transkripce pevně zakořenit a proto je taky tak trvanlivá, ačkoliv má řadu nedostatků (nicméně se dá chápat, proč ji Švarný takto navrhl) a v podstatě je zastaralá, i když foneticky českému uchu lépe vystihuje čínskou výslovnost. Nicméně když jakýkoliv Čech přečte v české transkripci něco napsaného čínsky, tak mu Číňan zřejmě vůbec neporozumí.
Každopádně česká transkripce má svoje opodstatnění např. v beletrii, kde by pinyin pravděpodobně působil cizorodě. V ostatních případech ale je dost nevhodná, zvlášť v médiích a odborné literatuře, protože dochází často k omylům a záměnám. Je dost časté, že v českých novinách v jednom jediném článku je jméno jednoho a toho samého člověka uvedeno jak v české transkripci, tak v pinyinu a v případě článků o Taiwanu může klidně ještě být v tongyong pinyin nebo v systému Wade-Giles. Tedy člověk může nabýt dojmu, že se pokaždé mluví o někom jiném (tady bych si speciálně rýpnul do redaktorů hospodářských novin, kteří jsou na tohle „odborníci“).
A často ani není jasné, jaký systém přepisu autor použil, často totiž český přepis vypadá jako pinyin, ale samozřejmě v pinyinu by se četl jinak. To je docela výrazný nedostatek mluvící proti používání českého přepisu.
Navíc - pinyin v podstatě není transkripce, ale je to národní standard s dnes již prakticky vzato plnoprávný paralelní zápis Čínštiny, který se děti v čínských školách učí od první třídy, aby dokázaly správně číst znaky. Tedy nejde jen o transkripci, ale o skutečný kodifikovaný způsob zápisu čínštiny. A stejně jako se každý musí naučit, jak např. správně číst francouzštinu, kde výslovnost je taky těžce odvoditelná z její psané podoby, stejně tak se musí každý naučit správně vyslovovat čínštinu z pinyinu, záleží-li mu na korektní výslovnosti. Český přepis mu ji určitě neposkytne.
Česká sinologie, z jejíhož prostředí česká transkripce samozřejmě vzešla, dnes také doporučuje , aby se používal výhradně pinyin.
Sami Číňané pinyin používají pro přepis svých jmen v pasech, úředních listinách, na internetu, kdekoliv. Stejně jako pana Mrkvičku by moc nepotěšilo, kdyby ho v Německu přepisovali jak Mrckwitschka, stejně tak např. Zhu Tiancai by asi zíral, kdyby viděl svoje jméno jako Ču Tchien-cchaj, zvlášť v odborných nebo úředních textech.
A hlavně, často dochází k naprostému zkomolení. Naprosto tipické je to u bojového umění taiji. Přestože v pinyinu je to taiji a v českém přepisu by to správně mělo být tchaj-ťi, zcela normálně se používají nejrůznější zkomoleniny a paskvily – tchaj-či / tai-či / tajči apod., což často vychází z nesprávného převodu původního anglického (Wade-Giles) přepisu t‘aichi do českého.
Já osobně bych se přikláněl maximálně k tomu, aby snad kromě beletrie kdekoliv jinde byla uvedena česká transkripce pouze v závorce za přepisem v pinyinu (pakliže by vůbec měla být uvedena).
Mimochodem už i v té beletrii se začíná pomalu pinyin objevovat.
Tolik k tématu z mé strany. Dále se k tomu nebudu vyjadřovat.
10.02.2011 (12:59)  
Rejpnutí číslo 2:
Beijing = Pej-ťing nikoliv Peking
Guangzhou = Kuang-čou nikoliv Kanton
Shanghai = Šang chaj nikoliv Šanghaj
Harbin = Cha-(r)-pin nikoliv Charbin
Sichuan = S'-čchuan nikoliv Sečuán
10.02.2011 (7:31)  
Ty názvy jídel, co jsem si všiml, jsou v češtině. Nikoliv v české transkripci. Čínsky názvy jídel jsou tam také a to v jednoduchých nebo tradičních znacích a Češi jim zpravdla nerozumí (ani číslovkám).
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
10.02.2011 (1:54)  
Borovička: Kdybys místo bloumání přemýšlel, tak by ti mohlo dojít, že to jsou Číňani, kteří si pinyin vymysleli, učí se ho, takže jim je stejně blízký jako nám třeba hychykyrydytyny, žišičiřicijiditini nebo befelemepeseveze .
A když už teda bloumáš, tak se občas koukni na jídelníček. Maso po sečuásnku, kung-pao, šuei-ču-žou, č-chao, ša-ča, šao-sing a další názvy jídel mi zrovna jako pinyin nepřijdou. Nejspíš proto, že by jim český strávník vůbec nerozuměl. Nějakej lepší příklad nemáš?
09.02.2011 (22:46)  
Ještě mne napadlo: Bloumám po pražských ulicích a všude samé nápisy v pinyinu nikde nápis v české transkripci. Proč ty čínské a vietnamské hospody nepochopí, že jsou v Česku a nezajdou se poradit třeba do toho akademického ústavu?
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
09.02.2011 (22:27)  
JP: Na rozdíl od M jsem na to najatej, abych psal komentáře k fotografiím v cenzuře, což také činím.. M si tady pindá z pilnosti a ke všemu. Při "odbavení" několika tisícovek fotografií nějaký komentář nutně vznikne jako povinnost daná pravidly galerie. Na kontě M vidím tři aktuality. Určitě u nich neumístil svých 8246 komentářů.
registrovaný uživatel M 
09.02.2011 (18:12)  
BTW, kde je to pocitadlo prispevku? Ja abych nepropasl 10K:)
registrovaný uživatel M 
09.02.2011 (18:12)  
drahy topici, v 9:58 jsi polozil otazku, ja ti na ni odpovedel. Nejakej ustav nevim, ale zkus se navazet treba do JP (ten ti totiz vzkazuje nemlich o samy, co ja...). A pokud mas nejakej problem s cestinou, tak napis na SZDC, ze v jizdnim radu maji Wien a ne Viden. Ja s tim zadnej problem nemam, problem mas akorat ty...

PS: Jestli se ti libi varianta anglicky (cesky, caj), tak ver tomu, ze autorum by se to mozna libilo taky (nevim jiste, jestli do te tabulky, ale do textu tutove), jen je to mozna casove slozitejsi, protoze v origialnim textu to asi trikrat vsechno napsane nebude). Pokud se ale hlasis jako editor a budes ty anglicky nazvy "ztrojovat", tak jsem si zcela jisty, ze ti nereknou ne:-))
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko