Cheb — V pátek 31. července byla slavnostně otevřena druhá část cyklostezky vedoucí z Chebu do německého Waldsassenu. O této cyklostezce jsme se již několikrát v našem magazínu zmínili právě v souvislosti s jejím trasovaním po bývalém tělese železniční trati z Chebu do Waldsassenu a Wiesau. První přibližně kilometrový úsek cyklostezky vedoucí ze Slapan na státní hranici byl vybudován již v roce 2006 při příležitosti Krajinné výstavy Cheb-Marktredwitz. Nyní byla zprovozněna druhá necelé tři kilometry dlouhá část vedoucí ze Slapan směrem k Chebu k silnici mezi Hájemi a Podhradem. Zbývá dokončit třetí úsek dlouhý 1,2 km od silnice směrem k Chebu do Hájů k místu, kde se bývalá trať spojovala s hlavní tratí od Plzně. Zbývající úsek se zatím nezačal budovat, nicméně cyklisté již tuto část využívají, po vytrhání kolejí je zde polní cesta.

Slavnostní otevření II. etapy cyklostezky proběhlo za účasti představitelů města Chebu, zástupce hejtmana Karlovarského kraje, zástupců dodavatele stavby společnosti STAMOZA a dalších hostů. Úsek dlouhý 2,8 km se začal budovat v únoru letošního roku a přišel na více než 17 mil. korun. Zhruba 15 mil. korun činila dotace z Evropské unie, necelým milionem přispěl stát a částkou 1,6 mil. korun Karlovarský kraj. Za pozemky, které patřily SŽDC, zaplatilo město 7 mil. korun. Náměstek hejtmana pro dopravu a regionální rozvoj Ing. Petr Navrátil, rodák z Chebu, zavzpomínal na své dětství, kdy místem cyklostezky vedla stará trať a zmínil rovněž program EU - Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007 až 2013, díky kterému se podařilo část dříve zakázaného území v pohraničním pásmu proměnit v místo lákající k pohybu. Cyklostezka tvoří část jižní trasy Valdštejnovy okružní cyklostezky z Chebu přes Waldsassen do Marktredwitz a je rovněž součástí postupně budované páteřní cyklostezky "Ohře" - od státní hranice ve Slapanech po soutok Ohře s Labem v Litoměřicích.

Výstavba cyklostezky

První etapa cyklostezky, přibližně kilometrový úsek Slapany - státní hranice, byla vybudována za více jak sedm miliónů korun a byla zprovozněna již v květnu 2006 při příležitosti Krajinné výstavy Cheb-Marktredwitz. Tehdy byly pozemky pod cyklostezkou jen v pronájmu, teprve ke konci roku 2008 se podařilo městu odkoupit pozemky od SŽDC za sedm miliónů korun a to až do Hájů, k místu, kde se slapanská trať připojuje k hlavní trati 170 od Plzně. Výstavba II. etapy začala v únoru tohoto roku a byla dokončena přibližně ve dvouměsíčním předstihu. V tomto úseku trati, cca v polovině nedaleko strážního domku, došlo na přelomu let 2007 / 2008 ke krádeži původního čtyřtunového ocelového mostu. Při výstavbě cyklostezky byly zbylé kamenné pilíře opraveny a položen most nový - betonový. Na trati blíže k Chebu je ještě jeden most a to celý kamenný, který byl také opraven. Třetí etapa cyklostezky bude vybudována na zbylé části od silnice mezi Hájemi a Podhradem směrem k Chebu, kde se napojí na stávající komunikace v Hájích (viz mapka). Kdy bude přibližně kilometrový úsek dokončen zatím není jisté, podle dostupných informací pravděpodobně v roce 2010.

Článek s fotografiemi z výstavby II. etapy na stránkách města Chebu

Historie trati Cheb - Wiesau

Historie tzv. slapanské trati sahá až do roku 1856, kdy byla bavorským králem Maxmiliánem II. podepsána listina ustavující bavorské východní dráhy. V roce 1861 bylo rozhodnuto bavorským ministerstvem obchodu o prodloužení trati z Norimberku přes Horní Falc a Horní Franky ke státní hranici s tehdejším Rakouskem. V roce 1862 byla udělena koncese na stavbu Východní dráhy a podepsána smlouva mezi bavorskou vládou, Východní dráhou a zástupci města Chebu o stavbě trati do Chebu. O rok později byla udělena licence na stavbu trati na rakouské straně a v Mnichově byla uzavřena státní smlouva mezi rakouským císařstvím a bavorským královstvím.

Bylo provedeno vytipování trasy až do Chebu, kdy ve Waldsassenu mělo stát nádraží na pravém břehu Odravy. Odtud měla trať vést až do Schloppachu, kde byl plánovaný most do Egerteichu. Trať pak měla vést okolo Gregorova Dvora (Grogerhof) do Hájů a končit měla jihovýchodně od Chebu v nadmořské výšce cca 475 m. Nicméně další vyměřovací komise pracovaly na plánovaných tratích Cheb - Aš (bavorská) a Cheb - Brambach (saská) a to bez vzájemné spolupráce. Chebské nádraží na plánované trati z Františkových Lázní mělo ležet v nadmořské výšce 455 m a zhruba 1 km severovýchodně od zamýšleného nádraží na trati z Waldsassenu. Protože chebské nádraží mělo být průjezdné, muselo dojít ke kompromisu. Nádraží bylo postaveno oproti původním plánům saských drah o něco blíže k městu v nadmořské výšce 465 m. Ty musely zásadně přepracovat projekt viaduktu přes údolí Ohře a zvýšit jej o 10 m na konečných 24,8 m. Naproti tomu bavorská Východní dráha musela upravit celý úsek z Waldsassenu do Chebu, kdy nádraží ve Waldsassenu bylo nakonec přesunuto na levý břeh Odravy do západní části města a po levém břehu byla trať vystavěna do Hundsbachu, Egerteichu, okolo Krásné Lípy a Slapan mírným obloukem na sever k Chebu. Protože se nádraží nacházelo o 10 m níže, než se původně plánovalo, bylo nutné před nádražím v Chebu vykopat hluboký zářez.

První vlak do Chebu přijel po slapanské trati

Po dvou letech stavebních prací, které byly komplikovány mimo jiné i finančními problémy, přijel 15. října 1865 po trati z Wiesau historicky první vlak do Chebu. Byl přivítán velkolepou nádražní budovou postavenou v novorenesančním stylu, která byla 173.5 m dlouhá a patřila mezi největší v Čechách. Měla 3 poštovní a 5 celních místností, 3 čekárny, 1 restauraci, 29 kanceláří pro železniční správy a 80 obytných místností pro personál. O dva týdny později 1. listopadu byl zahájen provoz na dalších dvou tratích do Chebu : úsek bavorských státních drah z Hofu a Aše a spojnice Královských saských státních drah přes Bad Brambach z Oelsnitz. Obě trati vedly přes mohutný viadukt přes údolí Ohře. První trať z vnitrozemí byla postavena až 19. září 1870 z Karlových Varů společností Buštěhradské dráhy. Trať od Plzně byla postavena 28. ledna 1872 dráhou císaře Františka Josefa. Poslední tratí, která byla do Chebu přivedena v roce 1883, je úsek Marktredwitz - Schirnding - Cheb.

Trať byla od samého počátku využívána nejen pro osobní, ale i pro nákladní dopravu. Za první rok provozu se prodalo na 35 tisíc jízdenek, byly přepraveny 4 tuny zavazadel a 55 tisíc tun nákladu. Jak dokládají historické jízdní řády, cesta mezi Chebem a Waldsassenem trvala pouhých 13-16 minut. Nicméně po r. 1882, po otevření trati z Wiesau do Marktredwitz, začala slapanská trať ztrácet na významu. Poslední rychlík z Mnichova do Karlových Varů tudy projel v r. 1914.

Železniční stanice Slapany nebyla na trati od svého počátku. Zřízena byla až později v roce 1898 na nátlak firmy provozující kamenolom. Trať byla během 1. světové války, podobně jako jiné přeshraniční trati, pro osobní dopravu uzavřena. Zajímavostí je, že celá trať včetně chebského nádraží patřila i po vzniku ČSR po roce 1918 německým Říšským drahám. ČSD zde měly pouze několik svých pokladen. Během 2. světové války, kdy hranice mezi Německou říší a Protektorátem Čechy a Morava byla posunuta více do českého vnitrozemí, byla trať v normálním provozu. Na konci války bylo spojeneckým náletem 8. 4. 1945 chebské nádraží a okolí včetně viaduktu nad řekou Ohří totálně zničeno. Nicméně trať do Waldsassenu zůstala nepoškozena a již na konci května 1945 byla jako první zprovozněna. Po trati byl dopravován mimo jiné i kámen ze slapanských lomů určený na obnovu chebského nádraží. Po válce do roku 1947 tudy ještě jezdily nákladní vlaky odvážející odsunuté Němce, poté byla přeprava přes státní hranici zastavena. Osobní doprava do Slapan, kde kromě kamenolomu působil také textilní podnik, probíhala až do 1. 1. 1964, kdy byl změnou jízdního řádu zastaven provoz. Po té byla trať využívána jen pro nákladní vlaky jezdící do místního lomu a to do roku 1969.

