..: Vlaky railjet: nový trend dálkové dopravy v Podunají (1. díl) :..

railjet 63 München - Budapest, foto: Tomáš Kubovec Budapest, Győr - Rakouský národní železniční dopravce ÖBB historicky dlouho odolával snahám o zavádění vysokorychlostní dopravy. Na konci minulého tisíciletí si začal dlouhodobě půjčovat od Deutsche Bahn soupravy ICE 1. Později došlo k výraznému rozšíření provozu ICE vlaků v Rakousku, v rámci čehož ÖBB rovněž zakoupily 3 vlastní jednotky ICE-T. Navzdory tomu si však kategorie ICE zachovala až doposud spíše doplňkový charakter. Geomorfologické podmínky Rakouska spolu s konfigurací rakouské železniční sítě totiž zavádění klasických vysokorychlostních jednotek příliš nenahrávaly.

Nabízela se sice možnost pořízení pendolin z Itálie, které by byly pro řadu rakouských tratí ideální, ovšem realizaci takové myšlenky bránily obavy z masivního průniku naklápěcích jednotek stejné koncepce v barvách italských dopravců. Tento aspekt zřejmě stál i v pozadí těžkostí při schvalování řady ČD 680 v Rakousku. Navíc určitou roli hrála i vrozená rakouská konzervativnost. Nicméně, po celou dobu byla patrná potřeba zvýšit kvalitativní úroveň rakouské dálkové železniční dopravy. Proto byl krátce po roce 2000 zahájen vývoj jednotek railjet.

Historie zrodu railjetu

Detailní pohled na vůz č. 252 jednotky railjet, foto: Martin Kóňa První úvahy ÖBB o provozu ucelených jednotek s lokomotivou se objevují na konci 90. let. DB v té době zahajovaly provoz obdobně koncipovaných jednotek Metropolitan, což byla luxusní souprava vozů 1. třídy, tažených lokomotivou řady 101, která poté několik let jezdila z Kolína nd Rýnem do Hamburku. Zároveň však začaly do Rakouska přicházet první lokomotivy (později velice rozšířené) řady 1016 Taurus; nápad provozovat jednotky podobného typu jako Metropolitan s těmito lokomotivami se tedy nabízel sám.

Protože Taurusy vyrábí koncern Siemens, bylo vcelku logické, že zakázku na 23 jednotek získal rovněž Siemens Transportation Systems. Výběrové řízení bylo vypsáno v dubnu 2005. „Zájem měly ještě další 3 firmy, avšak přesvědčil nás nejlepší a zároveň nejlevnější návrh Siemensu,“ vysvětluje okolnosti soutěže Katja Blum z ÖBB Personenverkehr. O necelý rok později (v únoru 2006) přichází definitivní rozhodnutí. Výroba jednotek (pod označením „Viaggio Comfort“) byla zahájena v listopadu 2006 a podělily se o ní pobočky Siemensu ve Vídni a Grazu. Na sklonku dubna 2008 zahajuje první souprava (prozatím ve čtyřvozovém provedení) důkladné testování.

14. července 2008 vytvořila zkrácená souprava (Afmpz61+Ampz73+Ampz73+Bmpz73) nový rakouský rychlostní rekord (rakouského vlaku v Rakousku): 275 km/h v úseku St. Valentin – Amstetten. V srpnu 2008 nakonec slavnostně vyjíždí první ucelená jednotka do provozu. Všech 23 jednotek první série by mělo být v plném provozu v prosinci 2009, to už ovšem bude v plném proudu výroba další série 44 jednotek, z níž by měly být první soupravy k dispozici na přelomu let 2010/2011. Všech 67 jednotek bude v provozu nejpozději do roku 2014.

Ceny jednotek railjetPočet soupravCelková cena v mil. EURCena za jednotku v mil. EURCena za vůz v mil. EUR
1. série2324410,611,5
2. série44540 12,271,75
CELKEM67784

Charakteristika jednotek

Přechodový prostor mezi jednotlivými vozy jednotky railjet, foto: Ing. Jan Přikryl (SzKT)Každá jednotka váží 320 tun, nabízí celkem 408 míst k sezení a její délka činí 185 metrů. V uvedené délce však není zahrnuta lokomotiva řady 1016/1116/1216 - s lokomotivou má pak souprava délku 205 metrů. Lokomotivy pro provoz s jednotkami railjet sice nemusí být speciálně upravované, ovšem v praxi jezdí fixně konkrétní lokomotivy s konkrétní jednotkou a celá sestava je i vyvedena v jednotném nátěru.

Zajímavostí je, že takové soupravy mají i jména. Systém pojmenování vždy vychází z výrazu „Spirit of …“ a geografického názvu, který má nějakou souvislost s railjety - kupříkladu „Spirit of Budapest“Spirit of Linz“, a podobně. Jména jsou postupně přidělována, jak jednotky přicházejí do provozu. Jednotka railjet se skládá celkem ze 7 vozů, z čehož 6 je „standardních“ a 1 řídící. Vlastní rozdělení vlaku z hlediska prostorů pro cestující popisuje následující tabulka - vozy jsou uváděny v řazení od lokomotivy:

Řazení vozů v jednotce railjetČíslo v rezervačním systémuKapacita místCharakteristika vozu
Bmpz73251762. třída - velkoprostorová
Bmpz73252802. třída - velkoprostorová
Bmpz73253802. třída - velkoprostorová
Bmpz73254802. třída - velkoprostorová
ARbmpz7325510Bistro na stání + oddíl 1. třídy
Ampz73256551. třída - velkoprostorová
Afmpz6125716 + 11Premium Class + 1. třída + stanoviště strojvedoucího

V současné době jsou čísla vozů v rezervačním systému fixní, pouze v případě posilové jednotky mají její vozy čísla o 100 vyšší. V budoucnu (po zavedení dalších spojů kategorie railjet) však lze očekávat větší variabilitu, protože technicky tomu nic nebrání. Zatímco 1. a 2. třída vycházejí z obvyklého standardu ÖBB-EC, v „Premium Class“ očekávají cestující široká kožená křesla podobná masážním. Navíc je kolem každého místa spousta prostoru a klientele je k dispozici řada doprovodných služeb - zejména denní tisk, malé občerstvení a nápoje v neomezeném množství zdarma.

Barový oddíl vprostřed soupravy railjet, foto: Ing. Jan Přikryl (SzKT) Nicméně, provozovatel cateringu e-express (provozovatel restauračních služeb ve vozech ÖBB) si je vědom toho, že v Maďarsku žádná „Premium Class“ neexistuje, takže kdo by zmíněný servis čekal i v relaci Budapest - Hegyeshalom, bude čekat marně. Celkově pojetí komfortu nezapře inspiraci zkušenostmi RENFE. Ostatně Siemens (jakožto dodavatel jednotek Velaro-E) má se španělským smyslem pro železniční luxus již své zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že vozy jednotek jsou speciálně upravené (zejména chybí klasické přechody mezi vozy a tento prostor je řešen podobně jako např. v ICE), může jednotka dosáhnout max. rychlosti 230 km/h. Na tuto rychlost ale není v současné době připravená infrastruktura. V běžném provozu tedy dnes railjety jezdí pouze rychlostí do 200 km/h.

Více informací na ŽelPage: Fotoreportáž z představení railjetu, Fotogalerie railjetu z veletrhu Innotrans

Zdroje: ÖBB, Wikipedia, MÁV-START, Prezentace railjetu (pdf)


Rastislav Štangl Poslat mail autorovi , SzKT Poslat mail autorovi | 2.3.2009 (13:00)
Related newsopen/close

More on Vozidla Tarify

More from Maďarsko Německo Rakousko


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
Registered user SzKT  mail  
03.03.2009 (9:22)  
Raquac: Obávám se, že tomu brání mix všeho výše uvedeného. A je třeba si uvědomit, že OBB jsou národní železniční správa, takže těžko čekat, že budou konkurovat jiným národním správám- podřezávaly by si větev samy pod sebou. Nota bene bych relaci Vídeň- Praha v rakouské režii (a rakouskými náklady) nepovažoval za komerčně zajímavou. Stačí se podívat, kolik lidí v těch vlacích v přeshraničním úseku sedí a jaké bilety používají. Z Brna je dráha nekonkurenceschopná, žlutým autobusům za 200 a méně Kč se konkuruje těžko a Pardubice s Hradcem už to nevytrhnou. Snad jedině, že by jezdily Railjety průběžně do Berlína, ale to je pro Rakušáky výhodnější objet- přes Pasov to netrvá o tolik déle a v cestě stojí o několik modrogumních organizací méně- DB a OBB se dohodnou celkem snadno.
Registered user Raquac 
03.03.2009 (9:15)  
SzKT: Zajimalo by mne, proc se jako obecny problem bere reciprocita vykonu. Proc by nemohly ÖBB (DB, PKP, ZSSK atd.) provozovat vlak na nasem uzemi na svoje triko? Co tomu vlastne brani, modry paragraf, obsazenost GVD dalkovymi vlaky "ZDO", nechut lezt CD do zeli, obchodne nezajimavy smer...
Registered user SzKT  mail  
03.03.2009 (8:24)  
Pikehead: Jo, souprava klasických Bmz EC OBB by do Prahy bohatě postačovala- komfort by byl stejný. Je tu ovšem stejný problém, jako u Railjetů- reciprocita resp. platby za výkony po cizím území. A jak vidno, ČD nejsou schopné si zařídit ani jedinou ucelenou soupravu rakouských vozů denně, všechno co do Vídně jezdí jsou balkánské soupravy typu "každý pes- jiná ves".
A jinak musím zopakovat, že srovnávat Railjet s pendolínem je urážka Railjetů- komfort v 1. třídě pendolína se vzdáleně blíží 2. třídě Railjetu. Ale to není nic divného- obdobný "luxus" jako pendolíno ve 2. třídě nabízí i autobusy SA, akorát mají lepší návazné služby, jsou levnější a často i rychlejší.
03.03.2009 (8:14)  
Mohl by mi prosím někdo vysvětlit proč se Bee272 při vyšší rychlosti a vždy jen na rovině ůděsně třese a klepe podvozek,všiml jsem si že to děla každý tento vůz,podvozky jsou původní od B ale na těch to nic nedělá????
03.03.2009 (8:11)  
Tak si představte že čd budou od 1. změny jízdního řádu převádět EC ODRA na EX ODRA v celé trase,kvůli katastrofálnímu stavu tohoto vlaku.
03.03.2009 (8:11)  
Railjet je fajn, ale pokud se u nas neda vyuzit jeho klicova vyhoda (vmax=200km/h), tak je ho tady asi skoda.

Prakticky totez co Railjet zajisti souprava Bmz s lokomotivou na 160 km/h a slusnym bistrem (tj. asi ne JLV).

V soucasne zoufale situaci ohledne EC vozby je slintani za Railjetem podobny exces jako jednotky Pendolino...
Registered user SzKT  mail  
03.03.2009 (8:01)  
M: Reciprocita je dost důležitá, ale nikoliv jediná věc, která o tom rozhoduje. Třeba to Polsko bych tak nereálně neviděl- pro Rakušáky je Varšava tradičně prestižní destinace, stejně tak pro Poláky Vídeň (viz "Wiadomosci dla Polakóv" na čelném místě Wien Südbahnhof). A Poláci jsou ochotní za spojení s Vídní dobře zaplatit- u ČD bych měl své pochybnosti. Ale uvidíme. Zatím není k dispozici dost jednotek na pokrytí základních rakouských potřeb a co bude za několik let v tuhle chvíli nikdo nevíme.
Registered user M 
03.03.2009 (2:22)  
Podle mne rezijky s railjetem sousivi - oboji je na R a oboji je na 7 pismen - to nemuze byt nahoda:-))

Jinak pokud by to k nam melo jezdit na reciprocitu, tak nevim. Praha-Breclav je 300 km, Breclav-Wien 80 - to se nam asi bude vyrovnavat blbe (leda by CD zajistily svym skvelym vozidlovym vybavenim eSka v prilehlych rakouskych "krajich":-) Kazdopadne v tomto svetle se jako pravdepodobne nezda ani Polsko...
Registered user SzKT  mail  
02.03.2009 (23:42)  
CzechDave: Velmi bych se divil, kdyby to do Prahy vůbec kdy dojelo. Realita je taková, že OBB se v sousedních železnicích povedlo vzbudit dojem prestižnosti Railjetů, takže se po něm můžou "utlouct". To je vidět třeba na reakcích maďarských šotoušů, HŽ dělá vše pro to, aby další Railjety jezdily do Záhřebu, SBB by je též chtěly... A to jsou všechno dráhy, které mají co nabídnout recipročně (Maďaři např. vyhlášené jídelní vozy společnosti Utasellátó). My nemůžeme nabídnout v podstatě nic a z marketingového hlediska je Praha sama o sobě pro OBB nevelmi významná. Tak se necháme překvapit- nakonec EC dojelo do Bp taky o 3 roky dřív než do Prahy...
Registered user SzKT  mail  
02.03.2009 (23:37)  
Stejně je zajímavé, jak se dost často diskuze pod zahraničními tématy zvrhne do řešení režijek a podobně "významných" věcí. Doporučuju všem P.T. diskutujícím počkat do zítřka na další díl, protože tam bude problematika tarifu (včetně FIP) řešena. Nicméně musím přiznat, že opakování diskuze níže bych tam neviděl úplně nejraději.
DJ: 2. třída v railjetech skutečně není žádný vyložený zázrak, nicméně cestuje se tím velmi pohodlně.Stylově to dost připomíná autobusy SA, ovšem s využitím vlastností, které má jen vlak. Každopádně s pendolíny se to co do prostoru kolem sedadel, jejich rozteče a ergonomie atd. srovnat absolutně nedá- je to nebe a dudy! Spíš bych to přirovnal k ICE 3. Na druhou stranu ale zrovna Maďaři jsou schopní docílit stejného cestovního standardu jako v Railjetu prostým rekonstruováním prastarých vozů řady Bo na "IC vozy 3. generace"
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko