Český Těšín/Cieszyn - 15. října 2010 v 11 hodin došlo na ulici Dojazdové v polské části Těšína k odhalení pamětní tabule. Na budovu bývalé vozovny Těšínské městské dráhy (Städtische Strassenbahn Teschen) byla umístěna tabule upomínající na funkci této budovy v období let 1911 – 1921, kdy ještě v nerozděleném výstavním monarchijním městě Teschen jezdily z jednoho břehu Olzy na druhý červenobílé tramvaje. Právě zde na třech kolejích vozovny tramvaje nocovaly, aby zase ráno vyrážely do vydlážděných ulic multikulturního Těšína.
Nápad na výrobu a osazení pamětní tabule měl Marcin Żerański, grafik a vydavatel zajímavých turistických průvodců jako např. „Cieszyn i Czeski Cieszyn. Śladem tramwaju“, který tvoří spolu se ženou ve svém studiu „Na Pastwiskach“ v Cieszyně. Roli sponzora na sebe vzala firma „Energetyka Cieszyńska“, která letos slaví 100 let své existence, a která má k těšínským tramvajím velice blízko. Právě tato firma, původně pod jménem „Elektrownia Cieszyn“ dodávala tramvajové dráze proud pro provoz. Její nynější ředitel Andrzej Surzycki spolu se starostou města Janem Matuszkem v páteční dopoledne tabuli slavnostně odhalili.
Poté se účastníci z řad oficiálních osobností města, médií i milovníků historie shromážděných před budovou vozovny, odebrali několik kroků do areálu „Energetyky“, kde program pokračoval malým sympóziem. Příspěvek na téma „100 let těšínské elektrárny“ přednesl pan Andrzej Surzycki.
Po něm již mikrofon a promítací plátno převzal Maciej Dembiniok, člověk nadmíru povolaný, autor stránek o těšínských tramvajích, nebo také spoluautor knihy/průvodce s historickými pohlednicemi a snímky z dob minulých „Tramvají po Těšíně/Tramwajem po Cieszynie“. Ten odprezentoval svůj příspěvek věnovaný samotným těšínským tramvajím, jejich provozu i zajímavostem s nimi spojenými.
Nakonec vystoupila v zastoupení nemocného autora nápadu i grafické podoby tabule Marcina jeho choť paní Monika Żerańska, která prezentovala dosavadní vydavatelskou činnost studia „Na Pastwiskach“ a poděkovala za úspěšné zrealizování Marcinova nápadu. Úplný závěr pak patřil malému rautu a neformálním rozhovorům přítomných.
Jako malou dekoraci, sloužící pro dotvoření atmosféry akce, byl autorem článku vytvořen model těšínské tramvaje z papíru. A tak se alespoň symbolicky vrátila tramvaj opět do města na březích Olzy, odkud před téměř devadesáti léty zmizela. A jelikož se model líbil, tak ještě v průběhu sympózia padla k autorovi nabídka jedné firmy na vydání podobného modelu ve formě papírové vystřihovánky. Pokud tedy vše dobře dopadne, budou se moci malí i velcí těšit z „vlastní“ tramvajky.
Těšínské tramvaje patřily k unikátním tramvajovým provozům. Jejich život byl velmi krátký – pouhých 10 let (1911-1921)! Provozovaná trať byla rovněž nedlouhá – jen 1 793 metrů úzkého 1000 mm rozchodu. Dráha vlastnila jen čtyři motorové vozy od světoznámé firmy Ringhoffer Smíchov, tři každodenně pendlovaly městem, jeden záložní byl uschován ve vozovně. Trať vedla od hlavního nádraží Košicko-bohumínské dráhy (dnes nádraží Český Těšín) výstavním Sachsenbergem přes most na Olze pod letní zámek Habsburků, aby pak strmou Hlubokou ulicí vystoupala na velký rynek zvaný Demelplatz. Úzkou uličkou Szersznika se propletla na Oberring – horní rynek, aby svou pouť ukončila u ulice Bielské na dohled od velkých kasáren rakousko-uherské armády. I přes spokojenost obyvatel města, vojáků i oficírů, příchozích do města za obchodem či prací, po pár letech provozu výstražný zvonek na tramvaji zazvonil naposled. Po rozpadu mocnářství a rozdělení Těšína na dvě části v nově vznikajících státech již tramvaj dlouho nejezdila a svoji trasu naposledy projela 2. dubna 1921.
Poděkování rozhodně patří autorovi tabule, dále sponzorovi i organizátorům, kteří akci vtiskli punc patřičné vážnosti a postarali se o příjemnou atmosféru i poučení. Doufejme také, že příští rok, kdy uplyne 100 let od zahájení provozu těšínských tramvají, se opět dočkáme zajímavých akcí, které by všem důstojně připomněly jednu z významných historických zajímavostí obou Těšínů.
Ale myslím, že o vracení něčeho někomu a vyrovnávání a narovnávání a já nevím co ještě... vlastně tak nějak nemá smysl uvažovat. Tím se jen vyvolají další diskuse, referenda, snahy o získání toho či onoho na úkor něčeho jiného nebo někoho jiného. Prostě by to vedlo jen k dalším tahanicím, problémům, nepřátelství. Je tu nějaký historicky daný stav a my bychom měli na obou stranách hranice sbližovat předpisy, stabilizovat oba státy co nejrychleji tak, abychom měli co nejdříve společnou měnu (protože různé měny (a celní předpisy a podobné bariéry) státy nejvíce rozdělují) no a k tomu ta společná kultura, sport, doprava, na to postupně naváže ekonomika ... Myslím, že cílem tedy není něco někam přesouvat, ale postupně setřít vnímání hranice tak, aby se v Těšíně lidé cítili v obou částech prostě tak, jako by byli nejvýš jen v jiné městské čtvrti. A v dalších příhraničních oblastech tak, jako byste prostě přejeli do jiného okresu či kraje... No, možná jsem naivní optimista... Myslím ale, že velkou výhodou tu je i to, že tu téměř není jazyková bariéra. Čech/Moravák z vnitrozemí polštině porozumí tak po 3 dnech naslouchání a snahy o komunikaci a v Těšíně mluví (aspoň starousedlíci) na obou březích Olzy/Olše tak nějak stejně, né...(?) :-)
A z našeho pohledu železničního by možná bylo hezkým krokem, kdyby se místní nadšenci dovedli domluvit a občas uspořádat nějakou tu parní či jinou nostalgickou jízdu tu z PR do ČR, tu opačně. Snad se na obou stranách nacházejí zajímavosti, ke kterým takové jízdy směrovat (muzea, technické památky, přírodní zajímavosti, větší kulturní podniky...). Jsou takovéto přeshraniční železniční akce možné, aniž by to stálo těžké miliony a dlouhá jednání s centrálními orgány dva roky dopředu???
O nějakém propojování vazeb (MHD) se jistě dá hovořit. Nicméně absolutní spojení Těšínů v jeden Těšín je již nerealizovatelné, jeví se mi. Stalo se již v minulosti a teď se s tím musíme srovnat.
Tři týdny zpátky jsem si udělal do Těšína výlet, respektive do Cieszyna. Bylo to již podruhé, co jsem takto přešel hranici a něco pak prováděl v Polsku (poprvé to byl autobus k lanovce na Čantoryji, teď podruhé jsem byl v polské knihovně). Co mne velmi fascinovalo, byla možnost zakoupení polských piv v polském Kauflandu (a nejen piv, ale i jiných polských výrobků). A přitom v Českém Těšíně je český Kaufland. Pokud bychom chtěli Těšíny spojit, museli bychom se definitivně rozhodnout, kterému státu by nakonec připadl. Jsou dvě varianty:
a) město připadne celé Polsku. Fajn, ze současné české tratě na Slovensko se stane peážní trať, Billa u českého nádraží asi změní sortiment. Nebo ponechá nabídku?
b) město bude patřit celé nám. Fajn, PKP a jiní polští dopravci tak budou zajíždět k nám. Kaufland na dnešní polské straně bude nabízet české zboží? Nebo si zachová nabídku?
Ani jedna varianta není dnes dle mého názoru snadno proveditelná, byť varianta navrácení Polsku je asi schůdnější (i s ohledem na to, že na našem území žije polská menšina a jsou zde i dvojjazyčné nápisy).
Navíc obě města docela profitují. EU dává dotace na přeshraniční spolupráci, to by asi v rámci sjednocení moc nešlo.
Vytyčení státní hranice někdejšího Československa bylo součástí "Trianonské mírové smlouvy", kdy se upřednostnil zájem nového státu na Košicko-bohuminské dráze, která v té době měla sídlo v Budapešti ...
S ohledem na to, že nejvíce na I. světovou válku doplatila na územní ztráty Uherská říše mělo sídlo společnosti v Uhersku jistě i vliv na to, komu území připadne.
Na jižní Moravě byla státní hranice vytčena tak, že trať Břeclav - Znojmo zůstala na československém území a státní hranice vede potokem (u Mikulova), po částečně hřebeni (u Valtic, Šatova, Hnanic). Smlouva řešila i používání vlaků ČSD a překračování státní hranice občanů rakouských obcí Schattenberg a Drasenhofen.
"Přejmenování" hraniční řeky Olza na "Olši" je hloupost.
Např. obec "Bystřice nad Olší" se jmenovala "Bystřice nad Olzou"
http://www.philashop.cz/asp/detail.asp?id=53283
Nějaká vypatlaná pragocentristická hlava nemající o polštině ani ponětí se prostě rozhodla slovo Olza přeložit jako Olše. České slovo olše se v polštině píše jako OLSZA nebo OLCHA (tak si vyberte), což zjevně vypatlané hlavě nevadilo....
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.