Konec trati

Hraniční úseky trati na obou stranách byly využívány tehdejšími československými a německými drahami k odstavování vysloužilé techniky přibližně do 50.-60. let. V padesátých letech byly na německé straně koleje demontovány. Na zbylém úseku Waldsassen - Mitterteich projel poslední osobní vlak 30. 5. 1986, poslední nákladní vlak pak 3. 1. 2000. Následně byly demontovány koleje i v tomto úseku.

Na české straně mezi stanicí Slapany a státní hranicí byly koleje vytrhány v 60. letech. Jejich zbytky pak byly počátkem devadesátých let rozkradeny. Poslední úsek, z Chebu k prvnímu strážnímu domku (k silnici mezi Hájemi a Podhradem), byl donedávna využíván k odstavování vagónů.

V roce 1991 byl podán návrh na obnovení této trati, kdy měla sloužit jako odklonová trasa během plánované rekonstrukce trati Cheb - Schirnding s následným regionálním využitím. V květnu 1993 po konzultacích na Ministerstvu dopravy a na generálním ředitelství ČD byl návrh zamítnut. Důvodů bylo hned několik:

• rekonstrukce trati Cheb - Schirnding je proveditelná za plného provozu
• obnova trati pro regionální přepravu by byla příliš nákladná a nerentabilní
• s obnovou nepočítá ani německá strana

Počátek cyklostezky

Tím bylo definitivně rozhodnuto o konci železniční trati. Následně vyvstala myšlenka využít bývalou trať pro stavbu cyklostezky. Spojení Chebu a německého Waldsassenu cyklistickou a turistickou stezkou se stalo základní myšlenkou společného projektu "Park Egrensis", který vznikl z přeshraniční spolupráce obou měst na konci devadesátých let. Poté chebská radnice usilovala o odstranění vagónů a byly zahájeny přípravy na vybudování cyklostezky. Ty se z důvodu probíhající transformace Českých drah, tehdy ještě státní organizace, výrazně zbrzdily. V roce 2003 se podařilo získat rozhodnutí Ministerstva dopravy ČR pod č.j. 49/2003-13-SPR/3 o zrušení části celostátní dráhy "Slapany státní hranice - Cheb". V roce 2003 také byl zahájen proces na Ministerstvu vnitra ČR o zřízení nového turistického přechodu. Počátkem roku 2005 bylo vydáno nové územní rozhodnutí a stavební povolení k výstavbě I. etapy cyklostezky. Protože do té doby nebyl vyřešen převod pozemků SŽDC na město Cheb, byla prozatím uzavřena nájemní smlouva.

Procházka po trati

Po trati, resp. po cyklostezce jsme se prošli, pořídili několik snímků a můžeme potvrdit, že město Cheb si váží toho, že mohlo vybudovat stezku na tělese bývalé trati. Na několika místech jsou různé artefakty připomínající železniční provoz a též informační tabule, kde se dočteme nejen o památkách v okolí, o stezce, ale i o celé historii této trati.

Začneme na státní hranici. Jako připomínka na železniční provoz je zde umístěno mechanické návěstidlo (bohužel částečně skryté mezi stromy), asi 5 m dlouhé koleje přesně na "čáře", lavička umístěná do železničního dvoukolí a místo k odpočinku. Nechybí tu tabule s informacemi o zajímavostech Chebu, Waldsassenu a jejich okolí, včetně vyprávění o historii této trati. Na přiložených mapkách najdeme i neuskutečněnou plánovanou variantu trati a schéma zastávky Slapany. Pokud se vydáme na německou stranu, stezka po bývalé trati nevede daleko. Asi po půl kilometru je obec Egerteich, kde trasa cyklostezky přechází na stávající místní komunikace. Na fotografii je znatelný pruh po bývalé trati, v současnosti pravděpodobně v soukromém vlastnictví.

My se ovšem vydáme po asi kilometr dlouhé trase do vnitrozemí. Po cestě mineme bývalý hřbitov v zaniklé obci Krásná Lípa, který připomínají rozvaliny náhrobních kamenů v trávě a alespoň důstojný pomníček a kříž u stezky. O pár desítek metrů dál přejdeme tzv. signálku - signálovou cestu vedoucí podél západní hranice používanou v dobách totality Pohraniční stráží. Pak přejdeme přes zrenovovaný most, původně ocelový, který byl podle dostupných informací ukraden a tak při stavbě cyklostezky bylo nutné most postavit nový, v tomto případě dřevěný. Po cestě dál si jistě všimneme zachovalých kilometrovníků, až dojdeme k bývalé zastávce Slapany. V místech bývalé zastávky je další odpočívadlo, kde kromě odpočinku najdeme další informační panel s mapou a povídáním o okolí a také další mechanické návěstidlo. Nutno dodat, že obě návěstidla jsou dvouramenná a pouze jako nefunkční statický exponát. Zde končí I. etapa této cyklostezky.

Než budeme pokračovat dál po II. etapě, zmíníme zde stojící strážní domek. Nyní je používán jako rekreační objekt a přestože jsou zde patrné stavební úpravy, stále připomíná, že tudy kdysi vedla železniční trať. Určitým připomenutím jsou i drážní hodiny (viz detail na fotografii), byť amerického typu. Naproti němu přes cestu je umístěn artefakt Jiřího Černého, který symbolizuje počátek éry cyklistické. Za ním můžeme spatřit plochu, kde kdysi byly vlečkové koleje místního kamenolomu. Odtud se trať začíná mírně stáčet doleva směrem k Hájům a Chebu.

Přibližně v polovině tohoto úseku stojí další strážní domek, který v současnosti chátrá. Za ním stojí jedna z mnoha informačních tabulí, tentokráte s leteckou fotografií města Chebu. Bohužel jakási ruka "umělcova" ji již stihla poznamenat svým podpisem. Po cestě dál přejdeme přes dva krátké opravené mosty, kdy jeden z nich, původně ocelový, byl také před časem (2007/2008) ukraden a nyní místo ocelové konstrukce je zde betonová deska. Druhý most je celý kamenný s cihlovou klenbou. Všechny mosty na této trati převádí koleje, resp. stezku pouze nad lesními cestami, o to jsou možná malebnější a zajímavější. Po necelých třech kilometrech II. etapy dojdeme k silnici spojující Háje a Podhrad, kde u dalšího strážního domku tato část cyklostezky končí.

Odtud je plánována III. etapa. Nepodařilo se nám přesně zjistit, kdy bude realizována, ale podle dostupných informací je možné, že již v příštím roce. Zbývající část je dlouhá přibližně 1,2 km a vede po již dnes používané prašné cestě, kterou cyklisté také využívají. Cesta vede podél zahrádek a tak ji v současnosti používají se svými automobily i místní zahrádkáři. V tomto úseku jsou ve štěrku uložené betonové pražce. Také zde najdeme zářez do náspu, obložený kamennými stěnami. K čemu přesně sloužil nám není známo, pravděpodobně zde bylo umístěno návěstidlo.

V Hájích, v místech kde se bývalá trať připojuje k hlavní trati z Chebu do Plzně, by se měla napojit na stávající silnice. V místě jsou ještě patrné zbytky kolejí (asi 20 m) včetně uzamčené výhybky. Nepoužívaný zbytek kolejí je zarostlý vegetací, v místě přejezdu zasypán štěrkem a zeminou, nicméně část kolejí, jak je patrné z fotografií, je viditelná.

Chebské nádraží patřilo a stále patří mezi velké a významné železniční stanice u nás. Jistě stojí za zmínku, že současná budova nádraží byla postavena v 60.-70. letech 20. století a patřila v té době mezi nejhezčí v Československu. V místech, kde stála stará budova jsou dnes koleje a perón 1. nástupiště a nová budova stojí asi o 20-30 metrů blíže k městu. Ale to je již téma na nový článek.

V Chebu a okolí najdeme spoustu zajímavostí, historických památek a to i železničních. Mezi ně zcela nepochybně patří i tato cyklostezka, kterou si můžeme projet na kole, bruslích nebo se jen tak projít pěšky. Celá trasa z Hájů na státní hranici je dlouhá přibližně 6 km.

Zdroje: Město Cheb , archiv ŽelPage, Informační tabule u stezky, Kniha Pavla Schreiera Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku