..: Šotoušův průvodce po Česku - díl druhý: Evergreeny :..

Ilustrační obrázek O minulém víkendu jste měli možnost přečíst si první díl z miniseriálu nazvaného „Šotoušův průvodce po Česku“. V něm jsme Vám představili několik známých míst na české železniční síti. Pro připomenutí to byly: Bezpráví, Blížejov, Červený Kostelec a Dolní Loučky. V dnešním pokračování putování po vyhlášených místech železničních fotografů zavítáme na výsostné území jednoho krále, dále se přesuneme na Liberecko, odtud pak východněji do pohoří Jeseníků a cestu zakončíme nedaleko Prahy, v Posázaví.


Kunčice pod Ondřejníkem

Ilustrační obrázek Tuto destinaci jsem vybral z jednoho prostého důvodu. Kunčice a směr do Frenštátu pod Radhoštěm lze svým způsobem považovat za v této oblasti Severní Moravy nejčastěji focený úsek. Trať mající číslo 323 začíná v Ostravě a pokračuje směrem na jih podél CHKO Beskydy, přes Frenštát pod Radhoštěm do Valašského Meziříčí. Podobně, jako v Bezpráví lze i zde fotit prakticky celý den, neboť se zde nachází nespočet oblouků, které trať natáčejí do všemožných úhlů. Typické pro tuto lokalitu bývá Ondřejnická skála, která se tak velmi často objevuje na zde pořízených fotkách. Po kolejích tu prakticky denně prohání lokomotivy řady 754, motorové vozy řad 842 a 810.

Zajímavostí na trati byly "povodňové" odklony v roce 1997, kdy byl hlavní koridorový tah na mnoha místech přerušen. Díky tomu se na koleje, kde nákladní doprava jezdí jen v dílčích úsecích, na čas vrátily Berty. Trať se však postupem času eletrifikuje. V loňském roce bylo "zadrátování" dokončeno až po Ostravu-Kunčice. Nedílnou součástí této romantické krajiny jsou původní mechanické závory Brown Boveri. Letošní rok se jim však podle všeho stane osudným a budou nahrazeny novým PZZ.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Kryštofovo údolí, Novina

Ilustrační obrázek Obec Kryštofovo údolí a její část Novina ležící nedaleko Liberce v údolí přírodního parku Ješťed a říčky Rokytky je známá především krásnou romantickou krajinou, která dává fotografům šanci pořídit snímky, kde vynikne jak onen známý viadukt z počátku 20. století, tak i okolní podhorská příroda, která své nejkrásnější barvy ukáže především v podzimním období. Samotný viadukt v Kryštofově údolí byl s délkou 198 metrů do provozu uveden roku 1900. Se svými 14 oblouky sahá do výšky 29 metrů. Po něm je vedena trať 086 spojující Českou Lípu s Libercem.

Tato oblast je terénně velmi náročná, železnice je zde vedena přes mnohé tunely a mosty typické kamenné stavby. Nedaleko viaduktu v Kryštofově údolí směrem na Liberec bychom asi po půl kilometru našli právě další, tzv. "Malý viadukt". Ten je 127 metrů dlouhý a 17 metrů vysoký. Novina bezpesporu patři k několika místům, které stojí za to navštívit. Snad jediným problémem v této oblasti jsou časté změny počasí, což může potvrdit nejeden galerista.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Ramzovské sedlo

Značná část fotografů vždy uvítá pohled na burácející šestiválce v akci. Ano, mluvíme zejména o lokomotivní řadě 749. Ta je pro tuto doslova horskou trať typická. Právě v okolí Ramzové je krásná příležitost spatřit tyto stroje v plném zatížení, jak každý den ukusují z ostrého stoupání po úbočích Jeseníků. Jak by řekl jeden ze správců galerie, absence tlumiče tomu všemu dodává říz. Takže již kolikrát máte možnost zaslechnout onen "bublající šestiválec", když teprve opouští, několik kilometrů vzdálenou sousední stanici. Svým způsobem právě trať 292 proslavily i známé Ostružinové hody.

Na této sklonově náročné horské trati v okolí Ramzovského sedla se právě setkáváme s těmito impozantnímy lokomotivami a motorovými vozy různých řad. Trať je prakticky poslední v zemi, kde je ve větším zachovaný provoz těchto dieselových lokomotiv, které zajišťují vozbu především na rychlíkových spojích. Známá je zde i farma šesti větrných elektráren.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Žampach, Posázavský pacifik

Ilustrační obrázek Nyní se podíváme na úsek malebné tratě Posázavského pacifiku nedaleko Prahy. Zaměříme se na část vinoucí se na vysokých skalách a příkrých úbočích nad řekou Sázavou. Tato část tratě byla stavebně nejobtížnější, koleje jsou zde vedeny mnoha tunely ve skalních masivech tyčících se nad kaňonem řeky. Typickým a velmi známým je zde skalní ostroh zvaný Pikovický komín. Důležitým a nepostradatelným prvkem bylo zároveň i přemostění nad roklí zvanou Kocour u osady Žampach. Stavba kamenného viaduktu započala roku 1898 a hotov byl za neuvěřitelné, necelé 2 roky. Tato, doslova chlouba stavitelství měří délkově 110 metrů a nejvyšší ze sedmi oblouků měří kolem 41 metrů (některé prameny uvádějí až 46 metrů). Provoz na mostě, jakož i v tomto úseku nynější tratě 210 byl zahájen v roce 1900. Zprovoznění celé tratě tak významnou měrou přispělo k zatraktivnění celého posázavského regionu a koleje pacifiku se staly zdejší neodmyslitelnou součástí.

Jako zajímavost uvedeme, že viadukt Žampach je prakticky nejvyšší kamenný viadukt na území našeho státu. Pro představu a lepší srovnání, je jen o metr nižší, než Nuselský most v Praze. Avšak ani oblast kolem Žampachu neunikla válečnému stavu. Zdejší tunely byly podobně jako tunely u Tišnova využity pro válečný průmysl. Nacházely se zde továrny Avia a výrobny z Rakouska, produkující letecké komponenty. Továrny byly označeny Omega I a Omega II. Na několika místech jsou tak i dnes patrné zbytky tehdejších přístaveb.

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek

Zdroje informací k Žampachu: Encyklopedie mostů

Zdroje informací k Posázavskému pacifiku: Wikipedie, Encyklopedie mostů

Předchozí díly seriálu

Náš výčet je u konce. Rád bych však poznamenal, že zde nešlo ani tak o přesné vyjmenování a charakteristiku všech foto-fleků na naší železniční síti, jako o přiblížení některých, dle našeho mínění známých a hezkých míst, které mají své "čaro" (kouzlo, chcete-li). Pokud se Vám tento článek líbil, již zanedlouho se můžete těšit na jeho pokračování. V něm zavítáme do míst, které mají své "hvězdy" a vydáme se možná také do zahraničí.


Vítek_V | 12.7.2008 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP Martin Grill  mail  
12.07.2008 (21:45)  
Ehm...tak si to tady čtu, a je mi na zvracení ze všech, kteří nemají ani co by se za nehet vešlo logického uvažování. Je snad jasné, že když jsme zde na ŽP, budou se i podobně zaměřené články týkat ŽP. Komu to jasné není, ať jde radši na noční do monterek na mašinu...tam nejspíš bude tropit menší nesmysly a hlavně škodu, než svými dementními komentáři zde pod článkem. Je mi vyloženě u prdele, kdo a proč zde fotky nedává. Zaměřuju se na ty, kteří zde naopak publikují, a protože z nich i nějakou tu hlavu znám, jsem rád že to jsou právě oni. Normální lidi jako každej jinej, kteří mají svou práci nebo školu, své lidské problémy a názory. I přesto si občas udělají čas, a zajdou si někam ku trati zarelaxovat od onoho každodenního životního bordelu. Rozhodně jsou to pro mě větší jména, než kdovíjaký šotil tělem i duší, kterého svět uctívá jen kvůli otištěným fotkám v knize...jsme zde amatéři, profesionálně to nedělá nikdo, a ani si na to nikdo nehraje.

Pokud má někdo problém s tím, co jsem napsal, nechť mě políbí tam, kde končí záda a začínají nohy...
12.07.2008 (21:02)  
Vy se k sobě chováte jako malí jardové.. Jde o koníčka, ne o život.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
12.07.2008 (18:30)  
Jaroslav Babica: Abych nebyl ve Vašich očích předem diskvalifikován, tak bych si dovolil uvést, že jsem se pohyboval v železničním provozu od r.1978 a někteří Vámi uvedení fotografové se párkrát objevili i dole pod mašinou s žádostí o pořádné bago na určeném místě.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
12.07.2008 (18:22)  
Jaroslav Babica: Výborně, děkuji.
Zapomněl jste uvést ještě třeba pány Řepku, Maurenze, Matouška, Petra či zesnulého Kocourka (a to nejsou samozřejmě všichni). Vámi posledně jmenovaný Petr Čáp, má zde v galerii 5 fotek, z toho 2 nedávno přidané.
Znám i další autory, kteří mají velmi zajímavé fotky a kteří nepublikují nikde (maximálně tak na svých osobních stránkách), třeba právě proto, že tištěná periodika si vystačí se svými dlouholetými přispěvateli a nové tváře mezi ně nepustí.
Uvádět internetové galerii je opravdu trochu mimo, protože jste mluvil o publikacích, tedy knihách. Vezměme tedy v potaz i peridoické tiskoviny.
Tak máme konečně nějaký základ co se týče publikací a tiskovin a tak můžeme pokračovat v tom, jaká konkrétní místa ze jmenovaných publikací máte na mysli. Prosil bych konkrétní místo v konkrétní publikaci nebo čísle periodika, abychom se mohli bavit o tom, zda to je opravdu tak obecně známé místo, že by nemělo být opomenuto třeba v dalším díle článku o fotomístech.
Račte si povšimnout, že diskusi nepohřbívám, ale rád bych se společně s Vámi dobral nějakého konkrétního výsledku.
Můžete tedy, alespoň na začátek, uvést pět míst, která se opakovaně objevují ve výše uvedených publikacích a která by si zasloužila zahrnout do případného dalšího dílu Evergreenů ... Ostatně byl jste to Vy, kdo chtěl vycházet z častého výskytu v publikacích.
Ještě bych měl technickou poznámku. Jaký počet výskytu fotofleku budeme považovat za kvalifikující? 5x, 7x či 10x?
12.07.2008 (18:10)  
Vlad: Váš příspěvek ze 17:59 myslíte i po přečtení toho mého ze 17:53 vážně? Proboha, to snad ani nemůže být možné!!!
registrovaný uživatel ČD4ever  mail  
12.07.2008 (18:06)  
Tak například pro mě je uveřejňování fotografií na ŽP vysoce pod úrovní..... Je zde totiž spoustu lidí, kteří by neocenili můj vysoce nadprúměrný talent a ze závisti (nad kvalitou fotek a výborným přístrojem-nokia n80) by hodnotli málo hvězdama a nebo by moje fotky ani do galerie nepřidali....
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
12.07.2008 (17:59)  
Jaroslav Babica: Nepatřím mezi fotografy, ale rád se podívám na pěkné fotky. Takže uvítám jména dalších skělých fotografů (ať mám čím "nakrmit" vyhledávač), a nebo mi to můžete zjednodušit a přidat i odkazy na jeich webovské stránky. Díky za ochotu.
12.07.2008 (17:53)  
Fotografové a dokumentaristé: Skála, Bittnerové, Marek, Křenek, Bauer, Vlček, Šimek, Šrámek, Mahel, Kučera, Čáp, ... zdá se Vám to málo? Všichni tito pánové se pohybují okolo železnice už zatraceně déle než vy, jejich fotografie (a také články v případě některých) vycházejí vcelku běžně, a přesto tady na ŽP není jediná jejich fotografie. Stačí to?
Udivuje mne, že by pan Topič nevěděl o existenci např. Dráhy, Světa železnice, Železničním magazínu, monografiích (např. velmi povedená o 350 či příměstských jednotkách...), Atlasů vozidel ŽM, nebo například Sellnerovy o lokomotivách, dále např. Elektrické vozy EMU49.0, Elektrické vozy EMU89.0, Jindřichohradecké úzkokolejky, Na úzkém rozchodu v Jindřichově Hradci a Gmündu, Parní návraty, Pomaranče pod Pustým hradom, Sergeje, výroční publikace mnoha místních tratí (snad po mě nechcete všechny vypisovat)... O internetových magazínech a fotogaleriích se ani nezmiňuji, neboť nepředpokládám, že by tady někdo akceptoval konkurenci {Jurajův web do toho netahejme ;-)}...

Nicméně ženete téma diskuze do úplně jiné sféry, než kam bylo původně z mé strany myšleno. Škoda. Mým cílem opravdu nebylo rozpoutat vášnivou debatu, kdo je z tábora ŽelPage a kdo je z tábora "druhého", snahou bylo vésti debatu na téma všeobecné oblíbenosti šotofleků mezi širokou fotografickou veřejností, tedy ne jen fotografů z ŽP. Toto téma jste bohužel zcela (zbytečně) pohřbil.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
12.07.2008 (17:20)  
Jaroslav Babica: Tak potřetí a snad naposled. Dozvím se názvy publikací a jména fotogarfů, které a která jste měl na mysli? Nebo to bylo jen mlácení prázdné slámy? Jednoznačněji se snad otázka položit nedá.
12.07.2008 (17:15)  
topič: a né snad?
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko