..: Sbohem, Těšíne! :..

Z Těšína do Těšína, foto: Martin Ostruszka Český Těšín/Cieszyn — 12. prosinec byl posledním dnem platnosti polského i českého JŘ 2008/2009. Následující den již dle platnosti JŘ 2009/2010 začalo jezdit z Polského Těšína (Cieszyna) ve směru na Zebrzydowice 7 párů vlaků, tedy více než doposud, ale ve směru na Holešov (Goleszow) a do Českého Těšína již bohužel žádný vlak nedorazil! Polský Těšín tak přestal být po letech železničním uzlem, a také mezinárodním železničním přechodem pro osobní přepravu. Malou reportáž z obou Těšínů o velkém loučení a konci jednoho vlaku si můžete přečíst v následujících řádcích.

Poslední Těšínka u Bażanowic. Zásněžky podél trati budou chránit trať, po které však běžně nic nepojede, foto: Jan Šantrůček Je chladné sobotní ráno 12. prosince těsně před sedmou a při druhém nástupišti katovického nádraží se objevuje souprava mezinárodního vlaku "Cieszynka" (Těšínka) do Českého Těšína. Dnes však pojede naposled. V 6.58 se vlak dává do pohybu a přes Tychy, Pszczynę, Skoczów, Goleszów a Cieszyn směřuje do cíle v Č. Těšíně. Od Pszczyny do Cieszyna již ve vlaku cestuje kolem 90 lidí a značná část s neskrývaným údivem pročítá smuteční oznámení nalepená v soupravě a schvalují tuto iniciativu. Někteří cestující jedoucí do Cieszyna, kteří původně chtěli jít na českou stranu pěšky, když zjistili, že se jedná o poslední jízdu, rozhodli se pokračovat vlakem přes most do Č. Těšína. Všichni obdrželi památkovou jízdenku a repliku kartónového lístku relace Cieszyn – Č. Těšín v ceně 0 zlotých, která nebyla nikdy železnicí vytisknuta. Ve vlaku po cestě probíhá intenzivní diskuse především na téma potřeby železničního spojení Bielsko-Biała – Cieszyn, které v novém polském JŘ již nebude figurovat. Mnoho cestujících je zase naopak překvapeno posílením spojů ve směru na Zebrzydowice. Ti, kteří doposud využívali „Cieszynku“, se ptají po alternativním ranním spojení do Cieszyna.

Těšínka na hraničním mostě, foto: Martin Ostruszka Na nádraží v Cieszynie již vlak očekávají jak početní zástupci polských médií, tak skupinka cestujících, kteří se chtějí svést jedním z posledních vlaků. Nechybí ani fandové železnic z Česka. Přesně dle jízdního řádu v 9.03 vlak vyráží s asi 40 osobami směrem k hraničnímu mostu, kde je již očekáván fotografy, a vjíždí do stanice Český Těšín. Překvapení náhodných cestujících i pokladních ve stanici z přítomnosti televizních kamer je patřičně znát. V 9.30 se vlak vrací zpět na polskou stranu, kde bude čekat až do odpoledne na poslední obrat do Č. Těšína. Nastupují i Češi jedoucí na polské trhy, kteří když se dozvěděli, že dnes spojení obou měst končí, rozhodli se nejít tradičně pěšky, ale využít vlaku. Symbolicky tak ukázali, že namísto pěší půlhodinové cesty přes kopec je vlak za pět minut dopraví pár kroků od „velkého“ trhu…

Č. Těšín - polská média v akci, foto: Martin Ostruszka Okolo třetí odpoledne dorážejí na stanici v Cieszynie další média. Na nástupišti před vlakem zaplály smuteční svíce. V 15.33 skupina opět cirka 40 osob vyráží na poslední cestu na českou stranu. Na prvním nástupišti českotěšínského nádraží vyhlížejí vlak další polští redaktoři. Česká média však chybí. Houfně se kupují poslední jízdenky, které si mnozí uschovají na památku. A již se blíží chvíle odjezdu posledního vlaku do Katowic. 16.10 - „Těšínka“ pomalu vyráží do tmy. V Cieszynie přicházejí na stanici jak cestující, tak mnozí obyvatelé města rozloučit se s vlakem. Redaktorka Głosu Ziemi Cieszyńskiej paní Dorota Krehut Raszyk neskrývá slzičku v oku, sledujíc jednu z obyvatelek města zapalující svou smuteční svíčku na rozloučenou. 16.21 – vlak olepený smutečními oznámeními, která si mnozí vzali na památku, mizí v dálce. Zvláštní pocity přítomných i těch posledních cestujících se pomalu rozplývají mezi drobnými sněhovými vločkami předvánočního času.

Cieszyn - poslední sbohem, foto: Dennis Hübsch Smutné zůstává i to, že během posledních jízd přes Olzu se nikdo z oficiálních zástupců místní samosprávy nepřišel podívat na tuto událost, odvézt se posledním vlakem či podiskutovat na peróně s občany o významu železniční dopravy ve Slezském regionu. Přestože ve Slezsku přibylo v letošním jízdním řádu 100 nových vlakových spojení, „Cieszynka“ spojující dvě části rozděleného města musela být zrušena. Nyní je tak město z pohledu železnice rozděleno již podruhé. Vztah drah i města k železnici v Cieszynie dokládá i fakt, že čekárna v staniční budově je uzamknuta a oficiální JŘ zde nikde nenajdete. A tak alespoň místní příznivci železnice pro své spoluobčany vytiskli a nalepili na budovu leták informující o odjezdech vlaků.

Dvojí pohled na žel.dopravu na Těšínsku, foto: Martin Ostruszka A tak se toho dne již za tmy vydává vlak na svou poslední jízdu přes most na řece, která mu původně dala jméno, za sebou nechává červeně do tmy svítící návěstidla těšínského nádraží, mine „Saskou kupu“, najíždí na hraniční most, proplete se okolo teplárny, jedním očkem koukne na vedle trati stojící bývalé depo těšínské tramvajové dráhy, vzhlédne nahoru ke kopci na Piastovskou věž a pivovárek pod ním a již dojíždí do nádraží, kde opět svítí červená světla, tentokrát však ze zapálených svíček smutečních lampiček na peróně. Do třetice pak už jen červená světla koncových svítilen soupravy vzdalující se ve tmě někam ke Goleszowu a Katowicím…

Z historie

Historie části trati, která vycházela z hlavního těšínského nádraží na významné Košicko-bohumínské dráze (KBD), překračovala mostem řeku Olzu a pokračovala na zastávku Těšín - Bobrky (po rozdělení města v roce 1920 polské nádraží Cieszyn), aby nakonec dorazila do Bílska (dnes Bielsko-Biała) na stejně honosné nádraží jako to hlavní těšínské, se započalo psát na konci 80. let 19. století, kdy byla zahájena stavba tzv. Dráhy Moravskoslezských měst z Kojetína do Bílska. Provoz na celé trati byl zahájen 1. června 1888.

Železniční spojení obou těšínských břehů Olzy bylo definitivně zlikvidováno v 60. letech minulého století. Tento stav trval po celou dobu „vlády lidu“ a most, stejně jako břehy Olzy, bedlivě střežila „Straż Graniczna“ ze svých „špačkáren“ (strážních věží). Se změnou politické situace v roce 1989 započaly i úvahy o znovuotevření železničního spojení mezi těšínskými nádražími. Teprve v roce 1994 začaly práce na umožnění průjezdu vlaků. Na polské straně bylo nutné především zrekonstruovat a elektrifikovat kolejovou spojku, která v té době zčásti ležela na území zdejší teplárny a elektrárny a nacházela se do té doby za zamknutou bránou závodu.

Až přišel 28. únor roku 1995. V ten den historická souprava v čele s parní lokomotivou Ty42-107, poštovním vagónem řady Gmhx a osobními vozy řady BCy a BCi zahájila obnovené železniční spojení osobními mezinárodními vlaky přes těšínský přechod. Vůně páry evokovala doby, kdy obě města byla ještě městem jediným, a to honosným a významným Těšínem, a jeho obyvatelé se mohli po kolejích z jednoho břehu Olzy na druhý dostat nejen vlakem, ale i tramvají.

Pravidelné vlaky začaly jezdit od 1. března, kdy do Českého Těšína přijížděly spoje z Katowic, Holešova (Goleszów) a Bílska (Bielsko-Biała). Další JŘ pak přinášely další rozvoj spojů, objevily se vlaky Cieszyn – Český Těšín, které jezdily ve středu a v sobotu, kdy se konají známé trhy. V roce 1997 byl vlak „Olza“ prodloužen do Žiliny. Zlatá éra „Olzy“ trvala do JŘ 05/06, kdy byla klasická souprava nahrazena elektrickou jednotkou a vlak ukončen v Č. Těšíně. Pokračování do Žiliny již supluje rychlík „Kysuca“. Následující rok je „Olza“ přejmenována na „Cieszynka“ (Těšínka). Není však dodnes zodpovězena otázka, zda tvůrci JŘ měli při přejmenování na mysli známé pušky ptáčnice zvané „Těšínky“, vyráběné zde od konce 16. století do 1. poloviny 18. století, nebo něco zhola jiného. „Cieszynka“ z Katowic do Č. Těšína a zpět pak jezdila až do osudného 12. prosince 2009, kdy se vlak vydal na svou pouť naposled. Tímto dnem skončila, alespoň prozatím, jedna historie zdejší mezinárodní osobní železniční dopravy a jednoho oblíbeného vlaku.

„Sbohem, Těšíne“, loučil se tento vlak při posledním odjezdu z perónu českotěšínského nádraží a na mostě přes Olzu ještě na rozloučenou mohutně zapískal…

Poznámka: V článku je s ohledem na historický název řeky a zároveň jméno vlaku používán autorem namísto oficiálního českého názvu „Olše“ pojmenování řeky „Olza“. Poděkování polským přátelům sdruženým kolem kolejcieszyn.pl za trochu smutný, leč příjemně strávený den v jejich společnosti.

Autoři: Martin Ostruszka, Przemysław Szczepanek; článek v polském jazyce na kolejcieszyn.pl


Martin Ostruszka Poslat mail autorovi | 22.12.2009 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
23.12.2009 (0:55)  
Zážitek rok 1988. Po úspěšné návštěvě CCCP na kus bramborového razítka (nejvíce se vztekal český pasovák v Bohumíně - no marně) byl vlastně další problém opustit CCCP (bumážka s bramborou byla jedna a my se zpět trousili) a pak koupit ve Varšavě lístek do Prahy. Byl totiž povinně vázán na místenku a bylo na tři dny vyprodáno. Takže to řešil rychlík do Cieszyna (kde je mu konec), pěší pochod na nádraží Český Těšín (dnes tedy opět nutnost) a dál už je to stejné jako před 20 lety - dokonce stejné vagóny .-)
23.12.2009 (0:24)  
Miło było w tym dniu mimo wszystko:)Oby za jakiś czas po zmianie władzy to połączenie wróciło...bo warte jest tego!
registrovaný uživatel ivanp  mail  
22.12.2009 (22:55)  
Pracuju v Polsku (Bialystok) a tak mám možnost sledovat stav polských železnic v posledních letech. Dá se to nazvat postupným úpadkem. Čeho přibývá, jsou tratě bez osobní (a nákladní) dopravy, naopak ubývá cestujících. Například vlaky společnosti PKP Intercity mezi Bialystokem a Varšavou (TLK) jezdí kromě pátků odpoledne a nedělí večer poloprázdné. V zimě se jako každý rok opakují neustálé problémy s vytápěním vozů - zejména těch, které pamatují ještě Gomulku. Ve srovnání s českými železnicemi působí infrastruktura těch polských značně zchátrale, např. na hlavním tahu Varšava - Bialystok (dvojkolejka, jezdí se tu 120 km/h) je většina úrovňových přejezdů nezabezpečená (pouze výstražný kříž a značka STOP), o střety vlaků s auty tu asi není nouze, o čemž svědčí to, že téměř u každého přejezdu je křížek se svíčkami. Podobná situace je i na jiných tratích, někde sice přejezdové zab. zař. je, ale není funkční (opět značka STOP). Při zastavení dopravy se tratě nechávají svému osudu tak, jak jsou, dokonce i návěstidla zpravidla zůstávají stát, takže jsou tu k vidění pruhy náletového lesa (těleso bývalé dráhy), kde stromy prorůstají kolejemi a mezi stromy jsou mechanická návěstidla:-) Abych se vrátil zpátky k článku - cestování vlakem je tu obecně považováno za něco, co je naprosto "out", IAD tu prožívá i přes špatný stav silnic a nedostatek dálnic velký rozmach. A kdo nemá auto, raději volí před vlakem autobus.
22.12.2009 (21:26)  
Jsem na navsteve v Krakove a zitra jedu domu. Pro jistotu jsem si kontroloval jeste jednou zpatecni spojeni (abych mel alternativy kdyby neco a opet se potvrdilo, ze pres vsechny ty velke slova os pojovani narodu v Evrope, tak pokud jde o spojeni zeleznicni, panuje stale zelezna opona a ta je spis cim dal silnejsi nez aby padala. Plati to nejen polskych hranicich. I kdyz tady je to nejmarkantnejsi. Uz jen to, ze prakticky jediny zeleznicni prechod, ktery je poradne pouzitelny aniz by clovek pachal harakiri jsou Petrovice u Karvine. Opet se mi pritom hledani ukazalo, ze neni ani tak problem dostat se do, Zebrzydowic, ale je problem prejet vlakem par km pres hranici. Proc krucinalfagot nemuze jezdit osobak na stridacku pres tu hranici. Jeden vlak pojedeme mi a jeden Polak.

Ale trochu k clanku. Nevim, proc by treba nemohl skoncit kazdy vlak v C. Tesine. Je to par minut jizdy a stejne ty soupravy v Cieszynie stoji i treba dve hodiny.
22.12.2009 (21:06)  
Martin Ostruszka : no právě, pokud se jelo doprava, tak bych to chápal jako "bránou", jinak doleva do Zebrzydowic na "úvrať". Z mapy.cz je vidět, že by v Zebrzydowicích není traingl, ty rybníky to vylučují.
22.12.2009 (17:41)  
Martin Ostruszka : určitě znáte místní poměry lépe. I když se jednalo o nákladní vlaky, tak to nedává logiku. Buď ty nákladní vlaky jezdily přes „bránu", která se musela odemykat - velmi praktické, ale pro „Polsko příznačné" - nebo by musely jezdit do Zebrzydovic na úvrať. A nedal bych ruku do ohně za to, že polské elektriky na nákladech jezdily do Českého Těšína i za bolševika.

Potíže s Poláky charakterizuje i vyjádření jednoho „výše postaveného úradníka ČD", kterému nejsou věci lhostejné : „... letos jsem si Lichkov "hlídal" celý rok a byl u všech regionálních dvoustránek (pozn. tím je myšleno dvoustranné jednání). A výsledek? Že jsme měli odladěno, ještě 1.9.2009..... No a otevřeme polský kursbuch a zrada - vlak v 8:45 z Miedzylesie do Wroclawi nejede. Polák nic neřekl, jen odsouhlasil vlaky na přechodu a jejich přípoje. Kdy ten vnitrovlak následně odstřelil, nemám ponětí..."

Pochmurné čtení o "Těšínce" vyvolává myšlenku, že trvalé „pohraničně železniční" problémy (i s technickým stavem tratí) tratěmi by drsně vyřešilo „páté dělení Polska" ...

Twix : ano máte, pravdu, ale to je zase jako ta pohádka o kohoutkovi a slepičce.
"Vlakem nikdo nejezdí" - protože nemá přípoje.
"Nemá přípoje" - nejsou potřeba, nikdo tím vlakem nejezdí.
V principu by do Cieszyna mohly jezdit M 810 jako pokračování vlaku z Frýdku. Při obratu cca 22 minuty a jízdní době 2x5 minut by to bylo sice i s nutným odvěšením dost na ostro, ale mohl by jet vlak každou hodinu.
22.12.2009 (14:52)  
Rozloučení s "Cieszynkou" v podání Poláků muselo mít správnou atmosféru - takový patetický, truchlivý a "pohřební" národ aby člověk na světě pohledal :-) Jinak o potřebě spojení Cieszyna a Bielska se asi dá polemizovat, ovšem jeden pár vlaků denně do Čech opravdu smysl asi neměl.
22.12.2009 (14:47)  
Nějak se mi nezdají data v článku. Údaj o lividaci spojení v 60. letech minulého století. Polskou páru v Těšíně šlo běžně potkat kolem roku 1980 (možná mám někde zaznamenané přesnější data). Kudy by přijela?
registrovaný uživatel 2m62u 
22.12.2009 (13:44)  
Náklady mezi Těšínem na Goleszowem nejezdí.
22.12.2009 (13:26)  
Zásněžky podél trati budou chránit trať, po které však běžně nic nepojede

A co náklady?
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko