..: Studii proveditelnosti k rychlým spojením provázejí spory :..

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

K čemu studie?

Studie příležitostí by měla prvně stanovit předpokládaný rozsah sítě vysokorychlostní železnice v Česku a potvrdit socioekonomický smysl výstavby těchto takzvaných rychlých spojení. Problémem však je již samotný termín vypsání tendru na její zpracování. Ten totiž podle informací ŽelPage přichází až po bezmála dvou letech od doby, kdy byla zakázka k vypsání připravená. Zpoždění oproti zbytku západní Evropy je však skutečnost, se kterou se v otázce rychlých tratí pro dálkovou dopravu potkáváme snad dlouhodobě, nejen u tohoto projektu. Důvody, proč byla zakázka vypsána až letos, shrnuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš: „Zadání studie je opravdu připravováno již delší dobu, což je však vzhledem k jejímu rozsahu a významu pochopitelné. Musíme si uvědomit, že tato Studie příležitostí je v prostředí ČR unikátní dokument, s jehož zadáním a zpracováním je minimum zkušeností,“ podtrhuje samotný význam celého projektu Illiaš.

Dopravní model

Jádrem sporu mezi nevládní organizací Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) a správcem infrastruktury je kvalifikační požadavek na vlastnictví čtyřstupňového celostátního dopravního modelu České republiky, který navíc musel uchazeč použít v uplynulých letech alespoň v jedné zakázce s minimální hodnotou 2 miliony korun. Proč je nutný dopravní model, to nám opět osvětluje Marek Illiaš: „Tento čtyřstupňový model je dnes zřejmě nejrozšířenější typ dopravního modelu. Skládá se ze čtyř fází výpočtu. První tři kroky slouží k výpočtu přepravní poptávky, určení cílů dopravy a dělby přepravní práce. Poslední čtvrtý krok výpočtu slouží k přidělení zjištěné přepravní poptávky na dopravní síť. Popisuje se tak zjednodušeně skutečné chování cestujících,“ popisuje mluvčí SŽDC. Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra však jediným podobným modelem v našem prostředí disponuje společnost SUDOP PRAHA, díky čemuž se zakázky prakticky nemůže účastnit jiný uchazeč.

Šlegr přitom poukazuje na to, že stát má zmíněný model k dispozici z jedné z předchozích zakázek, kterou vypisovalo Ministerstvo dopravy. Ta se týkala zpracování Dopravní sektorové strategie a součástí byl právě čtyřstupňový dopravní model. Podle názoru CEDOP by tak SŽDC v rámci rovných podmínek i zajištění maximálního souladu s předchozí Dopravní sektorovou strategií měla dát model k dispozici a zajistit si tak i větší množství případných uchazečů a tím i možnou úsporu finančních prostředků z veřejných zdrojů. To však SŽDC striktně odmítá: „SŽDC nedisponuje zmíněným modelem a nemůže tak garantovat poskytnutí jakékoliv jeho části zpracovateli studie. Dopravní model je souhrnem dat, softwarového vybavení s příslušnými autorskými právy a know-how jeho zpracovatele. Využití modelu, který sloužil jako jeden z nástrojů v rámci Dopravních sektorových strategií, je plně v gesci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy nezpřístupnilo tento dopravní model po potřeby SŽDC,“ uvedl Marek Illiaš. Otázkou však zůstává, zdali Správa železniční dopravní cesty vůbec o zpřístupnění dopravního modelu ministerstvo požádala a o tuto skutečnost usilovala.

Na míru pro SUDOP?

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco Pérez Při nutnosti vlastnit zmíněný dopravní model se možné spektrum uchazečů zužuje podle názoru zástupců CEDOP pouze na již zmíněnou společnost SUDOP PRAHA. Podle vyjádření SŽDC k námitkám Centra pro efektivní dopravu sice dopravními modely disponují také další dvě nebo tři české společnosti, ty však podle Petra Šlegra disponují pouze modely regionálními, které nepokrývají celou republiku, nebo modely, které z jiných důvodů nejsou vyhovující.

CEDOP přitom poukazuje i na další z jeho pohledu zvláštní skutečnost v kvalifikačních požadavcích: U všech osmi požadovaných oborových profesí, kterými musí uchazeč disponovat, je požadavek na vysokoškolské vzdělání. U specialisty na přepravní prognózu a dopravní modelování však tento požadavek jako u jediného není. To tak v kontextu informace, že právě specialista společnosti SUDOP na tuto oblast nemá vysokou školu, může vyvolávat další pochyby o transparentnosti zakázky. „Tato disciplína je přitom na dopravních vysokých školách považována za jednu ze složitějších,“ diví se Petr Šlegr. SŽDC je však názoru jiného: „U tohoto specialisty je požadována nejméně pětiletá praxe v oblasti dopravního modelování a doložení alespoň 2 referencí na zpracované projekty. V oblasti dopravního prognózování a modelování je rozhodující praxe a reference, protože se jedná o rutinní činnost, kde je praxe velice přínosná a důležitější než vysokoškolské vzdělání. Toto vzdělání není ostatně například požadováno ani u specialisty na Public Relations,“ uzavírá stanovisko Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Na tahu ÚOHS

Celou věc má tak nyní na stole Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž byl organizací CEDOP požádán o vydání předběžného opatření zakazujícího případné uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z tohoto výběrového řízení. I zde se však hned v počátku objevil spor mezi SŽDC a zástupci CEDOP. V hlavní roli zde hrála recepční soukromé bezpečnostní agentury, která v daný den konala službu na vrátnici Správy železniční dopravní cesty a přebírala od kurýra zásilku s námitkami. Následně totiž právníci správce infrastruktury dlouho řešili, zdali vlastně tato pracovnice byla pověřena pro přebírání zásilek a je-li tím pádem podání CEDOP legitimní. Nakonec se však ústy právní kanceláře SŽDC Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže omluvila a uznala, že tato pracovnice zásilku převzít mohla a ta byla tak řádně doručena.

Další zakázka

Na obzoru je navíc již nyní další zakázka v oblasti stavby vysokorychlostních tratí. Tentokrát SŽDC poptává technicko-provozní studii na téma Technická řešení VRT. Tato studie by měla připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz rychlých spojení. Dá se tak očekávat, že tato studie zformuje podobu železničně stavebního průmyslu a nastaví prostředí pro projektování VRT. Zde naopak CEDOP poukazuje na nedostatečné kvalifikační požadavky, kdy SŽDC například po specialistovi na projektování dopravních staveb požaduje jen jeden projekt či pouze územně technickou studii nebo přípravnou dokumentaci na jednu vysokorychlostní trať v posledních třech letech. Zde je podle názoru některých odborníků vidět snaha Správy železniční dopravní cesty preferovat domácí uchazeče, kteří se stavbou nemají tolik zkušeností, případně celé projekty zdržovat do doby, než se to zdejší společnosti naučí. To však správce infrastruktury logicky popírá.

Zdroje: CEDOP, SŽDC, Zadávací dokumentace k veřejné zakázce


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 13.11.2014 (9:29)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 5 6 7 8 9 ... 12      Zpráv na stránku:   
15.11.2014 (12:58)  
Takže abychom tu debatu vrátili zpět do sféry aspoň přibližného souladu s realitou: Žádná mezinárodní podmíněnost VRT neexistuje. Už dříve (2009) bylo prokázáno, že jmenovitě na Praha - Brno bude podíl vnitrostátních jízd drtivě převažující, a to se tehdy ještě vůbec neuvažovalo o jiných zastávkách, než "někde u Jihlavy" (dnes se úvahy posunuly významně k dvousegmentové přepravě, přičemž ten dolní bude vypadat z hlediska zastavovací politiky podobně jako dnešní rychlíky = toho vnitra a rychlé regionálky tam bude podstatně víc).

Není naprosto žádný důvod kromě snahy o hledání, proč to nejde, podmiňovat VRT zejména v tomto směru čímkoliv mezinárodním. Samozřejmě jiné je to směr západní Německo, ale tam to někde mezi Prahou a okolím Berouna je nutné z kapacitních důvodů, směr NDR pak začne toto hrát roli někde na Litoměřicku.

Zkrátka a dobře: VRT ve vnitrozemí ČR jsou primárně zájmem (železnice v) ČR, ta mezinárodka je jen takový hezký bonus, který se hodí.


// a už vůbec nechápu, proč si tu tolik lidí hraje na mentálně postižené a staví do vzájemného protikladu VRT a všechno ostatní, co je na železnici taky nepochybně potřebné, jako IDS, dokončení koridorů, rekonstrukce vedlejších tratí, rozumná vozidla atd.
15.11.2014 (7:09)  
VRT ma jednoznacne smysl. Je potreba uz doladit trasu, zacit stavet. Az bude VRT hotova, tak nase koridory budou po dalsim faceliftu a dokonce bude i vlakospojeni Ruzyne. Uvedomte si nadcasovost a dlouhou realizaci celeho systemu VRT. Vetsina diskutujicich uvazuje v petiletce, proto jen resi koridory. Ty se stavi a dokonci vcetne vetsiny hrdel. Avsak uz nyni je nutne uvazovat a konat dale v horizontu desetiletek, prvotne priprava, realizace VRTky na zapad a na Brno
14.11.2014 (23:58)  
IR: To o čem píšete už v jisté formě existuje - EU, takže není potřeba žádných Spojených států V4. TEN-T je o tom, o čem píšete. Navíc výstavba kvalitní sítě má právě podpořit vnitřní trh, hospodářství, ale třeba i turismus. K tomu je nezbytná perfektní mobilita, rychlost, spolehlivost, kvalita. Navíc čím více budou taky Češi jazykově schopnější, tím méně se budou ostýchat jezdit na zapád. Dá se zcela určitě očekávat, že v následujících letech, spolu s dalším rozvojem naší ekonomiky, poroste i počet lidí, kteří budou potřebovat a chtít cestovat na západ nebo obecně do okolních zemí. Zcela určitě bude potřeba nové ranveje na letišti VH, železniční spojení na letiště, dokončení sítě dálnic, ale i kvalitní železniční spojení Praha - Brno - Ostrava - (Polsko), Praha - Vídeň, Praha - Berlín, Praha - Mnichov, Praha - Norimberk. Osobně si nemyslím, že na to budou stačit dosavadní koridory i za 20-30 let. Ty koridory nakonec sežerou více peněz než výstavba VRT a navíc s nima bude více problémů. Česko má dobrou polohu, ekonomicky na tom nebudeme vůbec špatně a navíc v Česku je docela dobrá tradice jezdit vlakem oproti třeba Slovensku. Takže VRT v Česku nemusí být úplně tak velký nesmysl jako třeba na Slovensku. Počkejme si, co nám řekne ta studie.
14.11.2014 (23:22)  
Zlámalík

můj společník má severně od Přibyslavic parcely na kterých to mělo stát, je tomu tak 8 let, kdy to řešili. Z jihu Bíteše na sever Přibyslavic by to musela být zubačka ... a oblouk tak na 80km/h nikoli na 300 ...

:-)
dopisovatel nebo člen ŽP Zlámalík  mail  
14.11.2014 (23:14)  
Lukáš Hradecký: ta trasa jižně od D1, mezi Bíteší a průmyslovou zónou Košíkov, byla v původním návrhu (dodnes je tam územní rezerva), až později to posunuli na sever od D1. Co je dnes, nevím a asi je to jedno. Ale je pravda, že z různých změn žije mnoho lidí už dlouho...
14.11.2014 (22:48)  
prosím vás ... donedávna měla vést VRT nad Velkou Bíteší okolo Přibyslavic (dírou mezi JZD a vsí) a okolo Javůrku spodem a za Lesním Hlubokém k Ostrovačicím. Hádali se ochranáři kvůli Bílemu potoku, až to bylo schválené, změní trasování najmou další firmy a tak se pojede pod Velkou Bíteší a údolím mezi Rudkou a Domašovem ... a za Ostrovačicemi točit na sever

Jen vyhazují peníze daňových poplatníků
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
14.11.2014 (22:44)  
Už delší dobu i coby laik tvrdím to, co tu píší i poněkud větší odborníci, že VRT (tedy nad 250 km/h) v rámci tak malého státu, jako je ČR, postrádá smysl. A ze zdejší diskuse zejména o německých VRT mi plyne jeden jediný závěr: Až budou Ostmark (Österreich) i Böhmen und Mähren dalšími spolkovými státy Německa, tak tu budeme mí VRT coby dup a bude dávat smysl. Třeba relace Berlin - Prag - Wien, Prag - Nürenberg, ba i nějaká rychlejší trať Prag – Budweiß - Salzburg. Ale jinak je to fakt o ničem.
A nebo jiná alternativa: Pokud se v rámci vyšegrádské čtyřky, nebo lépe pětky (plus Slovinsko) dohodneme na vytvoření nějakých Spojených států středoevropských, tak hnedle bude dávat smysl VRT Gdaňsk - (Varšava) Lodž - Ostrava - Bratislava - Györ (Budapešť) - Lublaň - Terst (Koper). A nějaká rychlejší spojení Lodž - Praha, Praha - Brno - Bratislava - Budapešť a mezi dalšími velkými městy takové federace.
Jinak řečeno: Stanou-li se tyto relace relacemi vnitrostátními v rámci takovéhoto velkého soustátí, kde budou spojovat významná centra ekonomická, tedy když bude konečně naděje, že se na nich poptávka po dopravě výrazně zvýší (jinde se tu v diskusi píše, že mezinárodní/tranzitní osobní doprava je přes nás příliš slabá, než aby ospravedlnila mezinárodní VRT), tak ty VRT, které tak budou konkurovat letecké dopravě na malé a střední vzdálenosti a jednoznačně poberou většinu manažerů a obchodníků, kteří by jinak museli autem jet po dálnicích 6 a více hodin, tak potom ty VRT přes naše území konečně začnou dávat smysl.
registrovaný uživatel PPP 
14.11.2014 (21:01)  
Re: JiP (14.11. 2014, 6:31): Jsem v jiném časovém pásmu, takže mám trochu prodlevy v debatě, která se zatím notně rozeběhla. Ale k Vaší otázce: ano, ta VRT (v německé terminologii Neubaustrecke) vede opravdu jen z Norimberka do Mnichova, respektive jen z Ingolstadtu do Norimberka. Samozřejmě koleje pokračují dál, ale to snad z Brna i z Prahy taky. VRT o které mluvíte se ještě ani pořádně nezačala stavět. ICE tam jezdí po normálních tratích do 160 km/h Až postaví NBS Berlin - Leipzig - Nürnberg, to pak bude u Kindingu jiný frmol ;-).
registrovaný uživatel JB 
14.11.2014 (17:34)  
rail_man: Pokud popíráte účelnost investice do čtyřkolejných výjezdů z Prahy a z Brna, jak se pak ta levná VRT dostane z Prahy, resp. z Brna?
registrovaný uživatel JB 
14.11.2014 (17:23)  
Jiří Kocurek: technická - ta čísla nehrají - trať přes Třebovou kulminuje v Lačnově na 445 m n.m a trať přes HB u Žďáru na cca 575 m.
Jinak souhlas.
  1 ... 5 6 7 8 9 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko