..: Vlaky 'parents friendly'? V Česku zatím moc ne... :..

ČD 971.024, Sp 1618, Odb. Chotěbuz, foto: Liška Česko — Někteří železniční dopravci pro samou honbu za nejefektnějšími a mediálně atraktivními vlaky pozapomínají na minoritní skupiny cestujících. České dráhy nejsou výjimkou, spíše naopak; bezbariérovost se v jejich slovníku zatím příliš nevyskytuje. Jak se tedy jednoho dne dařilo v českých vlacích jedné „zabariérované“ skupině – čerstvým rodičům s kočárkem? Ač odjakživa fandím železnici a jako adolescentní „režijkář“ jsem české tratě doslova prokřižoval, už dlouho, až na občasné svezení Eskem, jsem nevyužil jejích služeb a paradox mě přivedl zpět do dálkového vlaku až po několika letech. Shodou okolností v roli čerstvého otce, a to hned „v plné polní“ – s manželkou, obsazeným kočárkem, jezevčíkem a několika zavazadly. Schéma klasické — první část cesty regionálním spojem, poté přestup na vlak vyšší kvality. A jak mě modrá armáda po letech přivítala?

Regionova - 014, foto: zhm První kontakt potěšil – nástupní nádraží v příhraničním městečku bylo uklizené, bezbariérové a opravené; k dokonalosti mu chyběly jen vysoké perony. Ani usměvavý a ochotný personál nezklamal. Do nízkopodlažního oddílu čisté a poloprázdné Regionovy se dostal kočárek i jezevčík snadno (ač z nízkého nástupiště), pro oba i s přisednuvšími rodiči bylo místa dost a na rozměrné voňavé toaletě nechyběl přebalovací pult. Nebýt absence jakýchkoliv prostor pro zavazadla (v nízkopodlažním oddílu nakonec nouzově posloužily háky na kola nad hlavami), expozice vůči rozmarům počasí (zástěna chyběla a obrovské dveře na nás i miminko na každé zastávce pustily ledový vítr zvenčí) a poněkud tvrdého a hlučného chodu, udělil bych nejvyšší známky.

Dálkové bariéry

Sedadla vozu Bmz241 Ukolébán jsem i s rodinou přestoupil do (půl hodiny zpožděného) vlaku EuroCity, sestaveného z „dvoustovkových“ vozů Českých drah řad Apmz a Bmz. S jízdenkou do druhé třídy jsem přešel kolem velkoprostorové „jedničky“ k moderní oddílové dvojce — velkoprostorové vozy v soupravě (i ve vozovém parku ČD) chyběly. A tam mě již čekala vysoká podlaha bez nějaké plošiny; náš lehký tříkolový kočárek naštěstí lze ve dvou zvednout snadno; samotná maminka s těžším modelem by ovšem zůstala odkázaná na cizí pomoc. Ta by jí ale nebyla moc platná – stejně jako já by totiž neprojela přes zúžené dveře do boční chodbičky a musela by zůstat u záchodů, doufajíce, že nebude moc překážet vystupujícím a nastupujícím na mezilehlých stanicích. Náš kočárek lze naštěstí snadno rozebrat a složit, jinak bychom jej taktéž museli nechat na představku! Pak jsme objevili prázdné kupé, nanosili do něj rozložený kočárek a museli jím zastavět úzkou mezeru mezi sedačkami – jinam se nevešel a prakticky nám znemožnil volný pohyb. A v cíli pochopitelně totéž v opačném pořadí a navíc okořeněné vystupujícím davem. Cestu jsme tedy přežili s drobnými šrámy přežili, ale ani si nechci představovat obsazenější vlak, nastupování bez vysokého perónu, nebo že by moje manželka a jezevčík byly cokoli jiného, než tolerantní a klidné osobnosti…

Podobný příběh denně zažívají tisíce Čechů. Nebýt železničním fanouškem, asi bych to vzal jako daný fakt a zavrhl cestování vlakem přinejmenším do doby, než současné novorozené i kýžené druhé dítě povyroste – čili minimálně na dalších pět let. Jenže já se autem najezdil už dost, není mi lhostejná devastace životního prostředí a kromě toho jsem po cestě sledoval protijedoucí vlaky vyšší kvality a vypozoroval, že rakouským soupravám zpravidla nechybí speciální vagón pro invalidy a matky s dětmi a německým aspoň oddíl pro přepravu jízdních kol a objemných zavazadel, který sice žádný nadstandardní komfort „kolečkářům“ neposkytuje, ale aspoň se do něj dostanou. Jen logo ČD a piktogram invalidního vozíku či kočárku jsem pohromadě na žádném rychlíku nezahlédl…

Bezbariérová vozidla ČD
Typ Počet Současný stav
680 7 V provozu
814 209 Probíhají dodávky, 135 v provozu
814.2 26 Probíhají dodávky, 20 v provozu
912 1 V provozu
843 31 V provozu
842 37 Rekonstrukce od 2010
954 a 954.2 36 V provozu
961 34 Rekonstrukce od 2010
471 75 Probíhají dodávky, 62 v provozu
840, 841 33 Dodávky 2011-2012
451, 452 41 V provozu, nahrazovány 471
Další ohlášené VŘ pro rok 2010:
Rekonstrukce BDbm(r)see 65 Rekonstrukce 2011-2014
Nové dvoupodlažní EMJ 8 Dodávky od 2011
Nové nízkopodlažní motorové vozy 4 Dodávky od 2012
Nové jednopatrové EMJ 23 Dodávky od 2012
Nové dvouvozové DMJ 33 Dodávky od 2011
Celkem (kromě 451/2) 622 V provozu 292 + 16 ks BDbmrsee

Kočárek či vozík? Nezájem…

A tak jsem si udělal malou rekapitulaci — fakt, že míří k Českým drahám je jaksi daný skutečností, že dosud obsluhují drtivou většinu domácích spojů. A došel k závěru, že kočárek či invalidní vozík je ve vnitrostátní dálkové přepravě stále nevítaným druhem. Vagónů pro jejich přepravu mají totiž České dráhy podle dostupných údajů z poloviny roku 2009 celkem 65, z toho pouhých 16 je vybaveno zvedací plošinou! Tedy na kvalitní obsluhu nanejvýš 3 – 4 relací. Nejnovější z nich byl pořízen před 22 lety, pochopitelně ještě za socialismu… Pro lepší představu je dobré připomenout, že park ČD obsahuje téměř 2300 vozů, používaných v klasických soupravách (včetně spacích, jídelních a speciálních) a vagóny pro „kolečkáře“ tedy tvoří necelá tři procenta. Lze to vyjádřit i tak, že při uvažované průměrné sedmivozové délce vnitrostátního rychlíku (a regionálního vlaku, vedeného klasickou soupravou), sestaveného výhradně z vozů ČD klasické stavby, se na „kolečkáře“ dostane v každém pátém vlaku, zvedací plošina pak v každém dvacátém… Na mezinárodních spojích je situace trochu lepší, avšak nikoliv zásluhou ČD. Ty totiž za téměř 21 let od revoluce pořídily 83 moderní vozy (nepočítám–li dobíhající dodávky téměř 220 budyšínských „honeckerů“) a nechaly zrekonstruovat cca 220 starších vagónů, z toho ani jeden pro vozíčkáře a kočárkáře! Trochu příznivější vítr zavane v nejbližší době — ke stávajícím 16 „plošinovým“ vozům přibyde série 34 rekonstruovaných řídicích vozů staré řady 961 pro soupravy push–pull, které jejich řady více než ztrojnásobí. Tak tedy houšť a větší kapky, už před deseti lety bylo pozdě.

To se týká jen „velkých“ vagónů; samozřejmě, že v „menších“ vlacích je situace lepší — do většiny elektrických příměstských jednotek (kromě řady 460/560) se s kolečky dostaneme snadno, totéž platí samozřejmě i pro Regionovy a moderní „řidičáky“ starého značení řadou 943/954. Jenže i těch je zatím zoufale málo, takže i když už na nemnoha relacích převzaly kompletní rychlíkovou vozbu, stále chybějí zálohy a tudíž i stoprocentní garance nízkopodlažnosti. Nakonec i do obyčejné 810 se lze s kočárkem s cizí pomocí aspoň dostat a usadit na představku, avšak naprostá většina klasických souprav na své palubě dětská vozidla nevítá. Kdy se to změní? A kdy si ČD všimnou, že i rodič s kočárkem by se rád občas svezl rychlíkem? Místa pro „kolečkáře“ v zavazadlových vozech doslova mezi balíky, tak jak jsou prezentována na některých spojích (hytláky řady BDs či jiných mají dostatečně široké dveře, takže jsou podle ČD bez dalšího vhodné pro jejich převoz) lze jen stěží brát ve 21. století vážně.

814 Regionova, Olomoucký kraj, foto: České dráhy 814 Regionova, WC, foto: České dráhy Siemens Desiro Classic (RegioJet) a lok. ř. 242 (ČD), Brno hl.n., foto: Juraj KováčBezbarierové vozidlo, vozíčkář, foto: ČD

Zdroj: Vlastní pozorování, Wagonweb; foto: České dráhy


NIcKON Poslat mail autorovi | 26.8.2010 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel M 
28.08.2010 (22:57)  
Koupe auta je otazka 30 tisic...
No a ted do provozu. Bydliste: Plumlov, pracoviste: areal Sigmy Lutin. Tak a muzete zacit pouzivat tu slavnou VHD. V takovem pripade si jaksi nedovedu predstavit NEkoupi auta. A takovych prikladu najdu v kazdem kraji deset a to samozrejme zcela pomijim "individualni" zamestnani typu obsluha benzinove pumpy na dalnici nebo delsi vzdalenosti.
Bez auta se da zit docela bez problemu ve velkych mestech (nekolika malo)
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
28.08.2010 (18:45)  
Já zastávám názor, že člověk, který bere 20.000 Kč čistého měsíčně, si prostě jízdu autem nemůže ani náhodou dovolit. Využívám VHD jako systém a tam kde je to účelné preferuji vlak. Člověk musí především někde bydlet a je jedno, zda platí hypotéku nebo nájem. Přes polovinu seberou náklady na bydlení. Pak člověk potřebuje něco jíst a občas si užívat radostí života při cestování. Takže na to vše má nějakých 9.000Kč měsíčně. Nedovedu si představit koupi auta a jeho provozování ani náhodou.

Ovšem můj druhý pohled, který je zcela nezávislý na mé ekonomické situaci je, že používání IAD je v majoritním počtu případů zcela nezodpovědné a arogantní jednání vůči zrojům na této planetě.
28.08.2010 (11:22)  
Honzatvs: ba jo, ta plošina by měla jít použít i pro kočárek. V pražském metru jich pár takových je, ale jsou dost poruchové a postupně se vyměňují za výtahy (Chodov), tu roztockou přesně neznám, ale snad funguje.
27.08.2010 (23:33)  
Přidávám zkušenost z příměstké dopravy: Roztoky u Prahy. Zrekonstruovaná stanice, ve směru od Prahy 550 mm nástupiště, nizkopodlažní jednotky 451 a 471, tedy vše ok, ale ejhle....podchod z nástupiště pouze schody... Je tam plošina pro vozíčkáře, ale ta asi na kočárky není...pro samotnou maminku s kořárkem by to bylo velmi nepříjmné... Na kočárky se u nás ještě nedávno opravdu moc nemyslelo.
Naopak ale musím říct v nověji zrekonstruovaných Čerčanech jsou výtahy.
27.08.2010 (19:25)  
M: Proste clovek, ktery auto nema a ma jen tu in-kartu za litr rocne je pred otazkou, jestli koupit auto za X a k tomu pojisteni za nejakych 10.

Ale řeč nebyla o člověku, který auto nemá, ale o člověku, který auto má (stačí si pozorně přečíst předchozí příspěvky). Já jsem jen podotknul, že ho poplatek za In-zákazníka (990 Kč) asi moc nepotěší. Toť vše. Dál se nemíním o tom dohadovat.
registrovaný uživatel DenSha  mail  
27.08.2010 (18:40)  
V Japonsku jsou všechna nástupiště vysoká kolem 1,2 metrů, takže rozdíl ve výšce nástupiště a podlahy je minimální, asi jako v metru v Praze. I tak jsem zažil, jak nádražák i přes tu malou mezeru pro vozíčkáře pokládal poklop na její překlenutí. Zrovna tak jsem viděl, jak na rušném nádraží vezl jeden zaměstnanec vozíčkáře mezi žlutou čarou a hranou nástupiště, druhý šel před ním, dělal místo a omlouval se okolo stojícím zákazníkům.
27.08.2010 (18:00)  
Problem zdejsich soutosu a jinych zivlu je ten, ze IAD a vlastne i hromadnou gumokolovou dopravu povazuji za svojeho nepritele. Neni tomu tak, je potreba konecne dopravu resit koncepcne a vsechny druhy dopravy nakombinovat. Je neunosne nadale drzet nevyuzivane lokalky, paralelni dotovanou dopravu busy a vlaky apod. Stale u nas dochazi k obrovskemu plytvani. Napriklad kombinace malych busu a parkovist svazejicich lidi do mistnich dopravnich uzlu (i napr. vesnic) s navaznou MHD a systemem P+R parkovist by velmi usnadnil cestovani rodin s detmi, snizil naklady atd. Stejne je to napr. s postou. V kazde druhe dedine mame postu, nadrazi atd. Napr. v Anglii jsou velmi casto postovni urady v kramku na namesti maleho mestecka. Kramek slouzi jako posta, prodejna predmetu pro turisty, informacni minicentrum a kramek na prodej zakladnich potravin apod. Takze dokazi si predstavit byvalou nadrazni budovu, ktera slouzi k vyse zminenemu plus prodeji listku na bus a vlak.
registrovaný uživatel M 
27.08.2010 (17:52)  
(tyhle náklady můžeme brát jako neměnné, ať už jezdí vlakem nebo ne) a bude spíš uvažovat, jestli tu tisícovku za Inkartu nevrazí spíš do té dálniční známky. :))

No ano, ale stejne tak se da rict, ze utrata za in-kartu je nemenna, at uz autem jezdi nebo ne... Proste clovek, ktery auto nema a ma jen tu in-kartu za litr rocne je pred otazkou, jestli koupit auto za X a k tomu pojisteni za nejakych 10. To, co jsi napsal, plati obema smery a zalezi jenom na tom, co se vezme jako Slunce a co jako Zeme...
Proste vstupni poplatek je tam i tam. V pripade auta pak nekolikanasobne vyssi (a porad pomijim to auto jako takove).
Pozn.: Vstupni poplatek (jako vylucne zeleznicni vec) jsem ja do diskuse neprinesl...
27.08.2010 (15:33)  
M: No vstupní poplatek mezi motoristy taky není malý, ale ten už dotyčný asi zaplatil, když se svým vozem stojí v kolonách. :) Navíc lze asi těžko předpokládat, že by svoje auto prodal, protože vlak ho do supermarketu nedoveze. Takže řidič bude dál platit pojištění a servisní prohlídky
(tyhle náklady můžeme brát jako neměnné, ať už jezdí vlakem nebo ne) a bude spíš uvažovat, jestli tu tisícovku za Inkartu nevrazí spíš do té dálniční známky. :))
registrovaný uživatel M 
27.08.2010 (15:09)  
No, vstupni poplatek mezi auto-zakazniky taky neni maly - znamka, pojisteni, rocni servisni (a zcela pomijim nakup auta jako takovy:)
Nedavno jsem takhle "vstupoval" a za to vstupni fee bych mel In-kartu ne do konce zivota, ale do konce sveta...
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko