..: Přeplněný railjet opět otevřel diskusi o místenkách :..

Plně obsazený oddíl 2. třídy jednotky Railjet ve stanici Budapest-Keleti pu., foto: Martin Kóňa Salcburk — Plný vlak, sen každého dopravce, se stává noční můrou pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Situaci nijak nezlepšila minulá sobota, kdy si železničáři na uvolnění přeplněné soupravy railjet zavolali policii, díky čemuž se na jejich hlavu snesla nejostřejší kritika za uplynulých několik měsíců. V reakci na pichlavé články nakonec dráhy reagovaly přes svou facebookovou stránku s odkazem na další skutečnosti, jež nešťastné události prvního prázdninového víkendu daly do pohybu. Nepřímo se tak na stůl opět dostává nekonečná diskuse o povinných rezervacích a posilování souprav, která v pravidelných intervalech plní i české a slovenské internetové diskuse.

Když ani railjet nestačí

Sobota 2. července na nádraží Wien Westbahnhof nebyla jako každá jiná. Spoj RJ 60 railjet z Budapešti do Mnichova, vedený jednotkou Siemens Viaggio Comfort, sem v 10 hodin ráno dorazil již docela zaplněný prázdninovými cestujícími z Maďarska. Další stovky pasažérů, mířících dále na západ, však v té chvíli již stálo na nástupišti. Následujících 14 minut pobytu se tak změnilo na dramatický souboj o poslední volná místa, přičemž i po usazení posledních šťastlivců přebývalo v sedmivozové soupravě na 200 cestujících. Podle mluvčího ÖBB Johannese Gfrerera navíc převládající chaos dále zkomplikovala trojice cestujících z Maďarska, která odmítla uvolnit rezervovaná místa držitelům místenek. Když situace dospěla do bodu, že soupravou nebyl schopen projít ani vlakvedoucí, byla drážními zaměstnanci přivolána policie, aby nadbytečné cestující z vlaku vykázala. Bouřlivá reakce médií i veřejnosti na sebe nenechala dlouho čekat.

Souprava ÖBB railjet při testech na ZŽO Cerhenice, foto: Richard WeberSouprava Railjet má udávanou kapacitu 408 sedících cestujících (reálně o něco více i s místy pro vozíčkáře), přičemž řada spojů se kapacitně posiluje zdvojením, ovšem často pouze ve vybraných dnech. V případě spoje RJ 60 se posilová jednotka přidává pouze v neděli, zatímco prázdninový nával směr Mnichov logicky zasáhl o den dřív. Západně od Vídně navíc své dělá i obliba railjetů mezi cestujícími, kteří je využívají pouze na dojíždění do 60 km vzdáleného padesátitisícového města Sankt Pölten. ÖBB sice u svých spojů nákup rezervace (3 € na internetu; 3,50 € na pokladně) důrazně doporučuje, nikoli však vyžaduje. Všechny tyto faktory – nárazově zvýšený zájem cestujících, přimíchání „regionální“ frekvence a omezená kapacita souprav – nakonec přispěly k sobotnímu incidentu a nové diskusi na téma, jak podobným situacím v budoucnu předcházet.

Bmz a ABmz RegioJet od ÖBB, Břeclav, foto: Josef PetrákSe svým vysvětlením příčin krize přispěchal Peter Haibach, mluvčí organizace cestujících s názvem Pro Bahn. Za největší chybu označuje nedávné odprodeje starších vozů ÖBB do zahraničí, z nichž nemalou část tvoří i dodávky Českým drahám a RegioJetu. Podle Haibacha teď odepsané vagony chybí pro případné sestavení náhradních souprav v uzlových železničních stanicích, kde by mohly operativně reagovat na zvýšenou poptávku. Mluvčí drah Gfrerer naopak zdůrazňuje, že při 210 milionech přepravených cestujících ročně je sobotní případ opravdovou výjimkou. Cestující by podle dopravce neměli podceňovat upozornění o exponovaných spojích, které e-shop ÖBB pravidelně zobrazuje pří nákupu jízdenek online.

Internetové diskuse jsou pak tradičně rozdělené na dva nesmiřitelné tábory: zatímco jeden dává přeplněnost vlaků jednoznačně za vinu ÖBB a požaduje poskytování místenek zdarma, druhý poukazuje na vlastní odpovědnost cestujících při plánování cesty vlakem. Nelze si přitom nevšimnout, že zatímco Rakouské spolkové dráhy se v českých a slovenských železničních kruzích dlouhodobě těší nemalému obdivu, mezi rakouskými diskutujícími na jejich padají ostrá slova, která u nás obvykle známe jen z debat o ČD nebo ZSSK. Když dojde na výraz "Bananrepublik" ve smyslu Rakousko, musí se čtenář na chvíli ptát, zda opravdu dorazil do správné zahraniční diskuse.

Jak na přeplněné vlaky? Povinnými místenkami ne.

Pohled do velkoprostorové Economy Class Railjetu, foto: Juraj KováčSobotní potíže na vídeňském západním nádraží opět vrátily do diskuse pojem Pflichtreservierung, nebo-li povinná rezervace. Pokud se vedení ÖBB a aktivisté z řad cestujících na něčem shodnou, je to přesvědčení, že povinné místenky nechtějí. Rakouské dráhy jsou přitom jedny z mála, které na čistě místenkové spoje dlouhodobě nevěří. Hlavním argumentem je zde především flexibilta pro cestujícího, který se se zakoupenou jízdenkou nemusí vázat na konkrétní spoj, jak je tomu u prémiových spojů většiny dopravců.

Podobou debatu v Česku vyvolávalo zavedení povinných rezervací na spoje SC Pendolino, zatímco na Slovensku se platná místenka vyžaduje od každého pasažéra vnitrostátních spojů InterCity, navíc ještě s příplatkem a naprosto nepochopitelným cenovým odlišováním „silných“ a „slabých“ dnů. Model jízdenka+rezervace je naopak naprostým standardem u většiny spojů TGV ve Francii nebo AVE v Španělsku, a to dokonce i u kratších meziregionálních spojů. Jízdní doklad svázaný s konkrétním sedadlem prodávají dokonce třeba i kubánské státní železnice, byť v určitých případech vypravují pouze jeden vlak za tři dny. Rakousko ovšem pokušení „vyprodaných“ souprav vytrvale odolává, a to dokonce i na poli soukromých dopravců. V reakci na sobotní události již myšlenku povinných místenek odmítl i dopravce WESTbahn, jenž plánuje prodávat jízdenky přímo na palubě svých vlaků Vídeň - Salcburk – nebrání se naopak poskytování slev cestujícím, kteří cestu dobrovolně odstojí. Existenci přeplněného railjetu navíc konkurence vidí jako důkaz, že na rakouské západní dráze je místo pro dalšího dopravce.

Vizualizace interiéru Economy Class v plánovaných jednotkách Stadler FLIRT dopravce LeoExpress, foto: LeoExpressOtázka povinných rezervací je v Česku paradoxně opět aktuální s blížícím se nástupem soukromých dopravců na vytíženou linku Praha - Ostravsko. RegioJet podle dřívějších vyjádření počítá s poskytováním bezplatné rezervace ke každé jízdence, jak je tomu u autobusových spojů Student Agency Express. Celý proces by měly usnadnit „otevřené místenky“, jež lze s konkrétním spojem svázat až dodatečně pomocí internetu nebo SMS. Otázkou prozatím zůstává, zda žluté vlaky umožní jízdu stojícím cestujícím a pokud ano, zda bude tato možnost omezena jen na některé vozy. Dá se očekávat, že s podobným modelem místenek zahrnutých v ceně jízdného přijde i Leo Express, který by měl vyjet o rok později. Představa bezplatné místenky ostatně není v Česku tak úplně exotická: před několika lety měli bezplatnou rezervaci k dispozici třeba cestující spojů IC/EC Českých drah, byť za cenu šedesátikorunového příplatku, který tuto výhodu z velké části anuloval. Dnes lze místenku za nula pořídit třeba pro cestu druhou třídou spojů SC Slovenská Strela, u niž se tento obchodní model ukazuje být jedinou správnou cestou pro přilákání cestujících. Vyjede-li v prosinci pendolino do Žiliny, dá se zřejmě obdobná nabídka očekávat i zde.

Nezastavujeme, nejsme lokálka

Pendolino 680 ČD, lom Blansko, foto: Václav RůžekSnadno získatelné a bezplatné rezervace nemusí být jediným způsobem, jak zabránit přeplněným vlakům. V diskusích k sobotnímu incidentu se velmi rychle objevil i dotaz, zda je vůbec nutné, aby dálkové railjety v St. Pölten stavěly – zejména když v této relaci jezdí každou hodinu několik spojů, včetně InterCity se shodnou jízdní dobou. Dokonce i obyčejný Regionalzug se šesti zastávkami urazí tuto trasu jen o 13 minut pomaleji, přičemž o kvalitě souprav není důvod pochybovat. Sankt Pölten přitom není významným sídelním celkem; víc než cokoli je železniční křižovatkou a bránou k oblíbeným turistickým destinacím, ať už směrem k Dunaji a městečkům Melk a Krems an der Donau, nebo na jih do poutnického místa Mariazell po úzkorozchodné Mariazellerbahn. Železniční spojení s Vídní i západem republiky je zde přesto vcelku velkorysé, včetně několika turistických a cyklistických speciálů kategorie Erlebniszug o svátcích. Analogie s českými reáliemi je pochopitelně nasnadě.

1216.2 ÖBB, Č. Třebová, foto: yThomas_ČTOtázku, jak dálkové vlaky nezatížit lokální frekvencí, v současnosti řeší i čeští soukromí dopravci. Pokud demotivačním faktorem nemá být cena, je další možností prostě v některých městech nestavět. I proto z jízdního řádu Regiojetu vypadl Kolín, zatímco Česká Třebová si zaslouží samostatnou kapitolu v učebnici. Zejména poblíž velkých populačních center je zcela běžné, že si lidi, dojíždějící do škol nebo zaměstnání, oblíbí dálkové spoje pro jejich rychlost, a tím i nejkratší cestovní dobu z „předposlední zastávky“. Cestou zpět to má neblahý důsledek v tom, že přeplněná souprava z Prahy nebo Bratislavy již od Kolína, resp. Trnavy nabízí volná místa, ovšem pro cestující, kteří z kapacitních důvodů zůstali ve výchozí stanici. Nezastavování v „potenciálně regionálních“ zastávkách si ovšem dopravce může dovolit pouze tehdy, dokáže-li daný spoj pro vzdálenější destinace naplnit pravidelně, a pokud cestujícím z této zastávky nabídne odpovídající náhradu. Řada společností i objednavatelů veřejné dopravy v takové situaci rezignuje, důkazem budiž oficiálně podporované využívání spojů EuroCity pro přepravu mezi Českotřebovskem a Brnem, případně Pardubicemi; nebo Horní Lideč – Vsetín, Vsetín – Valašské Meziříčí apod.

Kde může pomoct technika…

Displej rezervací pro elektronické místenkování ve vozech ARmpee ČD, foto: Juraj KováčPoslední, hybridní možností, jež ve velkém využívají především autobusoví dopravci, je rozhodnutí selektivně neprodávat jízdenky na určité relace, případně jejich počet v předprodeji cíleně omezovat. Teprve když delší trasy nejsou obsazeny, jsou tyto jízdenky uvolněny k prodeji, nebo je cestující nasměrován k nákupu přímo ve vozidle s rizikem, že natrefí na vyprodaný spoj. Tomuto procesu přitom již v současnosti dokáže pomoct propojení prodejních a rezervačních systémů v reálném čase. Přenosné pokladny s připojením k internetu již loni na svých prezentačních jízdách využíval RegioJet, který s využitím online rezervací počítá i u svých dálkových vlaků, stejně jako černo-zlatá konkurence. Infrastrukturu pro elektronické místenkování ostatně zavádějí i samotné České dráhy, byť zatím pouze v elementární podobě u několika málo modernizovaných vozů. Ještě hodně vody proteče kolem budovy na Nábřeží, než budou státní dráhy schopny v každém momentu vyhodnotit obsazenost svých spojů, a informovat tak cestující o tom, co je čeká.

Railjet ÖBB, InnoTrans 2008, foto: Juraj KováčPřeplněný railjet z minulé soboty není žádnou tragédií, stejně jako není naprosto raritní situací. Je ale zajímavým podnětem pro zamyšlení, jak řešit nárazové výkyvy poptávky po cestování vlakem a jaká řešení mají dnešní dopravci k dispozici, byť je zatím nevyužívají, aby podobným situacím dokázali čelit bez ztráty kytičky. Prozatím musí rakouské dráhy vysvětlovat na všechny strany, že policie lidi z vlaků jen tak nevyhazuje, že místenky jsou vždy dobrá volba a že začátek prázdnin je přeci jenom jeden z těch mimořádných časů. A zatímco čeští cestující i internetoví diskutéři se těší na zařazení rakouských ojetin do provozu, rakouští cestující a diskutéři si zase jednou povzdechli: „Typisch ÖBB!“

Zdroj: Salzburger Nachrichten, ÖBB, ŽelPage


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 6.7.2011 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Nehody a mimořádnosti

Další z regionu Rakousko


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
12.07.2011 (14:38)  
Tomáš Záruba
Jízdním řádem se tvoří alespoň rok dopředu, tudíž jím uspokojíte pouze pravidelné špičky (víkendy, svátky, začátky a konce prázdnin). Jak hodláte řešit nepředvídatelné nárůsty poptávky - tj. i takové, o nichž se dozvíte jen pár dní předem? Vidíte snad jiné řešení než:
1. neřešit to a nechat kaštany se mačkat na chodbičce
2. držet si ve všech stanicích dostatečnou zásobu posiláků (a zdražit základní jízdné, aby se zaplatily odpisy po-většinu-času-stojících posiláků)
3. regulovat poptávku formou různých cen podle předpokládané obsazenosti vlaku: např. Praha-Brno stojí 150 Kč do vyprodání 50% míst, 170 Kč do vyprodání 75% míst a 200 Kč poté.
registrovaný uživatel Kakov 
12.07.2011 (10:36)  
M dkg - fakt mas pocit, ze ti na to nekdo skoci?

holt ne vse co je na zapad od nasich hranic je automaticky super, jen proto ze je to na zapade......

ja si popsane veci dovedu velmi dobre predstavit
registrovaný uživatel Kakov 
12.07.2011 (10:33)  
MZ: a jak se to ted resi u SC??
registrovaný uživatel Kakov 
12.07.2011 (10:28)  
MZ: a víte prosím, jak by se zachovali DB, pokud CD poslou neplanovane treba na berlin 3 vozy navíc??
registrovaný uživatel Sim 
11.07.2011 (14:03)  
Pokud se nepletu, k RailJetu pridavne vozy pridavat jdou - ovsem je tu dvojice "ale":
- pokud je pripojim na konec jednotky (coz jde udelat rychleji, takze i v prubehu trasy behem zastavky), chova se to jako bezna souprava, tedy se sibovanim v uvrati nebo v cili trasy = komplikace
- pokud by dalsi vozy byly vybaveny prislusnou sbernici, muzu je pripojit mezi vozy RJ a lokomotivu; vratnost soupravy zustava zachovana (byt s nemoznosti pruchodnosti), ovsem lze to udelat jen ve vychozi stanici, bo je tam pomerne dost sibovani = komplikace

Protoze existuje zaroven moznost tyhle pulpusky vcetne masiny zdvojit bez jakychkoliv komplikaci, asi malokdo bude uvazovat o vyse uvedenem ... a zde se dokonce jednalo o situaci, pri ktere jindy zdvojeny RJ jezdi. Takze to vse je jen a pouze o tom, ze se nekomu "nechtelo" nebo to "neslo" predvidat a pripravit - a je uplne jedno, zda to bylo na zaklade toho, ze to nikoho kompetentniho nenapadlo, nebo jestli by to byl ekonomicky propadak.

Diky tomu vidim vice pricin na strane drahy - ale sem patri i objednavatel dopravy. Volna jednotka pravdepodobne byla, moznost sprazeni take.

Ovsem v pripade, ze nekdo odmitne vystoupit ze zamistenkovaneho sedadla ... to je otazka, jestli je to na polici nebo ne. Ze to je v rozporu s prepravnimi podminkami, to je asi jasne, ale jak k tomu cestujiciho donutit (lepe receno, jak ho donutit jinak, nez ho vicekrat do vlaku nepustit), me nenapada.

Oto > Pro šetřivého Čecha dnes totiž není nic horšího, než vypláznout 70 Kč za místenku (za to leckde seženete oběd), aby pak přišel do vlaku a zjistil, že je vlastně úplně volno a dal ty peníze zbytečně.

Ja se za setriveho povazuju a "zbytecna" mistenka sice zamrzi ... ovsem vylozene nasr.anej sem v pripade, ze si koupim mistenku a jedu pak v horsim voze, nez bezmistenkaci. A je uplne fuk, zda je to proto, ze do tech slusnych vozu mistenka koupit nejde, nebo zda je misto meho treba B(p)ee zarazeno kozenkove Becko. V tu chvili prskam a rikam si, ze tak blbej, abych si priste kupoval mistenku, uz snad nebudu.
10.07.2011 (17:58)  
Tak po přečtení větší části diskuse se nemohu zbavit pocitu, že přispívání na ŽP by mělo být povoleno jen po prokazatelném strávení alespoň týdne ve Švýcarsku. Tam jezdí školáci (doslova) i tím "pověstným" TGV, jiný než jednotný tarif tam není, slovo "Pflichtreservierung" je vyslovováno s nádechem jisté shovívavosti či soucitu vůči chudým příbuzným z Německa :), a přesto to funguje. Proč asi?

No jistě, není řešením "regulovat" poptávku. Poptávka po přepravě je totiž téměř neregulovatelná - jak v čase, tak (tím spíše) v prostoru. Řešením je takový jízdní řád, který je cca proporcionálně uspořádaný ve vztahu k poptávce. Čili když někde jede X lidí, jede tam Y vlaků denně, když 2X, tak 2Y a podobně, a to po všech úsecích. Je problém přeplnění Kolín - Pardubice v EC? Fajn, tak prodloužit R-231 do Pardubic, Praha - Kolín doplnit Sp (které mohou být vhodné třeba do Čáslavi tak jako tak), a EC projet. Jindy třeba zkrátit interval v dotčeném úseku - to se asi nejvíc hodí třeba na zmiňované 330: Když to pojede v silném úseku po půlhodině cca stejně rychle, nikdo nebude čekat hodinu na EC = frekvence se rozmělní = problém vyřešen.

A tak dále. Jenže to by holt pro některé jedince nesmělo být prioritou zachovávání plného rozsahu sítě, a tedy rozmělňování prostředků dle hesla "abych si mohl vyfotit aspoň něco všude"...
09.07.2011 (23:28)  
To zaintegrování si nedovedu úplně představit (no ale, kdyby to třeba pak zahustili na hodinu, nebo udělali druhou dvouhodinu RE Dresden - Děčín, to už by se mi líbilo). Poté, co jsem se ale dozvěděl, jak rigindí DB jsou, tak to je snad ještě horší než ČD.

Mimochodem, teď jsem zjistil, že autobusovou společnost RVD vlastní z 51% DB Regio. Ta provozuje dálkové spoje do Berlína a Prahy - takže by mě celkem zajímalo, jak se to tady bude vyvíjet.
09.07.2011 (14:45)  
ekoter:
Bad Schandau je taky pěkný příklad, proč by ČD nemusely přebírat od DB úplně všechno.

Jízdní doba do Dresden Hbf:
26 min EC
43 min zcela zastávkovým "eskem".
http://reiseauskunft.bahn.de/bin/query.exe/dn?ld=9640&seqnr=1&ident=f9.01561540.1310214997&rt=1&rememberSortType=minDeparture&HWAI=JS!ajax=yes!&REQ0HafasScrollDir=1

Neodvažuji se tvrdit, že by se z Bad Schandau do DD uživila ještě rychlá vrstva (ale vzhledem k půlhodinovému taktu by stálo za zvážení, zda S-Bahn aspoň jednou za hodinu trochu nezrychlit).
Každopádně, když už tam to EC staví, a když davy vystoupí v DC a nastoupí zase až v DD, proč nemůže být aspoň v tomto úseku zaintegrované do VVO?

Jak dlouho ještě budeme i ve veřejné dopravě padat do prachu před zlatým teletem zvaným PRODUKT?
08.07.2011 (19:26)  
Ad stoupa: Já teda nevím, ale za poslední 4 měsíce se mi stalo asi tak dvakrát z 10 případů, že bych nenašel z DD do Prahy volné kupé, z toho jednou to byl čtvrtek před Velikonocemi, a to bylo skutečně kritické, protože jsme v kupé byli TŘI!
V Bad Schandau se staví možná z piety, ale možná taky ještě pořád proto, že se dělají "příhraniční" kontroly, a taky je pravda, že stále jezdí dálkoví němečtí cestující do Bad Schandau. Děčín je přecejenom asi 18krát větší. A stále je to třetí největší město kraje :-)
registrovaný uživatel M 
08.07.2011 (19:19)  
dkg - fakt mas pocit, ze ti na to nekdo skoci?
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko