..: Slábnoucí regionální doprava mezi ČR a Slovenskem :..

Přestup mezi osobními vlaky v pohraniční stanici Vlárský průsmyk.ČR - SR - Letos je tomu 15 let, co došlo k rozdělení federálního Československa na dva samostatné státy, udržující nadále velmi blízké vztahy. Oba tyto státy pak nyní (v prosinci 2007) vstoupily do tzv. Schengenského prostoru, což s sebou přináší mj. odstranění pohraničních kontrol. Někteří tvrdí, že hranice zmizely a my jsme opět dohromady jedna země. Při pohledu do jízdního řádu se však vkrádá myšlenka, zda můžeme být jedna země, když přes státní hranice jezdí pořád méně a méně regionálních spojů.

Tarifní předpoklady

Po rozdělení ČSFR a ČSD zavedly nástupnické železnice vzájemné mezistátní jízdné, které je výrazně nižší než standardní evropský mezinárodní tarif. Například jízdenka z Brna do Bratislavy dnes vyjde na 193 Kč, z Olomouce do Žiliny na 239 Kč. Kromě toho je pro regionální přeshraniční dopravu (Os, Sp, R) přiznávána sleva malý pohraniční styk, kterou lze využít mezi českou stanicí do 45 km od státní hranice a slovenskou stanicí do 40 km od státní hranice. Jízdenky prodávají jak pokladny v dotyčných pásmech, tak průvodčí ve vlacích. Dále platí do prvních stanic a zastávek na slovenské straně hranice síťové jízdenky SONE+, zatímco doklady ČD Net a RegioNet lze využít jen na státní hranici. Rozšíření platnosti o slovenské příhraničí, jako existuje v případě cestování do Německa, zde není k dispozici. Nabídka ZSSK pro cesty do českého příhraničí neexistuje vůbec. Zcela utopické by pak byly představy blízkého rozšíření např. IDS JMK na oblast Kútů a Skalice.

Rozsah regionální dopravy

V průběhu dějin se měnil nejen rozsah regionální dopravy přes státní hranice, ale častokrát i státní hranice samy o sobě. Vybral jsem několik starých jízdních řádů z různých období a do tabulky sestavil počet párů regionálních spojů, které v uvedených úsecích jezdily. V závorce jsou pak počty párů dálkových vlaků. Čísla berte prosím jako orientační, neboť někdy je obtížné vybrat reprezentativní údaj, když ne všechny vlaky jedou denně, případně rozhodnout zda spoj je spíše regionální, nebo dálkový. Za regionální spojení považuji skutečně něco využitelného na obou stranách hranice, tj. nikoliv například vlak ČD končící ve Vrbovcích bez přípoje dál.

Železniční přechod1912 1928 19441959 19751988 2003 20072008
Mosty u Jablunkova - Čadca3 (4)8 (3) 4 (2)12 (5)15 (11)11 (10) 10 (9)8 (7)7 (7)
Horní Lideč - Lúky pod Makytou-- 312 (3)13 (5)13 (6) 12 (2)10 (4)7 (4)
Vlárský průsmyk - Horné Srnie37 (2) 3 (1)9 (4)11 (3)10 (3) 774
Javorník nad Veličkou - Vrbovce-3 291211 (1) 764
Sudoměřice n.Mor. - Skalica26 6141313 550
Hodonín - Holíč n.Mor.56 3131112 400
Lanžhot - Kúty6 (3)10 (4) 3 (1)8 (9)16 (15)12 (15) 9 (11)9 (10)10 (10)

Mosty u Jablunkova - Čadca

460 u zastávky Svrčinovec, foto Strnda

Trať Košicko-bohumínské dráhy překročila Jablunkovské sedlo v roce 1871 a od té doby je nenahraditelným spojením (nejen) Ostravska se Slovenskem. Dvoukolejná elektrizovaná trať prochází vrcholovým tunelem, přičemž v loňském roce byla v rámci optimalizace koridoru zahájena rekonstrukce úseku, kdy budou obě traťové koleje svedeny do jednoho rozšířeného tunelového tubusu. Celý tunel leží na území České republiky, za ním se nachází ještě zastávka v Mostech. Přejezd Beskyd je sklonově náročný, proto zde v nákladní dopravě často spatřujeme slovenské dvoudílné lokomotivy řady 131. V osobní dopravě zde jezdí celkem 8 párů dálkových vlaků, z toho 2,5 páru EC (Odra, Detvan, Olše - poslední se nepárově vrací jako R Budatín) v relaci Praha - Žilina (- Zvolen), 1 pár Ex (Beskyd) Praha - Žilina a 4,5 páru R (Kysuca, Excelsior, Cassovia, Vihorlat - poslední jmenovaný jezdí ve vybraných dnech), z toho jeden denní spoj Bohumín - Žilina a zbylé jsou noční vlaky Praha - Košice. V regionální dopravě jezdí z Ostravska do Čadce soupravy ČD v podobě elektrických jednotek řady 460. Vzhledem k tomu, že doprava je zde částečně suplována dálkovými spoji, je rozsah přeshraničního provozu relativně postačující. Před pár lety to však vypadalo mnohem hůře, jelikož slovenská strana se vyjádřila ve smyslu, že do Čadce žádné osobní vlaky z Čech jezdit nemusí, a stěží byly pak objednány 4 páry vlaků. Dnešní situaci by pomohlo, kdyby byly osobní vlaky vedeny až do nedaleké Žiliny, což by zvýšilo atraktivitu spojení, které zajišťují poměrně kapacitní soupravy.

Horní Lideč - Lúky pod Makytou

163 u Strelenky, foto InterCity

Naše nejmladší přeshraniční trať vstoupila do historie až v roce 1937, kdy bylo vybudováno nové spojení Horní Lidče s Púchovem, mající zásadní význam především pro dálkovou nákladní i osobní dopravu. Také zde existuje vrcholový tunel, ležící celou svou délkou na území České republiky, jehož západní portál stojí v těsné blízkosti zastávky Střelná. Sem také zajíždějí některé přímé osobní vlaky z českého vnitrozemí, včetně elektrických jednotek. Jedná se o první elektrifikovanou trať mezi dnešní Českou a Slovenskou republikou. Trať je sklonově náročná, zejména na slovenské straně, kde v minulosti jezdily i nákladní vlaky s postrkem tvořeným dvěma lokomotivami řady E 469.1 (dnes 121), jimž se od té doby říkalo "Púchovky". Vrchol tratě, kterou označujeme jako horskou, stejně jako v Mostech, sice leží v nadmořské výšce nižší než například vrchol tratě Praha - Tábor, ovšem v kontextu klesání do nížiny Váhu jsou sklony tratě a s nimi spojené každodenní výkony lokomotiv úctyhodné. V poslední době poněkud vzorstl význam této tratě pro dálkovou osobní dopravu, nyní je zde veden 1 pár vlaků EC (Košičan) z Prahy do Košic, 2 páry Ex (Fatra, Hradčany) z Prahy do Žiliny a 1 pár nočních R (Šírava) z Prahy do Humenného. Osobní vlaky, vedené soupravami ČD (Bdt) i ZSSK (Bdmtee), z nichž některé jedou již z Přerova, na tom svým rozsahem ve srovnání s jinými přechody nejsou nějak špatně. Horší je však podoba vlaků, kdy těžká lokomotiva řady 163 či 363 veze tři, někdy i pouhé dva vozy klasické stavby. Přes 1,5 MW výkonu na jeden vůz, tím se nepyšní ani ICE. Okolí tratě je poměrně slabě osídleno, a proto soupravy kapacitně postačují, čili jinými slovy provoz naráží na situaci (ne)dostupného vozovového parku, vhodného pro tyto výkony.

Vlárský průsmyk - Horné Srnie

811 ve Vlárském průsmyku, foto KuTom

Známá Vlárská dráha je součástí tzv. Českomoravské transverzální dráhy, která s využitím několika existujících úseků vytvořila železniční spojení z Domažlic přes Tábor a Třebíč do Trenčianské Teplé. Dnešní přeshraniční úsek vznikl v roce 1888 a jde o údolní trať podél řeky Vláry, vrchol stoupání transverzálky leží hluboko v moravském vnitrozemí, poblíž Slavičína. V minulosti šlo o jednu z nejvýznamnějších tranzitních tratí, kudy jezdily i některé rychlíky z Prahy do Bratislavy, ještě několik let po rozdělení Československa zde byly provozovány rychlíky s názvy "Javořina" či "Vlára" do Trenčianské Teplé, později do Bylnice. Dnes jezdí z Brna do Bylnice spěšné vlaky (od Kunovic staví všude) a dále osobní vlaky z oblasti Uherského Hradiště, resp. také z Horní Lidče. U všech mezistátních cest se musí přestupovat v malé staničce Vlárský průsmyk, a tato trať je učebnicovým příkladem "přeshraničního úpadku" a hraní na svém písečku. Z Trenčianské Teplé se jede 8 km jedním motoráčkem (811 ZSSK), z Vlárského průsmyku pak 5 km dalším motoráčkem (810 ČD), a až z Bylnice jede přímý vlak do Brna. Přitom kdyby existoval přímý vlak z Brna do Trenčína, jistě by určitý počet cestujících nalákal, i přestože by byl poměrně pomalý. Jinou možností by bylo vytvoření přímých spojení z Horní Lidče do Trenčianské Teplé. Navíc na této trati došlo nyní k výraznému omezení přeshraniční dopravy, stěží zde najdeme 4 páry spojů denně. Přestup ve Vlárském průsmyku, zobrazený v úvodu tohoto článku, se odehrál ve 13 hodin a je to poslední spojení přes tento přechod, od kterého se v neděli (jindy nejezdí) cestující před půlnocí dostane do Prahy. Současná situace působí dojmem, že oba státy si zdejší kdysi čilou železniční dopravu úmyslně nechávají utíkat mezi prsty.

Javorník nad Veličkou - Vrbovce

842 u Velké nad Veličkou, foto KuTom

Trať překonávající hřeben Bílých Karpat byla uvedena do provozu až v roce 1927 v rámci dobudování železniční sítě v meziválečném Československu. Vrcholový tunel u Vrbovců byl tehdy s délkou 2,4 km nejdelším na ČSD, celkově byla trať stavebně náročná, zejména na slovenském území. Za socialismu šlo o jednu z hlavních tratí ve směru západ-východ, s těžkými náklady zde burácely známé "Sergeje". Kromě toho zde v 80. letech jezdil noční rychlík "Devín" z Prahy do Bratislavy (kvůli záměrnému prodloužení jízdní doby) a v jeden čas i sezónní rychlík "Mamaia" do Rumunska. V roce 1997 došlo ke změně státní hranice, kdy dosavadní stanice Javorník nad Veličkou se stala slovenskými Vrbovcemi. Dnes je význam této hlavní tratě pouze regionální, a v mezistátním měřítku lze říci slábnoucí. V pohraniční stanici Vrbovce se přestupuje, ČD na svém úseku masivně nasazují třívozové RegioNovy řady 814.2 s malým podílem vozů řady 842, ZSSK pak vozy řady 810 s přípojnými vozy. Celkem 7 párů slovenských vlaků má všelijaká omezení jízdy (kterým ČD přizpůsobují vedení vlaků v koncovém úseku mezi Javorníkem zastávkou a Vrbovcemi), takže dohromady existují zhruba jen 4 mezistátní spojení denně. Pravda, v okolí tratě neleží příliš velká sídla, ovšem dostatečná nabídka spojů by obsazenost vlaků jistě podpořila. Určité ovoce by mohlo přinést i zapojení do meziregionální dopravy, například cestu z Brna do Trenčína by vhodně vedený vlak patrně ujel tudy rychleji než přes Vláru.

Sudoměřice nad Moravou - Skalica na Slovensku

810 ve Skalici na Slovensku

Mezistaniční úsek mezi Sudoměřicemi a Skalicí je zcela rovná trať bez oblouků a převýšení, prakticky celá leží na slovenském území. Otevřen byl v roce 1893 jako součást hlavní tratě z Veselí nad Moravou do Kútů. Po rozdělení Československa pak byly osobní vlaky od Veselí přetrasovány po spojce přes Rohatec do Hodonína, což předznamenalo úpadek mezistátního spojení. Ačkoliv osídlení v okolí tratě určitý přepravní potenciál znamená, (nejen) způsob organizování dopravy měl za následek velmi slabé využití vlaků, překračujících hranici. Proto byla na žádost slovenské strany osobní doprava mezi Skalicí a Sudoměřicemi s koncem platnosti jízdního řádu pro minulý rok zastavena, což se tedy odehrálo pouhé dva týdny před vstupem do Schengenského prostoru. Do té doby přebývali celníci v autě zaparkovaném v Sudoměřicích. Je otázkou, zda by případné vedení přímých vlaků například v relaci Hodonín - Holíč - Skalica - Veselí při neexistenci pohraničních kontrol nevyvolalo dostatečnou přepravní poptávku. Poněkud zvláštně vyznívá petiční návrh na elektrizaci tratě z Holíče do Skalice, který se na jaře roku 2007 objevil na nádraží ve Skalici. Odvolává se na nutnost přestupu v Holíči a/nebo Kútech při cestách ze Skalice do Bratislavy, a také na poměrně nepodložené tvrzení, že depo Břeclav zde nezvládá plně zajistit spolehlivý provoz motorových vozů. Na trati Kúty - Skalica na Slovensku totiž stále částečně jezdí motorové a přípojné vozy ČD.

Hodonín - Holíč nad Moravou

810 u Mutěnic, foto Sheriff

Spojka mezi Hodonínem a Holíčem, překračující řeku Moravu v nížině Dolnomoravského úvalu, byla vybudována v roce 1891 jakožto prodloužení dva roky existující tratě z Hodonína k tabákové továrně. Úsek v Hodoníně byl v letech 1932 a 1955 dvakrát přeložen, od roku 1987 je trať elektrifikována. Jde v současnosti o náš jediný elektrizovaný přechod bez pravidelné osobní dopravy, neboť ta zde utichla s koncem jízdního řádu pro rok 2004. Tehdy zde jezdily osobní vlaky jen v pracovní dny, zajišťované motorovými vozy řady 810 ČD. Jako poslední zde jezdil vůz 810.291, zachycený na snímku u Mutěnic, tedy na trati směr Zaječí. V okolí Hodonína mají národy na obou stranách hranice k sobě stále velmi blízko, což by mohlo pravidelnou železniční dopravu ospravedlnit, vlaky by však v tom případě měly jezdit dále než jen do Holíče. Přes souběžný silniční přechod je provozována pravidelná autobusová regionální doprava, společnost SKAND Skalica jezdí na dvou linkách z Hodonína přes Holíč do Skalice a Kopčan, spoje využívají především Slováci. Ačkoliv nákladní doprava je na trati minimální, zániku se obávat nemusí, jelikož jde o odklonovou trasu. Poslední slávu zažila trať v roce 2006, kdy přes ni byly z důvodu výměny mostu u Lanžhota odkláněny dálkové vlaky, kvůli nosnosti mostu přes řeku Moravu u Hodonína vedené lokomotivami řady 210.

Lanžhot - Kúty

363 před Břeclaví, foto Strnda

V roce 1900 zprovoznila Severní dráha císaře Ferdinanda tento důležitý traťový úsek, který je dnes neodmyslitelnou součástí spojení celé České republiky nejen s Bratislavou, ale i s Maďarskem a Balkánem. Trať, procházející rovinatou oblastí v okolí soutoku Moravy a Dyje, byla v roce 1967 elektrifikována a přestože přes ni není trasován žádný ze čtyř českých tranzitních koridorů, byla v roce 2007 dokončena koridorová modernizace úseku z Břeclavi na státní hranici. V dálkové dopravě zde jezdí celkem 10 párů vlaků, z toho 1 pár SC (Slovenská strela), 3 páry EC (Hungaria, Jaroslav Hašek, Jan Jesenius), 1 pár IC (Moravia), 1 pár EN (Galileo Galilei) a 4 páry R (Pannonia, Slovan/Jadran, Rastislav, Svatopluk) v relacích (Hamburg, Berlín, Cheb -) Praha - Bratislava (- Budapešť, Bukurešť, Split), resp. 1 pár z Bohumína. Z hlediska regionální dopravy je tento přechod zřejmě nejperspektivnější a udržuje si stálý rozsah spojů, jistě také protože Břeclav, Lanžhot, Brodské i Kúty jsou všechno poměrně významná sídla. Na mezistátní vlaky jsou vypravovány jak elektrické jednotky řady 560 a klasické soupravy (Bt, Bee) ZSSK, tak motorové vozy řady 810 ČD i ZSSK. Vybrané spoje, bohužel jen 1 a půl páru, jsou vedeny až do Bratislavy. Zdejší mezistátní regionální dopravě by se daly vytknout právě trasy vlaků, které jezdí jen mezi přechodovými stanicemi obou států.

Závěrem

Závěrem můžeme shrnout, že v čase, kdy Česká i Slovenská republika vstupují do Schengenského prostoru a občanům v cestování mezi oběma státy fyzicky nic nebrání, postupné omezování přeshraniční železniční dopravy směřuje vstříc celkové nepoužitelnosti. Je načase, aby si zodpovědné instituce (účelem článku nebylo je jmenovat a vinit) uvědomily, že smyslem existence přeshraniční tratě není separovaná obsluha Svatého Štěpána a Horného Srnie, nýbrž fungující meziregionální přepravní systém, přičemž zde do určité míry existuje nevyužitý potenciál také pro dopravu osob na střední vzdálenosti.

zdroj: Staré jízdní řády (eShop), Řazení vlaků, Historie železničních tratí


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 29.3.2008 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu Česká republika (celá) Slovensko (celé)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel bvak 
01.04.2008 (11:18)  
stoupa: já jen aby to nezůstalo vytrženo z kontextu - dodal jsem "co by případně nešlo zvládnout na kole" - tím chci říct, že tam lidi jezdí přes hranice na výlety celkem běžně, ale převážně na kole, nikoli vlakem.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
01.04.2008 (10:33)  
2 bvak:

proč taky, když na té rakouské straně není lautr nic

Nechci sem moc montovat úvahy zaváněnící politicky, ale na téhle větě je dost pravdy. Platí pro Horní i Dolní Rakousko zejména "na sever od Dunaje". Vezmu-li Vídeň, Salzkammergut, Tyrolsko atak dále, hrozně rád si tam jezdím nabíjet baterky a mám z toho zpravidla velmice přijemný pocit. Ne však z "příhraničních oblastí". Našinec se tam nzastaví (proč taky) a neutratí, naopak, lidé i třeba z Lince zajedou na chutný oběd/véču do Jižních Čech ... A odtud láska části (Horno - a Dolnorakouské) veřejnosti k Schengenu, Jetelínu (podle vzoru Teletín) a pod.
registrovaný uživatel bvak 
01.04.2008 (10:21)  
M: "Kdyz budou jezdit vlaky Breclav-Kuty v dvouhodinovem taktu"
ony tak víceméně jezdí (odpoledne i po hodině) a to beru jen osobáky.

Ad Os z Rakouska: potvrzuju, že tím z BV (která má mimochodem přes 25K;) nejezdí skoro nikdo, ale proč taky, když na té rakouské straně není lautr nic (co by případně nešlo zvládnout na kole), příbuzných a známých tam taky nikdo moc nemá a cena je nechutná (jo, sice krásným dvoupatrákem, ale na těch 15 minut je to skoro jedno). A Rakušáci asi nebudou jezdit do hypermarketu vlakem, kór když nádraží je od každého asi 4 km.
registrovaný uživatel M 
31.03.2008 (17:09)  
Ja to prave myslel v tom smyslu, ze rizeni neni odpocinek. Na druhou stranu, mnoho lidi ridi rado, takze je to jeste komplikovanejsi:-)

Zbytek je je napsany pekne a zasvecene. Jak pravim, jezdim relativne casto do Vidne (mesta i letiste, takze od Breclavi i Bratislavy). V jakekoliv dire je u nadrazi dost velke parkoviste, ktere vytvari pekny prostor pro souziti obou druhu dopravy a nemam zadny duvod jet az do Vidne autem a muzu lehce vyuzit prednosti obou - tj. pohodlnost primo od domu autem a soucasne az do centra (k terminalu) bez jakykoliv problemu a za nejlepsi moznou cenu.
U nas (mozna ale i v Rakousku i jinych trati, nevim...) tohle zpravidla naprosto chybi - zastavky jsou casto v lese nebo na poli, daleko od cehokoliv vcetne nejakeho parkoviste
registrovaný uživatel stoupa  mail  
31.03.2008 (14:37)  
dráhý M,

nejsme ve při. Mé srovnání, vycházející z reálu a mj. dodržování pravidel silničního provozu, uvádí v zásadě stejnou časovou náročnost, tedy i cena času. Nebere v úvahu důležité, a sice, že ve vlaku můžu spát, jíst, pracovat, číst, zevlovat, povídat si a "ulevit" si, auto musím řídit a nepovažuji to za odpočinek. Ano, auto je jedním z posledních míst, kde si mohu nerušeně zakouřit.

Další je, že skladba doplňkových nákladů pro gumokol v SRN je jinačí, než u nás. Příklad: Přijedu-li ke svému zaměstnvateli do Berlina, odstavím auto ve firemní garáži a svěřím se do péče S-Bahn/U-Bahn, "Kurzstrecke" 1,2 Euro. Frekvence výhodná, cena lepší, než parkovné.

Ovšem jiný rozměr "to" dostává, vezmete-li v úvahu zbytkové vzdálenosti. Fajn, to, že jsem se odstěhoval na vesnici za Prahou, je můj osobní faktor při rozhodování. Prostě mne na ten vlak někdo musí hodit autem (tj. půl hodina). Osobák (panťák) tam jde hodinu a ač zastávka nese jméno naší obce, je to na ni pěšky 25 minut (už od roku 1850).

A tady, u řešení "zbytkové vzdálenosti", je ten podstatný rozdíl proti SRN, kde mají šanci na život oba systémy. "Park and Ride" tam funguje, parkovišť i u venkovských vlakových zastávek vyrostlo dostatek (nejednou jsem využil) a opět z osobní zkušenosti znám, že fungují (často DB Bus nebo ÖBB Bus) autobusy svážející z obcí zákazníky ku a od vlaku.

Zbytkovou vzdálenost a v řadě případů vlivem zbytkové vzdálenosti celou trasu v sumě zřítka kdy lze obsloužit časově nějak lépe, než gumokolem.

To ale není o přeshraniční osobní dopravě.

Kontrolní časový námět:

Trasa Praha - Salzburg, potažmo Insbruck:

Vlak? Cestovní rychlost díky trasování nepřesvědčivá.
Je tedy vhodná volba gumokol přes ČB? A když ČB, tak přes Tábor, nebo Písek? A pak holt dále na Linz.

Osvědčené řešení, časově ideální. Gumokol, Praha, Rozvadov, Mnichov, Rosenheim a pak buď Salzburg, nebo Kufstein - Insbruck. Na tomto směru časově vlak nemůže konkurovat díky sklonovým a směrovým poměrům tratí.

K autobusu se nevyjadřuju. Nemám je subjektivně na delší trasy v oblibě. Eště tak RTO s kytarou a štěnětem...
registrovaný uživatel M 
31.03.2008 (13:53)  
stoupo, kdyz budes delat takova srovnani, tak ti z toho ale vypadne, ze v zapadni Evrope vsichni budou jezdit vyhradne autem a nikdo vlakem. Plus druhy dusledek - nepochopitelne vysoke ceny autobusu...
Takze jak pises, ze je to i o cene a case, tak je to taky o "cene casu", samotne srovnani cenou neni fer, protoze je to jak srovnavat jidlo doma a v restauraci
registrovaný uživatel stoupa  mail  
31.03.2008 (13:42)  
Ono je to i o ceně a čase:

Lehce jsem si srovnal z aktuální zkušenosti nákladovost PHM, čas, jízdenka, výchozí bod Praha, sólo, 2. třída, bez jakýchkoliv slev:

Praha - Žilina: přímý náklad - jízdné o cca 10-15% lepší, doba vlaku (EC, Ex) lehce lepší, než, gumokol (nafta)

Praha - Ostrava (vnitrostátní, leč markantní): jízdné Pinďa max. 2/3 nákladů na naftu, čas srovnatelný, lehká výhoda Pinďa

Praha - Berlin: Jízdenka 2x dražší, než nafta (i kdybych naftu kupoval za Euro, je to v této toleranci), čas srovnatelný (mezi Prahou a Ústím/ Děčínem vlak EC časově lepší, pak získává časově gumokol)

V neprospěch gumokolu mluví dále i riziko frekvence (dopravní špičky) ve výchozích/cílových městech. Rovněž vliv počasí/sněhu je nevýhodou gumnokolu.

V neprospěch vlaku (cenově), vznikne-li potřeba použít pro zbytkovou vzdálenost Taxi.

Na příhraniční pohyby mám vlastní zkušnost (a vysokou osobní četnost) z Kušnohoří: Trasou a časem (pokud vůbec) jsou "parní úzkorzchodky", atrakce v Seifenu či Marienbergu, nebo shopping pro dámy v Chemnitz vlakem z aglomerace Most/Chomutov prakticky nedostupné. Gumokolem lze jako půldenní přijemný výlet.
registrovaný uživatel M 
31.03.2008 (4:48)  
tenzor - hele, jestli chces slovickarit, tak klidne... A jestli chces tvrdit, ze driv bylo mezi lidma tolik aut jako dnes, tak klidne taky...

Twix - napred k te kritice. Ja bych tam proste nepsal tolik "je to spatne" (nebo ani je to dobre), radeji bych jen popsal stav a pokud bych dosel k nejakemu zaveru (ten z tech tabulek opravdu plyne), tak bych se jej pokusil vysvetlit a tim by ten "clanek" (uvozovky protoze nevim jak to spravne nazvat:) ziskal jeste vetsi kvalitu.
Neco jako spoje klesaji a duvody pro to mohou byt nasledujici ... (dle meho soudu to, ze proste Brnaci casteji jezdi do Prahy a ne do Blavy - ackoliv je vyrazne blize -- podobne to bude fungovat i v tech hranicnich regionech - vice k zarizeni proste bude ve sve zemi a ne v cizine; druhym duvodem je pak, opet dle meho soudu, snizena nabidka spoju mezi regiony obecne. Neni to jen mezi jihomoravskym a trnavskym, ale take mezi jihooravskym a olomouckym - nebo pokud neklesa, tak se rozhodne mezi pomery).
A ted k te otazce:-) Nevim... Potreboval bych nejakou tabulku asi, potom s Nemeckem byl drive urcite nizsi zaklad nez se Slovenskem... A taky je to urcite o penezich...
Proste taknak bych rekl, ze samotna cisla jeste nemusi nic znamenat. Muze to i vliv typu "lepe vychytane casy" (opakuji - muze, ne urcite je:-), takze stejna poptavka se da obslouzit nizsi poctem spoju a ke snizeni kvality nedojde (tj. asi jakoby by na vlak, kde jezdi 100 dali misto tri vagonu dva - je to sice propad o tretinu, coz ciselne vypada hrozne a bez dalsiho vznikne dojem, ze se tam lide budou mackat, ale tak tomu neni), muze tam byt i nejaka kombinace osobnich vlaku a rychliku.
A ano, priznavam, ze o obsazenosti tech vlaku prilis nevim, takze nechci delat zavery, ze ty dve prazdne 810 denne jsou i tak moc nebo naopak.

Frantisek - ten turisticky ruch mi prijde jako takove zaklinadlo... Kdyz budou jezdit vlaky Breclav-Kuty v dvouhodinovem taktu, tak tam vznikne nejaky turisticky ruch? Kam ti turiste budou jezdit? Budou jezdit i v pracovni dny? I kdyby v tech Kutech neco bylo, tak tech turistu bylo malo a zase je to u toho, co "porad rikam" - vlak je z principu veci velkokapacitni prostredek, neni to nakladak, kde si dva batuzkari muzou slozit bagly. Samozrejme nadsazka, ale pointa zustava

MZ - Jakou oponu? Kdyz nekdo bude mermumoci za hranici, tak muze jet autem. Jsou to vesmes vesnicka v Cesku a vesnicka na Slovensku - stejne se nikdy nepodari zeleznici spojit vsechny. Ty vlaky predevsim zrcadli (nekdy lepe, jindy hure) neajky toky lidi. Kdyby tam jezdilo tolik vlaku, aby srdce zeleznicare zaplesalo, tak budou vozit firu a pruvodciho (kterej se navic bude muset na hranicich vymenit:-)

PS: Osobne se mi libi zajizdeni rakouskych osobaku do Breclavi. Z hlediska "neosobniho" se ale ptam, proc tam jezdi, protoze v Breclavi, ktera ma nejakych 20K obyvatel nastoupi tak pet lidi, Bernhardstal je pouha tecka na mape a lidi tam nastupuje v podstate stejne a da se tim nadherne demostrovat, ze i kdyz se nabidne superkvalitni (a nebojim se rict i cenove dostupna) preshranicni doprava, tak se tim automaticky nevytvori duvod ji pouzit! (A take naopak - snizena nabidka rozhodne neni nejakou oponou...)
Pozn.: Tech pet lidi si opravdu nevymyslim (ze v rakouskych dedinkach nastupuje stejne lidi jako v Breclavi uz vubec ne), ale je mozne, ze pouzivam nevhodne casy a jindy tech lidi jede vic.
30.03.2008 (22:34)  
Twix: Nemyslím, že by to bylo tak jednoznačné. Přeprava na Slovensko asi slábne, pokud ji srovnáváme s výchozím stavem ve společném státě. Naopak do Německa a Rakouska posiluje opět ve srovnání s výchozím stavem za "železné opony". Bylo by možná zajímavé srovnání počtu přepravených osob do všech okolních států. Nemyslím si, že by situace obecně byla směrem na západ o mnoho růžovější. Stejně jako někteří Češi, tak pravděpodobně i Slováci občas zajedou "na západ". A v obou případech jsou tu určité překážky. Zatímco na česko-slovenské hranici je problémem nedostatek spojů a vhodného tarifu, na česko-německé je zase poskrovnu hraničních přechodů. Mnohé totiž byly za "železné opony" fyzicky zlikvidovány. Namísto nich se brzy dočkáme pravděpodobně jen rozšíření silničních hraničních přechodů. Ano, v rámci možností jsou tu světlé výjimky - přímé vlaky do Zittau, více či spíše méně na S-Bahn navazující osobní vlaky v Bad Schandau, naopak celkem kvalitní spojení ze Sokolova, Chebu... V jejich stínu leží stále odkládané nebo spíše již zavržené projekty obnovy dalších přeshraničních úseků. Často schází jen pár set metrů kolejí - a ještě dlouho bude. Prý není potenciál. A jaké že je zdůvodnění omezování dopravy na Slovensko? ;-) Snad jen pro doplnění, tytéž problémy jsou na našich hranicích s Polskem či slovenských s Maďarskem. Je jasné, že v nejbližších letech se nebude jezdit na úřad, k lékaři a příliš ani do práce za hranice, ale obnova lokálního spojení může oživení příhraničních regionů velmi pomoci, třeba už jen pro ten turistický ruch. Totéž platí pro okrajové oblasti krajů a obecně oživení venkova.
30.03.2008 (21:24)  
Hlavně, že soudruzi Topolánek a Fico blábolí něco o tom, že vztahy mezi Českem a Slovenskem nemohou být lepší. Přítom jejich národní železniční společnosti úspěšně budují železnou železniční oponu. Moc bych se nedivil, kdyby od prosince roku 2009, tedy 20 let po velkolepém stříhání železné opony jezdil na každém česko & slovenském železničním přechodu jeden nebo dva páry osobních vlaků, tedy takový počet jaký jezdil z někdejšího Československa k ošklivým imperialistům do Rakouska a Německa.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko